Klimatická Změna, Eko Energie a Fakta: Jak Jsou Na Tom Češi?

Jsou Češi ohledně klimatické změny a jejích dopadů na životní prostředí skeptici, nebo naopak tu krizi vnímají? Pokud bych měl vycházet jen z toho, co se ve veřejném prostoru a v médiích řeší a co si kde přečtu, tak bych si mohl myslet, že Češi jsou ke klimatické změně a ochraně klimatu poměrně skeptičtí, důsledky, které přináší, moc neřeší a spíš se vymezují vůči krokům s tím souvisejícím.

Ve skutečnosti fakta o klimatické změně, jejich vlivu na nás a naše okolí a související energetickou transformaci vnímáme mnohem střízlivěji. Data nám ukázala, že dopady klimatické krize vnímá 65 procent lidí, a už teď vidíme, že třetina lidí očekává v příštích deseti letech výrazné zhoršení. A to nejen v podobě extrémního počasí, ale i v cenách energií nebo úbytku biodiverzity.

Uvědomělost v Českých Domácnostech

Jednoznačně ano! Projevuje se ta uvědomělost i v našich domácnostech? Klíčová otázka je, zda je změna chování dostatečná. Někteří jsou v tomto chování aktivní, jiní mají pocit, že jsou do něčeho nuceni na úkor vlastního komfortu. Ti v tom ten svůj „business case“ nevidí. Manažersky řečeno, change management v této oblasti jsme společensky absolutně nezvládli.

Změna v posledních letech určitě akcelerovala. Téměř polovina domácností už investovala do výměny oken a přes 40 procent do zateplení. Dochází k masivní obměně zdrojů tepla - a uvědomte si, že topení a teplá voda tvoří až 80 procent energetické spotřeby domácnosti.

Další oblastí jsou zdroje obnovitelné energie. Dnes je v Česku připojeno do distribuční sítě přes 212 tisíc fotovoltaických elektráren a z toho přes 184 tisíc zdrojů je na střechách rodinných domů. Čechy tedy vlastní soběstačnost zajímá, a jak už jsem říkal, ukazuje to, že v Česku na tom s přístupem k udržitelnosti nejsme tak špatně, jak se někdy říká.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Obavy z Blackoutů a Udržitelné Zdroje Energie

Diskuze a obavy z blackoutů zesílily po tom, co se stalo v červnu ve Španělsku, a zvlášť pak po masivním výpadku ze 4. července u nás. I to vidíme na datech z našeho výzkumu. Je důležité říct, že šlo primárně o technickou závadu a souběh několika faktorů, které se ještě analyzují. Nešlo o výpadek způsobený obnovitelnými zdroji a nejsou žádné indikace, že by se taková situace někdy měla opakovat. Ale vyčkejme na závěrečnou zprávu. V každém případě platí, že aby byla síť stabilní i do budoucna, je potřeba investovat do digitalizace i modernizace distribuční sítě.

S energetickou transformací souvisí přechod na nefosilní zdroje energie - co vidíte jako největší problém v přechodu k udržitelným principům? Největší výzvou je sladit očekávání lidí s realitou. Většina Čechů podporuje obnovitelné zdroje a zelenou elektrickou energii, ale jen pokud nestojí víc než běžná energie. To je pochopitelné, ale zároveň to ukazuje, že musíme lépe vysvětlovat, proč je transformace energetiky důležitá a jaké výhody přinese.

Třeba větší energetickou nezávislost nebo nižší ceny v dlouhodobém horizontu. Každá změna vyžaduje nějaké transformační nároky. Obnovitelné zdroje po instalaci jsou nejlevnějším zdrojem energie, protože pro výrobu nekonzumují žádné palivo. Jsou čistší a bezpečnější než jádro, a jsou tedy to nejlepší, co můžeme do našeho budoucího energetického mixu začlenit. O něčem svědčí i to, že největší podíl podporovatelů a propagátorů změny je mladá a nastupující generace.

