Ekologická menstruace: Rozhovor s Janou Patočkovou


22.11.2025

Móda a architektura k sobě vždy měly blízko. Chanel nyní zkoumá, nakolik je tento vztah propletený. Tato expertiza dala podnítila vznik kolekce Spring Summer 2024 Ready to Wear, jejíž kořeny můžeme hledat v zahradách vily Noailles.

O polském designu je čím dál tím více slyšet. Země s bezmála čtyřiceti miliony obyvatel vyniká ve výrobě nábytku a zásobuje jím kus Evropy, ale investuje i do mladého designu. Zajeli jsme se podívat na festival designu do Gdyně, abychom nasáli nejnovější trendy. Vládla mu ekologii a udržitelnost ve všech možných podobách, ale také rituály, tradice a výtvarné instalace.

Společnost Vogue CS má slabost pro lokální tvůrce, Red Salon Concept Store jejich díla každý rok prezentuje v projektu Identita. Dobrý důvod spojit síly a představit vám mladé a nadané lidi, které čeká velká budoucnost. Právě oni budou tváří letošního ročníku i pop-upu, který v září společně v prostorách salonu otevřeme.

Rozhovor s Kristínou Plavčan Šipulovou

Co je ústředním tématem vaší tvorby?

Pracujem s témou návratu k remeselnej výrobe odevov, či už ide o samotné tkanie alebo o pridanie detailov paličkovanej čipky alebo ručného plisovania do svojich kolekcií. Vždy sa snažím nájsť remeselníkov zo Slovenska, ktorí sa daným technikám venujú a následne vytvoriť odev, ktorý zapadá do filozofie, ktorej verím. Vytvárať menej kúskov, pri ktorých viac než len vizuálny efekt je pre mňa dôležitý materiál, remeselné spracovanie a príbeh. Verím, že dnes už odev nemôže byť len o tom, čo je viditeľné na prvý pohľad, ale človek by mal ísť viac do hĺbky. Veriť tomu, čo má oblečené a čo tým podporuje. Aj vo svojom štúdiu som sa venovala textilnej tvorbe, kde som sa venovala skôr voľnej tvorbe a z techník to bolo najmä tkanie. Mala som však priestor a slobodu nachádzať vlastnú cestu, a tú som aj našla.

Čtěte také: Jana Zajícová: Životní prostředí

Jaké produkty nabízí vaše značka?

Všetko, čo robím vlastne nadväzuje na moje štúdium a stáže, ktoré som mala možnosť absolvovať. Venujem sa tvorbe odevov, ale rovnako aj voľnejším dielam ako sú tkané tapisérie. Chcela by som, aby časom naše štúdio prerástlo do priestoru na vzdelávanie a aj tvorivú činnosť pre verejnosť, čo sa už postupne aj deje.

Popište proces vzniku produktů od výroby materiálů až po finální výrobek.

Začínam vždy inšpiráciou, rešeršom, premyslením celej kolekcie. Túto ideu si držím v hlave, píšem si na papier slová, myšlienky. Vo svojich kolekciách využívam najmä tkanie. Pracujem výlučne s prírodnými materiálmi, ako je ľan, konope, bavlna, hodváb a vlna. Svojich dodávateľov vlákien mám lokálnych alebo nanajvýš sú to všetko materiály pochádzajúce z Európy.

Rozhovor s Lindou Havrlíkovou

Koncept mé tvorby reaguje na zrychlené vnímání času současného života a nositelky nabádá ke zpomalení. Téma tvorby vychází ze své vlastní podstaty. Protože čas a také trpělivost jsou důležitými pojmy při celém náročném procesu zpracování ovčího rouna do finálního oděvu. Velmi se zajímám o trvale udržitelný rozvoj naší země. A tak pracuji s přírodními obnovitelnými zdroji, tedy s ovčím rounem pro výrobu látek a elektřinou z vlastní malé vodní elektrárny pro šití samotných oděvů.

Čtěte také: Jana Kirschner vystoupí

Jaké produkty nabízí tvoje značka? Mají nějakou návaznost na tvoje studium?

Nápad s vlastními vlněnými látkami vznikl už při mé diplomové práci a rozvinul se před dvěma lety v rámci post-magisterského programu na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové. Projekt, který jsem tehdy dělala, zpracovával nevyužité ovčí rouno do vlněných látek pro následné semestrální zadání studentům módní tvorby pod vedením Pavla Ivančice. S výrobou českých vlněných látek pokračuji a pro své klientky nabízím pod vlastní značkou svrchní oděvy z obdobných látek šité na míru. Vedle toho ještě pracuji na projektu, který má za cíl rozšířit vlněné látky mezi odbornou veřejnost, tedy mezi další designéry.

