Kanadská příroda a její charakteristika

Kanada je druhým nejrozsáhlejším státem světa s rozlohou 9 984 670 km². Na severu se rozprostírá rozsáhlé Arktické souostroví (Baffinův ostrov, Viktoriin ostrov, Ellesmerův ostrov), na východě ostrov Newfoundland a na západě Kanady např. ostrov Vancouver.

Střední část Kanady zaujímá Laurentinský štít, rozsáhlé území, které se rozkládá od poloostrova Labrador na východě až po velká jezera na jihu Kanady, a povodí řeky Mackenzie na severozápadě. Oblast je mimořádně bohatá na nerostné suroviny. Kanada je největším světovým producentem niklu a zinku.

Na hranicích s Aljaškou leží nejvyšší kanadské pohoří - Pohoří svatého Eliáše s nejvyšší horou Mt. 5 951 m n.

Vodní toky a energetika

Kanada disponuje poměrně hustou říční sítí s využitelností dopravní i energetickou. Nejdelší kanadskou řekou je Mackenzie, která se vlévá do Beaufortova moře v Severním ledovém oceánu. Nejvýznamnějším přítokem Atlantského oceánu a zároveň hospodářsky nejvíce využívaným vodním tokem je řeka Svatého Vavřince. Energetický význam má řeka Columbia na jihozápadě Kanady.

Národní parky a obyvatelstvo

Největším národním parkem Kanady je Wood Bufalo o rozloze 45 tis. V současné době má Kanada 33,4 mil. obyvatel, jejichž rozmístění je značně nerovnoměrné. Nejpočetnější skupinu obyvatel tvoří potomci přistěhovalých Angličanů (Anglokanaďané) a potomci přistěhovalých Francouzů (Frankokanaďané). Francouzsky mluvící kanaďané obývají zejména provincii Quebec. Třetí skupinu obyvatel zastupují potomci původních indiánů a také Inuité (eskymáci). Inuité obývají nejsevernější oblasti, kde pro ně bylo v roce 1999 vyčleněno nově federální teritorium Nunavut s částečnou autonomií.

Čtěte také: Discover Czech Canada's nature

Politická a ekonomická charakteristika

Oficiální hlavou státu je tedy britská královna, zastupovaná v Kanadě guvernérem. Kanada je členem skupiny G7 sdružující ekonomicky nejsilnější státy. Dosahuje vysokého podílu HDP na jednoho obyvatele (35 600 USD). Výroba elektrické energie se odehrává ze 60 % v hydroelektrárnách, asi z 15 % se na produkci energie podílejí jaderné elektrárny.

Důležitým odvětvím je černá, ale zejména barevná metalurgie (2. místo na světě ve výrobě hliníku, zpracování niklu). Strojírenství a elektrotechnika jsou úzce provázány s americkou produkcí. Hlavním odvětvím je dopravní strojírenství, výroba automobilů ve střediscích Windsor, Toronto. K jiných petrochemie v provincii Alberta, dřevozpracující průmysl, výroba nábytku, novinového papíru (1.

Zemědělství je moderní, vysoce mechanizované a založené na farmářské velkovýrobě. Živočišná výroba se orientuje na chov skotu v prérijních oblastech, chov prasat a ovcí.

Nejlidnatějším kanadským městem je Toronto (4,7 mil. obyvatel). V Ontariu leží i hlavní město Kanady Ottawa (1 mil. obyvatel). Montreal (3,5 mil. obyvatel), Vancouver (2 mil.

Místa s největším množstvím sněhu

Víte, kde padá nejvíc sněhu v celé Kanadě? Odpověď zní Mount Fidelity. Tahle stanice v Glacier National Park dostává ročně průměrně 1 388 cm sněhu a sněhová pokrývka tu vydrží přes 270 dní v roce. Na hoře Mount Fidelity padá sníh často, přibližně 141 dní v roce, což je jedna z nejvyšších četností v jižní části Kanady. V důsledku toho se sněhová pokrývka udrží po většinu roku. Navíc je to srdce kanadského lavinového výzkumu - od 60.

Čtěte také: Tipy pro cestovatele do Kanady

Nemalé množství sněhu padá také na Vancouver Island, který je charakteristický svým oceánským klimatem bohatým na srážky všech forem. Horské oblasti jako Mount Washington nebo Mount Cain každoročně naměří přes 10 metrů sněhu. Díky častým přílivům vlhkého vzduchu z Pacifiku je sníh mnohdy hutný a těžký, ale ve vyšších polohách a chladnějších obdobích se objevuje i kvalitní prašan.

