Vliv Změny Klimatu na Jet Stream

Mohutný vzdušný proud vanoucí vysoko nad našimi hlavami hraje klíčovou roli v utváření evropského klimatu už po staletí. Sucha přinášející hladomory, nebo naopak větší vlhko a chlad s šířením moru poznamenaly výrazně evropské dějiny.

Polární tryskové proudění (anglicky polar jet stream) v nadmořské výšce kolem 10 kilometrů je jako gigantická řeka, která proudí od západu na východ, vlní se, a z času na čas se její „koryto“ výrazně změní.

Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature odhaluje, že pozice tohoto proudu má zásadní vliv na evropské klima už nejméně 700 let - a s ním i na historické události, které formovaly náš kontinent.

Klimatická houpačka Evropy

Obvykle se polární tryskové proudění nachází mezi 50. a 60. rovnoběžkou severní šířky, což zhruba odpovídá poloze mezi Prahou a Stockholmem. Studie však ukazuje, že jeho poloha může značně kolísat - v extrémních případech až mezi 40. a 70. rovnoběžkou. To znamená, že se může posunout od severní Afriky až po severní Skandinávii. Právě tyto výkyvy mají zásadní vliv na evropské počasí.

Když se tryskové proudění nachází severněji než obvykle, přináší to chladnější a deštivější léta do Británie a severozápadní Evropy. Zároveň však v jižní a jihovýchodní Evropě panují teplá a suchá léta. Při jižnější poloze proudu je to přesně naopak - severozápad zažívá teplá a suchá léta, zatímco jihovýchod trpí chladem a přívaly deště.

Čtěte také: Objevte divoké krásy

„Je to jako klimatická houpačka napříč Evropou,“ vysvětluje spoluautorka studie Isabel Dorado-Liñán. „Když je nahoře sever, je dole jih, a naopak.“

Tato klimatická houpačka má dalekosáhlé důsledky. Ovlivňuje nejen teploty a srážky, ale i úrodu, ceny potravin a šíření nemocí.

Letokruhy jako stroj času

Jak ale vědci zjistili, jak se tryskové proudění pohybovalo před staletími, kdy ještě neexistovaly meteorologické stanice? Odpověď se skrývá v letokruzích stromů sahajících až do období kolem roku 1300.

Tým analyzoval letokruhy borovic z Británie, Alp a severovýchodního Středomoří. Stromy v těchto oblastech reagují na teplotu velmi citlivě - v teplých letech vytvářejí širší letokruhy, v chladných užší. Porovnáním vzorků z různých částí Evropy vědci dokázali rekonstruovat pozici tryskového proudění s překvapivou přesností.

„Letokruhy jsou jako přírodní archiv klimatu,“ říká spoluautor studie Ulf Büntgen. „Každý rok zaznamenávají, jaké bylo počasí, a my z nich teď můžeme číst jako z otevřené knihy.“

Čtěte také: Aktuální stav životního prostředí

Jak proudění spoluutvářelo dějiny

Vědci porovnali rekonstruovanou polohu jet streamu s historickými záznamy o úrodě, cenách potravin, epidemiích a úmrtnosti. Výsledky ukázaly překvapivě silnou souvislost.

V letech, kdy bylo proudění na severu, trpěla jihovýchodní Evropa častěji lesními požáry. Naopak jižní pozice přinášela do této oblasti záplavy. V Británii zase severní pozice jet streamu vedla k vyšším cenám obilí a větší úmrtnosti.

Tento proces připomíná domino efekt. Pozice jet streamu ovlivnila počasí, to mělo dopad na úrodu, což se projevilo na cenách potravin a v konečném důsledku i na zdraví populace.

„Je fascinující vidět, jak tento atmosférický fenomén ovlivňoval životy milionů lidí po staletí, aniž by o tom měli tušení,“ poznamenává Valerie Trouet, spoluautorka studie.

Velký hladomor a černá smrt

Jednou z nejdramatičtějších událostí středověké Evropy byl Velký hladomor v letech 1315-1317. Předcházela mu série mimořádně chladných a deštivých let, která zničila úrodu v celé severní Evropě.

