Japonské krásy přírody: Zajímavosti ze Země vycházejícího slunce

Japonská příroda je velmi barevná - květiny, rozkvetlé sakury a nádherná sopečná pohoří patří k národním symbolům a kultuře země. Láska Japonců k přírodě se zdá být bezbřehá. Japonci svou přírodu milují a již po staletí obdivují rozmanitost ročních období, s úctou pozorují rozkvétající sakury a barevné podzimní listí, vydávají se na poutě k vrcholkům posvátných hor a přírodu s jejími projevy oslavují během nejrůznějších slavností a festivalů. Její podobu si také „ukládají“ do svých úchvatných tradičních zahrad.

Sakury a květinové festivaly

Jedním z nejčastějších obrazů, které v myslích lidí vyvstanou, když se řekne „Japonsko“, jsou rozkvétající sakury. První květy se zpravidla objevují na Okinawě v lednu, do Kjóta nebo Tokia se rozkvetlé stromky jezdí obdivovat koncem března a začátkem dubna a počátkem května je sakurami ozdoben i japonský sever.

Květiny mají pro Japonce hluboký význam. Během cest po Japonsku si povšimněte květináčů a stojanů na květiny v ulicích měst nebo podél silnic a nakoukněte do zahrádek u domků. Již tyto maličkosti vám napoví, jak silně je v Japonsku zakořeněna láska ke květinám a péči o ně. Nadto se po celém Japonsku každoročně koná několik úchvatných květinových festivalů. Plánujete-li cestu do Japonska v dubnu či květnu, určitě se vydejte k hoře Fudži na tzv.

Velké pozornosti se v Japonsku těší také rozkvétání vistárií, kterým se můžete nechat okouzlit například během tradičního festivalu The Great Wisteria Festival. Na něm uvidíte pestrou škálu více než 350 rozkvétajících stromů a projdete se fascinujícím 80 metrů dlouhým rozkvetlým tunelem.

Hory a termální prameny

Přibližně tři čtvrtiny povrchu Japonska tvoří hory a pohoří - a Japonci se ze svých vrcholků dovedou patřičně těšit. Lyžují, vydávají se na horské túry, koupají se v termálních pramenech (většina hor v Japonsku je totiž sopečného původu) nebo podnikají tradiční náboženské poutě k posvátným horám. Tou nejposvátnější je hora Fudži, Japonci nazývaná Fudžisan. Hora Fudži patří se svým takřka dokonale symetrickým tvarem k nejznámějším symbolům Japonska a znají ji lidé na celém světě. Máte-li štěstí na dobré počasí, je pohled na tuto majestátní sopku, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, skutečně nezapomenutelný.

Čtěte také: Globální kontext japonských emisí CO2

Sněžné opice v termálních pramenech

Makakové červenolící, kterým se pro jejich dobrou adaptaci na chladné zimy přezdívá „sněžné opice“, jsou v Japonsku jednou z největších přírodních zajímavostí. Milují vodu a velmi rádi se koupou, jednou z velkých atrakcí pro místní i turisty je pozorování makaků v horách, kdy si užívají koupelí v místních termálních pramenech. Za tímto zážitkem se můžete vydat do tzv.

Podzimní barvy

Stejně jako sakury a rozkvétající květiny a stromy na jaře, mají Japonci ve velké oblibě také podzimní barevné listí. Nádherné podzimní obrázky hrající všemi barvami se vám naskytnou na mnoha místech v celé zemi.

Příroda a turistika

Japonsko je velká a rozmanitá země a ani za měsíc ji nepoznáte úplně celou. Všechny japonské ostrovy jsou hustě porostlé lesy a velmi hornaté. Pro milovníky krátkých procházek v přírodě i dlouhých horských treků je Japonsko zemí zaslíbenou. Hornaté oblasti jsou doslova úplně všude a četné národní parky jsou protkány tisícovkami kilometrů značených pěších tras.

