Život v Asii: Příroda a Jurta – Tradiční Obydlí s Moderním Zásahem

Jurty, tradiční kruhová plátěná obydlí dřevěné konstrukce, která dodnes využívají především mongolští nomádi (kočovníci), nacházejí v posledních letech cestu i do českého prostředí. Jurta není stan, ale druh domu. Alespoň tak o ní smýšlejí její původní nomádští obyvatelé v oblastech centrální Asie a Středního východu. Tam jsou jurty stejně běžné, jako u nás třeba bytovky.

Co je jurta?

Jurta, ger, gher, kabitka nebo chcete-li kherga je tradiční obydlí kočovných kmenů z oblastí centrální Asie a Středního východu sestávající z dřevěné lehké konstrukce a plsťové rohože. Vzhledem k tomu, že jurta je nomádský dům, nemá základy a snadno se skládá i převáží. Průměr kruhového půdorysu se pohybuje podle účelu a místa použití od 3 až po 20 metrů.

Malé bílé tečky jsou v asijské stepi viditelné i z letadla. Tradiční obydlí kočovníků se nejspíš vyvinulo z týpí a po celá tisíciletí zůstalo víceméně stejné. Cvičené oko přesto rozezná detaily: „Jurty se liší podle regionů. Největší rozdíl panuje mezi kazašskými a mongolskými. Kazaši žijí vysoko a v chladnějším prostředí. Jejich jurty jsou vyšší,“ vysvětluje Ganbátar Ojunsajchana, ředitel mongolské chráněné oblasti Gobi B.

Historie a Původ Jurt

Slovo jurta bychom v Mongolsku a okolních zemích hledali marně. Do češtiny se dostalo v 19. století skrze ruštinu, načež z něj vzniklo slovo jurtoviště (skupina jurt na okrajích měst či skupina jurt, které spolu kočují). Jurty vznikaly od začátku vývoje civilizace v Asii a do současné podoby se jejich vzhled ustálil před několika tisíci lety.

Jednu z prvních zmínek o stanech podobných jurtám nicméně nacházíme u řeckého historika Herodota, který žil před 2 400 lety. Používal je tehdy nomádský národ Skytů, jenž kdysi obýval velkou oblast ve Střední Asii. Obdobné zmínky pak nacházíme i v čínských kronikách.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Konstrukce a Materiály

Nejprve trochu faktů. Jurta, ger, gher, kabitka nebo chcete-li kherga je tradiční obydlí kočovných kmenů z oblastí centrální Asie a Středního východu sestávající z dřevěné lehké konstrukce a plsťové rohože. Společnou vždy mají lehkou a snadno přepravitelnou dřevěnou konstrukci, stejně jako rohož z plsti, která tvoří stěny a střechu.

Tradiční jurta se v základu skládá jen z mřížového dřevěného rámu potaženého izolační vlněnou plstí a vnější plachtou. Kruhové obydlí je pak ještě doplněno dveřním rámem a také nějakým zakončením vrcholu střechy, mnohdy symbolickým. Takováto koruna jurty se například dostala i na vlajku Kyrgyzstánu.

Jurta za své skvělé izolační vlastnosti vděčí plsti, která je vyrobená z ovčí vlny a v konstrukci se nachází i v několika vrstvách. V našich podmínkách se často staví i jurty se slaměnou vrstvou izolace, která navíc teplo velmi dobře udrží a tolik nevychládá.

Rozdíly v Konstrukci

Vzhled jurt se v různých oblastech Asie liší, rozdílné jsou metody výroby, používané materiály, ale i barvy nátěrů a dekorativní prvky. V Mongolsku je nejrozšířenější jurta s kónickou střechou, v oblasti kyrgyzské, kazašské a turkménské je střecha pro změnu kopulovitá. Plst najdeme na jurtách i v několika vrstvách, má především izolační funkci a nejčastěji je vyráběna z ovčí vlny a veškeré dostupné srsti.