Čtěte také: Ponořte se do Zvuků Přírody

Data ukazují, že v tomto období bylo tryskové proudění abnormálně posunuté na jih. To přineslo do severní Evropy extrémně vlhké a chladné počasí, které vedlo ke katastrofální neúrodě.

Jen o pár desetiletí později, v roce 1347, zasáhla Evropu epidemie moru známá jako černá smrt. Zajímavé je, že šíření moru korelovalo s obdobími, kdy bylo proudění také více na jihu. To vytvářelo v jihovýchodní Evropě chladnější a vlhčí podmínky, které mohly napomáhat šíření nemoci.

Malá doba ledová a čarodějnické procesy

V 16. a 17. století zažívala Evropa období známé jako malá doba ledová. Studie ukazuje, že v tomto období bylo proudění často v jižnější pozici, což přinášelo chladnější počasí do velké části kontinentu.

A ochlazení mělo dalekosáhlé důsledky. Vedlo k neúrodám, hladomorům a sociálním nepokojům. Někteří historici dokonce spekulují, že mohlo přispět k nárůstu čarodějnických procesů, protože lidé hledali viníky za špatnou úrodu a nepřízeň počasí.

Francouzská revoluce a napoleonské války

Konec 18. století přinesl do Evropy bouřlivé změny. Francouzská revoluce v roce 1789 byla částečně spuštěna vysokými cenami chleba v důsledku špatné úrody.

Data ukazují, že léta předcházející revoluci byla charakterizována severní pozicí proudění. To přinášelo do Francie teplejší, a hlavně mnohem sušší počasí, což negativně ovlivnilo sklizně.

O něco později, v roce 1812, ztroskotalo Napoleonovo tažení do Ruska částečně naopak kvůli mimořádně tuhé zimě. Ukazuje se, že tato zima souvisela s extrémně jižní pozicí polárního proudění, což umožnilo pronikání arktického vzduchu hluboko do Evropy.

Průmyslová revoluce a moderní doba

S nástupem průmyslové revoluce v 19. století se začal vztah mezi klimatem a společností měnit. Lidé získali větší kontrolu nad produkcí potravin a byli méně závislí na rozmarech počasí.

Přesto výzkum ukazuje, že výkyvy v pozici jet streamu stále ovlivňovaly úrodu a ceny potravin.

Například sucho, které přispělo k tragiskému hladomoru v Sovětském svazu v letech 1932-1933, souviselo podle studie se severnější pozicí proudění.

Změna klimatu mění pravidla hry

V posledních desetiletích vědci pozorují, že se tryskové proudění chová jinak než v minulosti. Častěji se ocitá v extrémních polohách a déle v nich setrvává.

„Vidíme, že v posledních 200 letech je výskyt extrémních poloh tryskového proudění o 40 % častější než v předchozích staletích,“ upozorňuje jeden z hlavních autorů studie Guobao Xu. „To může souviset s globálním oteplováním.“

Důsledky těchto změn mohou být závažné. Delší setrvávání tryskového proudění v extrémních polohách může vést k intenzivnějším a déle trvajícím vlnám veder, sucha, povodní a lesních požárů.

Například ruská vlna veder v roce 2010, která způsobila rozsáhlé lesní požáry a vedla k úmrtí asi 55 000 lidí, byla spojena s extrémně severní polohou tryskového proudění.

Klíčové klimatické jevy ovlivňující počasí

Klima je dlouhodobý stav atmosféry (desetiletí), který má určité cykly a fáze a jeho vývoj se snaží popsat klimatologie v horizontu několik let až desetiletí. Oba vědní obory se samozřejmě protínají a jeden bez druhého nemůže existovat. Z pohledu Evropského kontinentu jsou pro charakter zimy určující zejména fáze Severoatlantické oscilace (NAO), dále fáze Arktické oscilace (AO) a v neposlední řadě fáze El Niño - Jižní oscilace (ENSO).