Důležitým bodem ve tvé tvorbě je lokálnost, udržitelnost a také vlastní materiály. Můžeš popsat proces vzniku oděvu?

Na výrobě pracuji s ojedinělou a jedinečnou českou tkalcovnou ve Strmilově. Některé látky jsou z ovčí vlny, pocházející přímo z oveček z mé soukromé farmy a některé jsou z mixu jihočeských a evropských ovcí. Vlna se musí ostříhat, vyčistit od hrubých nečistot, to je především hnůj a sláma. Celý kožich ovečky se nezpracovává. Jsou místa, kde je vlna kratší a taková se nepoužívá. Následuje praní a poměrně dlouhý řetězec úkonů, na jehož konci jsou vlákna urovnaná jedním směrem sesekávána, tedy točena do příze. V tomto kroku se může příze obarvit a pak je připravena ke tkaní na tkalcovském stavu. V tento moment navrhuji vazbu, barevnost a další detaily. Tkaniny nechávám zaplstit, tím redukuji kousavost, vylepšuji vlastnosti látky, a proto je finální oděv vhodný pro přímý kontakt s pokožkou.

S kolika výrobci v rámci tohoto procesu spolupracuješ?

Čtěte také: Projekty Jany Modré v oblasti životního prostředí

Spolupracuji se dvěma českými výrobci, v jejichž firmách se ještě dochovaly stroje po věhlasném vlnařském průmyslu. Pro vlněné kabátky šité tradičními technikami oslovuji profesionální krejčové, aby byl výsledek dokonalý. V mé práci je nezbytné nechávat provádět většinu úkonů u odborníků. Tak je zaručen ten nejkvalitnější finální produkt. Vedle toho mám ale také řadu produktů, které dělám sama.

Co si představíš ve spojitosti s novými začátky?

Tento čas, tedy zaří a říjen, obvykle znamená v mé tvorbě vyvrcholení procesu výroby oděvů a jsem v očekávání zpětné vazby z okolí. Zaří je měsíc, který mám moc ráda odjakživa. A vždy jsem ho měla spojený s něčím novým. Po úmorném létě se vracím do zajetých kolejích a plánuju nové projekty. Podzim mám ráda především proto, že se příroda rozehrává všemi barvami. I když na farmě je stále ještě dost práce, kopou se brambory, sklízí se ovoce, půdě se dávají nové živiny. Také se musí zrevidovat počty oveček a vyměnit berana pro novou krev a zdraví celého stáda pro další rok.

Kdy jsi naposledy prožívala nový začátek?

Novým začátkem bylo pro mě přestěhování se na rodnou venkovskou samotu. To bylo loni v lednu. Člověk totiž věci vnímá úplně jinak, než když tam žil jako dítě. Rozdíl je především v zodpovědnosti. Aby vše fungovalo, všeho bylo dostatek a zvířata byla šťastná. A tím se učím spoustu nových věcí a každý den nějakým způsobem překračuji své hranice. Usedlost je velmi stará a já jí opravuji pomocí tradičních stavebních technik. Cílem je mít kolem sebe pouze přírodní materiály, které jsou v sepětí s přírodou.

Rozhovor s Mikulášem Bruknerem

První pokusy jsem začal dělat v roce 2016 na domácím pletacím stroji Knittax z NDR. Tehdy to byla klauzura na UMPRUM. Později jsem se k profi pletení dostal ve spolupráci s Adamem Kostem, pro kterého jsem vyvíjel pleteniny, které se pak pletly na průmyslových strojích. Co mě oslovuje je velká tvůrčí svoboda - začínáme vláknem a končíme oděvem. Baví mě zkoumat možnosti jak materiálů, tak samotné techniky pletení. Jelikož se pletení nevěnuje tolik návrhářů, i když jde o obrovský segment módy, tak jsem navíc viděl potenciál v budoucím pracovním uplatnění. Já osobně vidím budoucnost ve 3D bezešvém pletení. To znamená, že stroj uplete hotový svetr a není potřeba ho sešívat, což šetří čas. Pletení celkově může být velmi udržitelné, jelikož se díly oděvu nestříhají, ale pletou přímo do požadovaného tvaru. Myslím, že pletení bude brzy fungovat jako 3D tiskárna, kde si zákazník na míru nechá uplést výrobek, jaký si vybere. To by mohlo pomoci jak s nadprodukcí, tak s náklady na transport oblečení.

Trendem bude také pletení, které vypadá podobně, jako ruční pleteniny, ale já tímto směrem nechci jít. Chci respektovat možnosti stroje a nesnažit se něco napodobovat ale naopak využit na maximum potenciál jaký mi stroje dávají.

Máš nějakou oblíbenou technologii nebo typ příze, který tě nepřestává fascinovat? Věnuješ se tématu udržitelnosti?