Život v Jurtě v Moderním Světě

Přetrvávající popularitu jurt potvrzuje i fakt, že zmíněné obydlí dnes najdeme nejen v Mongolsku, nýbrž také v řadě dalších zemí. A život si v něm můžete vyzkoušet i v Česku. Dnes se bydlení v jurtě stává nejen přijatelným, ale i vyhledávaným způsobem života. Už nejde jen o víkendovou romantiku. Máme klienty, kteří v jurtách žijí celoročně a jsou s tímto stylem bydlení opravdu spokojení.

Čtěte také: Životní prostředí Sicílie: aktuální stav

I v Česku se s nimi už můžete setkat mnohem častěji klidně i na trvalé bydlení. Jurty jsou konstruovány tak, aby vydržely podnebí ve střední Evropě. „Materiály pečlivě vybíráme a stojíme si za jejich výběrem. Dřevěné komponenty jsou vyrobeny našimi tuzemskými truhláři ze smrkového dřeva, které pochází z českých lesů. Plachty jsou z tkanin od českých a evropských certifikovaných výrobců. Jedná se o směsové tkaniny, které zaručují vysoký sloupec voděodolnosti, úpravu proti plísním, případně nehořlavost. Dbali jsme i na výběr vlněné izolace.

Výhody a Nevýhody Bydlení v Jurtě

Jurta jako kruhový prostor přirozeně vybízí ke sdílení, klidu a rovnováze. Není tam žádný roh, kam by se člověk „schoval“. Prostor v ní je otevřený, ale zároveň útulný. To může podpořit autentičnost a blízkost mezi lidmi. Bydlení v jurtě vybízí ke zpomalení, ke ztišení ruchu ze všedních dní. Člověk tu jednoduše vnímá přirozený rytmus přírody: východ slunce, šumění větru v korunách stromů, praskání dřeva v kamnech.

Přesto je třeba se s jurtou sžít, a kdo v ní chce bydlet celoročně, musí si na ledacos zvyknout. „Je to hlavně příprava dřeva, kontrola topení, vyhovující hygienický systém. Umístění toalety nebo koupelny do jurty je velmi náročné - obě místnosti by měly být oddělené od obytného prostoru,“ vysvětluje David Muddy Orfanik, který se zabývá technickou podporou stavby jurt.

V zimním období je potřeba počítat s pravidelným vytápěním a také s údržbou střechy, zejména se shazováním sněhu.

Moderní Technologie a Jurty

Česká jurta se navíc podle něj od té mongolské poněkud liší. „V Mongolsku dosahuje vlhkost vzduchu deseti, patnácti procent, pořád fouká vítr a látka, z níž se vyrábí vršek jurty, tamnímu prostředí snadno odolává. U nás naopak někdy bývá až stoprocentní vlhkost a dochází i k velkým výparům ze země. Použité materiály se tomu samozřejmě musejí uzpůsobit,“ dodává Orfanik.

Čtěte také: Wellness v přírodě jižních Čech

Boční stěny české jurty se vyrábějí z prodyšné látky izolované ovčím rounem. Podlaha má zase aktivní větrací vzduchotechniku. Střechu pak tvoří speciální pětivrstvý systém plachet z kvalitního PVC a textilu, přičemž několik vrstev zamezí srážení vlhkosti: „Plachta je ze speciálního materiálu, který používá jedna významná světová automobilka pro své kabriolety,“ dodává Orfanik. Novodobé kruhové obydlí se tak trochu posouvá do světa moderních technologií.

Jurta v Českém Prostředí

Jurty, tradiční obydlí nomádů z oblasti Střední Asie, v posledních letech nacházejí cestu i do českého prostředí. Veronika Pavelková z Prahy se rozhodla jurtu postavit jako prostor pro komunitní aktivity, čímž ukázala potenciál této stavby pro moderní využití. Veronika Pavelková z Prahy se rozhodla postavit jurtu a využít její potenciál i v českých podmínkách. „Rozhodla jsem se vytvořit rodinné centrum; místo, kde by se mohly scházet maminky s dětmi, kde by se dalo cvičit, organizovat workshopy nebo různé společenské akce,“ popisuje Veronika Pavelková.

