Rozšíření těžby kaolinu a bentonitu v lomu u Nepomyšle na Podbořansku, který je známý jako české Maledivy, může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
Krajský úřad Ústeckého kraje stanovil řadu podmínek, které musí producent v dalších fázích posuzování záměru splnit. Například doplnit plán sanace a rekultivace, který vyloučí či výrazně sníží riziko ohrožení zvláště chráněných druhů. Je potřeba také navrhnout opatření k minimalizaci zásahů do krajiny nebo eliminovat vliv dopravy na obyvatele.
Současný dobývací prostor má plochu 11,6 hektaru, záměrem je rozšíření o dalších 15,6 hektaru. Jeho rozloha se tak více než zdvojnásobí.
Lom pod kopcem Velká, který před lety poznamenal sesuv a probíhá v něm těžba jen sporadicky, je veřejnosti známý jako české Maledivy. Krásné jezírko dostalo přezdívkou podle bílého písku a modré barvy vody připomínající pláž a moře na turisticky vyhledávaných ostrovech v Indickém oceánu. Ačkoliv je do lomu vstup zakázaný, je oblíbeným místem ke koupání.
„Na ložisku Nepomyšl-Velká se vyskytuje několik typů kaolinů, které mají různé výrobní uplatnění. Natěžená surovina je dopravována do úpravny v Božičanech, kde dochází k míchání suroviny z různých lomů tak, aby výsledný produkt splňoval normové požadavky, ale i požadavky jednotlivých zákazníků. Hlavním důvodem k navrhovanému rozšíření dobývacího prostoru je havarijní stav na ložisku. Na základě výsledků geotechnických průzkumů a stabilitních posudků vyplynulo, že úplné zajištění a likvidace sesuvu bude vyžadovat posunutí svahů lomu za hranice stávajícího dobývacího prostoru.
Čtěte také: Jezeří: Osud ohroženého zámku
Pro účely posouzení vlivu záměru je uvažována maximální roční výše těžby kaolinu a bentonitu 150 tisíc tun, což víceméně odpovídá výrobní kapacitě závodů v Božičanech a Sadově na Karlovarsku. Těžbu v této výši nelze vyloučit, stojí v dokumentu. Zároveň to představuje nejhorší možný scénář vlivů záměru na životní prostředí.
Ložisko kaolinu a bentonitu leží zhruba sedm set metrů východně od Nepomyšle, dobývací prostor se rozkládá v severovýchodní části vrchu Velká jižně od silnice II/221 Nepomyšl - Buškovice - Podbořany, na kterou je lom napojen obslužnou komunikací. Navrženým rozšířením dojde k zahrnutí veškerých geologických zásob výhradního ložiska kaolinu a bentonitu do dobývacího prostoru. Kaolinu se v lokalitě Nepomyšl - Velká nachází 860 tisíc metrů krychlových, bentonitu téměř šest set tisíc. To umožní těžbu na zhruba dvacet let.
Na severozápadě Česka se těží velmi kvalitní kaolin v několika lokalitách - v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů či Plzně.
Úřady i občané tu měli poslední příležitost vznést své námitky k již zpracované studii EIA, která vliv staveb na přírodu posuzuje. Těžba v oblasti mezi jižním břehem hlavního jezera a korytem Labe má začít už příští rok a v průběhu dalších šesti let by měla postupně probíhat na více než sedmi hektarech pozemků. Současný pás země mezi vodními plochami má být zúžen a postupně posázen porostem typickým pro okolní lužní lesy.
"Veřejná projednávání vlivu na životní prostředí bývají občas bouřlivá, ale tentokrát byla debata myslím klidná a věcná," hodnotí debatu šéf odboru životního prostředí brandýskoboleslavské radnice Karel Rokyta. Na jednání tlumočil stanovisko města, které zahrnuje spíše drobné připomínky. "Pás země, který má být zachován mezi hlavním jezerem a řekou, nám připadá úzký. Ze současných asi 130 metrů by měl být zúžen na třicet pět. Chceme, aby této šířky bylo dosaženo jen v nejužším místě a po většině délky jezera zůstal pilíř širší," uvádí Rokyta.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Připomínky k těžebnímu záměru má i brandýské oblastní muzeum. V lokalitě byly dlouhodobě pozorovány vzácné druhy brouků, z nichž někteří patří mezi kriticky ohrožené.
Podle entomologa Vladimíra Nováka jde především o druhy Psammodius asper, Rhyssemus germanus a Hoplia hungarica, které vyhledávají jemný a čistý říční písek na neregulovaných březích vodních toků. Pracovníci muzea proto navrhli ochranné zóny, do nichž by těžba neměla zasáhnout.
Těžaře čeká letos ještě povolovací řízení, práce na Proboštských jezerech navíc mohou začít až po schválení druhé změny územního plánu a projednání záměru s majiteli pozemků.
"Samozřejmě bychom rádi začali co nejdříve. Příští rok ukončujeme těžbu na Borku a pokud bychom plynule nepřešli na další lokalitu, znamenalo by to komplikace pro firmu i naše zaměstnance," říká jednatel společnosti Tapas Borek Vladimír Bouček.
Víc než těžba na jezerech zatěžuje podle Karla Rokyty město provoz nákladních vozů, které sem přijíždějí po Okružní a Boleslavské ulici."Ovšem dopravní situaci tu může dlouhodobě vyřešit až obchvat Staré Boleslavi, a to je hudba dost vzdálené budoucnosti," dodává vedoucí odboru.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
tags: #jezera #ohrožená #těžbou #vliv #na #životní