Češi mohou třídit kovové obaly do žlutých kontejnerů určených na plasty na stále více místech. Doposud správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, ale ty všude nejsou. Plechovky lze vhodit do žlutých kontejnerů s nálepkou.
Na rozšíření a zjednodušení systému třídění kovových obalů se dohodly největší profesní svazy svozových a třídicích firem - SKS, SVPS, ČAOH - a oba obecní svazy, tedy Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Český třídicí systém v obcích se na začátku roku 2025 rozšířil již na jeden milion barevných nádob po celé republice. Polovinu z nich, tedy 500 000 kusů, tvoří ty žluté. Jsou ve všech obcích, kde jejich počet stále roste, a čím dál více lidí je má už i v rodinných domech.
Lidé v ČR třídí velmi dobře a dělají to dobrovolně. Jsme v tom jedni z nejlepších na světě. Jako ČR jsme dosud vždy splnili všechny platné cíle pro obaly. Zjednodušení a rozšíření systému má být poděkování lidem za to, že tak dobře třídí. Spolupracující svazy chtějí, aby to lidé měli ještě jednodušší než doposud.
„U třídění odpadů je z pohledu obcí důležité, aby lidé měli co největší komfort z hlediska jednoduchosti systému a blízkosti, kam mohou odpad odložit. Pak systém dosahuje výborných výsledků,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí.
V řadě regionů se třídění kovových obalů do žlutých nádob zkoušelo již několik let a prokázalo se, že je to efektivní cesta a že to má velmi dobré výsledky. „Ano, řada našich obcí potvrzuje, že lidé toto rozšíření velmi přivítali, pochvalují si to. A pomáhá to i samotným obcím v lepších výsledcích třídění,“ dodává Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv.
Čtěte také: Jak třídit plechovky a plasty
Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb vysvětluje, jak si s opatřením poradily třídicí linky. „Ze zkušeností víme, že v regionech, kde se to již několik let úspěšně zkoušelo, se na třídění kovů velmi dobře adaptovaly i stávající třídicí linky. Znásobením popelnic, kam mohou lidé odložit kovy, výrazně narostlo množství vytříděných kovů. Třídicí linky proto postupně připravují také investice do strojových separátorů, protože už se jim to vyplatí.“
Zástupci největších svazů - SKS, SVPS a ČAOH - se shodují, že velká výhoda prováděného rozšíření spočívá v tom, že lidé budou mít bez výraznějších nákladů mnohonásobně větší možnost odkládat kovové obaly - k dispozici bude vlastně skoro na každém rohu. Podle čerstvých oficiálních čísel MŽP se v ČR aktuálně recykluje 71,4 % kovových obalů a v případě těch ocelových se jedná dokonce již o 91,9 %. To jsou velmi dobrá čísla i na celou EU. Díky dalšímu rozšíření sítě se budeme jako Česká republika i nadále zlepšovat. Pomůže nám to samozřejmě i s nápojovými plechovkami.
Pokud lidé již v současné době vytřídí do žlutých nádob 8 PET láhví z 10 uvedených na trh, pak není důvod, aby do stejných popelnic nevytřídili také 8 z 10 plechovek. Kovy jsou velmi dobře recyklovatelné a v ČR jde v současné době do recyklace plných 99 % z vytříděných kovových obalů. Třídění má proto jasný smysl.
Obchodníci, restauratéři i hoteliéři aktuální akci také vítají. Toto vylepšení a zjednodušení systému pro lidi proto aktivně podporují také SOCR, AČTO a AHR. Pavel Březina z Asociace českého tradičního obchodu podtrhuje klíčový význam toho, že se prováděné rozšíření týká všech kovových obalů, a ne pouze nápojových plechovek, a doplňuje: „Našim zákazníkům vznikají samozřejmě všechny druhy odpadních obalů, a proto podporujeme takové řešení, které zajistí společné a efektivní třídění a recyklaci všech druhů obalů a vlastně i všech komunálních odpadů. Jsme přesvědčeni, že odpady má smysl řešit komplexně a tak, aby to lidé měli co nejjednodušší.“
Zpětná vazba od lidí jasně potvrzuje, že to je správná cesta. Všude, kde se kovy začaly třídit také do žlutých nádob, si to lidé pochvalují. Mají to jednodušší a mají to blíž. Oceňují to i obce a starostové, kterým se pozitivně navyšují výsledky zákonem předepsaných povinností třídění, protože kovy jsou těžké.