Ukládání Energií a Elektroauta

Akumulace je svatý grál současné energetiky. Umíme pracovat efektivněji s uložením energií než třeba před deseti lety? Za posledních deset let jsme udělali obrovský pokrok. Bateriová úložiště jsou dnes efektivnější, dostupnější a lépe integrovatelná do sítě. Pracujeme na projektech, které umožní flexibilní řízení spotřeby i ukládání energie v domácnostech. To je klíčové pro stabilitu sítě, zvlášť když roste podíl obnovitelných zdrojů.

Ta několik let stará vize se zhmotňuje v realitu a už vidíme pilotní projekty, které s tím pracují. Jak to dopadlo s vizí, že i s bateriemi v elektroautech budeme moct počítat i jako se zdrojem energie do sítě? Například u nás se tím intenzivně zabýváme a snad neprozradím nic tajného, když řeknu, že během podzimu bychom takový pilot na českém území mohli začít testovat. Technicky to možné je, ale zatím to není masově rozšířené. Aby se to mohlo rozšířit, potřebujeme řadu dalších věcí. Musíme získat zkušenosti s takovým řešením, potřebujeme větší rozšíření elektromobility, standardizaci technologií a chytrou infrastrukturu. Může to být jedna z cest, jak síť stabilizovat a zároveň nabídnout zákazníkům nové služby.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Budoucnost je elektrická a elektromobilita je logicky součástí energetické transformace. Jak zahrnujete elektroauta do energetické transformace? Je to také klíčová součást naší strategie. Kdybychom v její rozvoj nevěřili, nestavěli bychom v předstihu dobíjecí infrastrukturu. Letos je to 15 let, co E.ON postavil první dobíječku pro elektroauta v Brně. Dnes máme jen v české síti E.ON Drive přes 650 dobíjecích bodů pro osobní vozy a otevřeli jsme i první pro kamiony a těžkou nákladní dopravu. Nejde jen o auta, která postupně narůstají, ale o celý ekosystém - nabíječky, chytrá řízení, integraci s domácími fotovoltaickými elektrárnami. Věříme, že elektromobilita může být nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná, pokud ji správně uchopíme.

Model Udržitelné Energetické Transformace

Ideální model je takový, kde se propojí centrální a decentralizované zdroje, síť je chytrá, flexibilní a hlavně zákazník má možnost aktivně se zapojit a benefitovat z ní. Jaký je ideální model udržitelné energetické transformace z hlediska dodavatele elektřiny? Výkupní ceny jsou velmi nízké, to pro spotřebitele není příliš motivující. Výkupní ceny jsou dnes nízké, ale to je otázka nastavení systému. My jako dodavatel můžeme nabídnout technologie, poradenství a služby, které lidem pomohou být součástí změny.

Pokud bude většina domácností nebo říkejme spíš velké množství domácností soběstačná, změní se role z dodavatele na partnera, který zajišťuje stabilitu, zálohu a chytré řízení. Hypoteticky, kdyby většina domácností byla energeticky soběstačná, měla vlastní elektrárny, velká bateriová úložiště, jak by se transformovaly ušlé příjmy dodavatelů? Čím byste je kompenzovali? A byla by to disrupce odvětví srovnatelná například s telekomunikacemi v dobách internetového boomu. Tradiční obchodníci s komoditou budou muset zásadně reagovat. Ušlé příjmy se dají kompenzovat službami, které budou pro zákazníky přínosné.

Mix budoucnosti bude jádro, plyn, u kterého teď nevíme na jak dlouho, slunce, vítr a biomasa. Jaký by měl být mix zdrojů udržitelné energie, abychom se mohli úplně oprostit od fosilních zdrojů?

