Lišovští obyvatelé, žijící v bezprostřední blízkosti skládky, popisují záměr na její další rozšíření jako porušené sliby, lži a podvod na lidech.
„Před čtyřmi lety žádala .A.S.A. o navýšení kapacity skládky a tenkrát slibovali, že je to poslední a definitivní rozšíření. Je to podvod na lidi. Strašně nám lžou!" rozčiluje se obyvatel Miletínské ulice Zdeněk Pícha, kterému denně projíždí kolem domu popelářská auta.
Se svým záměrem se svozová firma netají. „Společnost .A.S.A. v současné době hledá cesty, jak zvýšit kapacitu lišovské skládky formou rozšíření. Vše je momentálně ve stadiu jednání," potvrdila tisková mluvčí společnosti Marie Mocková.
„Jako občan s tím nesouhlasím, každá skládka je časovanou bombou," domnívá se lišovský obyvatel Vladimír Molek. „Město v tom spatřuje zlaté vejce, ale bagatelizuje několik zahoření a další problémy skládkování," dodal.
Ročně plyne do lišovské kasy 11 až 13 milionů z tzv. poplatku za uložení odpadu na katastru obce. „Kapacita skládky se do dvou let zaplní," řekl starosta Lišova Jiří Švec s tím, že potom by už město za skládku neinkasovalo nic.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Na území přibližně pěti hektarů, kam by se měla skládka v budoucnu rozšířit, nyní jiná firma ukládá stavební suť. „Skládkuje se tam inertní odpad, a město z toho nemá nic," argumentuje Švec.
Miliony korun na opravy a nejrůznější investice. To je hlavní argument vedení města pro rozšíření skládky. V minulém roce byla například opravena Miletínská ulice, která vede na skládku a jejíž obyvatelé proti ní nejvíce protestují.
„Je tam nový chodník, silnice má nový koberec," řekl lišovský starosta Jiří Švec. „Myslím si, že většina lidí skládku chce," domnívá se Švec, který argumentuje i tím, že kromě příjmu ze skládkování má město i úsporu při svozu komunálního odpadu.
„Ať si dají ty peníze někam. Na nás se nikdo neohlíží," kontruje obyvatel Miletínské ulice Zdeněk Pícha. „Nedá se tam dýchat, koukáme na hromadu bordelu, naše domy a pozemky jsou neprodejné."
Na sliby, které dával občanům, si vzpomněl i bývalý starosta Václav Chmel. Ačkoli dříve jako hlava města navýšení kapacity skládky sám silně prosazoval, dnes je proti. „V roce 2006 jsem osobně sliboval, že je to poslední rozšiřování. Hlasovali jsme v souladu s tím, co jsme řekli a slíbili Lišovákům.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Ostatně i mimořádné zasedání zastupitelstva provázela lehce dusná atmosféra. Debata o možném zanesení pozemků do územního plánu byla jediným důležitým tématem a bodem schůze. Slovo dostali i lišovští občané, kterých se přišlo na zastupitelstvo podívat zhruba patnáct. Jeden z nich navrhl, aby se na toto téma uspořádalo referendum.
Zastupitelé ale možnost referenda zamítli. „Referendum by stálo tři sta tisíc korun, a to je příliš vysoký výdaj," řekl Švec. Jak ale dále uvedl, schválení změny v územním plánu není definitivním krokem k rozšíření skládky. Následovat budou další jednání. Podle Švece se bude snažit radnice vyjít vstříc mínění lidí.
Společnost A.S.A. oznámila zastavení prací na vybudováním biodegradačních ploch na skládce v Lišově u Českých Budějovic. Záměr předpokládal rozšíření stávající skládky o 0,6 ha z povolené kapacity 220 tis. m3 na 450 tis. m3 odpadů.
S tímto záměrem nesouhlasila nejen občanská sdružení, ale i město Lišov vzhledem k zvýšené dopravní zátěži místních komunikací a možnému riziku kontaminace při přepravě odpadů. Naopak bez větších připomínek vydal souhlas k dokumentaci EIA okresní úřad i hygienická stanice.
V současné době se na místě zamýšlených biodegradačních ploch provádí podle požadavku města a občanských sdružení uzavření a rekultivace (155 tis. m3 uloženého odpadu), na kterou přispělo město České Budějovice částkou 24 mil.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
tags: #asa #skladka #lisov #co #to #je