I jurta může poskytnout moderní komfort. Z praktických důvodů, ke kterým se ještě dostaneme, musí mít u nás jurty dřevěnou podlahu, která izoluje chlad a vlhkost ze země. Většinou se do jurt instalují kamna na dřevo, jejichž komín je snadno vyveden ven. Díky vlněné izolaci stěn kamna pohodlně vytopí celou jurtu i během zimy. Do stěn se dnes také často zapouštějí velká okna, která dokážou celý prostor příjemně prosvětlit a odlehčit. A díky přívodům na vodu a elektřinu můžete mít v jurtě obdobný komfort, jako v běžném bytě.

Stavební Povolení v ČR

Na své zahradě si jurtu postavit můžete, ale i to má svá kritéria. Stavební zákon se nám v loňském roce změnil. Nyní povoluje stavby do 40 m² zastavěné plochy umístěné na pozemku rodinného domu nebo chaty. Stavba musí být umístěna 2 metry od hranic pozemku a musí být zachováno minimálně 50 % pozemku pro vsakování vody. Pokud ale budete mít jurtu pro stálé bydlení, je nutné pro její umístění mít stavební povolení.

Alternativní Životní Styl

Myslíme si, že stále více lidí hledá ve svém životě hlubší smysl, klid a skutečné propojení s přírodou. Jurta k tomu nabízí autentické prostředí, kde se dá žít jednodušeji, vědoměji a blíže k přírodě. A samozřejmě, klíčový faktor jsou i výrazně nižší náklady na pořízení a provoz. Díky moderním technologiím a široké škále dostupných materiálů máme dnes velké možnosti přizpůsobit jurtu individuálním potřebám jejich uživatelů.

O udržitelném stylu života nelze přemýšlet jinak než pozitivně.

Inspirace z Příběhu Jedné Rodiny

Dvojici Pražáků ubíjely ruch a anonymita velkoměsta. Nemovitosti v blízkém okolí byly drahé, a tak se Kryštof a Šárka Herrmannovi přestěhovali do středočeské vesničky Soběšín, kde si postavili mongolskou jurtu. Bydlí v ní se třemi malými syny a vyzdvihují, že díky tomu nemusí splácet obří hypotéku. Navzdory omezené kapacitě se manželům Herrmannovým podařilo do interiéru o rozloze 32 metrů čtverečních vměstnat všechno zásadní - od matrací na spaní, přes malou troubu, plynovou plotýnku a pračku až po knihovnu a reproduktory. Dřevěné skříňky s šuplíky zajišťují dostatek úložného prostoru a v plachtovinou obehnaném příbytku je ukázkově uklizeno.

S některými z nich se Herrmannovi po nastěhování do Soběšína spřátelili a zjistili, že jak jim děti postupně dorůstají, začínají všichni řešit stejný problém. "Místní školky a školy nám nevyhovovaly, a tak jsme s několika rodinami nejdřív pro děti založili lesní klub. Kamarád, co nám dělá dřevostavby, si s manželkou taky pořídil jurtu, a protože ji jinak nevyužívali, udělali jsme si z ní naše zázemí. Byli mezi námi pedagogové i ekonomové, já jsem přispěla jako právník a založili jsme spolek. Teď se v klubu tři dny v týdnu od rána do odpoledne schází patnáct dětí ve věku od tří do šesti let a vedou ho dva skvělí průvodci. Většinu času děti tráví venku, a když je potřeba, odpočinou si v jurtě.

Tabulka Nákladů a Vlastností Jurt

tags: #život #v #Asii #příroda #jurta

Oblíbené příspěvky:

• Emise a technická kontrola
• Bodypainting a příroda
• Příklady environmentálního podnikání
• Stanovisko pro Mobilní STK - Co musíte vědět
• Souhlas KU s nakládáním s odpady