Klimatická Změna a Fakta

Klimatická změna je jedním z nejzávažnějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí. Klimatická změna je dlouhodobá změna průměrných teplot a povětrnostních podmínek na Zemi. Skleníkové plyny, například oxid uhličitý, opravdu fungují trochu jako skleník - pomáhají zadržovat teplo ze slunečního záření, čímž vytváří na Zemi podmínky vhodné pro život. Funguje to tak, že část tepla ze slunce se díky skleníkovým plynům odrazí od atmosférického obalu Země a teplo tak neuniká zpět do vesmíru. Činnost člověka jako je spalování fosilních paliv za účelem dopravy, výroby elektrické energie nebo také masivní odlesňování však podíl těchto skleníkových plynů v atmosféře zvyšuje. Snížení emisí CO2 je klíčové pro zmírnění dopadů změny klimatu. Změna klimatu je naléhavý problém, který vyžaduje okamžitou akci.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Současné změně klimatu se říká také globální oteplování a při oteplování se více vody vypařuje do atmosféry. Ta voda potom zase někde spadne, ale rozložení srážek je jiné. Někde potom voda chybí a jinde zase přebývá. Problém není v tom, že by vody bylo celkově málo, ale že na některých územích je mnohem větší sucho, kdežto na jiných územích může dojít k povodním nebo záplavám. Hlavně jde o to jiné rozložení srážek. Území Česka se oteplilo za posledních 60 let už o více než dva stupně, takže dochází ke zmíněnému většímu výparu, hrozí větší sucho než v minulosti a mnohem pravidelněji. Často je větší teplo na konci zimy a na začátku jara, takže vegetační období začíná i o několik týdnů dříve. Asi si spousta lidí také všimla, jak nám usychají lesy.

V první řadě potřebujeme, aby se změna klimatu nejdříve zpomalila. To nejdůležitější je, že musíme přestat vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. A to znamená přestat spalovat fosilní paliva - uhlí, ropu nebo zemní plyn.

Klimatická Změna a Ozbrojené Konflikty

Nejnovější data ukazují, že moderní ozbrojené konflikty nejen že čerpají z napětí vyvolaného klimatickými změnami, ale samy výrazně přispívají k emisím a ničení životního prostředí. Studie Stanfordské univerzity (Devon 2019) uvádí, že klima bylo jednou z příčin u 3 % - 20 % ozbrojených konfliktů během minulého století.

Jedním z aspektů, resp. hospodářských odvětví, které jsou klimatickou změnou ohroženy nejvíce, je pokles zemědělské produkce a související potravinová nejistota. Odhaduje se že v současné době výkyvy teplot a srážek ovlivňují až třetinu globálních výnosů hlavních plodin. V regionech závislých na zemědělství to vede k zvýšení rizika místních konfliktů. Globální oteplování spolu s nedostatkem vody se výrazně projevuje v migraci a soupeření o zdroje.

Války dnes ničí víc než jen města a životy. Stávají se i neviditelným akcelerátorem postupujících změn klimatu a zároveň stojí za velkým množstvím přímých emisí. Na Ukrajině způsobily tři roky bojů téměř 230 milionů tun emisí CO₂ ekv. více než roční uhlíková stopa celého Nizozemska. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí označilo tuto skutečnost za „klimatickou katastrofu v přímém přenosu“.

Sucho a teplo (dále zesilované změnami klimatu) způsobilo v létě roku 2025 požáry na 92 100 ha území Ukrajiny a teritoriích zabraných Ruskem. Zamořená půda, kontaminované spodní vody, spálená vegetace a opuštěná lidská obydlí a průmyslové areály jsou potenciálními riziky s ekologickými škodami, jež se budou projevovat další desítky let. Tyto dlouhodobé bezpečnostní a environmentální zátěže přispívají k celkové zranitelnosti území i lidí. Omezují přístup ke zdrojům, ohrožují jejich zdraví i životy, prodlužují dobu potřebnou pro ekonomickou i psychickou regeneraci obyvatelstva a tím podněcují riziko pro vznik nových konfliktů.

