Kompostování je skvělý způsob, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Kompost je velmi kvalitním hnojivem, které si může doma na zahradě vytvořit každý. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.
Kompostováním se z bioodpadu stává materiál obsahující humus, který obsahuje organické a minerální látky a vodu. Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů, při kterém mikroorganismy (bakterie, plísně, houby) přeměňují organické odpady, jako jsou zbytky jídla, tráva, listí nebo větvičky, na tmavou, sypkou hmotu zvanou kompost. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů.
Proč kompostovat?
Ke kompostování se bude hodit kompostér, nebo ho jen navrstvi někam na hromadu, jak to dělaly naše babičky. Kompost už dávno nemusí mít podobu nevzhledné hromady v rohu zahrady, za kterou se budete stydět. Naopak. Výběr kompostérů je dnes víc než široký. Z materiálů vede plast, pozink nebo dřevo. Tvary a velikosti jsou různé. Menší plastové komposty jsou určené na balkony nebo na malé zahrady či dvorky. Vyrábí se kompostéry jednokomorové nebo tříkomorové. Právě vícekomorové kompostéry jsou vhodné pro průběžné kompostování, protože zatímco v jedné komoře kompost zraje, do druhé se ukládá materiál.
Moderní kompostéry přináší celou řadu „vychytávek“, ale pro úspěšné kompostování nejsou úplně nutností. Vystačíte si i s docela primitivní konstrukcí. Pokud vám například zbyly staré trámy po rekonstrukci, využijte je k vytvoření kompostu, kdy je prostě jednoduše postavíte přes sebe. Když máte promyšleno, z čeho kompostér vyrobíte, je důležité dobře kompost začlenit do zahrady. Vhodné je odlehlé a stinné místo, optimálně pod větším stromem (například pod ořešákem). Z místa, kam přijde kompost, odstraníme drny.
Čtěte také: Jak třídit odpad
Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min. Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny. Pokračujeme tak, že na každou další vrstvu uhlíkatých složek přidáváme menší hromadu dusíkatých.
Na spodek patří hrubý a vzdušný materiál, který zajistí provzdušnění. Ideální je jsou na to nalámané větve či dřevnaté stonky. Aby se kompost hned na začátku nastartoval, přimíchat můžeš i trošku chlévského hnoje. Nezapomeň přidat také trošku zeminy. Vrstvy kompostovaného odpadu je vhodné proložit vrstvou zeminy a přidat také trochu vápna.
Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces).
Vyberte si dle svých potřeb a preferencí. Některé produkty ale do kompostu nepatří. Papír a textilie - nerozkládají se.
Na kompost dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě. Obzvlášť podzim přináší mnoho přírodního materiálu, který je třeba zpracovat. Stromy opadávají, je třeba pročísnout keře a zlikvidovat další rostlinný „bordýlek“.
Čtěte také: Tipy pro použití gelového čističe odpadu
Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat. Tvorbu zeminy v kompostu urychlí různí pomocníci, jako jsou urychlovače. Volte je s rozumem a poraďte se raději se zkušeným zahradníkem.
Klíčivost kompostu podpoříte i jinými koloniemi mikroorganismů. Výbornou volbou jsou bakteriálně enzymatické přípravky, které zefektivňují kompostovací proces. Aby byl takový přípravek opravdu funkční, měl by obsahovat alespoň 3 až 4 různé druhy bakterií. Účinnost i dalších prospěšných látek zjistíme už po prvních 4 dnech.
O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
Správně založený kompost se začne během týdne zahřívat. To je správně! Znamená to, že mikroorganismy pracují. Teplota - vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Pokud se kompost nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý nebo nemá vyhovující složení.
Jednou za čas je vhodné kompost promíchat a přecházet. Vršek kompostu je dobré udržovat tak, aby veprostřed vznikl důlek a voda nestékala. Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.
Čtěte také: Efektivní recyklace odpadu
Přehazování materiálu je nezbytné pro zajištění dostatečného proudění vzduchu. Jinak by to podnítilo fatální následky pro prospěšné mikroorganismy v kompostu. Přehazování doporučujeme provést po 3 až 4 dnech od založení hromady. Obzvlášť, pokud použijete urychlovač kompostu, který ho dokáže natolik zahřát, že se z něj kouří a zapáchá. Potom přehazování provádíme každé 2 dny.
Pravidlem kompostování je totiž jeho průběžné přehazování, aby se materiál rovnoměrně provzdušnil - okysličil, a také aby se tak všechny složky promíchaly (jak dusíkaté, tak uhlíkaté).
Vlhkost - vezmi trošku kompostu do ruky a zmáčkni ho, jak nejsilněji můžeš. Pokud se ti neobjeví mezi prsty voda - je to správně. Při otevření pěsti musí hmota zůstat u sebe a držet tvar. Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál.
Vlhkost kompostu zjistíme jednoduchým stlačením směsi v dlani . Měla by z ní stékat voda, což je vedlejším produktem úspěšných hnilobných procesů. Pokud je příliš suchá, v založené hromadě je málo dusíku a očkovacích látek.
Klíčovými podmínkami jsou dostatek kyslíku, správná vlhkost (40-60 %), teplota (optimálně 40-60 °C) a vyvážený poměr uhlíku a dusíku (C:N přibližně 25:1). Proces probíhá v těchto fázích: od mezofilní (20-40 °C), přes termofilní (40-70 °C), až po dozrávání, kdy vzniká stabilní humus.
Ať už pěstujete zeleninu, bylinky nebo květiny, je to právě kompost, který jim dodá potřebné živiny. Navíc je škoda, aby posekaná tráva nebo zbytky z kuchyně končili jen tak v kontejneru nebo ve směsném odpadu. Založte na své zahradě kompost a kompostujte o sto šest.
Kompost můžeš osázet rostlinami, jako jsou tykve, cukety, okurky. Kompost lze použít zhruba po roce - na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.
Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim, ale pozor - kompost nefunguje jako substrát.
Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu!
Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón.
Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Kompostér je většinou plastová nádoba s víkem, ve které můžete založit a zpracovávat váš kompost. Kompostér využijete, pokud chcete kompostovat doma. Samozřejmě existují i větší kompostéry, vyrobené například ze dřeva, které jsou zase ideální volbou na zahrady.
Výhody:
Výhody:
Nevýhody:
| Co kompostovat | Co nekompostovat |
|---|---|
| Zbytky ovoce a zeleniny | Vařené jídlo |
| Posekaná tráva | Napadené části rostlin |
| Listí | Papír a textilie |
| Kávová sedlina a čajové sáčky | Maso a mléčné výrobky (kromě Bokashi kompostování) |
tags: #jak #spravne #tvorit #kompost