Vesmír je nejdéle vycházející český měsíčník, který popularizuje výsledky aktuálního výzkumu a informuje o dění ve světě vědy. Založil ho student medicíny Václav F. Kumpošt. První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871.
Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích.
První číslo Vesmíru mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazoval, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 převzal vydávání listu Antonín Frič.
Roku 1907 přestal Vesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popud Aloise Rašína roku 1923. Ujal se ho Bohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobaly slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]". Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru - Dr. Otakar Matoušek.
Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950.
Čtěte také: Více o venkovské zeleni
Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravě Vesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof. Radim Kettner. Výkonným redaktorem se stal Miroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešel Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi.
Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stal Bohumil Bílek. V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace si Vesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy.
V březnu 1990 odešel na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od roku 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150.
Vesmír se nevylučuje z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným.
Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat".
Čtěte také: Pohledy na ochranu přírody
Časopis se věnuje i ochranářským problémům, jako je například kampaň Pták roku, kterou každoročně vybírá Česká společnost ornitologická. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps nigricollis).
Mezi autory, kteří přispěli do časopisu, patří například:
Čtěte také: Články z Ekologie a Právo
tags: #časopis #Vesmír #ekologie