Jarní příroda, Velikonoce a tradice v České republice

Jaro a Velikonoce s sebou přináší mnoho symbolů, zvyků a tradic. Na mnoho z nich jsme pozapomněli a při těch nejznámějších kolikrát nevíme, odkud se vzaly a jaký význam v sobě nesou. Velikonoce jsou pro křesťany těmi nejdůležitějšími svátky, ale nejsou to jen svátky křesťanů, ale také židů a tradice pohanů. Kromě Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání, také oslavují konec zimy a příchod jara a nového života. Někdy se jim také říká Svátky jara. Svátky obnovy života na přelomu zimy a jara. 1. křesťanské svátky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Oficiální náboženské obřady se pojí s projevy mimokřesťanské víry a magie. Obě tradice zde spojuje moment vzkříšení života.

Velikonoční týden a jeho význam

K příchodu jara se váže i jeden jarní svátek, a tím jsou Velikonoce. Jedná se o týden, který křesťané nazývají jako svatý nebo také pašijový. Počátečním dnem je Květná neděle a konec představuje Neděle velikonoční. Tento svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Všichni věřící si návštěvou kostela připomínají jeho utrpení a vzkříšení. Každá země má své tradice a zvyky, které se k tomuto svátku vztahují.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí.Některé dny v předvelikonočním týdnu mají svůj název a váží se k nim i pověry a tradice:

• Květná neděle - Květná neděle připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. Ty jsou v našich končinách nahrazeny pučícími a kvetoucími větvičkami, nejčastěji tzv. kočičkami, které se v kostelích nechávají posvětit.
• Modré pondělí - Tohle je barva Ježíše Krista, takže kostelníci mají modré hazuky, oltáře jsou zastřeny modře.
• Šedivé úterý - V tento den se uklízelo a vymetaly se pavučiny. Takže se i trochu prášilo. Prach byl vyobrazen jako šedivý a přídomek pro úterý tak byl na světě. Tento den by se měl udělat velký úklid.
• Škaredá středa - Tento den je připomínkou zrady Jidáše. V kostelech se připomíná poslední Ježíšova večeře s mučedníky. Během obřadu jsou podávány chléb a víno a lidé pronášejí modlitby za své blízké. Lidé by se neměli v tento den mračit, protože pak se budou podle pověry mračit každou středu po celý rok.
• Zelený čtvrtek - V kostelech se konají mše, po kterých je potřeba sebrat zelení, které slouží pro výzdobu domů a oltářů. Na Zelený čtvrtek se má na talíři objevit pouze zelená (špenát, zelí, saláty), aby byl člověk zdravý po celý rok. Pečou se jidášky a při večerní mši se pak odmlčují kostelní zvony, neboť byl Ježíš Kristus zajat. Traduje se, že se s nikým nesmíme hádat a nikomu půjčovat peníze. Na stole by se měly objevit špenát, zelí a další druhy zeleniny, které zaručí zdraví po celý následující rok. Večer „odlétají zvony do Říma“ a až do soboty nesmějí v žádném kostele zaznít jejich zvuky.
• Velký pátek - Tento den je dnem Kristova ukřižování, připomínáme si také všechny blízké zemřelé. Probíhá liturgie. V kostelech jsou zakryté kříže a obrazy. Během tohoto dne se nepůjčují ani nedarují věci, nepracuje se a nesmí se hýbat ani se zemí. Tento den je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Probíhá liturgie. V kostelech jsou zakryté kříže a obrazy. Na talíři se nesmí objevit maso a celý den se nese ve zdrženlivém duchu. Podle pověr se tento den otevírají hory a skály, aby vydaly své poklady.
• Bílá sobota - Na Bílou sobotu končí 40denní půst a přináší s sebou po pátečním tichu zlom. Peče se mazanec či beránek. Většina lidí tráví tento den přípravami spojenými se slavnostní nedělí. Hospodyňky pečou velikonoční bochánky a zdobí kraslice. Koledníci pletou pomlázky. V kostelích se obnovují se křesťanské sliby a tento den je také vyhrazen křtění dospělých. Tento den je Dnem vzkříšení Ježíše Krista (v noci ze soboty na neděli) a zároveň posledním dnem půstu. Kostely jsou ztichlé.
• Velikonoční neděle - Nejdůležitější den, který se nese v duchu rodinných oslav. Začíná Velikonoční neděle či Boží hod velikonoční, radostné oslavy trvají celý týden (tzv. oktáv). Lidé si nechávali posvětit velikonoční jídlo (mazanec, beránek, vajíčka,...) pak ho sami jedli nebo se dávalo návštěvám, aby se všem dobře dařilo. Mezi tradičními pokrmy nesmí chybět jehněčí nebo beraní maso a velikonoční bochánky. V noci ze soboty na neděli pak probíhá bohoslužba noci, tzv. vigilie. Při bohoslužbě se slavnostně vnáší do kostela velká bílá svíce, tzv. paškál, končí tma, lidé zapálením svící získávají opět naději a slaví vzkříšení, vítězství nad smrtí a vykoupení lidstva.
• Velikonoční pondělí - O Velikonočním pondělí pak chlapci a muži od brzkého rána chodili s pomlázkou šlehat dívky, aby byly zdravé a veselé, vrbové proutky jim předaly mládí a svěžest. Tento den nepatří mezi církevní, ale nese se v duchu lidových tradic a zvyků. Chlapci se vydávají na koledu s pomlázkou. V tento den se chodí na pomlázku. Chlapci chodí za děvčaty, aby je vyšlehali pomlázkami, což podle pověry jim zaručí, že budou následující rok krásné, mladé a zdravé. Šlehaly se také služky, aby nebyly líné, vdané ženy, aby neměly zlý jazyk nebo krávy na statku, aby se brzy otelily.