Čtěte také: Jak třídit plechovky a konzervy
„Veškeré změny v našem systému odpadového hospodářství připravujeme primárně s cílem snížit produkci směsného komunálního odpadu. Skládkování a spalování je v hierarchii nakládání s odpady na posledních místech, proto se ve spolupráci s Hradeckými službami snažíme občanům zlepšit komfort v třídění odpadu. Plechovky od nápojů patří mezi velmi využívané obaly, navíc jejich recyklace je poměrně efektivní a dostupná. Plasty dnes třídí velká většina veřejnosti a od června nabídneme možnost kovové nápojové obaly vhazovat právě do žlutých kontejnerů. Od toho si slibujeme, že plechovek od nápojů ve směsném komunálním odpadu z domácností či jiných provozů výrazně ubude,“ říká Lukáš Řádek, náměstek primátorky Hradce Králové, do jehož gesce odpadové hospodářství města spadá.
Takzvaný multikomoditní sběr odpadu v Hradci Králové funguje již řadu let, spolu s plastem je možné do žlutých kontejnerů již odkládat tetrapack, neboli nápojové kartony, které jsou následně vytříděny na třídicí lince. „Stejným způsobem bude fungovat i dotřiďování kovových obalů od nápojů. Společný sběr kovových a plastových obalů má ale svá pravidla. Tímto způsobem lze třídit skutečně pouze obaly od nápojů, jako jsou například plechovky od piva, energetických nápojů, různých limonád atp. Naopak obaly od konzervovaných potravin, krmiva pro psy a kočky, olejovek a jakýkoliv jiný kovový odpad než nápojové plechovky do žlutých kontejnerů v žádném případě nepatří. Ten je nutné i nadále ukládat do speciálních šedých kontejnerů pro sběr kovů. Důvodem je riziko znečištění plastových obalů zbytky potravin, poškození technologií třídicí linky ostrými okraji, a také zvýšené riziko poranění zaměstnanců, kteří odpad ručně třídí“, říká Martin Hušek, ředitel společnosti Hradecké služby.
Stávající systém šedých kontejnerů pro sběr kovů na veřejných stanovištích, který v Hradci funguje od podzimu 2019, zůstane bez změny. V současné době jsou šedé kontejnery pro sběr kovů rozmístěny na 55 stanovištích na území města a dalších deset stanovišť vznikne v nejbližší době. Z těchto speciálních zvonů Hradecké služby za rok svezou zhruba 40 tun kovového odpadu. Do šedých kontejnerů bude i nadále možné ukládat jakékoliv kovové obaly neznečištěné nebezpečnými látkami, například kovové obaly od nápojů a potravin, krmiv pro domácí zvířata, a další drobný kovový odpad. Kovový odpad je také možné předat na některém z městských sběrných dvorů.
„Množství kovů z šedých kontejnerů meziročně stagnuje a rozšiřování sítě těchto nádob je limitované zejména omezeným prostorem na veřejných stanovištích. Tímto krokem chceme dát možnost třídění kovových obalů i občanům, kteří ve svém bezprostředním okolí šedý kontejner na kovy nemají, nebo je od jejich bydliště příliš vzdálen, a proto tento využitelný odpad netřídí,“ doplňuje Martin Hušek z Hradeckých služeb. Rozmístění žlutých kontejnerů pro ukládání plastů je oproti tomu dostatečné. Plasty lze ukládat do žlutých kontejnerů na veřejných stanovištích, nebo do malých nádob 120 - 240 litrů, které využívají v rámci systému svozu „dům od domu“ obyvatelé rodinných domů, a stálečastěji i obyvatelé bytových domů v širším centru města.