• Kamikóči: Nabízí jednu z nejefektnějších přírodních scenerií v Japonsku, je vysokohorské říční údolí obklopené strmými vrcholy severních Japonských Alp. Podél nedotčené řeky Azusa se dají podnikat nenáročné jednodenní túry klidnými lesy vrb, modřínů a jilmů. Kamikóči je rodištěm japonského horolezectví a je také vstupní branou pro náročnější túry na některé z nejvyšších hor země, například Jari (Yarigatake; (3180 m).
• Jakušima: Malý ostrov u jižního pobřeží Kjúšú, je často popisována jako magická a okouzlující - dokonce jako nadpozemská. Je to místo, kde selhávají slova a nastupují klišé. Jsou zde jedny z posledních původních pralesů v Japonsku, v nichž roste jakusugi, starobylý cedr (kryptomerie japonská) pocházející z ostrova, jehož kořeny tvoří mimozemská chapadla. Turistické stezky pod stromy vedou po skalnatém terénu, často porostlém mechem.

Onseny a termální lázně

Onseny jsou tradiční japonské lázně, které vznikají poblíž přírodních horkých pramenů. V Japonsku horké prameny vyvěrají na obrovském množství míst a na všech hlavních ostrovech, proto také onsenů najdete velké množství, a to jak v těch největších městech, ale i v přírodě.

Horké prameny onsen představují 3000 let starou tradici, při níž se využívá vulkanická energie. Díky ní vznikají horké lázně, které mají sílu odpařit vaše starosti. Onseny najdete v celém Japonsku a nabízejí jedny z nejjaponštějších zážitků, ať ve skromných veřejných lázních, nebo při venkovním koupání v zenových zahradách. Vyzkoušet je můžete v řadě rjokanů a v letoviscích, jako je Kusacu Onsen a Beppu Onsen, kde jsou levnější možnosti k dispozici ve veřejných lázních.

Čtěte také: Environmentální nástroje v Japonsku

Pravidla v onsenech:

• Do lázní vstupujete kompletně nazí, povoleny nejsou ani plavky
• Onseny jsou vždy oddělené na mužskou a ženskou část
• Vstup s tetováním je zakázán
• Je zakázáno fotografovat

Parky a japonské zahrady

Japonské zahrady patří k nejkrásnějším parkům na světě a najdete je ve velkém množství po celé zemi. Typické nádherně upravené japonské zahrady s bonsaji jsou obvykle u buddhistických a šintoistických chrámů nebo v okolí historických památek.

Kjótská tradice zahrad je úzce provázána s mnichy, císaři a filozofy. Japonské zahrady jsou architektonicky minimalistické, aby poskytovaly prostor pro meditaci a rozjímání. Nejpůvabnější zahrady v Kjótu projevují osobitost i pomocí jednoduchosti a rafinovaných prvků, jako je zvětralý most, přestavující běh času, či jedinečné oblázky.

Japonské národní parky

Japonsko je nepopiratelně zemí bohatou na přírodních krásy, které okouzlí každého cestovatele. Na relativně malou zemi, kterou Japonsko je, se zde nachází řada různorodých ekosystémů a scenérií, které potěší oko i duši každého návštěvníka. Najdete zde chrlící majestátní sopky, rozsáhlá pobřeží, poklidné ostrovy i svěží husté lesy táhnoucí se přes vrcholky hor do údolí. Ať už máte rádi utajené svatyně, přírodní horké prameny, vrcholky hor nebo barevné jarní květy, v japonských národních parcích si vždy najdete to svoje.

Systém národních parků v Japonsku se začal formovat od roku 1931 a dnes zahrnuje 34 různých chráněných území, z nichž každé nabízí něco jedinečného a působivého. Mnoho japonských národních parků je plných ohromujících vodopádů (např. Ginga-no-taki a Ryusei-no-taki), které padají z vrcholků vulkanických pohoří. Národní park Daisetsuzan je se svojí rozlohou 2 300 metrů čtverečních největším národním parkem Japonska.

