Seno jako obnovitelný přírodní zdroj


22.12.2025

Klimatické změny se jasně projevují na lokální úrovni, čímž problém spotřeby energie a způsobů stavění činí aktuálními. Nejvýznamnější zátěž pro životní prostředí přináší energetika. Zisk energie spalováním fosilních paliv vede k produkci CO2 ke zvyšování skleníkového efektu. Jaderná energetika s sebou nese především otázky bezpečnosti, likvidace vyhořelého paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů.

Řešením této situace je využívání obnovitelných zdrojů. Slunce, vítr, voda či biomasa jsou zdrojem čisté a „bezodpadové“ energie. Navíc jsou při zachování takových podmínek na Zemi, jaké vládnou dnes, „nevyčerpatelné“ anebo se při šetrném a rozumném využívání dokáží obnovovat (biomasa).

Biomasu tvoří dle její definice zbytky rostlinných nebo živočišných těl. Biomasou mohou být dřevní piliny, kůra stromů, seno či sláma, nebo těla mrtvých zvířat. Hovoříme-li však o biomase jako topivu, jde u nás zásadně o biomasu rostlinného původu, především dřevní hmotu. Konkrétně běžná polena, peletky (granule lisované z dřevní hmoty), dřevěné brikety, štěpku (dřevo rozmělněné na částečky o velikosti 2,5 až 5 cm), piliny, hobliny, brusný prach a další paliva rostlinného původu (například obiloviny).

Do podoby peletek se lisují i některé usušené rostliny, u nás je však tento sortiment dosud málo dostupný. Nejběžnější jsou pelety dřevní a dokonce i u nás prodávané kotle jsou zatím odzkoušené právě na spalování peletek dřevních (z dřevní hmoty).

Biomasa má zanedbatelnou koncentraci SO2 ve spalinách a neutrální bilanci CO2. Pro nárůst 1 tuny dřevní hmoty je spotřeba CO2 shodná s jeho produkcí při spálení stejného množství dřeva. Biomasu rozdělujeme na suchou (například dřevo) a mokrou (například kejda).

Čtěte také: Kompost z trávy

V praxi pak pro biomasu využíváme dva základní procesy - spalování a zplyňování (PROCESY SUCHÉ) a MOKRÉ PROCESY (fermentaci - produkci etanolu a anaerobní vyhnívání - produkci bioplynu). U biomasy též musíme vycházet z možností přírodních zdrojů na našem území, čili jaké množství konkrétní biomasy můžeme využít k vytápění.

Pelety se prodávají buď v sypané podobě (přiveze nám je cisterna a naskladní), nebo v pytlích (pytlované). Jedinou nevýhodou peletek je potřeba uskladnění, čili potřebujeme dostatečně velký a suchý prostor, kam peletky uložíme. Kdo je však zvyklý na vytápění dřevem a prostor na toto palivo měl dostatečný, určitě si poradí i s uskladněním peletek.

Určitě pak není možné vytápět v kotli na peletky třeba jinou biomasou či uhlím. V některých kotlích je možné kombinovat peletky se dřevem, to je ale vše. Maximální účinnosti při vytápění dosáhneme pouze tak, že budeme vytápět palivem, pro které je kotel konstruovaný. Dosáhneme tak maxiálního výkonu a získáme ze spalované hmoty maximum energie.

Příjemné teplo v domácnostech v celé obci, stabilní ceny paliva, čisté ovzduší bez dýmu a zápachu ze spalování uhlí, nezávislost obce na dovozu plynu ze zahraničí, práce pro místní občany, úspora financí a navíc podpora místních podnikatelů, případně ještě vlastní výroba elektřiny pro celou obec. Není to dnes již jen otázkou financí, i když by se to tak mohlo v dnešní době neustálého zvyšování cen paliv a energií jevit.

Je důležité podotknout, že většinou je pojem „energetické soběstačnosti“ spíše jen „účetním“ pojmem a znamená vyrovnanou roční bilanci výroby a spotřeby. Různé energeticky soběstačné domy, obce, regiony až na výjimky jsou napojeny na síť a podle potřeby do ní dodávají přebytky nebo z ní energii odebírají v době, kdy vlastní zdroje poptávce nestačí.

Čtěte také: Zelená energie ve Španělsku

Z tohoto pohledu jsou obnovitelné zdroje velmi bezpečné. Tím, že jde vesměs o malá zařízení rozptýlená po celém území republiky, neohrozí výpadek jednoho nebo několika z nich celkový provoz sítě. Spalováním fosilních paliv vznikají nebezpečné emise řady škodlivých látek: oxid uhelnatý CO, oxid siřičitý SO2, oxidy dusíku NOx, prach, ozón ad. Tyto látky jsou jedovaté jednak pro člověka (karcinogenní) a jednak pro přírodu (kyselé deště).

