Spousta lidí by ani nenapadlo, že má armáda svého ekologa. Agenda je široká, jde kompletně o ochranu životního prostředí a řízení podřízených složek v oblasti odpadového a vodního hospodářství, ochrany ovzduší, ve věci nebezpečných látek a tak dále.
Dále řešíme třeba sanaci míst, kde jsme doma i v zahraničí měli základny. A to takovým způsobem, že ani nepoznáte, že tam kdy byla. No a měli jsme tu i sanaci území ještě po sovětských vojácích. Dále komunikujeme za ministerstvo obrany v rámci státní správy, jsem v různých pracovních skupinách. Kromě toho na nadnárodní úrovni jednáme v Evropské unii a NATO.
Limitem je ale to, v české armádě je nás odborníků na toto téma málo, takže se nedokážeme zapojit do všech projektů.
Dobrovolně se hlásíme k zelené státní správě, což se týká mnoha věcí: materiálů, výpočetní techniky, kancelářských potřeb i služeb. V rámci resortu rozšiřujeme strategii Dost bylo plastu od ministerstva životního prostředí. Takže v kancelářských budovách a dalších místech, kde to lze, opouštíme používání jednorázových plastů.
Myslím, že na generaci, která přichází v současné době, se projevuje v dobrém smyslu slova „masáž“ environmentální výchovy. Jsou to lidé, kteří se už ve škole dozvěděli, jak třídit odpad a že mají šetřit se zdroji. To se propisuje do běžného života lidí, a tedy i vojáků.
Čtěte také: Zařízení snížení emisí - výběr
Motivujeme je vzděláváním a kontrolami. Je to jednoduché: pokud se do kontejneru na biologicky rozložitelný odpad dostane igelitový sáček, znamená to, že svozová firma celý kontejner odmítne přijmout. A nikdo nechce způsobovat škodu resortu. Máme pravidelně školení a kurzy ekologie. A navíc to máme jednodušší v tom, že vojáci jsou zvyklí poslouchat.
V současné době nemáme legislativní nástroj k tomu, abychom při výběrovém řízení mohli určit, že kritérium pro nákup služby nebo materiálu nebude cena, ale něco jiného. Když je cena srovnatelná, jako tomu bylo při nákupu nábytku, tak se samozřejmě přikloníme k environmentálně šetrnější variantě.
Ano, na území vojenských újezdů máme ptačí oblasti i evropsky významné lokality. Vždy je snaha najít cestu, aby - pokud to jde - byla ochrana životního prostředí respektována. Na druhou stranu uplatňujeme řadu výjimek. Například nátěrová látka pro vojenskou techniku obsahuje šestimocný chrom, který je zakázaný, ale pro armádní účely - protože neexistuje adekvátní náhrada - lze vyžádat výjimku.
Environmentální alternativa pro nás není vždy ideální, takže se snažíme hledat cestu, pokud to lze, uplatňujeme cirkulární ekonomiku a environmentální šetrnosti, ale pak jsou momenty, kdy to uplatnit nelze.
Česká armáda je v porovnání s ostatními malá. Američané mají také jinou politiku a jiné možnosti. Zatímco v USA jde environmentální problematika armády za resortem obrany, u nás je gestorem ministerstvo životního prostředí, což si myslím, že je lepší.
Čtěte také: Podmínky v Ptačí oblasti Horní Vsacko
My se nebráníme tomu ukázat, že lze elektromobilitu využít. Například v rámci předsednictví Česka v Radě Evropské unie budou pro zajišťování přepravy ministerstva obrany využívány elektromobily. Nebráníme se využít alternativní pohony tam, kde to lze, například v logistických areálech.
Nejsem odborník na vojenskou techniku, ale alternativy ke spalovacím motorům nejsou ve fázi, aby byly srovnatelné a aby technika jimi poháněná dokázala plnit účely, které plnit má.
Letectvo, ale emisně náročná je prostě většina vojenské techniky, která má navíc výjimky na emisní limity, což ovšem nutně neznamená, že normy neplníme.
Myslím, že spíš než to, aby česká armáda, uplatňovala striktní přístup, je potřeba, aby vznikla smysluplná ucelená globální politika ke změnám klimatu, která bude mít skutečně efekt.
Je to administrativně hodně náročné a při současném nízkém počtu odborníků na resortu je nereálné ji vypočítat. Nebráníme se tomu, rádi bychom to výhledově řešili, ale prostor pro uhlíkovou neutralitu v současné době nevidím. Vojenská činnost má prioritu. Zkoušíme ji skloubit s ekologií, ale výcvik a úkoly vojsk tomu musíme nadřadit.