Přírodní atrakce jako je hora Tomuraushi, seskupení vulkánů v Tokachi a sopečné pohoří Ishikari vám umožní se naplno ponořit do krás nedotčené přírody. Horké prameny v oblasti Asahidake Onsen, nacházející se na úpatí hory Asahidake, jsou společně s Sounkyo Onsen hlavní základnou pro objevování oblasti Omote-Daisetsu. Řeka Oshiri v národním parku Nikko začíná v místě, kde se jezero Chuzenji přelévá přes vodopád Kegon.

Čtěte také: Tipy na výlet Svitavy

Národní park Nikkō je domovem jedné z nejvíce zdobných a dekadentních jeskyní v Japonsku - Toshogu. Oblast zapsaná mezi památky světového dědictví UNESCO se, kromě Toshogu, pyšní stovkami dalších svatyní, dvěma šintoistickými chrámy a dalšími atrakcemi jako jsou vodopády, lesy, jezera a sopečná pohoří. Oblast vulkanického pásu Nasu je domovem nejvyššího vrcholu v severním regionu Kanto - hory Nikkō-Shirane. Oblast Oku-nikko a jeho bažiny jsou, stejně jako jezero Chuzenji a horké prameny, dalšími místy, která musíte v parku navštívit. V Nikkō můžete také spatřit volně žijící divoká zvířata jako jsou černí medvědi nebo japonští makakové.

Potápění a šnorchlování jsou oblíbenými způsoby poznávání Národního parku Keramashoto, který se pyšní korálovými útesy a bohatým podmořským životem. Keramské ostrovy, ležící nedaleko pobřeží Okinawy, s drsně skalnatým pobřežím a nádhernými výhledy, byly za národní park Keramashoto vyhlášené v roce 2014. Okolní vody, které jsou domovem pro 250 druhů korálů, jsou tak živé, že byly inspirací k vytvoření unikátního odstínu modré Panton-Kerama. Největší a nejhornatější ostrov Tokashiki, je populární cestovatelskou destinací, zatímco Zamami má klidnější a uvolněnou atmosféru.

V roce 1967 byla v parku Kirishima-Kinko-wan natočena bondovka „Žiješ jen dvakrát“, ve filmu představené alpské jezero však bylo později překryto sopečnou aktivitou. Národní park Kirishima-Kinkō-wan, zasahující do prefektur Kagoshima a Miyazaki, které jsou známé pro svoji sopečnou aktivitu a horké prameny (onsen), je oblíbeným cílem milovníků pěších tůr, kterým nabízí trasy různých délek a náročnosti. I když je Kirishima-Kinkō-wan okouzlujícím místem, bývá vystavena rozmarům počasí a oblakům sopečného kouře, takže je nutné jít do parku dobře připravení a pozorně sledovat jednotlivé trasy. Díky skvělým podmínkám pro lyžování a sněžnice si mohou návštěvníci užívat řadu z národních parků v Japonsku celoročně.

Národní park Daisen-Oki se rozprostírá přes tři prefektury v západním Honshu - Shimane, Okayama a Tottori. V 8. století byly zdejší hory populárním místem pro poutníky praktikující Shugendo. Ve východní části parku najdete 1 729 metrů vysokou horu Daisen a další vrcholky jako například Senjo a Mitoku. Všechny nabízejí starověké stezky s bohatou historií - táhnou se kolem svatyní a chrámů, které jsou ukryté v hustých bukových lesích. Slavná plovoucí brána „torii“ je součástí svatyně Isukushima nacházející se v Národním parku Setonaikai, který je zapsán mezi památkami světového dědictví UNESCO.

Národní park Setonaikai je se svým rozsáhlým pobřežím plným vyhlídek, zátok a ostrovy rozličných velikostí ideální destinací pro cestovatele milující oceán. Za Národní park byla oblast, zasahující do 10 prefektur, vyhlášena jako jedna z prvních již v roce 1934. I v Yoshino-Kumano najdete - stejně jako v dalších japonských národních parcích - staré poutní stezky vedoucí na posvátné vrcholy, například na horu Yoshino. Nutností pro všechny outdoorové nadšence je pověstný Národní park Yoshino-Kumano, který má ohromující vrcholky i hluboká údolí a zároveň se těší z bohaté kulturní historie. Část této oblasti je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO pod názvem „Posvátná místa a poutní cesty v pohoří Kii“.

