Environmentální Rozměr Sociálního Podnikání: Příklady z České Republiky


24.12.2025

Je pravda, že sociální firmy fungují jen proto, že si lidé kupují jejich produkty ze soucitu? Co to vůbec je sociální ekonomika? A kolik je v České republice takových firem? Jaké jsou u nás podmínky pro sociální podnikání ve srovnání se světem? V úvodu paní Vinkelhoferová, spoluzakladatelka sociální firmy Fair&Bio pražírna a také předsedkyně správní rady Tématické sítě pro sociální ekonomiku (TSSEA) vysvětlila, co to je sociální podnikání.

Historie a Současnost Sociálního Podnikání v ČR

Poukázala na to, že historie tohoto typu aktivit sahá v českých zemích až do Rakouska-Uherska, kdy činorodí lidé v 19. století zakládali různé svépomocné aktivity a tím řešili své aktuální problémy. I dnes se sociální podnikání většinou zabývá nějakou lokální záležitostí.

Nicméně data o sociálním podnikání v Česku nejsou komplexní. Z údajů, které jsou k dispozici, zhruba vyplývá, kolik u nás existuje sociálních podniků a že to jsou mikro nebo malé firmy, které hospodaří v průměru s obratem kolem patnácti milionů ročně. Na webu TESSEA lze nalézt informace, podle nichž v České republice existuje víc než 350 sociálních podniků, které dosahují obratu minimálně 3,5 miliardy korun a trvale vytváří minimálně 5 000 pracovních míst. Většinou jsou to místa pro osoby se specifickými potřebami, které by se jinak jen těžko prosazovaly nebo hledaly uplatnění jinde. Tento odhad vychází z tzv. Adresáře sociálních podniků z webu MPS, který provozuje MPSV - České sociální podnikání.

Markéta Vinkelhoferová vysvětlila, že přesná data se budou sbírat a že jak MPSV, tak TESSEA k tomu bude přispívat v rámci tzv. V rozhovoru dále zaznělo, že většina českých sociálních podniků zároveň působí na tzv. chráněném trhu práce, kde získávají příspěvky z Úřadu práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jsou tam i další aktéři sociální ekonomiky, takzvaní zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, ovšem aktérů sociální ekonomiky je mnohem víc.

Důležité ovšem je, že z přibližně 70 procent si sociální podniky vydělávají, nebo výnosy z jejich činnosti pocházejí, z obchodní či podnikatelské činnosti. Přičemž čím je podnik větší, tím je větší i podíl příspěvků a obráceně. Např. pražírna Fair and Bio dosahuje podílu 80 na 20. A jak Markéta Vinkelhoferová říká, její vedení i zaměstnanci jsou hrdí na to, že si 80 procent výnosů vydělají vlastní činností.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Problémem ovšem podle ní je, že dlouhodobou stabilní finanční podporu mají jenom osoby se zdravotním postižením. Nejsložitější to přitom mají environmentální sociální podniky, protože řeší několik problémů najednou. Jak sociální, když třeba zaměstnávají osoby v předdůchodovém věku, které se často v určitých odlehlých regionech už nedostanou k důstojné práci, tak současně nějaký environmentální problém. Takové podniky jsou orientovány na pěstování plodin, zpracovávání jídla, kosmetiky atp. nebo na redukování zbytečného či nadměrného množství odpadu, který člověk produkuje.

Srovnání se Světem a Podpora Sociálního Podnikání

V pasáži o tom, jak si tuzemský sektor sociální ekonomiky stojí ve srovnání s dalšími zeměmi, mimo jiné zaznělo, že v západní Evropě nebyla tato oblast tolik násilně přerušovaná jako u nás v období komunistického režimu. Také v důsledku toho má dnes řada lidí v ČR tendenci považovat sociální za socialistické.

Nedávná exkurze Markéty Vinkelhoferové v Norsku jí potvrdila, že v západních zemích se k těmto aktivitám nepřistupuje s takovou nedůvěrou. A také, že tam nedochází k poukazování v negativním smyslu na fakt, že některé organizace jsou závislé na dotacích, protože tyto firmy velmi často řeší určitý veřejný zájem, který si daná země specifikovala. Tyto státy identifikují společenské problémy, které chtějí řešit. Hodně se zabývají problematikou mladých lidí, jejich zdravím, a to jak psychickým, tak fyzickým.

Markéta Vinkelhoferová také přiblížila okolnosti, za jakých před deseti lety zakládala následně budovala sociální podnik Fair&Bio pražírna. Snažila se a stále se snaží podporovat fair trade, tedy transparentní a spravedlivé dodavatelské řetězce, a zároveň chtěla přispět k tomu, aby přidaná hodnota zůstávala v ČR. Tehdy totiž fairtradové produkce v Česku čelila kritice, že se k nám dováží produkty zpracované v Německu, ve Francii nebo ve Velké Británii, a třeba káva se u nás moc nepraží.

