Ohrožení zámku Jezeří: Historie a současnost

Zámek Jezeří, perla Krušnohoří, je posazený do svahu Krušných hor na hranici dvou světů. Je to místo, které již dávno mělo zmizet z map. Nebo také Státní zámek Jezeří. Asi žádná jiná česká stavba nemá tak pestrou a zároveň pohnutou minulost.

Poloha zámku, nyní nad uhelným lomem, historie sahající až ke keltským oppidům a neustálý boj o přežití tvoří dohromady unikátní příběh, který stojí za to vyprávět. Je to příběh plný ničení a obnovování, pádů a často doslovných povstání z popela. Zámek by se tak snadno mohl stát symbolem snah o revitalizaci.

Toto místo se zalíbilo již Keltům a posléze také Slovanům, první písemná zmínka pak pochází ze 14. století. Tehdy zde stál středověký gotický hrad a už v této době je označován jako „z jezera“, neboť tam, kde se dnes rozkládají pláně lomu, dříve leželo Komořanské jezero. V první polovině 16. století byl hrad nejvýrazněji přestavěn, a to na renesanční zámek.

Ani ne za sto let ho ale čekalo první pustošení. Kvůli dluhům tehdejšího vlastníka Viléma mladšího Popela z Lobkowicz vůči předchozím vlastníkům Hochhauserům byl těmito vypleněn; podle zpráv útočníci zničili všechna okna, dveře, podlahy i vybavení. Ačkoliv se relativně brzy začalo s opravami, později v roce 1646 vypukl na Jezeří požár a srovnal ho se zemí. Přežilo tehdy jen jedno ze stavení a stáje. Zámek se Lobkowiczům podařilo obnovit až na konci 17. století a při rekonstrukcích získal svou nynější vnější, barokní, podobu. V roce 1713 se ale historie zopakovala a většina prostor zámku znovu vyhořela.

Následovalo delší období prosperity, během nějž se Jezeří stalo luxusním šlechtickým sídlem, vyhledávaným díky bohatému společenskému, a hlavně hudebnímu životu. V té době ho také navštívila celá řada význačných osobností, například Johann Wolfgang von Goethe. V proslulém divadelním sále měly premiéru takové skladby jako Beethovenova Symfonie č. 3 Eroica nebo oratorium Stvoření Josepha Haydna.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zámek v průběhu 20. století

V roce 1938 sídlila na Jezeří Hitlerova osobní jednotka, poté ji nahradila posádka, která měla za úkol hlídat zajatce - ze zámku se tak stalo vězení. Celý byl natřen nazeleno, ohrazen drátěným plotem a hlídán psy. Okolí se uzavřelo a zámek jen chátral.

Již po skončení druhé světové války tak byl ve špatném stavu, další ránu mu pak zasadila posádka Československé lidové armády, která si jeho prostory upravila podle svého. Ani poté se Jezeří nevedlo lépe. Zámku chyběla jakákoliv ochrana, a jeho prostory tak devastovali vandalové. Ačkoliv v té době vzniklo několik plánů na rekonstrukci, všechny zůstaly jen na papíře a ve výsledku spíše uškodily. Situaci zhoršovaly i různé zásahy do stavby, a nakonec byla zakázána i běžná údržba zámku.

Velkolom Československé armády se měl rozšiřovat a těžba uhlí byla pro tehdejší vládu prioritní. Jezeří tak bylo v 80. letech odsouzeno k likvidaci, stejně jako předtím řada vesnic v okolí nebo zámecké arboretum.

Nakonec ho zachránila jeho poloha. Stojí totiž na nestabilním svahu, který by se mohl v případě postupující těžby zhroutit a zasypat i samotný lom. Navíc se tehdy začala o zámek zajímat široká veřejnost, a i pod jejím tlakem vláda od plánované destrukce odstoupila. Jezeří tak přežilo vlastní smrt.

Současnost a budoucnost zámku

Když obcházím zámek dnes, nemůžu si nevšimnout, že oprava celého místa je běh na dlouhou trať. Je totiž opravdu obrovský. Později se dozvídám, že paní kastelánka Hana Krejčová jeho rozlohu popisuje slovy „tři zámky v jednom“. Jezeří navíc netvoří jen budova zámku, ale také řada přilehlých staveb, velké zahrady, zbytky parku a terasy, na nichž vše stojí. Právě jejich oprava je stále problém, protože vyžaduje rozsáhlou práci v terénu.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

I tak mám pocit, že se celý svah za chvíli sesune dolů do lomu, vstříc velkým kouřícím komínům na obzoru a mohutným těžařským strojům. Ty koneckonců slyším i z druhé strany, z lesů kolem zámku. Probíhá zde pro změnu masivní těžba bukového dřeva, které nezabránil ani status evropsky významné lokality. Sotva tak obyvatelé okolí zámku Jezeří odvrátili jednu hrozbu, objevila se další, dokonce jí byl věnován jeden díl pořadu Nedej se!

Když byl v roce 1996 zámek otevřen pro veřejnost, ještě v něm nebylo tolik k prohlížení. Od té doby proběhla klíčová rekonstrukce střech, krovů, stropů a podlah, a to ve všech budovách areálu. Některé z nich, jako panský dům a kočárovnu, se podařilo opravit úplně. Naopak stále pokračují renovace oken a stejně tak velmi cenného divadelního sálu, ačkoliv vlivem pandemie a také extrémních mrazů nabraly práce skluz.