Yoshino je známé především jako jedna z nejlepších japonských lokalit pro hanami (jarní pozorování třešňových květů). Každoročně se zde shromažďují davy, které touží vidět hito-me-sen-bon - 1 000 rozkvetlých třešňových květů najednou.

Rychlé tipy

• Národní park Daisecuzan: V divokém vnitrozemí ostrova Hokkaidó se nachází největší japonský národní park, kterému se přezdívá „hřiště bohů“. Je to peklo plné síry a obsidiánových skal, sezonních květů a chrlících terakotových kalder. V oblasti najdete osamocené onseny (horké prameny) a scénicky úchvatné treky.
• Noboribecu: Na jihozápadním pobřeží v národním parku Shikotsu-Toya je jedním z nejlepších japonských onsenových středisek. Zdejší ryokany (tradiční hostince) jsou napájeny geotermální vodou a ulice jsou plné komických soch démonů, které připomínají Jigokudani („Pekelné údolí“): pustou bíločervenou krajinu na severu.
• Japonské Alpy: Nejlepší rafting najdete na východním okraji Japonských Alp na řece Tone, kam se za divokou vodou jezdí z města Minakami.
• Ostrovy Kerama: Půl hodiny jízdy trajektem západně od stejnojmenného hlavního ostrova Okinawy se nachází několik menších ostrůvků, které tvoří národní park Kerama-šoto. Ostrovy se třpytivým akvamarínovým mořem jsou oblíbeným místem jednodenních výletů a patří k nejlepším místům pro potápění a šnorchlování v Japonsku.
• Janbaru: Zatímco jih Okinawy je z velké části zasvěcen kultuře Rjúkjú a válečným památníkům, sever je porostlý hustou džunglí. Tato oblast národního parku zapsaná na seznamu UNESCO se nazývá Janbaru a je domovem ohrožených a endemických druhů, například nelétavého chřástala okinawského a krysy poselské.

Zahrady plné vůní a hudby

• Zahrada Kawachi Fujien: V zahradách vás něžně obklopí bohatá záplava nádherných dlouhých květů vistárií - které Japonci nazývají Fuji. V zahradě Kawachi Fujien lze napočítat na dvacet dva druhů vistárií, které vytvářejí i několik desítek metrů dlouhé květinové tunely. Každý tunel sestává z ocelové konstrukce, po níž se místy pnou i stoleté vistárie. Návštěvu zahrad si naplánujete na konce dubna či začátek května. V té době se totiž vistárie nalézají již v plném květu.
• Bambusový les Sagano: Podaří-li se vám na chvíli oprostit od blyštivých světel blesků, cvakajících fotoaparátů a hlučných návštěvníků, najdete tu během poznávacího zájezdu do Japonska skutečný ráj na zemi. Tichý šustivý zvuk větru, prohánějící se mezi bambusovými stvoly, byl dokonce zařazen mezi 100 typických zvuků z široké palety zvukových odstínů Japonska. Saganský bambusový les v oblasti Arashiyama patří k nejpůsobivějším přírodním klenotům Japonska. Chrám Tenrjúdži (neboli Chrám nebeského draka) s velkým jezerem dal v roce 1339 vystavět šogún Takaudži Ašikaga. Jeho první opat, Musō Soseki, tu pak nechal vytvořit estetické zenové zahrady.