Současně chtěli zakladatelé pražírny řešit sociální problém, a proto od začátku zaměstnávají osoby s mentálním, fyzickým a kombinovaným postižením, které jsou klienty poskytovatele sociálních služeb. Markéta Vinkelhoferová zdůrazňuje, že pražírna klade maximální důraz na kvalitu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Jak se jí daří přesvědčovat klienty, že mají kupovat kávu, která je sice bio a fair trade, ale zároveň dražší? Fair&Bio totiž na začátku vstupovala na trh naprosto nasycený levnou kávou. Kávová kultura v ČR ještě nebyla tak rozvinutá jako dnes. K úspěchu pražírně pomohla také tzv. třetí kávová vlna. Zatímco druhá přinesla různé kávy se šlehačkou a dalšími dobrotami, capuccina se skořicí, s vaječným likérem nebo s Baileys, třetí kávová vlna klade velký důraz na určitý minimalismus a zároveň velký rozptyl v pražení. Hodně se praží světlé kávy a ty se také až skoro alchymisticky připravují. A to nejen ve filtrovačích, ale také v aeropressech, chemixech a dalších nádobách.

V dalších částech rozhovoru si Markéta Vinkelhoferová s Martinem Zikou povídala například o financování etického podnikání nebo o tom, jestli je obtížné v družstevním nastavení - Fair&Bio pražírna je družstvo - vůbec docházet k nějakému rozhodnutí, a to pak realizovat. Paní Vinkelhoferová v této souvislosti mimo jiné uvedla, že ji považuje za nejzdravější a nejprogresivnější formu podnikání. A nejen to. Je přesvědčená, že jednou budou muset takto podnikat všichni, abychom jako lidstvo na planetě obstáli. Tedy, že jakékoli podnikání bude muset být sociálně a environmentálně silně založené.

Podnikání jako celek jednou bude muset být silně, sociálně a environmentálně orientované. A čím déle se tomu budeme bránit, tím dražší to pro nás bude, říká v rozhovoru portálu BusinessInfo Markéta Vinkelhoferová, spoluzakladatelka sociální firmy Fair&Bio pražírna.

Příklady Environmentálních Sociálních Podniků

Environmentální sociální podnikání na to reaguje podporou podnikatelských záměrů, které mají silný ekologický rozměr a lokální ukotvení. Environmentálním problémem se v logice výzvy č. 129 rozumí negativním dopadem lidské činnosti na životní prostředí. Environmentální sociální podnik pak reaguje konkrétními opatřeními, které tyto následky napravuje.

Příklady environmentálních sociálních podniků, které by se zabývaly tou první skupinou problémů, mohou být zpracovny zemědělských plodin: moštárny, pálenice, marmeládovny, sušírny a zpracovny bylin a kosmetických produktů, případně výrobny mléčných anebo masových výrobků navázané na bioprodukci.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Inspirací pro samotný vznik formy environmentálního sociálního podnikání je dlouhodobá činnost ekologické ekonomky Nadi Johanisové a Katedry environmentálních studií FSS v Brně, kde působí. Je nejen lektorkou a výzkumnicí, ale autorkou nespočtu populárních článků o sociální solidární anebo ekologické ekonomice. Je také mozkem a duší každoročních seminářů Otevřený prostor, kde bylo hodně věnováno environmentálním otázkám, jeden z nich se dokonce jmenoval Podnikání pro lidi a planetu.

Sociální Podnikání - Definice a Formy

Sociální podnikání je moderní přístup, který spojuje podnikání s řešením společenských a environmentálních problémů. Podniky tohoto typu nevznikají jen kvůli zisku, ale hlavně kvůli změně k lepšímu - ať už pomocí zaměstnávání znevýhodněných osob, nebo přispíváním ke komunitnímu rozvoji.

Sociální podnik je firma, která kombinuje podnikání spolu s pozitivním dopadem na společnost. Je to „organizace, která uplatňuje komerční strategie k maximalizaci zlepšení finančního, sociálního a environmentálního blahobytu.

Sociální podnikání mohou v České republice provozovat subjekty s různou právní formou - nejčastěji společnost s ručením omezeným (s.r.o.), družstvo, obecně prospěšná společnost (o.p.s.) nebo ústav. Právní forma sama o sobě ale nerozhoduje. Důležité je, zda daný subjekt naplňuje principy sociálního podnikání - tedy propojuje podnikání s veřejně prospěšným cílem, zapojuje znevýhodněné osoby, reinvestuje zisk a přináší pozitivní dopad.