Existují ovšem i další materiály, jejichž správné třídění už tak známé není - na mysli máme například třídění nápojových kartonů nebo kovových obalů, které přitom taktéž jsou běžným odpadem z domácnosti. Kovové obaly byste měli primárně vyhazovat do šedých kontejnerů, na které narazíte na mnoha místech po celé České republice. Existuje však ještě další možnost - kovové obaly je možné vyhazovat také do vybraných žlutých kontejnerů na plasty a oranžových kontejnerů na nápojové kartony. Jak tyto vybrané kontejnery poznat? Až budete stát u kontejneru, pozorně si prohlédněte štítky, které jsou na něm nalepeny.
Čtěte také: Recyklace plechovek: Jak na to?
Do šedých kontejnerů můžete vyhazovat mnoho druhů drobného kovového odpadu, který lze prostrčit přítomným otvorem. Je určen především pro vyhazování plechovek (například od energetických nápojů) a kovových zátek od nápojů, potravinových konzerv, obalů od kosmetiky a alobalu. Najdou se však i další kategorie odpadu podobného charakteru, který do nich můžete také vyhodit - příkladem mohou být například hřebíky.
Mějte na paměti, že tyto šedé kontejnery nemají za úkol nahradit sběrné dvory, takže objemnější kovový odpad, jako jsou trubky, plechy nebo kola, i přes přítomnost kontejneru na kovové obaly v okolí vašeho domova stále odvážejte do sběrného dvora. Dále do nich nepatří plechovky od barev, laků a dalších chemických látek ani tlakové nádoby a spreje se zbytky nebezpečných látek. Šedé kontejnery rovněž neslouží pro vyhazování drobných elektrozařízení, jako jsou mobilní telefony, elektrické nářadí, kuchyňské spotřebiče nebo baterie.
Kontejnery šedé barvy sice nejsou tak rozšířené jako modré, žluté nebo zelené kontejnery a popelnice, ale na druhou stranu už nejsou ani vzácným úkazem, když se jejich počet v českých městech a obcích již postupně šplhá k desetitisícové hranici. Pokud máte doma velké množství kovového odpadu různé velikosti nebo třeba v práci používáte spoustu kovových obalů, nesnažte se za každou cenu zaplnit nejbližší kontejner určený pro jejich sběr. Hlavním místem pro vyhození většího množství kovového odpadu (zvláště objemných kusů) jsou sběrné dvory a výkupny druhotných surovin.
S plechovkama od limči a piva už nemusíte čekat na „železnou neděli“. Jako houby po dešti se v obcích množí kontejnery na třídění kovů. Takže pokud se snažíte žít aspoň v rámci možností trvale udržitelně a místo plechovek preferujete lahváče, teď už se za nadměrnější nákup fazolí a hrášku v plechové piksle stydět nemusíte.
Nevím, jak vy, ale já je prostě miluju. Fazole v tomatě a volský voko k snídani. A v neděli si k tomu dám i párek. A samozřejmě slaninu! Tak za prvé mám hlad. Ale to není tak důležitý (i když pro mě teda jo). Důležitější je v tomhle příběhu ta plechová piksla s fazolema.
Kromě plechovek od fazolí se mi doma pomalu, ale jistě hromadí i další druh obalů, který si zaslouží vytřídit do kovů. Plechovky od piva, limonád nebo třeba tuby od sladkýho kondenzovanýho mlíka nebo od krému na ruce. A taky víčka od jogurtů (těch prej ale musí být hodně - ideálně ve větší kuličce).
Přesně tyhle drobnosti, kterých se ale za týden nebo dva může nahromadit pěkná kupička, jsou ty typy obalů, který patří do starýho železa. Teda ne-e. Aby ale bylo jasno hned na začátku - rozumíme lehkých kovů a nefalšovaným králem lehkých kovů je hliník!
Železo a další barevné kovy patří do sběrných surovin nebo do sběrných dvorů. Železná neděle není jen první nedělí adventní - tedy první nedělí po 26. listopadu. Je to také neděle obecního sběru kovového odpadu. Některé obce (především ty menší) dodnes jednou za čas vyhlásí tzv. Jedná se spíše o sběr většího kovového odpadu, než jsou třeba právě plechovky od fazolí v tomatové omáčce. Během železné neděle můžou občané dané obce odložit před dům nepotřebný kovový odpad z barevných kovů. Ten pak odveze svoz zajištěný obecním úřadem do výkupny surovin či na sběrný dvůr. Obvykle také za takovýto šrot, který se dále zpracovává, utrží obec finanční obnos, který využije na potřebné investice.