Pokud hledáte oblast s historií, tak Rogers Pass vás okouzlí. Rogers Pass, který se nachází v Glacier National Park v Britské Kolumbii, je známý svou bohatou lavinovou historií a náročnými klimatickými podmínkami. Už v 19. století zde železniční inženýři začali mapovat lavinovou aktivitu. Dnes tu provozují Národní parky Kanady jeden z nejsofistikovanějších lavinových programů na světě. Nachází se tu 144 lavinových drah, kde se v sezoně uvolní často až 2 000 lavin. V roce 1910 došlo v Rogers Pass k nejhorší lavinové katastrofě v kanadské historii, kdy lavina zabila 58 mužů pracujících na odklízení železniční tratě.

Klimaticky je Rogers Pass charakteristický vysokými srážkami se značným množstvím sněhu. Průměrné roční srážky zde dosahují 905 cm, přičemž v letech 1966/67 bylo zaznamenáno rekordních 1 553 cm. Tyto podmínky přispívají k vysokému riziku lavin v oblasti.

Revelstoke je místo, které má všechno: resort, backcountry, heliskiing a hlavně sníh, kterého je opravdu hodně. Jen pro představu, v roce 1971/72 napadlo na nedalekém Mount Copeland rekordních 2 446 cm. Průměrně tu však napadne kolem 10 metrů čerstvého sněhu za sezónu, a často vydrží až do června. Město Revelstoke, ležící na břehu řeky Columbia mezi pohořími Monashee a Selkirk, je známé svými vydatnými sněhovými srážkami a ideálními podmínkami pro zimní sporty.

Na západě Kanady, kde se pohoří Selkirk, Monashee a Purcell prudce zvedají od moře z údolí plných deštných lesů, se odehrává vše podstatné pro vznik extrémních sněhových přívalů. Vlhké pacifické vzdušné masy se valí z oceánu a narážejí na masivní horské hradby, po kterých vzduch vystoupá výše - a právě tady se ochladí a v místech jako Revelstoke, Rogers Pass a Mount Fidelity, se z nich uvolní obrovské množství sněhu. Jedná se tedy o kombinaci tzv.

Čtěte také: Discover Czech Canada

Vzdělávací systém

Kanada má ve srovnání s Českou republikou 127x větší rozlohu, ale počtem obyvatel převyšuje Česko pouze třikrát. Z hlediska státní správy je Kanada zemí s federativním uspořádáním. Tvoří ji deset provincií a tři tzv. teritoria (kvůli zjednodušení formulací budeme dále mluvit pouze o provinciích). Každá provincie kanadské federace si vytváří vlastní vzdělávací systém, tím i vlastní kurikulární dokumenty (viz www.library.mun.ca/cmc/wwwguide.php), a tak samostatně (bez přímého zasahování federálních orgánů) zodpovídá i za vzdělávání svých žáků.

Jednotlivé provincie (jejich jurisdikce) mají též vlastní mechanismy monitoringu a hodnocení svých vzdělávacích systémů, ve většině případů i včetně hodnocení výsledků žáků v určitých uzlových bodech jejich vzdělávání. Přesto ale můžeme pozorovat i určité snahy v koordinaci tvorby kurikulárních dokumentů v jednotlivých provinciích, kterou z federální úrovně navrhuje, ovšem jen jako určitá doporučení, tzv.

Vzdělávací systémy jednotlivých kanadských provincií se v mnohém podobají těm, jež existují ve státech Evropské unie. Kurikula zde vymezují nejen řadu vědomostí, jichž mají žáci na konci určité fáze vzdělávání získat, ale zaměřují se též na žákovské dovednosti, schopnosti a postoje. Systém vzdělávání v Kanadě je decentralizován a jednotlivé kanadské provincie mají svá vlastní kurikula a zodpovídají za vzdělávání svých žáků.