Ozbrojený konflikt, zejména ten déle trvající, vždy dramaticky přetváří ekonomiku zúčastněných zemí: průmysl se orientuje na těžkou zbrojní výrobu, infrastruktura se opotřebovává a je ničená rychleji, než ji lze obnovovat, a civilní sektor upadá do krize. Ve válce, jak vidíme dnes u ruské invaze na Ukrajině, dochází k rozsáhlé destrukci energetické infrastruktury, průmyslových a obytných oblastí, což vyvolává nekontrolované úniky emisí CO₂ a dalších škodlivých látek. Výsledkem je paradox: zatímco hospodářství válčících stran kolabují, jejich uhlíková stopa roste.

Klimatická změna zvyšuje riziko konfliktů tím, že způsobuje sucha, potravinovou nejistotu a migraci. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již několik let upozorňuje, že 90 % uprchlíků pochází z regionů nejvíce zasažených klimatickou krizí nebo má nejméně kapacit se na ni adaptovat, a to i díky probíhajícím ozbrojeným konfliktům a občanským válkám. Tento bludný kruh je stále těžší přerušit. Ačkoliv OSN i jednotlivé státy mluví o dekarbonizaci a o emisních cílech do roku 2050, války tyto snahy dokážou velmi snadno podkopat, nebo zcela zmařit.

Mýty o Klimatické Změně

Projekt Evidence Ninja od konce loňského roku vyvrací nejčastější klimatické mýty. Ministr Macinka šíří mýtus, že klimatickou změnu způsobuje sluneční záření, a nikoli lidé. Vědci přitom dokázali, že sluneční záření má v porovnání s lidskou činností marginální vliv.

Investice do Obnovitelných Zdroju

Geopolitická rovnováha světa se začíná víc prorýsovávat mezi zeměmi, které vyvážejí fosilní paliva, a státy, které je dovážejí a snaží se z této závislosti vymanit. „Česko platí zhruba 2 % HDP za dovozy fosilních paliv.“ Právě tato závislost podle něj vytváří tlak na změnu.

Jednou z klíčových zemí, které se snaží tuto závislost omezit, je Čína. „Čína nechce být závislá na dovozu fosilních paliv, protože pokud vybuduje prosperitu na ropě a na ropě budou závislé i spalovací motory v autech, tak bude strašně zranitelná. „Čína tedy investovala strašně moc do rozvoje elektrotechnologií, fotovoltaiky, větrných parků a elektroaut, obecně do bateriového průmyslu.“

V Česku máme takové podmínky, které ten rozvoj obnovitelných zdrojů blokují, neumožňují ho. Zákon, který by umožňoval připojovat baterie, jsme přijali s několikaletým zpožděním,“ vysvětluje a dodává, že máme strašně dlouhé povolovací procesy.

Důsledky Klimatické Změny

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí.

Světové ledovce kvůli klimatickým změnám v současné době ztrácí každoročně neuvěřitelných 370 miliard tun ledu. V důsledku toho se neustále zvyšuje hladina moří, což ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Nebezpečné oteplování planety pociťujeme už nyní, časté záplavy, lesní požáry i vymírání řady živočišných druhů.

Odhaduje se, že do roku 2100 bude průměrná teplota Země o 2 až 4° C vyšší. Záležet bude hlavně na našem přístupu. Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit.

V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech.

Ekoenergie a Aktivity

Online supermarket Košík.cz představil další ze svých ekologicky orientovaných aktivit s cílem vytvořit bezemisní cyklus potravin. Firmy si daly za cíl vytvořit model, kdy výroba, distribuce zboží i příprava potravin bude probíhat jen za použití zelené energie.

V Česku se ročně spotřebuje asi 73,9 TWh elektrické energie. Pouhých 13 procent pochází z obnovitelných zdrojů, ještě méně od maloproducentů - tedy malých vodních či větrných elektráren nebo domácností se solárními panely.

