Jak správně umístit kompost na zahradě

Máte zahradu? Tak potom by v ní neměl chybět ani praktický a ekologický kompostér. Díky němu si totiž zajistíte snadný přísun živin pro vaše rostlinky. Pokud jste ještě nepropadli kompostování, věříme, že tento článek všechno změní. Jedná se totiž o velmi praktickou zahradní aktivitu, která vás nebude stát téměř nic a přinese vám kopec benefitů. Sami si vytvoříte úrodné hnojivo bohaté na humus, které prospěje vašim rostlinám, květinám a plodinám.

Proč kompostovat?

Kompostování je tak trochu kouzlení s přírodou. Je to proces, při kterém se organické materiály, jako jsou listy, tráva, větve a zbytky z kuchyně, za pomoci mikroorganismů, vzduchu a vody promění v úrodnou zeminu plnou živin. Kompost je totiž pro půdu jako vitamínová bomba. Zlepšuje její strukturu, pomáhá zadržovat vodu a dodává potřebné živiny pro zdravý růst rostlin. Kompostováním vytváříte ideální prostředí v půdě, zároveň také přispíváte k ochraně naší planety tím, že snižujete množství odpadu na skládkách. Tak neváhejte a pusťte se do tohoto přírodního koloběhu.

Kam s kompostérem?

V první řadě je ideální mít zahrádku, ať už vlastní nebo komunitní, kde můžete kompostovat společně. Jednoduše potřebujete prostor pro umístění kompostéru a také podmínky, ve kterých dokážete kompost následně i využít. Ideální je umístit kompostér dále od obytného prostoru, abyste předešli zápachu, který je přirozenou součástí kompostování. Umístění kompostéru by mělo být dostatečně daleko od obydlí, aby se minimalizovala možnost nežádoucích pachů. Velmi záleží na odpadu, který do kompostéru budete dávat.

Nevíte, kam s kompostérem? Rozhodně se nedoporučuje postavit ho na přímé slunce, kde by rychle vysychal. Ideální umístění je v polostínu. Místo pro kompost by nemělo být lokalizované na místě, kde po celý den svítí slunce nebo je bičované větrem. Ideální umístění je v polostínu někde poblíž stromů na kraji zahrady. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm.

Zároveň by měl být snadno přístupný, abyste mohli pohodlně přidávat materiál a později kompost využít. Samozřejmostí by měla být jeho snadná přístupnost. Zajistěte dostatek prostoru kolem kompostéru pro pohodlný přístup a následnou manipulaci s organickým materiálem. Umístěte jej proto v dostatečné vzdálenosti od domu. A ještě jeden faktor je velice důležitý při výběru místa pro váš kompostér - blízkost k vašemu domu.

Čtěte také: Jak třídit odpad

Dřevěný kompostér by měl být na místě, kde je během dne střídá slunce a stín. Slunce pomáhá urychlit proces kompostování, zatímco stín pomůže udržet vlhkost. Pravidelné zvlhčování kompostu je důležité pro udržení optimálních podmínek pro mikroorganismy zodpovědné za rozklad organického materiálu. Proto je vhodné v horkých letních měsících občas do kompostéru nalít vodu. Dejte pozor, aby se k kompostu nedostali domácí nebo divoká zvířata.

Kompostovat lze také na terase či balkoně, nebo dokonce v interiéru. V takových podmínkách je však ideální menší kompostér do domácnosti, například s využitím žížal. Výsledný kompost a žížalový čaj, který vznikne, můžete skvěle využít pro vaše pokojové i balkonové rostlinky nebo je darovat sousedům.

Výběr kompostéru

Pokud nemáte přístup ke společnému kompostéru, prvním krokem je pořídit si jeden vlastní. V našem e-shopu naleznete několik velikostí od menšího 380 litrového kompostéru po 1600 litrový kompostér. Objem je vhodné zvolit podle velikosti vaší zahrádky, přičemž platí, že 1 m2 zahrady = přibližně 1 litru objemu kompostéru. Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Naše lehké plastové kompostéry jsou jednoduché na manipulaci, mají dlouhou životnost a jsou odolné vůči povětrnostním vlivům. Černá barva materiálu urychluje rozklad kompostu a výklopné víko zase usnadňuje plnění. Kromě kompostéru už nepotřebujete téměř nic víc.

Kupované kompostéry se nabízí v plastovém nebo dřevěném provedení, dražší modifikace pak vyjdou klidně na ceny kolem deseti tisíc korun.

Čtěte také: Tipy pro použití gelového čističe odpadu

Velikost kompostéru podle zahrady:

Otevřený vs. uzavřený kompostér:

1. Otevřený kompostér:
   • Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
   • Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
   • Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.
2. Uzavřený kompostér:
   • Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
   • Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
   • Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
   • Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíc korun.
   • Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem.
   • Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Jak kompostovat?

Aby kompostování správně fungovalo, musíte vytvořit vhodné podmínky pro bakterie, mikroskopické houby a živočichy, kteří organické odpady přeměňují na humus. Kompostování není žádná velká věda a zvládne jej každý zahrádkář-začátečník. Postačí dodržet několik pravidel, týkajících se převážně materiálového složení kompostu.