Čtěte také: Snížení emisí TZL
Válka má v environmentální rovině obrovský vliv, a to nejen okamžitý, ale i z dlouhodobého hlediska. Ochrana přírody jde ve válce stranou, ale je o tom potřeba pořád přemýšlet, protože pokud se stane nějaká havárie a znečistí podzemní zdroje vody nebo zamoří půdu nebezpečnými látkami, má to veliký dopad.
Další věc, která se v současnosti děje ve snaze odstřihnout se od energií z Ruska, je prodloužení činnosti uhelných elektráren. To je ale politické rozhodnutí, nikoliv otázka pro armádu.
Nároky na splnění všech zákonných povinností v oblasti životního prostředí se neustále zvyšují. Mnoho společností musí k plnění těchto povinností vyčlenit osobu, která se problematice životního prostředí bude věnovat. Často dochází ke kumulování funkcí a ekologie je pouze okrajovou záležitostí nad rámec běžných pracovních povinností zaměstnance.
Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě za zajištění odborného nakládání s odpady a zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství.
Povinnosti firem v podnikové ekologii
Kompletní přehledy s vysvětlujícími komentáři, s odkazy na právní předpisy upravující danou povinnost, výběrovými dotazníky pro filtrování povinností podle činností a dalšími informacemi naleznete v tištěné publikaci Povinnosti firem v podnikové ekologii nebo v on-line publikaci Průvodce podnikovou ekologií. Tento průvodce navíc obsahuje spoustu příkladů a vzorů dokumentace (provozní řády, havarijní plány a další) a také aplikaci pro snadné vytváření individuálních registrů povinností (právních požadavků) na základě vyplnění výběrového dotazníku. Výstupem je pak přehled povinností s odkazy na § právního předpisu, vysvětlující komentáře k jednotlivým povinnostem a další informace.
A - Chemické látky a směsi
Povinnosti, které stanovuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií a další chemické předpisy.
| bod | povinnost |
|---|---|
| a2 | Mladiství zaměstnanci mají omezeno nakládání s vybranými chemickými látkami a směsmi. |
| a3 | Firmy smějí nakládat s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito látkami mají zabezpečeno osobou odborně způsobilou. |
| a5 | Firma je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo CMR. |
| a11 | Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt, v němž je umístěna jedna nebo více vybraných nebezpečných látek, je povinna provést jeho posouzení. |
| a12 | Osoby, které vyrábí či dováží směsi ze zemí mimo EU do ČR, nebo dodavatelé, kteří vozí směsi z EU do ČR, musí plnit oznamovací povinnost na Ministerstvo zdravotnictví. |
| a13 | Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech. |
| a15 | Dodavatel je povinen poskytnout příjemci (odběrateli) ve stanovených případech bezpečnostní list k chemické látce nebo směsi. |
| a16 | Výrobce, dovozce nebo následný uživatel nesmí uvést na trh látku nebo ji sám používat, je-li uvedena v seznamu látek podléhajících povolení. Látka, pro kterou nařízení REACH stanovuje omezení, se nesmí vyrábět, uvádět na trh ani používat, pokud nesplňuje podmínky tohoto omezení. |
| a19 | Nebezpečné chemické látky a směsi musí být správně označeny a zabaleny. |
B - Odpady
Povinnosti, které stanovuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.
| bod | povinnost |
|---|---|
| b1 | Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. |
| b2 | Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie. |
| b3 | Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. |
| b5 | Převzít odpad do svého vlastnictví může pouze oprávněná osoba. Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpad, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna. |
| b7 | Balit nebezpečné odpady podle zvláštních předpisů (nařízení CLP, silniční doprava ADR, železniční doprava RID). |
| b8 | Původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly správně označeny. |
| b9 | Původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. |
| b10 | Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem. |
| b13 | Shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. |
| b14 | Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. |
| b15 | Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Tuto evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let. |
| b16 | Původci odpadů při produkci či nakládání nad 100kg NO či 100 t OO za rok, nebo pokud produkují nebo nakládají se stanovenými odpady (elektroodpad, autovraky), dále oprávněné osoby, jsou povinni zasílat každoročně hlášení o produkci odpadů. |
| b20 | S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů však nepodléhají souhlasu. |
| b24 | Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na přepravě odpadů jsou povinny plnit požadavky § 24 zákona o odpadech (zabezpečení přepravy podle ADR, uchovávat doklady, informovat řidiče a další). |
| b25 | Při přepravě nebezpečných odpadů je odesílatel povinen přepravu ohlásit a k zásilce přiložit ohlašovací list. |
C - Ochrana a využití vod
Povinnosti, které stanovuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.
