O ochraně životního prostředí toho na Rádiu Junior pravidelně slýcháte hodně. Spolupracujeme taky s projektem Recyklohraní. Nově jsme pro vás vyhlásili ekovýzvy. Připojíte se? Každý totiž dokáže pomáhat naší planetě! Stačí jen chtít.
Nikdo nechce svět zahlcený odpadky bez zeleně a vody. Plňte ekovýzvy, sbírejte odznáčky. Potrénujte třídění odpadu v našich online hrách. Víte, jakou máte vodní stopu?
V brazilském Belému u ústí Amazonky se konala klimatická konference OSN nazvaná COP30. To klíčové se dá určitě očekávat vždy až ke konci konference, ale jedna věc je přece jenom zajímavá. Program byl schválen v podstatě v nejkratším možném čase, což bylo k překvapení mnohých pozorovatelů. Takže je tam asi nastavení na to, aby se agenda skutečně stihla projednat, protože většinou to potom končí vyjednáváním v posledních dvou nocích, což nebývá moc efektivní a někdy to vede i k prodloužení konference.
Na úvod letošního jednání zaznělo od předsedy mezivládního panelu pro změny klimatu, že globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 °C. Právě udržení oteplení pod touto hranicí bylo cílem pařížské dohody z roku 2015. „To, že jsme nad 1,5 °C, znamená, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C,“ shrnuje poradce prezidenta pro oblast životního prostředí Ladislav Miko v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
To znamená, zatím ten fakt, že jsme nad 1,5 °C, pokud to není fluktuace - třeba se to v příštích letech trošku zase vrátí, to uvidíme - ale znamená to, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C. Nicméně tady je důležité podotknout, že často lidi říkají: Tak jsme to nedali, tak se na to vykašleme. To ale nepřichází do úvahy ze dvou důvodů. Jeden je, že ke 2 °C se stále ještě můžeme přiblížit. A jednak podle všech analýz ekonomických dopadů vychází, že jak přímé dopady, tak náklady třeba na adaptaci se s každou desetinou stupně nad těch 1,5 °C zvyšují.
Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu
Každá desetina nás stojí víc než předchozí desetina. Takže má smysl se snažit dosáhnout co nejnižšího nárůstu, tedy aspoň na 1,5 °C a co nejvíc pod 2 °C.
Jak vypadají aktuální prognózy? Jaký výsledek je v tuto chvíli reálný, pokud už to tedy není 1,5 °C? Prognózy zatím nesměřují k tomu, že bychom dosáhli cíle 2 °C. Teď směřujeme mezi 2,5 a 3,5 °C. To znamená, že pokud jenom prodloužíme úsilí, které máme teď a nezintenzivní se zapojení všech ostatních regionů světa, tak se ke 2 °C nemůžeme dostat. Nezachraňujeme planetu, ale lidstvo.
Jaké důsledky by to oteplení, ať už o 2 nebo o 2,5 °C, pro zeměkouli mělo? To je velmi komplexní otázka. Musíme se na to dívat z pohledu daného regionu. Ve střední Evropě jsme už víc než nad 1,5 °C a za druhé dopady u nás nejsou tak dramatické. To, jak se mění klima u nás, způsobuje problémy s extrémním počasím, zejména se suchem, distribucí vody, dopady na biodiverzitu atd. Společnost ale v takovém zhoršení umí žít.
Globální oteplování ale znamená dramatické změny třeba v oblastech, kde dochází k dezertifikaci, to znamená, že roste počet oblastí, ve kterých se nedá dále produkovat a žít. Dramaticky se mění situace malých ostrovních zemí. Mění se rozvrstvení srážek, které je z hlediska výživy, zemědělství atd. naprosto klíčové, a to zejména v tropických oblastech a poblíž obratníků. Dramaticky se mění situace zejména v Arktidě, to znamená na pólech. To jsou všechno věci, které mají dalekosáhlé dopady na rybářství, na to, jak může lidská společnost fungovat. Nejde jenom o stoupající hladiny moří. My máme často tendence zvýrazňovat katastrofické aspekty, ale toto jsou plošné dopady do běžného života lidí, které se musí řešit.
Očekávám, že se výrazněji rozeberou národní adaptační plány a jejich naplňování. Členské země se vůči svým závazkům ještě stále nedostaly na to, čemu měly dostát. A potom jako vždycky není COPu, aby nebylo významných dohadů o finančních tocích pro celou řadu rozvojových zemí, pro které je klimatická agenda mnohem dražší, než si můžou dovolit.
Čtěte také: Morava a klimatická změna
A pokud rozvinutý svět od toho rozvojového něco chce, oni automaticky říkají: Tak nám ale pomozte finančně. Vy máte zisky z dosavadního vývoje, z fosilních paliv atd. a teď po nás chcete, abychom toto vypnuli a dělali něco jiného. Ale my ty zisky nemáme a potřebujeme vaši pomoc.
Bude výrazná vůle bohatších států navýšit své příspěvky? Moc výrazná není. Evropský parlament podpořil nový klimatický cíl EU k roku 2040. Očekávám, že se dozvíme o nových závazcích tímto směrem. Řeč byla minule třeba o sto miliardách dolarů ročně a jsme někde na dvaceti nebo třiceti. Prostě je to daleko pod závazkem.
Diskuse bude určitě o transferu technologií. Tam by mohla hrát roli Čína, protože na nových technologiích postavila svoji ekonomiku a výrazně na tom v uvozovkách vyhrává klimatickou diskusi. Otázkou bude, do jaké míry se v této diskuzi podaří chytnout Evropě a dalším zemím, aby byly taky na straně těch, kteří vyrábějí a případně dodávají.
A ještě bych zmínil jednu věc, která stále více vystupuje na povrch, i když vlastně v těch objemech peněz a problémů možná není tak zásadní. Je to role původních obyvatel, zejména v tropických zemí. Ti se dožadují většího uznání svých vztahů k ekosystémům, protože tvrdí, že to dělají udržitelně a že by jim v tom nemělo být přinejmenším bráněno. Brazilský kmen varuje před ničením amazonské přírody.
Čtěte také: Udržitelná budoucnost
tags: #rozhovor #stream #životní #prostředí #témata