Kvalitní kompost získáte tak, že do něj budete průběžně přidávat zelené a hnědé složky, které jsou bohaté na uhlík a dusík. Zelené materiály jako je posečená tráva, ovoce nebo zbytky z kuchyně obsahují dusík, který je důležitý pro tlení. Hnědé materiály jsou jednoduše ty, které „šustí“ a patří mezi ně listí, suché větve, sláma či skořápky.

Ten by měl být totiž tvořen 2 hlavními složkami: uhlíkatými a dusíkatými. Uhlíkaté složky tvoří tvrdší a dřevnatější materiály typu suché či vlhké listí, dřevní štěpka, nebělený papír, sláma, případně menší množství novin či kartonu. Dusíkaté složky tvoří měkké a vlhké složky, tedy zejména bioodpad z kuchyně nebo šťavnatý odpad ze zahrady. Kompost by měl vždy obsahovat obě tyto složky v co nejideálnějším poměru. Nepotřebujete k tomu žádný měřič, stačí použít senzorické schopnosti. Nejlepším ukazatelem je vlhkost směsi. Ta by měla být po stisku kompaktní, ale ne příliš mokrá.

Pro dosažení kvalitního kompostu je také třeba dusíkaté a uhlíkaté složky dobře promíchat a pravidelně je přehazovat a provzdušňovat. Platí, že pokud je kompost příliš mokrý nebo se rozkládá rychle a zapáchá, je třeba jej zpřehazovat a přidat uhlíkatou složku.

Nežádoucí je jakkoliv zakrývat dno kompostu folií nebo jiným pevným materiálem. Materiál by vlivem toho zahníval a průběh zdravého rozkladu by tak byl narušen.

Čtěte také: Efektivní recyklace odpadu

Kompost bychom v sušším období měli po založení zalévat, aby byl vlhký a procesy v něm probíhaly efektivně. Když na zalévání zapomeneme, rozklad hmoty se výrazněji zpomalí. Zhruba za tři měsíce můžeme hmotu přeházet, rozrušením již slehlého a založeného kompostu podpoříme aktivitu mikroorganismů přivedením vzduchu.

Vrstvení kompostu:

1. Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).
2. Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
3. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
4. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.

Kompost musí být přístupný vzduchu ze všech stran, jedině tak správně pracuje. Nevadí, pokud boky kompostovacího sila zakryjeme prodyšnou netkanou textilií. Ta zabrání nechtěnému růstu plevelů po stranách, avšak nebrání přístupu vzduchu.

Tím, že se kompostovaný materiál přímo dotýká země, dochází k jeho postupnému rozkádání - žížaly a aktivátoři v podobě drobných mikroorganismů mají volný přístup.

Co patří do kompostu a co ne:

Do kompostu patří široká škála organických materiálů, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky od vajec, zvadlé květiny, posekaná tráva, listí, větvičky, piliny a hobliny z neošetřeného dřeva, papírové kapesníky a ubrousky.

Do kompostu ukládáme i plevel, ale až po měsíci po jeho vytrhání ze zahrádky. Po vypletí záhonů jej necháme zaschnout, vložíme mezi dvě silnější vrsty trávy a přehodíme hlínou. Vzniklé teplo zaručí, že nežádoucí rostliny již znovu nevyklíčí.

Pokud jste dosud nekompostovali, musíte kompost nejprve založit. Ideálním obdobím je podzim, neboť tehdy vzniká nejvíce zahradního odpadu. Při zakládání je vhodné nejprve vyhloubit mělkou jámu a vytvořit podklad pro kompostér z vrstvy zeminy či písku. Následně do kompostéru naskládejte základní hrubší vrstvu (cca 10 cm) uhlíkatého materiálu např. dřevní štěpky, posekaných větviček či vlhkého listí. Pokračujte standardním přidáváním uhlíkatého (vše dřevnaté) i dusíkatého materiálu (vše šťavnaté), nezapomeňte směs přehazovat a provzdušňovat.

Péče o kompost:

• Udržujte kompost dostatečně vlhký.
• V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.
• O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte.
• Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte.
• Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
• Kompost pravidelně přehazujte.
• Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny.
• Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Problémy s kompostem:

• Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.
• Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.
• Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit.

Když už víte, jak kompost vytvořit a jak o něj pečovat, je třeba už jen trpělivě čekat na výsledky vaší práce. Kvalitní kompost potřebuje svůj čas, proto hotové hnojivo v podobě úrodné černé zeminy můžete očekávat od 6 měsíců do 2 let od založení. Ve vaší zahradě, na balkoně i v bytě pro něj najdete široké využití - hnojení stromků, zeleniny, zahradních květin i pokojových rostlin. Kompost můžete míchat se zeminou v různém poměru a využít jej při výsadbě, přesazování i pravidelné péči o vaše rostliny.

tags: #kam #spravne #umistit #kompost #na #zahrade

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zóny Kolín nad Rýnem
• Tipy na výlety do Malé Fatry
• Složení gelů do záchodu a životní prostředí
• Ekologické podlahové materiály
• Časopis Vesmír: Věda a ekologie