| bod | povinnost |
|---|---|
| c2 | K nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (nejde-li o obecné nakládání) je nutné povolení. |
| c4 | K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. |
| c6 | Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry. |
| c8 | Při nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, je oprávněný povinen měřit množství vody, se kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření správci povodí. |
| c10 | Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat správcům povodí vybrané údaje. |
| c15 | Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat příslušnému vodoprávnímu úřadu a správci povodí. |
| c16 | Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. |
| c17 | V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost vypracovat havarijní plán, zaznamenávat a archivovat provedená opatření. |
| c18 | Kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést o nich záznamy. |
| c20 | Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně ohlásit. |
| c25 | Vlastník vodního díla je povinen plnit stanovené povinnosti. |
| c26 | V záplavových územích je nutné dodržovat stanovaná omezení a zákazy. |
| c27 | Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, je povinen platit za odebrané podzemní vody. |
D - Ochrana ovzduší
Povinnosti, které stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ovzduší.
| bod | povinnost |
|---|---|
| d1 | Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování. |
| d2 | Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem. |
| d3 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře. |
| d5 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem. |
| d6 | Provozovatel stacionárního "malého" spalovacího zdroje je povinen dodržovat minimální emisní požadavky a provádět pravidelné kontroly zdroje. |
| d7 | Provozovat vyjmenovaný zdroj pouze na základě povolení k provozu. |
| d8 | Provozovatel vyjmenovaného zdroje je povinen zjišťovat množství emisí. |
| d9 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen vést provozní evidenci, každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP a platit poplatky za znečišťování ovzduší. |
| d10 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen odvádět ZL komínem, odstraňovat poruchy a ve stanovených případech podávat zprávy KÚ a omezit či zastavit provoz zdroje. |
| d14 | Obec může na svém území stanovit zónu s omezením provozu motorových vozidel. |
| d16 | Provádět kontroly zařízení s nadlimitním obsahem regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. |
E - Integrovaná prevence
Povinnosti, které stanovuje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a nařízení EP č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek.
| bod | povinnost |
|---|---|
| e1 | Provozovatel stanoveného zařízení (příloha E1) je povinen podat žádost o vydání integrovaného povolení, resp. provozovat zařízení na základě integrovaného povolení. |
| e2 | Určený provozovatel je povinen ohlašovat prostřednictvím integrovaného registru znečišťování úniky a přenosy znečišťujících látek. |
F - Nakládání s obaly
V této kapitole jsou uvedeny povinnosti, které stanovuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech.
| bod | povinnost |
|---|---|
| f1 | Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší. |
| f2 | Osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, je povinna zajistit stanovené požadavky (obsah nebezpečných látek, využitelnost). |
| f6 | Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit zpětný odběr. Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru. |
| f7 | Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity ve stanoveném rozsahu. |
G - Ekologická újma
Povinnosti, které stanovuje zákon č.
Důsledky klimatické změny a sucho v České republice
Evropa má za sebou nejsušší léto za stovky let, podle ekologa a předsedy spolku Živá voda Jiřího Malíka jde o důsledek klimatické změny, která postupuje rychleji, než se čekalo. Česko na ni podle něj není vůbec připravené - voda z krajiny a zejména z polí rychle stéká a beze změn v krajině ji zde není možné pozdržet.
„Vody kvůli tomu bude málo nejen v půdě, ale i v řekách, což postihne i průmysl a potravinovou bezpečnost. Jediná možnost, kterou máme, je proto zadržovat vodu v celé krajině,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jiří Malík, mimo jiné vedoucí unikátního projektu Model Živá krajina.
Sucho letos dopadlo skoro na celou Evropu, místy je nejhorší za 500 let, v Česku ale, ač možná jen zdánlivě, nebylo sucho tak hrozné jako třeba v Itálii, Německu nebo Francii. Jsme ve středu Evropy, kde se od roku 1960 oteplilo o dva stupně, a tudíž se celkový odpar zvýšil o 50 %. Vysychají nám stovky a tisíce studánek, vysychají horní i spodní toky řek.
Z dlouhodobějšího klimatického hlediska posledních pěti až deseti let Česko v problémech se suchem dokonce tyto ostatní země předbíhá - roku 2018 bylo v ČR nejhorší sucho za posledních 100 let a v roce 2019 za 500 let!