V lokálních topeništích dochází k nedokonalému spalování, často se spalují i nevhodné látky - odpady, plasty aj., čímž vznikají další problémy. Problém lokálních topenišť lze řešit dodávkou tepla z centrální kotelny. Jednak dochází k dokonalému spalování s minimálními emisemi a jednak se spaluje pouze to palivo, pro které je kotelna určena - tj. dřevo (či jiné palivo), nikoliv odpadky či plasty.

Globální změny klimatu jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Při spalování fosilních paliv uniká do ovzduší oxid uhličitý, který přispívá ke skleníkovém efektu a tím i k těmto změnám. Nahradíme-li spalování uhlí dřevem, je celková bilance CO2 z hlediska skleníkového efektu neutrální. Energeticky soběstačně zásobená obec využívá místního paliva - ať už je to biomasa z lesů či polí, kaly z místní ČOV, bioplyn z místního odpadního materiálu aj.

Instalace zdroje většinou nezabírá nová území (většinou se budují v zastavěných územích). Sociální přínosy pro občany spočívají především ve zvýšení komfortu topení (je-li nahrazeno individuální vytápění centrálním vytápěním). Stavba a posléze provozování zdroje může vytvořit pracovní místa v obci a sníží tak nezaměstnanost. Rovněž může dojít k podpoře zemědělců, kteří pěstují energetické plodiny.

Dobrá obecní infrastruktura a zdravé životní prostředí mohou přispívat i ke zvyšování či stabilizaci počtu obyvatel v obcích a ke zvyšování populační dynamiky. U plošných plynofikací, státem donedávna masivně podporovaných, odcházejí finanční prostředky za tento cizí zdroj energie mimo region. Podle Tauchmana (2007) zaplatí průměrně majitelé rodinných domů využívající zemní plyn k vytápění a ohřevu vody na těchto palivových nákladech ročně nejméně 25 tisíc Kč.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Např. plynofikovaná obec o třech stech domech tak každý rok odevzdá mimo region a z větší části mimo ČR 7,5 milionu Kč. Co to znamená v konkrétním případě si ukážeme na obci Hostětín. Náklady na výrobu jednoho GJ tepla činily v Hostětíně v roce 2007 305 Kč/GJ včetně DPH. Průměrně domácnosti do systému ročně přispívají necelých 15 tisíc Kč. V regionu tak ročně zůstává necelý milion korun, který zaplatí obyvatelé Hostětína za vytápění.

Pokud by občané topili plynem či elektřinou, odplynula by minimálně tato částka mimo region. Navazující rozvoj dalšího podnikání vede ke zvýšení zisku fyzických osob se sídlem v obci a část jejich daní zvýší i příjem do obecní pokladny. Soběstačná obec se stává méně závislou jak na domácí rozvodné síti tak na dodávkách neobnovitelných zdrojů ze zahraničí.

Nestabilita mezinárodního trhu s fosilními palivy je zřejmá a vidíme to například při dodávkách zemního plynu z Ruska. Provozování vlastního zdroje energie vede většinou k mírnějším cenám než jsou ceny energie než z fosilních paliv. Ušetřené prostředky mohou občané v obci dále utrácet, vložit je do rekonstrukce domů apod. Podpora místních producentů např.

Na konkrétním příkladu jedné obce si můžeme ukázat, co přináší udržitelný rozvoj a postupný přechod k energetické soběstačnosti obci Hostětín. V odborné analýze si můžete přečíst o jednotlivých ekologických, ekonomických a sociálních přínosech hostětínských projektů udržitelného rozvoje.

Chcete-li žádat o dotaci na vytápění obnovitelnými zdroji energii, můžete podat žádost na všech pobočkách Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP), nově i ve vybraných bankovních ústavech. Rozhodnout se ale nejprve musíte pro zdroj tepla (typ kotle), respektive s ním související palivo (například kotle na biomasu spadají do kategorie C - Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody).

K žádosti o dotaci je ale nutné přiložit dokumentaci, jejíž rozsah je srovnatelný s dokumentací přikládanou k žádosti o stavební povolení. Tuto dokumentaci musí vyhotovit autorizovaný inženýr z oboru technických zařízení budov a konkrétní zdroj tepla (kotel), na který o dotaci žádáme, musí být v každém případě uveden v Seznamu výrobků a technologií (SVT) dotačního programu Zelená úsporám. Stejně tak musí být montážní (realizační) firma uvedena v Seznamu odborných dodavatelů (SOD).

tags: #je #seno #obnovitelny #prirodni #zdroj

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]