Já vím, že je to ten nejotřepanější vtip, co jsem mohla udělat. Ale jak už jsem psala výše, mám hlad. Takže omluvte můj slabší humor. Hliníkový obaly jsou vlastně docela bezva, protože hliník je na recyklaci docela easy - jak dva čízy. Prakticky ho stačí jen přetavit. Mimochodem - podobně jako sklo můžeme i hliník recyklovat téměř donekonečna.
Před vytříděním kovových tub bychom měli v maximální možné míře vymačkat jejich obsah. POZOR! To ovšem neplatí pro tuby obsahující nebezpečné látky. Nádoby od sprejů patří do nebezpečného odpadu - ten odložte ideálně do příslušnýho sběrnýho dvora. Pokud se jedná pouze o jeden obal, můžete si posloužit i směsným odpadem.
Prodej piva v plechovkách zaznamenal v posledních letech vysoký nárůst. S tím ale souvisí i problém rostoucího množství hliníkového odpadu. Lidé často vyhazují plechovky od piva do špatného koše. Zjistěte, kam plechovky od piva patří a kde za ně můžete dostat zaplaceno.
Češi mají rádi alkoholické i nealkoholické nápoje v plechovkách. Obliba plechovek ve srovnání se skleněnými lahvemi roste. Důvodů je několik, mezi hlavní patří nižší hmotnost, skladovatelnost a rychlé vychlazení plechovek.
Podle průzkumu Pražských služeb dvě pětiny Pražanů přiznaly, že plechovky vyhazují do kontejnerů na směsný odpad. Podle mluvčí Iniciativy Zálohování se recykluje pouze třetina plechovek a až 65 % končí ve směsném odpadu.
Pivní plechovky jsou vyrobeny z hliníku, a proto patří do šedých popelnic. Šedé kontejnery jsou určeny především pro sběr plechovek a drobného kovového odpadu. Hlavním sběrným místem pro většinu kovového odpadu jsou stále sběrné dvory nebo výkupny druhotných surovin. Některé obce mají kontejnery na plasty kombinované s kovovými obaly, aby obce nemusely nakupovat speciální kontejnery a zajišťovat samostatný sběr kovů.
Výroba hliníkových plechovek je energeticky velmi náročná a recyklací můžeme ušetřit 95 % energie a 90 % vody. Po vyhození hliníkové plechovky do správného kontejneru putuje odpad do recyklačního závodu, kde se přemění na nové hliníkové výrobky. Třídění odpadu je tedy pozitivním krokem k tomu, jak pečovat o životní prostředí.
Předtím, než kovové plechovky vyhodíte, je dobré je stlačit, aby nezabíraly příliš místa.
Do šedých kontejnerů patří:
Do šedých kontejnerů nepatří:
Máte na výběr: buď budete třídit odpad zdarma a za ochranu naší planety získáte „jen“ dobrý pocit, nebo si tím můžete vydělat i nějakou korunu navíc. Málokdo totiž ví, že se plechovky od piva nebo jiné hliníkové obaly dají odevzdat do sběrny surovin. Cena, kterou za prodej hliníkových obalů dostanete, se pak odvíjí od jejich hmotnosti. To nám všem dává další motivaci, proč plechovky nevyhazovat do směsného odpadu. Stačí je postupně je sbírat do pytle, po nějaké době je odvézt do sběrny surovin a něco si vyděláme.
Milovníci piva ve skle mají štěstí - tyto lahve jsou vratné. Můžete je velmi snadno vrátit na jakémkoli vratném místě. Za jednu pivní láhev s korunkovým uzávěrem dostanete zpět 3 koruny. Nesmíme zapomenout ani na pivo v PET lahvích. Plastové lahve zatím vratné nejsou (v sousedním Slovensku ano), ale už jsme si zvykli je třídit do žlutého kontejneru.
tags: #kam #vhazovat #plechovky #recyklace