Symboly Velikonoc

Jaro a Velikonoce s sebou přináší mnoho symbolů, zvyků a tradic. Na mnoho z nich jsme pozapomněli a při těch nejznámějších kolikrát nevíme, odkud se vzaly a jaký význam v sobě nesou.

• Vajíčko je všeobecně chápáno jako symbol života, plodnosti a návratu jara. Ta velikonoční se barvila, zdobila, vyškrabovala a malovala. Vajíčko představuje odměnu pro koledníky. Vajíčko představuje nový život, zrození a potenciál.
• Vrba je jedním z kvetoucích poslů jara. Její květy, nejspíš díky hebkosti nazývané kočičky, jsou symbolem Velikonoc a v našich podmínkách nahradily palmové ratolesti, kterými byl vítán Ježíš při příchodu do Jeruzaléma.
• Zajíc je zvířetem plodnosti, pohyblivosti a bdělosti. S přicházejícím jarem se kolem polí, luk a sedláckých stavení začínají objevovat zajíčci, kteří hledají potravu. Dávno v minulosti si jejich výskyt lidé spojili s pověrou, že nosí vajíčka, a s tímto symbolem jsou kolem Velikonoc dodnes pevně spjati.

Pomlázka a její význam

S Velikonocemi máme všichni spojenou tzv. pomlázku. Tradice s pohanskými kořeny je spojena se symboly jara a nového života. Vrbovou pomlázku (ale také žilu, tatarec, šmekurst, hodovačku nebo vinovačku) uměl plést každý muž, dnes je tato dovednost spíš výjimkou - tradičnímu pletení se ale můžete naučit každoročně např. O Velikonočním pondělí pak chlapci a muži od brzkého rána chodili s pomlázkou šlehat dívky, aby byly zdravé a veselé, vrbové proutky jim předaly mládí a svěžest. Šlehaly se také služky, aby nebyly líné, vdané ženy, aby neměly zlý jazyk nebo krávy na statku, aby se brzy otelily. Každý muž musí vyšlehat ženy v rodině i v okolí. V některých regionech si muži pomlázku pletou sami z vrbového proutí. To je ohebné a pružné a má tak být zárukou ženské plodnosti. Vyšlehaná žena během následujícího roku neuschne. Mužům pak náleží odměna v podobě malovaného vajíčka, které představuje tradiční velikonoční symbol. Pomlázka je symbol předávání síly a zdraví, a ženy se šlehají, aby byly zdravé a krásné. Muži za odměnu dostávají malovaná vajíčka jako symbol plodnosti. Pomlázky se pletou z vrbového proutí a chlapci s nimi pak chodí vyšlehat dívky, chodí tedy na koledu. Říká se, že během šlehání z vrbového proutí přechází na dívku mládí, krása a zdraví a právě proto to chlapci dělají.

Čtěte také: Jarní příroda a květy

Co oblast, to jiný výraz:

• jižní Morava - mrskút nebo mrskačka
• mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku - šlahačka
• severní Morava a Slezsko - šmigrust či šmergust
• příhraniční oblasti Slovenska - šibačka

Tradiční pokrmy

Během Velikonoc se v kuchyni rozvoní hned několik typických dobrot spojených s příchodem jara a oslavami Velikonočních svátků. Nesmí chybět dobré jídlo a bohatá výslužkaO Velikonocích máme příležitost využít prvních plodů jarní přírody, především bylinek, rané zeleniny a vajec z rozrůstající se jarní snůšky. Ty najdou své uplatnění v nádivce, jarních salátech a polévkách, ale také při pečení sladkých dobrot. Hospodyňky doma připravují hody. Jejich tradičními pokrmy jsou maso, které je ve velké většině sekané v různých kombinacích. Oblibě se těší i celá řada nádivek masových i bez masa. Mezi tradičními pokrmy nesmí chybět jehněčí nebo beraní maso a velikonoční bochánky. Začíná popeleční středou, která přichází vzápětí po bujných masopustních oslavách. Také názvy šesti postních nedělí - Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná - dokonale ilustrují křesťanství, prolínající se se starým světem pověr a magie.