Jak už jsem říkal, zaměřuji se na 3D pleteniny. Vidím v nich velkou budoucnost. Ale navrhovat je je obrovská výzva. Je třeba mít prostorovou představivost, chápat pletení a ještě umět promítnout vlastní vkus. Ale je to magicky moment, když ze stroje vypadne cely hotový kus. Z materiálů mě nikdy nepřestane fascinovat vlna. Má milion podob a spoustu zajímavých vlastností. Někdy hřeje, jindy chladí, někdy je hebká a jindy kouše. Nedávno jsem pracoval s režnou slovenskou vlnou. Byla tak přírodní, že voněla a lepila lanolinem a padaly z ní kousky slámy a pyl. A takovou vlnu jsem pletl nejmodernější japonskou technologií na strojích Shima Seiki. Taková kombinace materiál-technologie mě ohromně baví. Toto vidím jako jednu cestu. Druhá jsou pak nejmodernější materiály na sportovní, technické nebo zdravotnické výrobky. Myslím, že pletení má šanci byt nejen krásné, ale také pomáhat lidem. Časem bych se rád věnoval pleteninám ve zdravotnictví. Už dříve jsem v jednom projektu pletl doplňky, které měly ulevovat od úzkostí. Nechci dělat módu jen pro krásu, ale také, aby řešila nějaký problém.

Co si představíš jako první ve spojitosti s novými začátky?

Představím si sebe v loni v květnu, kdy jsem se na konci studia po pěti letech na UMPRUM začal učit úplně nové řemeslo - pletení. Vzniklo to trošku z nouze, nebyl tu v Česku nikdo, kdo by dokázal převést moje návrhy do pletenin. Tak jsem si řekl, že to musím udělat sám. Jinak jakýkoliv začátek je vždycky zároveň vzrušující i děsivý. Opouštíš známé prostředí a postupy a vydáváš se do neznáma. Pro mě je extrémně důležité si v sobě, po celou dobu, co na něčem dělám, udržovat emoce ze začátku. Nikdy nevím, kam chci projekt dotáhnout, ale vím, jak jsem se cítil na začátku. Začátek je hodně důležitý taky protože to znamená, že něco skončilo a můžu to nechat za sebou.

Kdy jsi naposledy prožíval nový začátek?

Mám pocit, že začátky zažívám hodně často. Ale zlomový okamžik z poslední doby pro mě bylo dostudování školy a začátek vlastní samostatné „kariéry“. Což bylo hodně strašidelné, ale mám kolem sebe skvělé lidi, jak profesně, tak osobně. Takže tenhle začátek byl naopak krásný a díky bohu celkem lehký.

Balance is Motion

Kdo stojí za projektem Balance is Motion?

Studio tvoří Eliška Knotková, Maria Nina Václavková, Filip Mirbauer a Tereza Andresová. Propojujeme designérskou kreativitu s analytickým přístupem k environmentální problematice a know-how v oblasti inovativních materiálů. Naší filozofií je hledání rovnováhy. Pro klienty chceme vytvářet řešení, která vyvažují estetické, funkční a environmentální aspekty designu.

Co nabízíte a v čem se lišíte od konkurence? Vytváříte i fyzické produkty a realizace nebo se věnujete spíš konzultacím?

Poskytujeme služby v oblasti ekodesignu produktů a materiálového poradenství. Naši klienti jsou jak z kreativních, tak i průmyslových odvětví. Od konkurence se lišíme především tím, že v procesu navrhování využíváme analytickou metodu Life Cycle Assessment (LCA). Umíme tak už na počátku vývoje odhalit a vyčíslit dopady daného produktu na životní prostředí, a to napříč jeho celým životním cyklem. Předcházíme tak greenwashingu a cílíme na konkrétní environmentální hotspoty. Poskytujeme jak dílčí konzultace, tak i komplexní návrh fyzického produktu včetně případného nalezení vhodného výrobce.

Které materiály nebo techniky vás v poslední době nejsilněji oslovily?

Fascinují nás principy biomimicry, které nám designérům umožňují učit se od přírody a nacházet efektivní řešení nejrůznějších výzev. Velmi slibná nám připadá oblast mikrobiálních biotechnologií a možnosti jejich využití nejen v textilním průmyslu. Například alternativa kůže, která je vyrobena speciálně upravenými kvasinkami. Ty dokážou produkovat kolagen - základní stavební složku živočišné kůže, která materiálu dodává obdobné funkční vlastnosti a vzhled, jako má vyčiněná živočišná kůže. Velmi nás zajímá také práce s 3D strukturou materiálů na nano úrovni. Nanostruktura může materiálu poskytnout iridescentní barevnost, jakou mají křídla motýlů rodu Morpho, a to bez použití jakéhokoliv barviva. Podobně je také možné dodat materiálu antibakteriální vlastnosti, schopnost samočištění nebo třeba voděodpudivost.

Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?

Ve společnosti a na naší planetě probíhá celá řada zásadních změn. Nové začátky pro nás znamenají hledání větší otevřenosti k těmto proměnám a novým výzvám, které přinášejí. Učíme se rychleji přizpůsobovat. A to nás opět přivádí k již zmíněnému principu biomimicry. Ten je pro nás velmi spjat s neustálým učením se, pozorováním přírodních procesů a také pokorou. Protože ty nejgeniálnější principy a východiska z krize už za nás příroda stejně vymyslela.

Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?

Pro nás je velkým a vzrušujícím začátkem založení Balance is Motion. I přesto, že nezačínáme od nuly a stavíme na různorodých zkušenostech členů našeho týmu, je to velké dobrodružství. Spojením nás jako kolegů se také spojily tří různé sféry - design, progresivní materiály a analytický pohled na udržitelnost. Toto propojení nám dává smysl a energii, stejně jako naši klienti.

O projektu jsme s (manželem - pozn. red.) Adamem mluvili alespoň dva roky, ale zásadní roli pravděpodobně sehrál lockdown. Trávili jsme hodně času společně a tím, že jsme měli ještě větší nutkání k tomu kultivovat prostor kolem nás, donutilo nás to projekt v lednu tohoto roku vypustit. Na českém trhu jsme postrádali kvalitní lokálně vyráběný nábytek, který by odpovídal našemu vkusu, a tak jsme se prostě rozhodli ho začít dělat sami.

Na co se specializujete?

Začali jsme menšími produkty, jako jsou věšáky, poličky a boxy na květiny a knihy. Dále jsme produkty rozšířili o variantu s ratanovým výpletem, který milujeme. V portfoliu máme také konferenční stolek a jídelní stůl a momentálně pracujeme na dvou dalších větších produktech.

Je vám blízké téma udržitelnosti?

Udržitelnost je pro nás důležitá a chápeme ji na více úrovních. Od začátku jsme poháněni snahou o tvorbu takových produktů, které s námi zůstanou roky. Dříve se nábytek dědil z generace na generaci, dnes se nakupuje spíše na základě aktuálních trendů, a tudíž dochází k obrovské spotřebě. Snažíme se dodržovat hodnoty udržitelné výroby. Pracujeme s přírodními materiály, a proto je pro nás důležité, odkud materiály pochází a aby jejich produkce byla v souladu s přírodou. Pracujeme jak s novými technologiemi, tak i se starými výrobními postupy, které se snažíme oživit a popularizovat. Nové technologie uplatňujeme například ve výrobě štítků s logem, které vznikají pomocí 3D tisku. Díky tomu jsme schopni vyrobit štítky bez odpadního materiálu. Vzhledem k tomu, že nevyrábíme strojově, ale pouze ručně, klademe důraz hlavně na profesionální truhlářské řemeslo. Specifický je pro nás ručně dělaný ratanový výplet. Tato v naší zemi tradiční technika už prakticky vymizela. Ruční ratanový výplet je vysoce kvalitní a jeho velkou výhodou je, že je možné jej opravit. Spolupracujeme s lidmi z regionu a snažíme se je podporovat i ekonomicky.

Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?

Vybaví se nám pocit změny, nadšení pro novou věc, krok do neznáma, který doprovází vzrušení s každým malým, novým pokrokem.

Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?

Pro nás je momentálně aktuální vstup do manželství. Nový začátek našeho několikaletého vztahu.

Značka Česká síťovka vznikla před deseti lety. První dva roky, se jednalo pouze o pilotní projekt, zd... Přidáno: 06. 11.

V knize Česká inteligence historik Pavel Kosatík píše, že když Záviš Kalandra začal zkoumat tehdejší lži stalinistického myšlení, uvědomil si, že nejsou jen výsledkem politické reality, ale že vycházejí z hlubin lidské psychiky, která nahradila optimistický vývoj rafinovanou recyklací bludů.

Jean Elshtainová v knize Veřejný muž, soukromá žena, která je feministickou studií o politickém myšlení, upozorňuje na tradiční matení veřejných a soukromých zájmů, pojmů a morálních pohledů.

Anna Hogenová získala v roce 1978 doktorát z filozofie na Filozofické fakultě v Praze pod vedením Jana Patočky. Svými myšlenkami navazuje na tradici fenomenologie, se kterou započal český rodák Edmund Husserl (*1859). V současné době přednáší a vyučuje na Pedagogické a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

tags: #jana #patockova #ekologicka #menstruace #rozhovor

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]