Od roku 2024 mohou právnické osoby, které splňují stanovená kritéria, získat také oficiální status Integračního sociálního podniku (ISP) podle zákona č.

Integrační Sociální Podnik (ISP)

Příkladem podniku, který naplňuje společensky prospěšný cíl, je Integrační sociální podnik (ISP). Zaměřuje se na zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, např. osob se zdravotním postižením (OZP), dlouhodobě nezaměstnaných, osob s exekucí nebo rodičů samoživitelů.

Od roku 2024 je tato forma podnikání v České republice oficiálně upravena zákonem č. 468/2024 Sb., který definuje integrační sociální podniky, a je to zatím jediná legislativně definovaná forma sociálního podniku v ČR.

Status integračního sociálního podniku (ISP) podle zákona č. 468/2024 Sb. mohou získat pouze právnické osoby, které naplňují přesně definovaná kritéria, např. 30 % zaměstnanců ze znevýhodněných skupin.

Integrační sociální podniky (ISP) mohou čerpat podporu z Úřadu práce nebo jiných veřejných zdrojů - a to i tehdy, pokud mají formu s.r.o. nebo jiné podnikatelské právní formy.

Kromě integračních podniků existují také sociální podniky zaměřené na životní prostředí, vzdělávání, kulturu nebo komunitní rozvoj.

FOVY s.r.o. - Příklad Sociálního Podniku

V České republice je sociální podnikání na vzestupu a rozvíjí se v celé řadě oblastí - od výroby a řemesel přes recyklaci, gastro služby, úklid, údržbu veřejných prostranství až po péči o seniory. Jedním z takových sociálních podniků je FOVY s.r.o., náš dlouhodobý partner ve výrobě designových reklamních předmětů FOREWEAR.

Tento sociální podnik nabízí chráněná pracovní místa a má více než třicetiletou tradici, která sahá až do roku 1992, kdy vznikla první dílna v Želivě. Jejich společným cílem je nabídnout smysluplné pracovní uplatnění lidem s duševním onemocněním nebo jiným znevýhodněním - a podpořit je v tom, aby mohli vést plnohodnotný život podle svých možností. Nejde jen o samotnou práci - jde o pocit smyslu, důležitosti a přijetí.

Už více než 10 let společně s FOVY tvoříme reklamní předměty s příběhem, které propojují design, udržitelnost a skutečný společenský dopad. Rádi do tohoto příběhu zapojíme i vaši firmu.

Hledáte řešení, která dávají smysl? Inspirace ze světa: Social enterprise vs.

Social Enterprise vs. Social Business

V mezinárodním prostředí se často setkáte se dvěma podobnými, ale ne totožnými pojmy: social enterprise a social business. Přestože se oba týkají podnikání se společenským přesahem, liší se v některých klíčových principech - zejména v tom, jak nakládají se ziskem.

Tento pojem je běžně používaný v Evropě a jeho význam se velmi podobá našemu chápání sociálního podniku.

vytváří zisk, který může být částečně nebo zcela přerozdělován - např.

Tento koncept rozpracoval Muhammad Yunus, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Více informací najdete např. na stránkách Grameen Research nebo v knize Creating a World Without Poverty od M.

Výsledky Sociálního Podnikání

Jak může vypadat výsledek sociálního podnikání? Například jako tyto firemní zápisníky FOREWEAR z recyklovaného textilu a s brandingem na míru - zde jsou příklady designů, např.

Když si u nás objednáte udržitelný reklamní výrobek, nenakupujete jen tašku nebo obal. Nákupem výrobků FOREWEAR dáváte smysl každému kusu recyklované textilie. Dáváte druhý život materiálům i lidem. Podporujete švadlenky, kterým dává práce ve FOVY novou šanci. A hlavně - posilujete tím vlastní značku.

Ukazujete svým klientům, zaměstnancům i partnerům, že vám záleží na tom, odkud věci pochází, jak vznikají a komu pomáhají. A my vám s tím pomůžeme - naše výrobky umíme připravit přesně tak, aby ladily s Vaší firemní strategií a s identitou vaší společnosti.

Chcete se dozvědět více nebo si nechat navrhnout sadu našich recyklovaných výrobků s potiskem na míru? Ozvěte se nám. Rádi Vám vyrobíme například praktická pouzdra na notebooky nebo naši novinku multifunkční sáčky.

Tabulka: Srovnání Sociálních Podniků v ČR

Charakteristika Údaje
Počet sociálních podniků Více než 350
Obrat Minimálně 3,5 miliardy korun
Počet pracovních míst Minimálně 5 000
Zaměření Osoby se specifickými potřebami, environmentální problémy

tags: #environmentalni #rozmer #socialniho #podniku #priklady

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]