Podmínky jsou bez výraznějších sankcí.Velmi chvályhodný počin je nabídka zelené elektřiny pro domácnosti, které se ocitnou v problémech kvůli nedostatku financí. Tarif Dobrý skutek je právě pro ně určen a je také určen pro organizace, kulturní spolky a zájmová sdružení. „Pracují v nich odpovědní lidé, kteří myslí na druhé i na naši společnou budoucnost. Elektřina z obnovitelných zdrojů je proto pro ně přirozenou volbou.

Řetězec Důkazů Změny Klimatu

V tomto článku si utřídíme fakta z minulých článků a na jednom místě uvedeme řetězec důkazů, který jasně prokáže existenci změny klimatu na Zemi a její příčinu. Začátkem 20. století bylo tempo růstu hladiny mezi 1,2-1,7 mm za rok[4], posledních 30 let pozorujeme nárůst 3,3 mm za rok[5]. Na tomto grafu lze vidět pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody. Tato kyselost je dána kyselinou uhličitou, která vzniká při pohlcování atmosférického CO2 ve vodě.

Na této rekonstrukci teplot vytvořené ze vzduchu uvězněného v antarktickém ledu vidíme průběh teplot v Antarktidě během posledních 800 000 let. Než začneme vynášet předčasné závěry, je třeba se podívat do historie klimatu, zda takové změny nejsou běžné. Teploty na Zemi se tedy přirozeně měnily v rámci střídání dob ledových a meziledových. Vrchol poslední doby meziledové nastal cca před 6 000 lety a nyní bychom se měli nacházet v lehce ochlazujícím trendu.

• Současná průměrná světová teplota se blíží maximům z období posledních 800 000 let.
• Současný nárůst teploty je 9-15krát rychlejší než jakýkoliv nárůst za poslední milion let.
• Teplotní nárůst podle projekcí IPCC bude v následujících 100 letech dále pokračovat.

Změnu klimatu a globální oteplování máme potvrzenu změřenými daty a také víme, že v takovém rozsahu tyto změny nejsou pro Zemi přirozené. Existuje několik faktorů, které mohly způsobit změnu klimatu na takové úrovni:

• Sluneční aktivita - v posledních 140 letech zhruba stálá a posledních 40 let mírně klesá.
• Milankovičovy cykly (změna parametrů oběhu Země kolem Slunce) - tento faktor by sám o sobě způsoboval lehké ochlazování.
• Sopečná činnost - sopky emitují setinu skleníkových plynů oproti lidské civilizaci, navíc masivní erupce vrhají prach a sloučeniny síry do atmosféry, což má na Zemi ochlazující efekt.
• Odlesňování - vliv likvidace stromů, které pohlcují CO2 z atmosféry, z velké části kompenzuje vznik povrchu, který sluneční světlo odráží lépe, než původní les.
• Ozón - jak stratosférický, tak přízemní ozón jsou skleníkové plyny, které se na ohřevu atmosféry podílejí.

Laboratorně máme změřeno a dokázáno, že skleníkové plyny pohlcují infračervené záření. Satelitními měřeními bylo změřeno, že množství odchozího tepelného záření ze Země klesá v oblasti frekvencí, které pohlcují skleníkové plyny.

Podle přímých a nepřímých měření můžeme pozorovat soustavný nárůst koncentrací skleníkových plynů od doby průmyslové revoluce. To, že za nárůstem koncentrací skleníkových plynů stojí hlavně spalování fosilních paliv jsme si dokázali ve videu o uhlíkovém cyklu.

tags: #změna #klimatu #eko #energie #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Právo pacienta a mlčenlivost lékaře
• Odpady a životní prostředí (Kuras)
• Naděje návratu zvířat do volné přírody
• Udržitelné postupy
• Více o bolševníku velkolepém