• El Niño - Jižní oscilace (ENSO): Klimatický jev, který pravidelně kolísá mezi třemi fázemi - neutrální, chladná (La Niña) a teplá (El Niño). Ovlivňuje zejména Severní Ameriku.
• Severoatlantická oscilace (NAO): Ovlivňuje počasí zejména v severní a střední Evropě a východní části Severní Ameriky. Projevuje se kolísáním tlaku vzduchu mezi Islandskou tlakovou níží a Azorskou tlakovou výší.
• Arktická oscilace (AO): Ovlivňuje atmosférické proudění nad Arktidou a má vliv na zimní počasí na severní polokouli. Během pozitivní fáze je studený arktický vzduch udržován "zamčený" nad Arktidou.

Aktuální situaci proudění vzduchu na planetě si můžete zkontrolovat v této webové aplikaci. Za zmínku také stojí fakt, že se Arktida otepluje až čtyřikrát rychleji oproti zbytku světa a spolu s oteplením oceánu tak vzduch proudící ze severu obecně přichází teplejší.

Nejnovější zprávy z ENSO pozorování od Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) tvrdí, že fáze La Niña měla nastat v období od října do prosince 2024 a má přetrvávat až do období ledna až března 2025, má však určité zpoždění. Tento kvalifikovaný odhad však vědci deklarují s 59% jistotou.

Poslední prognózy, co se týče jak NAO, tak AO ukazují na to, že obě oscilace jsou v současné chvíli (prosinec 2024) v neutrální fázi, tudíž počasí v Evropě není výrazně ovlivněno výměnou mas vzduchu ať už z nebo do Evropy směrem z nebo do Arktidy.

Tryskové proudění (Jet Stream)

Tryskové proudění jsou klikatící se pásy extrémně silného větru o rychlosti až 480km/h. Tento extrémní vítr fouká nejčastěji ve výškách 9-12km nad povrchem. V oblasti tohoto proudění se rychle mění meteorologické prvky (tedy počasí). Takže toto proudění je spojeno v dané oblasti s extrémním průběhem počasí.

Extrémní vzdušné proudění se v poslední době více klikatí, což má za následek intenzivnění extrémů počasí. Jde o případy extrémně silného větru u zemského povrchu, výskyt bouř či povodí nebo naopak sucha. V každém případě měl vliv právě jet stream a jeho rozložení nad danou oblastí.

Druhy tryskového proudění

• Rovníkový jet stream: Vyskytuje se v oblastech kolem rovníku, zejména nad Indií a jižní Arábií.
• Stratosférický jet stream: Vyskytuje se ve vrstvě stratosféra v zimním období.
• Subtropický jet stream: Vyskytuje se v horní troposféře ve výšce asi 12km nad povrchem v oblastech kolem 30. rovnoběžky.
• Mimotropický jet stream: Tryskové proudění s vazbou na polární či arktickou výškovou zónu.

Vždy když se nad danou oblastí vyskytne tryskové proudění, můžeme očekávat v této oblasti či v blízkém okolí větší změny počasí. Počasí nebude stabilní bez větších změn hodnot meteorologických prvků. Často bude počasí extrémní, zejména co se týče síly větru, rozdílu teploty vzduchu a změny jejích hodnot i co se týče atmosférických srážek.

Výskyt tryskového proudění nad danou oblastí může způsobit odklonění cirkulace a tím i různých vzduchových hmot. Proto bude docházet ke vzniku srážkově významné oblačnosti nad určitými oblastmi. Bude se tak dít i dlouhodoběji a v určitých lokalitách bude srážek nadbytek, vznikne povodeň či v zimě se utvoří vysoká sněhová pokrývka.

Tryskové proudění je tedy odpovědno i za extrémně větrné situace na našem území. Jak bylo uvedeno, s výskytem tohoto proudění je spojena velká změna počasí celkově. Odehrávají se tedy také velké změny teploty vzduchu v důsledku změn cirkulace. Vznikají rozhraní mezi dvěma odlišnými vzduchovými hmotami (atmosférické fronty). Tyto odlišnosti jsou značné, proto jsou změny teploty a počasí zásadní (fronty jsou výrazné).

Mapy numerických modelů, které předpovídají vývoj tryskového proudění je možné sledovat na několika stránkách, například Netweather.tv.

tags: #jet #stream #vliv #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Stojan na odpadkový pytel: Užitečný pomocník
• Ochrana biodiverzity v ČR
• Jak šetrně umývat nádobí
• Profesionální ocílka EGGINTON
• Třídění odpadu v Česku