Kam se obrátit při znečištění ovzduší v České republice

Znečištění ovzduší je závažný problém, který ovlivňuje zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí. V České republice existuje několik institucí a postupů, jak se bránit proti znečišťování ovzduší a domáhat se nápravy.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce životního prostředí je odborným dozorovým orgánem státní správy v oblasti životního prostředí. Je nástrojem prosazování práva životního prostředí v pěti oblastech: ochraně ovzduší, ochraně vody, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa.

ČIŽP vyřizuje podněty na poškozování nebo ohrožování životního prostředí a stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a to podle právního rámce daného zákonem č.

Jak podat podnět ČIŽP?

Podle ustanovení správního řádu je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Podnět může být podán kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale také anonymně (pro podněty se nevyžadují žádné formální náležitosti).

Z obsahu podnětu musí být zřejmé:

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

• K jakému porušování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí dochází.
• Kde a v jakém období k němu dochází.
• Pokud je to podateli známo, také kdo se této činnosti dopouští.

Pokud podatel chce být informován o výsledku šetření, musí si o to v podnětu výslovně požádat a uvést alespoň adresu pro doručování.

Klíčové pro šetření ve věci podnětu a případně pro vedení správního resp. přestupkového řízení je, aby ČIŽP byla kompetentní takto konat.

Kompetence ČIŽP v oblasti ochrany ovzduší

• Ochrana ovzdušíčinnost se řídí zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Stížnosti na ČIŽP

Podle ustanovení správního řádu mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob, tj. zaměstnanců ČIŽP, nebo proti postupu správního orgánu, tj. ČIŽP, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

Fyzická osoba uvede ve stížnosti jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. adresu pro doručování.

Právnická osoba uvede ve stížnosti svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popř. adresu pro doručování.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Stížnosti lze podat ústně do protokolu, písemně, prostřednictvím datové schránky (s náležitostmi dle ustanovení § 18 zákona č.

Má‑li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, tj.

Petice

Na ČIŽP je také možné podávat petice dle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Petice musí obsahovat text petice s požadavkem, který má být řešen, petiční archy, do kterých se občané podepisují a informaci o tom, kdo petici sestavil.

Pokud petici vytvořil jednotlivec, musí petice obsahovat jméno, příjmení a bydliště. Pokud petici vytvořil petiční výbor, musí petice obsahovat jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

ČIŽP obsah petice posoudí a do 30 dnů písemně odpoví tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Obecní úřad

V případě znečišťování ovzduší z lokálních topenišť (spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně) se můžete obrátit na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Obecní úřad má možnost zjistit objektivní stav provozování těchto zdrojů, a to i s využitím možností provedení kontroly kotle či topidla v obydlí, přičemž v případech, kdy je to účelné, může odebrat i vzorky popela pro prokázání případného spalování odpadu.

Obecní úřad má dle zákona o ochraně ovzduší tyto kompetence:

• Vede přehled zdrojů znečištění v majetku města.
• Sleduje plnění termínů kontroly a čistění spalinových cest.
• Vyžaduje zajištění kontrol technického stavu, provozu a instalace u spalovacích zdrojů do 300kW příkonu včetně, které jsou v majetku města.
• Sleduje dodržování přípustné tmavosti kouře u stacionárních zařízení v majetku města.
• Eviduje žádosti občanů o zařazení do programu na ozdravění ovzduší a informuje je způsobem v místě obvyklým.
• Vede přehled plynofikovaných objektů v majetku města a kontroluje dodržení termínů pro kontrolu revizních zpráv u plynofikovaných zařízení.
• Má možnost předložit k posouzení poradním a voleným orgánům města návrh obecně závazné vyhlášky, která zpřísní spalování suchých rostlinných materiálů v otevřených ohništích nebo jejich spalování zcela zakázat.
• Má možnost vydat vyjádření k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění zdroje nebo ke změně zdroje, dle ustanovení § 11 odst. 3,4 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, pokud si je vyžádá Krajský úřad Zlínského kraje nebo obec s rozšířenou působností.
• Poskytuje součinnost obci s rozšířenou působností v případě podezření na neprovádění kontrol měření účinnosti spalování a měření množství vypouštěných látek u kotlů v domácnostech s příkonem od 10 do 300 kW anebo v případě kontroly ze strany ORP Valašské Klobouky u trvalého využívání zakázaných kotlů I. a II. emisní třídy.
• Poskytuje součinnost obci s rozšířenou působností a ČHMÚ v případě realizace opatření směřující ke zlepšování kvality ovzduší (imisní monitoring, plnění plánu zlepšování kvality ovzduší v obcích ve správě ORP Valašské Klobuky).

Soudní cesta

Podle občanského zákoníku je též možné využít cestu soudní, to znamená obrátit se s žalobou na příslušný soud. Podle paragrafu 127 odst. 1 se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

Zákaz starých kotlů

Dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně ovzduší, byl stanoven zákaz provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k zákonu.

Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.

Novelou zákona o ochraně ovzduší (142/2022 Sb.) došlo k úpravě a posunu termínu zákazu provozu nevyhovujících kotlů. Pokud je spalovací stacionární zdroj, kterého se zákaz týkal (tedy kotel na pevná paliva) provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, byl provozovatel povinen jej provozovat v souladu s požadavky uvedenými v § 17 odst. 1 písm. g) nejpozději 31. srpna 2024.

Na kotle umístěné v jiných objektech, než v rodinném domě, bytovém nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, se pak vztahuje původní požadavek na soulad s požadavky přílohy č. 11 nejpozději k 1. 9. 2022.

Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu dle výše uvedené normy, není možné jej již provozovat. V současnosti je možné čerpat na výměnu nevyhovujících kotlů dotační podporu z programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.

Doporučení pro snížení znečištění ovzduší

Každý může bezprostředně přispět ke zlepšení aktuálního stavu kvality ovzduší tím, že se zdrží činností, které ovzduší znečišťují. Jedná se například o:

• Používání vhodných paliv a topenišť v domácnostech.
• Zamezení spalování domovního odpadu v domácích topeništích.
• Zamezení rozdělávání otevřených ohňů pod širým nebem v době špatných rozptylových podmínek (spalování zahradního odpadu, domácí grilování).
• Omezení používání motorových vozidel v době smogových situací.

Smogové situace

Smogová situace je podle zákona č. 201/2012 Sb. situace, kdy úroveň znečištění ovzduší překročí stanovené imisní limity a hrozí negativní dopad na zdraví obyvatel.

Rozlišujeme smogové situace letního a zimního typu.

• Letní smogové situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září.
• Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a prachu, se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího.

Vznik smogové situace, regulace a varování a jejich ukončení vyhlašuje ministerstvo životního prostředí prostřednictvím ČHMÚ neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích.

tags: #kam #se #obrátit #při #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Princip a výhody ekologických čističek odpadních vod
• Jak zachránit nemocný strom
• Estetika dřevěných odpadkových košů
• O ohrožených rostlinách v České republice
• Odlučovač odpadu: Jak funguje?