Životní prostředí a změna klimatu: Aktuální výzvy a perspektivy

O ochraně životního prostředí toho na Rádiu Junior pravidelně slýcháte hodně. Spolupracujeme taky s projektem Recyklohraní. Nově jsme pro vás vyhlásili ekovýzvy. Připojíte se? Každý totiž dokáže pomáhat naší planetě! Stačí jen chtít.

Nikdo nechce svět zahlcený odpadky bez zeleně a vody. Plňte ekovýzvy, sbírejte odznáčky. Potrénujte třídění odpadu v našich online hrách. Víte, jakou máte vodní stopu?

V brazilském Belému u ústí Amazonky se konala klimatická konference OSN nazvaná COP30. To klíčové se dá určitě očekávat vždy až ke konci konference, ale jedna věc je přece jenom zajímavá. Program byl schválen v podstatě v nejkratším možném čase, což bylo k překvapení mnohých pozorovatelů. Takže je tam asi nastavení na to, aby se agenda skutečně stihla projednat, protože většinou to potom končí vyjednáváním v posledních dvou nocích, což nebývá moc efektivní a někdy to vede i k prodloužení konference.

Globální oteplování a cíle Pařížské dohody

Na úvod letošního jednání zaznělo od předsedy mezivládního panelu pro změny klimatu, že globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 °C. Právě udržení oteplení pod touto hranicí bylo cílem pařížské dohody z roku 2015. „To, že jsme nad 1,5 °C, znamená, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C,“ shrnuje poradce prezidenta pro oblast životního prostředí Ladislav Miko v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

To znamená, zatím ten fakt, že jsme nad 1,5 °C, pokud to není fluktuace - třeba se to v příštích letech trošku zase vrátí, to uvidíme - ale znamená to, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C. Nicméně tady je důležité podotknout, že často lidi říkají: Tak jsme to nedali, tak se na to vykašleme. To ale nepřichází do úvahy ze dvou důvodů. Jeden je, že ke 2 °C se stále ještě můžeme přiblížit. A jednak podle všech analýz ekonomických dopadů vychází, že jak přímé dopady, tak náklady třeba na adaptaci se s každou desetinou stupně nad těch 1,5 °C zvyšují.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Každá desetina nás stojí víc než předchozí desetina. Takže má smysl se snažit dosáhnout co nejnižšího nárůstu, tedy aspoň na 1,5 °C a co nejvíc pod 2 °C.

Aktuální prognózy a důsledky oteplování

Jak vypadají aktuální prognózy? Jaký výsledek je v tuto chvíli reálný, pokud už to tedy není 1,5 °C? Prognózy zatím nesměřují k tomu, že bychom dosáhli cíle 2 °C. Teď směřujeme mezi 2,5 a 3,5 °C. To znamená, že pokud jenom prodloužíme úsilí, které máme teď a nezintenzivní se zapojení všech ostatních regionů světa, tak se ke 2 °C nemůžeme dostat. Nezachraňujeme planetu, ale lidstvo.

Jaké důsledky by to oteplení, ať už o 2 nebo o 2,5 °C, pro zeměkouli mělo? To je velmi komplexní otázka. Musíme se na to dívat z pohledu daného regionu. Ve střední Evropě jsme už víc než nad 1,5 °C a za druhé dopady u nás nejsou tak dramatické. To, jak se mění klima u nás, způsobuje problémy s extrémním počasím, zejména se suchem, distribucí vody, dopady na biodiverzitu atd. Společnost ale v takovém zhoršení umí žít.

Globální oteplování ale znamená dramatické změny třeba v oblastech, kde dochází k dezertifikaci, to znamená, že roste počet oblastí, ve kterých se nedá dále produkovat a žít. Dramaticky se mění situace malých ostrovních zemí. Mění se rozvrstvení srážek, které je z hlediska výživy, zemědělství atd. naprosto klíčové, a to zejména v tropických oblastech a poblíž obratníků. Dramaticky se mění situace zejména v Arktidě, to znamená na pólech. To jsou všechno věci, které mají dalekosáhlé dopady na rybářství, na to, jak může lidská společnost fungovat. Nejde jenom o stoupající hladiny moří. My máme často tendence zvýrazňovat katastrofické aspekty, ale toto jsou plošné dopady do běžného života lidí, které se musí řešit.

Finanční toky a mezinárodní spolupráce

Očekávám, že se výrazněji rozeberou národní adaptační plány a jejich naplňování. Členské země se vůči svým závazkům ještě stále nedostaly na to, čemu měly dostát. A potom jako vždycky není COPu, aby nebylo významných dohadů o finančních tocích pro celou řadu rozvojových zemí, pro které je klimatická agenda mnohem dražší, než si můžou dovolit.

Čtěte také: Morava a klimatická změna

A pokud rozvinutý svět od toho rozvojového něco chce, oni automaticky říkají: Tak nám ale pomozte finančně. Vy máte zisky z dosavadního vývoje, z fosilních paliv atd. a teď po nás chcete, abychom toto vypnuli a dělali něco jiného. Ale my ty zisky nemáme a potřebujeme vaši pomoc.

Bude výrazná vůle bohatších států navýšit své příspěvky? Moc výrazná není. Evropský parlament podpořil nový klimatický cíl EU k roku 2040. Očekávám, že se dozvíme o nových závazcích tímto směrem. Řeč byla minule třeba o sto miliardách dolarů ročně a jsme někde na dvaceti nebo třiceti. Prostě je to daleko pod závazkem.

Diskuse bude určitě o transferu technologií. Tam by mohla hrát roli Čína, protože na nových technologiích postavila svoji ekonomiku a výrazně na tom v uvozovkách vyhrává klimatickou diskusi. Otázkou bude, do jaké míry se v této diskuzi podaří chytnout Evropě a dalším zemím, aby byly taky na straně těch, kteří vyrábějí a případně dodávají.

A ještě bych zmínil jednu věc, která stále více vystupuje na povrch, i když vlastně v těch objemech peněz a problémů možná není tak zásadní. Je to role původních obyvatel, zejména v tropických zemí. Ti se dožadují většího uznání svých vztahů k ekosystémům, protože tvrdí, že to dělají udržitelně a že by jim v tom nemělo být přinejmenším bráněno. Brazilský kmen varuje před ničením amazonské přírody.

Čtěte také: Udržitelná budoucnost

tags: #rozhovor #stream #životní #prostředí #témata

Oblíbené příspěvky:

• Hledání harmonie a pravdy
• První emise 5000 Kč bankovky
• Jak napravit fragmentaci přírody?
• Zajímavý článek o přírodě
• Gobi: Tajemství a krása