V devadesátých letech 20. století však vznikla v Kanadě potřeba určité, alespoň rámcové, koordinace vzdělávání na federální úrovni. Důvody pro ni byly dva. Prvním důvodem bylo usnadnit a zlepšit mobilitu pracovních sil mezi jednotlivými kanadskými provincie (a zvýšit tak ekonomickou výkonnost celé federace), jejichž vzdělávací systémy se významněji lišily. Druhým důvodem pak byla tehdejší nižší úspěšnost žáků v mezinárodních výzkumech přírodovědné gramotnosti žáků (projekty PISA a TIMMS) a také zjištěné jejich nedostačující vědomosti v oblasti geografického vzdělávání (viz např.

Tyto dva faktory iniciovaly postupný vznik kurikulárních (pedagogických) dokumentů pro celou federaci, které sice nejsou pro jednotlivé provincie závazné, ale vymezují určité společné rámce, jichž se mohou držet. V devadesátých letech minulého století tak například vzniká tzv. Společný rámec přírodovědných učebních výstupů od mateřské školy (kindergarten) do 12. ročníku (The Common framework of science learning outcomes K to 12 - viz www.cmec.ca/science/framework/pages/english), na počátku 21.

Pokud se zaměříme v prvé řadě na kurikulární dokumenty stanovené z federální úrovně, pak většina geografického vzdělávacího obsahu se soustřeďuje v Kanadských národních standardech pro geografii. Kanadské národní standardy pro geografii z velké části přejímají přístup ke geografickému vzdělávání, který ve značné míře vychází z publikací USA s názvy Geography for Life: National Geography Standards z roku 1994 a A Path Toward World Literacy: A Standards-Based Guide to K-12 Geography.

Kanadské národní standardy pro geografii (analogicky jako posledně uvedené materiály USA) určují hlavní témata, která by měla být, pokud se k tomu jednotlivé kanadské státy rozhodnou, součástí výuky geografie na školách. Kromě národních standardů je výuka geografie podporována řadou konkrétních podpůrných programů.

Nyní se zaměříme na kurikulum jedné z provincií kanadské federace - v Ontariu, které bylo poměrně nedávno revidováno a aktualizováno (v roce 2004). V kurikulu primárního vzdělávání je v Ontariu zohledněna menší část geografického vzdělávacího obsahu ve vzdělávací oblasti Přírodní vědy a technologie (Science and Technology) a respektuje v podstatě okruhy (témata), které jsou obsaženy ve Společném rámci přírodovědných učebních výstupů. Zaměřuje se tedy na problematiku Země a vesmíru.

Větší část z geografického vzdělávacího obsahu je pak zařazena do oblasti Sociální studie (Social Studies) v 1. - 6. ročníku, respektive Historie a geografie (History and Geography) v 7. - 8. Obsah Sociálních studií v prvém až šestém ročníku je zaměřen zejména na základní poznatky (koncepty) z oblasti sociálních věd, zahrnující poznávání kultury, prostředí, ale také na dynamiku a rozvoj trhu.

Výuka se zaměřuje i na poznávání Kanady jako místa a prostředí, kde spolu žijí lidé různých kultur. Obsah oboru Geografie (jako součásti vzdělávací oblasti Historie a geografie) se potom zaměřuje na poznávání Země, fyzikálních systémů Země, roli člověka na Zemi včetně vzájemných interakcí člověka s přírodou. Z hlediska dovedností jsou žáci vedeni k vyhledávání, organizaci a k přiměřené analýze geografických informací.

Kurikulum je poměrně podrobně zpracováno pro jednotlivé fáze vzdělávání, přičemž pro každý ročník je vymezen určitý soubor vědomostí a dovedností, jež si mají žáci na konci každého konkrétního ročníku osvojit. Jak již bylo uvedeno, kanadské Národní standardy pro geografii nejsou pro jednotlivé kanadské provincie povinné.

Zaměřme se nyní podrobněji na kurikulum Ontaria, a zejména na jeho vzdělávací oblasti Sociální studie a Historie a geografie, v nichž je soustředěna, jak již zmíněno, drtivá část geografického vzdělávacího obsahu. Na počátku ontarijského kurikula jsou vytyčeny základní cíle společné pro obě oblasti (tedy pro Sociální studie i Historii a geografii).

Kurikulum rovněž hned v počátku vytyčuje tzv. základní koncepty vzdělávání v dané oblasti (fundamental concepts) a k nim příslušející tzv. související koncepty (related concepts). Dané koncepty procházejí napříč studiem (bez ohledu na to, jakým způsobem se mění vlastní vzdělávací obsah oblasti či oboru) a zajišťují tak logickou souvislost a prostupnost jednotlivých oborů v oblasti.

