Jak kompostovat plevel a efektivně využít zahradní odpad

Zahrádkaření je pro mnoho lidí vášní a skvělým způsobem, jak relaxovat a pěstovat vlastní plodiny. Ať už máte velkou zahradu nebo jen malý záhonek, vždycky vzniká odpad. Co s ním? Ideálním řešením je kompostování.

Proč třídit bioodpad?

Jako rostlinný bioodpad označujeme například větve, trávu, listí, ale i zbytky ovoce a zeleniny. Jedná se o objemnou a těžkou složku. Jeho odkloněním ze směsného odpadu lze ušetřit náklady za svoz a likvidaci a zároveň využít cenné látky, které biologicky rozložitelný odpad obsahuje.

Pokud je rostlinný bioodpad vytříděn do nádob na biologicky rozložitelný materiál, je dále využit pro výrobu kompostu. Tak jsou dále využity cenné látky, které bioodpad obsahuje.

Netříděný bioodpad končí ve směsném odpadu. Tím nejenže dochází k plýtvání surovinou, kterou lze dále využít, ale zbytečně se tak navyšuje množství směsného komunálního odpadu. Likvidace směsného odpadu je finančně velmi náročná (a ceny za jeho skládkování ještě porostou). Ani pro spalování není bioodpad nejvhodnější surovinou, obsahuje značné množství vody.

Co patří do kompostu?

V kompostu rozhodně mohou skončit různé rostlinné zbytky ze zahrady. Ať už jsou to odumřelé části rostlin, vytrhaný plevel (ten nechte předtím uschnout mimo kompost kvůli dalšímu rozmnožování) nebo shrabané listí. Do kompostu můžete také vyhodit odřezky z kuchyně - například slupky z brambor nebo kořenové zeleniny, skořápky z vajec (pokud nemáte slepice, které by je snědly), skořápky z ořechů nebo kávovou sedlinu.

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

Co patří do kompostu:

• Posekaná tráva, listí a drobné větvičky (případně nastříhané na menší kusy, které se lépe rozkládají).
• Odřezky nebo zbytky zeleniny a ovoce, stejně tak nahnilá zelenina nebo ovoce ze zahrady, kterou nespotřebujete.
• Kávová sedlina, zbytky čaje, vylouhované bylinky apod.
• Skořápky z vajec nebo z ořechů - ideálně rozdrcené na menší kousky.
• Plevel - nejlépe suchý, abyste zabránili jeho dalšímu šíření v záhonech.
• Popel ze dřeva, piliny, kůra ze stromů nebo hobliny.
• Papír, jako je třeba lepenka, papírové kapesníky nebo ubrousky.
• Trus a podestýlka býložravých hospodářských zvířat (např. kravský, kozí nebo ovčí hnůj).
• Peří, chlupy nebo vlasy.

Co do kompostu nepatří?

Do kompostu ale určitě nepatří zbytky jídla. Snadno byste si - třeba ze sousedního hospodářství - mohli přivolat potkany, krysy a další havěť. Do kompostu nepatří ani kosti, maso, exkrementy nebo mrtvá zvířata.

Co do kompostu nepatří:

• Kosti, zbytky masa nebo kůže.
• Rostlinné oleje a tuky.
• Rostliny napadené chorobami a také vykvetlý plevel.
• Chemicky ošetřené materiály, včetně rostlin nebo natřeného dřeva.
• Exkrementy masožravých zvířat.

Kompostování listí

Na podzim je třeba zkompostovat velké kupy listí poté, co jsme zahradu pečlivě shrabali (ovšem například na porostech okrasných cibulovin listovou podušku jako ochranu ponecháváme). Někdy se zdá, že takové množství listí není možné zkompostovat. Jaký je nejlepší postup?

Listí můžeme několikrát přejet travní sekačkou; menší kousky se rozkládají rychleji.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Jak kompostovat vytrvalý plevel?

Kořeny vytrvalého plevele mohou v hromadě kompostu přežít a dokonce dál přirůstat, a rovněž semena a spory plevele se zničí jen při dostatečném zvýšení teploty. Proto bychom plevel měli kompostovat odděleně, v černých plastových pytlích a přimíchat k němu vědro nadrobno posekané trávy ze sekačky, aby se tvořil dostatek tepla. Pytel zavážeme a necháme ležet nejméně šest měsíců, v chladném období déle. Až poté jeho obsah přidáme do kompostu.

Správné třídění bioodpadu

Důležité je dbát na správné třídění bioodpadu. Zejména plastové sáčky představují velký problém. Bioodpad, který na první pohled obsahuje sáčky a další nevhodné složky, není kompostárnou přijat ke zpracování, protože se zpracovatelé snaží o co nejvyšší možnou kvalitu kompostu.

„Při domácím kompostování je použití těchto sáčků zcela v pořádku, ovšem při nádobovém sběru a průmyslovém zpracování představují sáčky velký problém. Chtěl bych proto všechny Pražany požádat, aby nám pomohli s udržením kvality kompostu tím, že budou do hnědých popelnic odkládat pouze čistý bioodpad bez sáčků,“ vysvětluje Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.

Kam s posekanou trávou?

V menším množství poslouží čerstvě posekaná tráva jako tzv. přírodní mulč, ideálně používaný kolem stromů v okruhu od jednoho metru. Vrstva trávy by měla být maximálně 15 centimetrů.

Vrstva trávy bude zadržovat vodu, a kořeny stromů tak nebudou vysychat. Není pak třeba častá zálivka a brání také prorůstání plevele. Časem se navíc rozloží a promění se tak v přírodní hnojivo - obsahuje totiž dusík a další látky, které by bylo škoda nevyužít. Trávu lze posypat také vrstvou mulčovací kůry.

Čtěte také: Správné třídění odpadu

Kompostování v bytě

Pokud bydlíte v bytě, můžete vyzkoušet vermikompostér, který díky kompaktním rozměrům můžete mít - spolu s várkou kalifornských žížal - i v malém bytě. Pokud žížalám nefandíte, musíte využít nádoby či kontejnery na bioodpad, které vám poskytne obec. Trendem posledních let jsou pak komunitní kompostéry, na nichž se podílí třeba vícero rodin, škola, zahrádkářská kolonie nebo jiná lokální komunita.

Jak urychlit kompostování?

• Tip č. 1: Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
• Tip č. 3: Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.
• Tip č. 4: Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu (pokud například právě vysypete do kompostu hodně posečené trávy, která tvoří zelenou složku).

Velikost a skladba materiálů

Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.

Přístup vzduchu a vody

Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.

Správná vlhkost

Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.

Kompostování je skvělý způsob, jak se zbavit zahradního odpadu a zároveň si vyrobit kvalitní hnojivo pro vaše rostliny. Ať už máte velkou zahradu nebo jen malý balkon, vždy se najde způsob, jak kompostovat efektivně a ekologicky.

tags: #kam #vyhodit #plevel #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• České přírodní zábavní parky
• Ekologické chovy a veterinární péče
• Sběrná místa baterií Olomouc
• Klimatické změny a brzký nástup léta
• Ekologie: Definice a význam