Právě v okolí divadla by měla podle kastelánky rekonstrukce v budoucnu pokračovat, plánuje se oprava přilehlých prostor sálu, zázemí pro účinkující a také celého „piana nobile“ neboli vznešeného patra zámku. Jednu z překážek samozřejmě představují finance, jinou ale též sama historie zámku. Otázkou totiž je, do jaké doby se má Jezeří vrátit, zda do baroka, nebo do renesance. I díky vnějšímu, čistě baroknímu vzhledu zámku by se kastelánka přikláněla k tomuto období, nicméně se nad tématem stále vedou debaty.

Pomoci by Jezeří mělo také loňské zařazení na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Možná poprvé v historii Jezeří vypadá budoucnost zámku lákavě. Zrekonstruovaný divadelní sál má opět sloužit svému původnímu účelu. Velké plány se chystají také pro okolí zámku. Hranice lomu ČSA nyní vede pouhých pět set metrů od památky, není tudíž moc prostoru k obnovování. O to více se člověk diví, že stavba těžařům odolala. Revitalizovat by se mělo nejen přímo podzámčí, ale také dříve zničené arboretum nebo Lobkovická hrobka a štola Jezeří. Kastelánka má vizi využití potenciálu celého komplexu, a to od břehů plánovaného jezera až po samotný zámek.

Čtěte také: Pracovní rizika

V tomto ohledu spolupracuje s městem Horní Jiřetín, které vlastní některé z pozemků - ne všechny totiž patří státu a je nutné zařídit jejich výkup. Nezbývá než věřit, že se revitalizace vydaří a Jezeří už žádná katastrofa nepotká.

Zajímavosti a návštěvnické okruhy

Na zámek Jezeří se vypravte na Mostecko, byl postaven na svazích Krušných hor, ve vzdálenosti přibližně 12 km od města Litvínov. Těšit se můžete na dva návštěvnické okruhy, hlavně zaměřené na život šlechty v 18. století. První okruh na zámku Jezeří trvá okolo padesáti minut. Zajdete do interiérů a dozvíte se mnoho zajímavého z historie zámku a okolí. Projdete si hlavní chodbu, zámeckou kapli a dva lovecké pokoje. Dostanete se i k prohlídce apartmá kněžny s „Malým“ salonem, koupelnou, pracovnou, šatnou a samostatnou ložnicí.

Druhý prohlídkový okruh potěší malé návštěvníky, protože je zaměřen na pohádkové bytosti a strašidla. Expozice je umístěna ve sklepení. Nevynechte ani zámeckou stříbrnici, kde se dříve ukládalo stříbrné nádobí a další cenné předměty. V současnosti prostor vyplňují výstavy. Mimo jiné zde najdete zvířecí lebky ze soukromé sbírky pana MVDr.

U zámku se nachází Jezeřské arboretum (Eisenberský park). Kdysi šlo o krásný anglický park mezi zámkem a osadou Albrechtice. Sousedil i s oborou. Bohužel větší část parku musela ustoupit hnědouhelnému dolu a zbytek prostoru pustl a zarůstal, protože o něj nebylo vůbec pečováno.

Jestliže se podíváte na protilehlý svah zámku, spatříte tam stát Čertovu kapli. U zámku Jezeří byla též objevena zajímavá technická památka - štola, kde se dříve těžila železná ruda. Nachází se u parkoviště pod zámkem Jezeří. Pro veřejnost je nepřístupná, i když se dovnitř dostanete na vlastní nebezpečí. V budoucnu se však počítá se zpřístupněním štoly a stane se součástí prohlídkové trasy na zámku Jezeří.

Významné osobnosti spojené se zámkem Jezeří

Nejdůležitějším šlechtickým rodem ve výčtu majitelů jsou pro Jezeří Lobkowiczové. Vlastnili ho od roku 1623 až do příchodu komunistického režimu. Velmi se zasloužili o jeho rozkvět, jelikož se jednalo o jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Zejména díky Františku Maxmiliánu Lobkowiczovi, velkému milovníkovi hudby, tak na zámek přijíždělo mnoho předních hudebníků a skladatelů.

Nejvýznamnější dochovanou událostí je soukromá premiéra Beethovenovy symfonie č.3 s názvem Eroica v roce 1804. Beethoven byl přítelem Františka Maxmiliána. Kromě toho zde bylo také uvedeno Haydnovo oratorium Stvoření v českém jazyce i některé Mozartovy opery, a to dokonce s obsazením Luigi Bassiho, který byl hlavním představitelem také při slavné premiéře opery Don Giovanni ve Stavovském divadle. O Jezeří jakožto živém kulturním centru píše i Antonio Sallieri.

Důležitým skladatelem z dřívějšího barokního období je Christoph Willibald Gluck, který prožíval dětství v nedaleké hájovně a na zámku se učil umění hudební skladby. S výčtem osobností bychom mohli pokračovat i v dalších oborech, například spisovatelem Johannem Wolfgangem von Goethem. Společenských událostí se zde účastnil i císařský dvůr, jmenovitě například císařovna Marie Ludovika.

Bohatý společenský život na zámku probíhal až do období první republiky, kdy sem často přijížděl i Jan Masaryk, který měl jako blízký přítel Lobkowiczů na zámku i svůj vlastní pokoj.

tags: #ohrožení #zámku #Jezeří #historie #současnost

Oblíbené příspěvky:

• Pálení odpadu v ČR: Rizika a sankce
• 5five Simply Smart: Minimalistický koš pod drobnohledem
• Sklad Zeravice Přerov: Hodnocení služeb
• Ekologická Havárie
• Zlaté mince v ČR