• Systémy a jejich struktury: způsoby organizace přírody a lidské společnosti. Lidé tvoří systémy s různými strukturami za účelem fungování společnosti.
• Vzájemné působení a závislost: vzájemné působení mezi lidskou společností a přírodním prostředím.
• Změna a kontinuita: základní kritéria pro hodnocení rozvoje lidských a přírodních systémů a jejich struktur. Změna je charakterizována rozdíly různých parametrů v čase a lze ji poznat na základě srovnání objektů a procesů tak, jak existovaly v různém časovém období.
• Kultura: utváření člověka a lidské společnosti na základě působení přírodních vlivů.

Tabulka jasně naznačuje, jakým způsobem se jednotlivé základní koncepty prolínají. Tyto základní, respektive související koncepty jsou potom následně provázány se samotným vzdělávacím obsahem jednotlivých oblastí či oborů (Sociálních studie, Historie a geografie).

Vzdělávací obsah je zpracován pro jednotlivé konkrétní ročníky, přičemž v období 7. - 8. Nyní se podrobněji zaměříme na rozpracování geografického vzdělávacího obsahu v jednotlivých ročnících. Kurikulum vytyčuje vždy konkrétní tematický okruh (tematický celek), jehož obsah si bude žák v dané fázi vzdělávání osvojovat. Na počátku je tak pokaždé podán stručný Přehled (Overview) toho, co se žák v souvislosti s daným tématickým celkem má naučit.

Následují Celková očekávání (Overall Expectations), ve kterých je stručně specifikováno, jaké vědomostí, schopnosti a dovednosti má žák na konci daného ročníku získat. Aby bylo zřejmé, jakých vědomostí a dovedností by měl žák na konci daného ročníku konkrétně dosáhnout, jsou tato celková očekávání rozpracována ještě do tzv. Specifických očekávání (Specific Expectations). Demonstrujme toto rozčlenění na konkrétním tematickém okruhu (tématickém celku) v Geografii v 8.

Geografie: 8. ročník

• Žák objevuje jednotlivé typy ekonomických systémů, průmyslových aktivit a faktory, jež je ovlivňují.
• Zkoumá vztahy v kanadské ekonomice z regionální úrovně.

Na konci 8. ročníku žák dokáže:

• popisovat dostupnost ekonomických zdrojů (např.

Na konci 8. ročníku žák dokáže:

• formulovat otázky pro analýzu ekonomických vlivů a vztahů (např. Jakým způsobem se proměnil typ průmyslu od počátku 19. století?
• vyhledávat relevantní informace z různých primárních a sekundárních zdrojů (např.

Na konci 8. ročníku žák dokáže:

• využívat tematickou mapu pro identifikaci hospodářských poměrů (např.

Na konci 8. ročníku žák dokáže:

Zásadní rozdíl mezi kanadským (v tomto případě ontarijským) a českým kurikulem spočívá v tom, že geografický vzdělávací obsah je zařazován spíše do společenskovědních oblastí, respektive oborů, než do oblastí či oborů přírodovědných. V přírodovědných oborech je pak probírána ta část geografického vzdělávacího obsahu, jež souvisí s problematikou Země a vesmíru (tj. planetární a fyzická geografie) a všechna ostatní geografická témata jsou směřována do společenskovědních oblastí (Sociální studie, Historie a geografie).

Zde je potom v prvních šesti letech povinného základního vzdělávání geografický vzdělávací obsah součástí Sociálních studií a v posledních dvou letech základního vzdělávání je Geografii jako oboru vyčleněn samostatný prostor v rámci vzdělávací oblasti Historie a geografie. Přiřazení ke společenskovědním oborům potom také odpovídají i tzv.

Jistou podobnost mezi zmiňovanými kurikuly lze najít mezi činnostním pojetím výstupů (výstupních „kompetencí" týkajících se vědomostí a dovedností žáků), které jsou v nich vymezovány pro dané fáze vzdělávání v daných oborech. Z druhé strany však pozorujeme ve formulaci výstupů i jisté rozdíly.

tags: #kanadská #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Alkohol a emise
• Výběrové řízení na ekologa
• Stanoviště C10 Brno
• Koše na tříděný odpad
• Uspávání Přírody pro Děti