Stanovisko justice ke stromům a vlastnickým právům

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo městu Chlumec nad Cidlinou nařízeno provádět úklid soukromé zahrady, kam padalo listí a další imise ze stromů ze sousedního městského pozemku. Díky verdiktu Nejvyššího soudu město zahradu aktuálně uklízet nemusí. Město rozhodnutí přivítalo.

„Důležité je, že precedentní rozhodnutí, že by se každý vlastník měl zdržet imisí ze stromů k sousedovi, není platné,“ řekl starosta Vladan Kárník (Nezávislí pro Chlumec). Uvedl, že sbírání listí a nažek úplně dočista není technicky proveditelné. Město by podle starosty preferovalo dohodu místo soudních sporů. „Bohužel to dospělo k soudu, což nikomu neprospívá. Jsme připraveni jednat.

Podstata sporu a rozhodnutí Nejvyššího soudu

Žalované město Chlumec nad Cidlinou v podaném dovolání předestřelo vícero důvodů, kvůli kterým se domáhalo zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud u většiny z nich konstatoval, že nejsou důvodné, resp. relevantní. Nakonec však rozhodnutí krajského soudu, a s ním i soudu 1. stupně, zrušil.

Nejvyšší soud souhlasil s argumentací města i v tom, že odvolací soud nesprávně zvolil jako kritérium pro stanovení míry imisí přiměřené místním poměrům, která měla být městem překročena, frekvenci úklidu. Podle rozsudku měla radnice zajistit úklid zahrady jednou měsíčně od března do září. Nejvyšší soud nepovažoval takový závěr správný, protože úvaha odvolacího soudu byla v tomto směru neúplná, a to mj.

Nejvyšší soud přitom konstatuje, že odvolacím soudem zvolené kritérium četnosti úklidu je také značně subjektivní, neboť četnost úklidu sama o sobě nic neříká o tom, jaké množství imisí na daný pozemek vlastně dopadá, a zda je toto množství přiměřené místním poměrům či nikoliv. Imise sice mohou na pozemek dopadat v množství zcela přiměřeném místním poměrům, přesto je může vlastník pozemku odklízet třeba každý den např. s ohledem na to, že má vyšší nároky na vzhled zahrady, nachází se zde bazén, jehož filtrace by se mohla zanést a poškodit apod., anebo zcela naopak v množství již nad míru přiměřenou místním poměrům, avšak vlastník pozemku přesto nebude úklid provádět o nic častěji, než je v dané lokalitě běžné, neboť např. jeho požadavky na vzhled zahrady nejsou tak vysoké, využívá ji k účelům, na něž větší spad listí nemá negativní vliv, neumožňuje mu to věk či zdravotní stav apod.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

V závěru odůvodnění svého rozsudku pak senát Nejvyššího soudu, kterému předsedal Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dalšími členy senátu byli JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a Mgr. Nejvyšší soud se zabýval i tím, zda by nebylo vhodným řešením stromy pokácet. Senát Nejvyššího soudu k tomu dospěl na základě konstatování, že jakékoliv méně invazivní metody než kácení 70 let starých javorů ke snížení imisní zátěže nepovedou, mírnější redukce vzrostlých stromů ke snížení spadu nepovedou také a výraznější redukce jsou považované za přestupek na úseku ochrany životního prostředí, protože podle závěrů znaleckého dokazování by bylo jediným způsobem eliminace dosavadního imisního působení skácení stromů.

„Tento postup však není možný pro opakovaná pravomocná rozhodnutí správních orgánů,“ konstatuje Nejvyšší soud v tiskové zprávě k případu s tím, že v atypickém případě je na místě uvažovat o finanční kompenzaci. V dané věci se tak preventivní postupy, které by bránily imisnímu obtěžování, zjevně vyčerpaly. Nejvyššímu soudu jsou mimo to známy i závěry z mimosoudních jednání týkajících se úklidu spadaného listí, nažek a větví z pozemku žalobců, kdy k uzavření dohody nedošlo pro odlišné představy účastníků o frekvenci úklidu.

Jestliže v dané věci v současné době nelze vysledovat žádné jiné řešení, které by rozumným a spravedlivým způsobem uspořádalo právní poměry účastníků, zastává Nejvyšší soud názor, že v tomto zcela výjimečném a atypickém případě lze - z důvodu v rozhodnutí podrobně uvedených - zvažovat řešení, jež bude spočívat ve finanční kompenzaci, a to bez ohledu na to, že s takovým řešením úprava § 1013 odst. 1 zákona č.

Imise a vlastnické právo

Imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím. V českém právu (§ 1013 OZ) se za imise chápe i hluk, světlo, pach, otřesy a další podobné účinky, které vnikají na pozemek souseda.