Vodopády a rokle

• Vodopád Nači: Tento 133 metrů vysoký a 13 metrů široký vodopád patří k nejkrásnějším v Japonsku a v roce 2004 se mu dostalo i mezinárodního uznání, když byl spolu s dalšími památkami na poloostrově Kii zapsán na seznam UNESCO.
• Rokle Takačiho: V prefektuře Mijazaki se nachází úzká rokle Takačiho, kterou do čedičových skal během milionů let vytesala svým mocným proudem řeka Gokase. Ta se mimochodem může stát vaším průvodcem roklí, jelikož jednou z možností, jak prozkoumat rokli Takačiho, je projížďka na vypůjčené loďce. Hladina řeky je poklidná a trasa vás zavede například i k 17 metrů vysokému vodopádu Minai no taki.

Pekelná údolí a jeskyně

• Pekelné údolí Noboribecu: Jedno takové pekelné údolí se nachází i na ostrově Hokkaidó poblíž městečka Noboribecu. Pekelné údolí v Noboribecu sice není tak populární jako to v Jamanouči, které proslavily koupající se sněžné opice, ale zážitek nabízí minimálně rovnocenný. Ideálním obdobím pro návštěvu Noboribecu je podzim, kdy návštěvníci ocení výhody celoročně teplé říčky Ojunumagawy.
• Jeskyně Akijošido: V prefektuře Jamaguči se nachází vápencová jeskyně Akijošido ukrývající se v podzemí poblíž města Mine je vstupní branou do 10 km dlouhého a až 80 metrů vysokého jeskynního komplexu, který byl vytvořen před více než 300 miliony lety. Pro návštěvníky je zpřístupněn asi kilometrový úsek, který je přehlídkou nejrůznějších vápencových útvarů, krápníků, podzemních vodopádů a krásných kobaltově modrých přírodních bazénů.

Ostrov Jakušima

Na závěr se vrátíme zpět na ostrov Kjúšú, respektive na přilehlý ostrůvek Jakušima, jenž správně spadá pod prefekturu Kagošima. Tento subtropický ostrov je takřka celý pokryt hustým cedrovým pralesem, jehož nejstarší části poprvé spatřily sluneční svit již před 7000 lety.

Hora Fudži

Málokterá hora inspirovala tolik výtvarníků nebo básníků jako stratovulkán Fudži. Pokud Arabové tvrdí, že krásou žen a hor je potřeba se kochat z dálky, pro Fudži to určitě platí. Při pohledu zblízka totiž ztrácí značnou část romantiky. Drolivé kamínky a erodované svahy s masivními opěrnými stěnami, jaké najdete zejména nad stezkou Yoshida Trail, naštěstí vyváží výhled z vrcholu. Nejpříjemnější trasou výstupu je Fujinomiya Trail, ke kterému se dostanete z jižní strany vulkánu asfaltovou cestou s označením 152. Oficiální turistická sezona trvá zpravidla od června do desátého září, často je ale lepší se nahoru vydat po jejím konci.

Japonské Alpy

Z úplně jiného soudku jsou vrcholy Kitadake a Okuhotaka-dake, jimž patří druhá a třetí příčka z hlediska nadmořské výšky. Jde o vrcholy v dlouhém horském řetězu nazvaném Japonské Alpy - „Nihon Arupusu“. V mnohém skutečně připomínají Alpy nebo Tatry. Za svůj netradiční název vděčí Britům působícím v Japonsku koncem devatenáctého století.

Hudba v krajině

Japonsko dokáže návštěvníka překvapit i hudební produkcí na odlehlých místech. Způsob jejich provedení je pro našince skutečně netradiční, ať už jde o „hrající silnice“, nebo památníky, kde uslyšíte skladbu související s daným místem nebo nějakou událostí.

Takzvaných „musical roads“ je v Japonsku přes třicet. Při dodržení předepsané rychlosti vzniká při jízdě interakcí pneumatik se zářezy vyfrézovanými do vozovky melodický efekt. Stovky metrů dlouhé úseky dokážou „zahrát“ dvacet až třicet vteřin dlouhé pasáže ze známých lidových nebo populárních písní.

tags: #japonské #krásy #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Návod na opravu odpadu Indesit XWA 71283
• Údržba odpadu vany a dřezu
• Ochrana životního prostředí Přerov
• Vytápění v ČR a ekologická daň
• Výskyt ryzího stříbra