• Jidáše nebo jidášky jsou malé sladké pečivo z kynutého těsta různých tvarů, které je pomazané medem.
• Beránek je velikonoční moučník obvykle z bábovkového těsta, který svým tvarem připomíná nejen příchod jara a nového života, ale také v křesťanství symbolizuje obětování Ježíše Krista. Beránek byl tradičním symbolem jara již v pohanských dobách a jeho síla přetrvala dodnes.
• Mazanec dnes známe jako sladké pečivo s rozinkami ve tvaru kulatého bochníku. Chuťově je velice podobný vánočce a peče se minimálně od 18. století. Mazanec se peče na Bílou sobotu nebo ráno o Velikonoční neděli, potom si ho lidé nechávali světit.
• Jelikož je jaro znamením probouzející se přírody, oblíbeným pokrmem připravovaným kolem Velikonoc je také nádivka z pečiva a různých jarních bylinek. Říká se jí hlavička, protože tradičně obsahovala telecí maso právě z hlavy. Recepty na nádivku se dům od domu liší, společným znamením je však právě ona zelená barva, která symbolizuje jaro, ať už se rozhodnete pro pažitku, medvědí česnek, špenát nebo kopřivy.

Jak vykouzlit barevné variace bez použití barev?

Oblibě se těší i barvení vajec přírodním způsobem. Jak vykouzlit barevné variace bez použití barev? Není na tom nic těžkého. Vajíčka můžete barvit zastudena nebo zatepla. Při studeném i teplém barvení si nejprve připravíte přírodní barvivo - potřebné suroviny smícháte a povaříte 15-20 minut. Vzniklou směs scedíte. Pro studené barvení ji necháte vychladnout a pro teplé vaříte společně s vejci asi 10 minut.

• Žlutá barva - Tu si připravíte s pomocí kurkumy. Do 500 ml vody přidejte 2 lžíce octa a 2 lžíce kurkumy. Ponořte uvařená vejce a nechte ponořená. Čím déle, tím sytější barvu dostanete.
• Růžová barva - Tu vám vykouzlí červená řepa. Přidáte-li do ní ocet, získáte barvu více fialovou. Smícháním s jedlou sodou se vám vajíčka zabarví do modré nebo zelené barvy. Sytost závisí i na délce barvení. Čím déle bude vejce v nálevu ponořené, tím bude barva sytější. Do 500 ml vody přidejte 600 g nakrouhaného červeného zelí a 2 lžíce octa nebo 2 lžičky jedlé sody podle toho, jakou barvu chcete vykouzlit.
• Tmavě hnědá - S tou pomůže silná káva nebo černý čaj. Ideální je, pokud v nich necháte vajíčka louhovat do druhého dne.
• Světlá hnědá - V kastrolu povařte cibulové slupky s vodou. Do výluhu ponořte vajíčka a nechte louhovat, ideálně zase do druhého dne.

Vidíte, že na přírodním barvení není nic těžkého. Použijete k němu suroviny, které určitě máte doma ve spíži.

Další jarní zvyky a tradice

• Tradiční vysévání obilí na tácek či do květináčku značí příchod jara a s ním i začátek zemědělských prací. Stejně tak k Velikonocům a jaru již tradičně patří tzv. pučálka, což není nic jiného než naklíčený hrách.
• Během tzv. Smrtné neděle (týden před Květnou nedělí) se tradičně vynášela Morena, Morana, Smrtka nebo Smrtholka. Jedná se o slaměnou ženskou figuru oblečenou v šatech a nazdobenou pentlemi či vyfouknutými vyjíčky, která symbolizuje zimu. Hořící Morena se za bujarého zpěvu hází do řeky, aby odplula a s ní i poslední dny zimy, nemoci a zlé síly. Smrtná neděle už svým názvem prozrazuje, že ten den se vynáší smrtka a současně se do vsi vnáší nové léto, stromek nebo ratolest ozdobená vajíčky a stuhami.

Lidé uklízeli domy, vymetali pavučiny, bílili zdi, prali závěsy... Byla to doba, kdy se „vynášela smrt“ - figurína Morany byla nesena k řece a poté vhozena do proudu jako symbol konce zimy.

Čtěte také: Jarní inspirace

Závěr

Konečně je tu jaro, i když zima se ještě stále občas projeví. Po Velikonocích, svátcích jara, už ale s námi snad konečně zůstane teplé a slunečné počasí. Velikonoce jsou krásnou příležitostí zpomalit. Zastavit se v rozkvetlé přírodě, nadechnout se čerstvého vzduchu, znovu se spojit se zemí i se sebou. Nemusíme dodržovat všechny tradice - stačí najít ty, které v nás něco probouzejí. Nemusíme měnit celý svět ani domácnost, abychom pocítili změnu. Někdy stačí zapálit svíčku, otevřít okno, napsat přání a zasadit semínko. Dovolme si cítit radost z nových začátků.

Čtěte také: Tipy na jarní hry

tags: #jarni #priroda #velikonoce #tradice

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace z přírody
• Trestný čin a jeho definice
• Odpadní hadice pračky - minimální rozměry
• Přírodě blízké vodní toky v ČR
• Odpadové a vodní hospodářství - legislativa ČR