Vlastnictvím člověka je vše, co někomu patří, a to jak věci hmotné, tak i věci nehmotné, tedy rovněž obchodní firma, patenty, průmyslové vzory nebo obchodní tajemství atd. I proto dává NOZ vlastníku právo se svým majetkem v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z takového nakládání vyloučit. Vlastník má právo věc držet (ius possidendi) a pouze vlastník se může rozhodnout, jakým způsobem bude se svým majetkem disponovat (ius disponendi), má právo jej užívat, požívat jeho plody a užitky (ius utendi et fruendi).

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

NOZ speciálně pamatuje na omezení vlastnického práva v důsledku tzv. imisí, které vnikají na pozemek sousedního vlastníka. § 1013 stanoví, že se vlastník musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka. Jedná se o výčet demonstrativní, tedy neúplný, který lze dle situace doplňovat o další imise, pokud by vnikaly v míře nepřiměřené místním poměrům na cizí pozemek a podstatně omezovaly jeho obvyklé užívání.

Rozlišujeme:

1. nepřímé imise (například hluk, prach či kouř, které vnikají na cizí pozemek; imise je způsobena jako vedlejší produkt lidského jednání), které jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
2. imise z úředně schváleného provozu (například obtěžující provoz diskotéky, ke které dostal provozovatel povolení od městského úřadu), za které náleží dotčenému člověku pouze peněžitá náhrada (tj.

Agrolesnictví a podpora zalesňování

Ministerstvo zemědělství letos rozdělí čtvrt miliardy korun na podporu agrolesnictví. Nová pravidla dotací mají také zjednodušit zalesňování zemědělské půdy. Aktualizovaná nařízení umožní nově kombinovat dotaci na agrolesnictví s podporou na biopásy. Zjednodušují se i administrativní postupy u zalesňování zemědělské půdy.

Podle ministerstva zemědělství dosáhne v Česku v letošním roce agrolesnická podpora více než 250 milionů korun. Novinkou je například zmírnění omezení dotací, pokud na pozemku roste více stromů, než povoluje limit. Ten počítá se stovkou stromů na hektar. Loni přišlo ministerstvu 171 žádostí o dotaci na založení agrosystému. V roce 2025 se podle úřadu v české krajině díky agrolesnictví vysázelo více než 200 tisíc stromů.

Současné úpravy podle ministerstva vycházejí z podnětu zemědělců a jejich zkušeností s agrolesnictvím. „Kombinace různých druhů stromů, keřů a plodin vytváří pestřejší ekosystém, který je útočištěm pro různé živočichy a rostliny. Vláda projednávala dvojici nařízení, která řešila jak podmínky pro agrolesnictví, tak i opatření pro zalesňování půdy. Nařízení k zalesňování prošlo připomínkovým řízením bez větší kritiky.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Ministerstvo životního prostředí jen žádalo o to, aby byly z pozemků vhodných k zalesňování vyňaty pozemky, na kterých se nachází přírodní stanoviště neboli biotop specifický svými ekologickými a životními podmínkami. Návrh podle předkládací zprávy reaguje na schválený Strategický plán Společné zemědělské politiky, který umožňuje čerpání dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Navrhované úpravy také reagují na změny lesního a stavebního zákona.

Povinnosti vlastníka lesa a další informace

Je důležité zachovat, případně zvyšovat výměru lesa? Jaký je vůbec význam lesa? Ano, je velmi důležité zachovat, ba zvyšovat výměru lesa. Les má nezastupitelný význam při zajištění kvality ovzduší, je významným zdrojem vody, zajišťuje pro společnost řadu významných funkcí jako je funkce klimatická, ochrany půdy, rekreační, léčebná a další. Les je životním prostředím pro obrovské množství mikrorganismů, hub, rostlina a živočichů, kteří jsou způsobem svého života na les přímo vázáni.

Základní povinnosti vlastníka jsou vyjmenovány v lesním zákoně č. 289/95 Sb. Vlastník lesa je zejména povinen hospodařit v lese tak, aby byly zachovány veškeré funkce lesa, aby byl zachován genofond lesních dřevin a aby nebyly poškozovány zájmy jiných vlastníků lesa. Každý vlastník musí mít svého odborného lesního hospodáře (OLH), pokud není kvalifikován, aby tuto funkci mohl ve svém lese vykonávat sám. OLH vlastníku lesa poradí se všemi potřebnými odbornými otázkami. Pokud si majitel lesa o výměře do 50 ha nevybere OLH sám, bude mu tuto činnost vykonávat příslušný zaměstnanec (revírník) Lesů České republiky, s.

Lesy v celé České republice se skládají z těchto dřevin: smrk 53,2%, borovice 17,3%, modřín 3,9%, dub 6,5%, buk 6,5%, bříza 2,9% a ostatní listnaté dřeviny 7,5%. Zbytek jsou ostatní jehličnaté dřeviny včetně jedle.

tags: #stanovisko #justice #stromy

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s Pragotours v Rokytnici
• Brunner Pillar XL: Praktické zkušenosti
• Podmínky vrácení poplatku
• Co jsou markery fekálního znečištění?
• Ochrana Přírody a Krajiny - podrobný rozbor