Klimatická změna například narušila Golfský proud. Za 100 let se zpomalil asi o 15 %, což znamená, že máme a budeme mít v Evropě o stejné množství méně vláhy z oceánu, tedy z tzv. velkého oběhu. Kromě toho má na sucho vliv i současný stav jet streamů neboli tryskového proudění, které se zpomaluje kvůli oteplení Arktidy. Naše podnebí nejvíc ovlivňuje severní jet stream, který se zpomalil a zprohýbal, a my se často dostáváme do jeho jižní výdutě, která je suchá a umožňuje natáhnout sem horký vzduch z Afriky či Střední Asie. Proto vysycháme rychleji, než se podle klimatických modelů čekalo.
Pochopitelně sucho umocňuje právě i vyšší odpar z povrchu půdy i volné hladiny, míra odvodnění pozemků, utužení půdy, rychlejší vítr. Česko má navíc také specifický problém s tím, že je ve srážkovém stínu Alp spolu s částí Rakouska, Slovenska a Polska.
Celá Evropa nicméně nepatří mezi oblasti, které by kvůli klimatické změně měly mít víc dešťů, má být naopak sušší. Připravit a adaptovat se proto musí všichni.
Ještě před 15 lety jsem nepředpokládal, že se dožiju tak silných dopadů klimatické změny. Můžeme se z toho dostat jedině masivní proměnou krajiny.
Sucho trvalo od roku 2014 do roku 2019. Což je naprosto neobvyklé. V roce 2018 ve východních Čechách nespadla ani kapka po 7 měsíců a vyschnulo několik přehrad včetně 8. největší přehrady ČR Rozkoše, která byla na historickém minimu s poklesem vody o 6 m a snížením zásoby vody na 25 %.
Zemědělské sucho v roce 2018 způsobilo v zemědělství ztráty na výrobě minimálně kolem 11 miliard korun, v lesích ani nebyly celkové škody vyvolané suchem vyjádřeny. Uschly desetitisíce stromů v ČR nejen v lesích, ale i mimo ně. Vlivem sucha také ubývá hmyz, ptáci, život v půdě. Je ohrožena průmyslová výroba.
Česko má velký problém s krajinou plnou obrovských lánů, kde chybí fragmentace krajiny a voda z hladké krajiny snadno a rychle stéká. Je to při nejmenším jeden z hlavních problémů.
Primárně jde o to, že v půdě nejsou ani tři procenta organického podílu z hnojiv. V takové půdě není téměř žádný edafon (* živé organismy v půdě) a zadrží pak třeba jen 40 litrů vody na metr čtvereční. Kdyby ale půda byla zdravá a nakypřená půdními organismy, zadrží až 350 litrů vody na metr čtvereční. Ze zemědělské půdy jsme vlastně vyrobili jednu velkou střechu. Když tam spadne voda, rychle odtéká pryč a nezůstává tam, kde je potřeba.
Za prvé: Ubývá kvůli tomu podzemní voda, protože se voda nemá jak dostat hlouběji. I nová vyhláška na ochranu půdy říká, že smyv půdy nesmí být vyšší než osm tun na hektar za rok. Ta hodnota by ale neměla dosáhnout víc než čtyři tuny na hektar za rok. Sice jí část pozdržíme v přehradách, ale ty zase umožňují větší odpar z hladiny, jejich stojaté vody se rychleji zahřívají a voda znečištěná hnojivy podporuje růst vodního květu a sinic.
Takže kvalita povrchové vody prudce klesá a i voda v přehradách ubývá a bude ubývat, jak bude krajina čím dál více a rychleji vysychat. Vysychající toky omezí i průmysl a potravinovou bezpečnost.
My se o to snažíme v rámci našeho projektu Model Živá krajina (MŽK). Jeho cílem je zdržet vodu v krajině, v celých povodích, zdrsněním povrchu. Pole se musí zmenšit (více fragmentovat), zavést protierozní opatření: meze, větrolamy, svejly a další prvky, aby mohla krajina pojmout víc vody. Navrhujeme systém, který zvýší zádrž vody, uhlíku i zvýší biodiverzitu.
Prvním cílem našeho záměru je Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu, kdy se jednotlivá adaptovaná povodí podle MŽK prostě postupně spojí v jedno mapové dílo.
Již z našich studií proveditelnosti. Počítáme, kolik se zadrží vody v daném povodí, pokud by se realizovala naše navrhovaná adaptační opatření. Vycházíme ostatně z již vyzkoušených jednotlivých postupů dobré praxe, které jsou ověřené už například od České zemědělské univerzity (ČZU), Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), Výzkumného ústavu meliorací a půd (VÚMOP) a dalších.
Jsou to velké peníze, ale takhle masivní změna krajiny se samozřejmě nedá provést za pár let ani jen ze soukromých zdrojů. Jen Krajinný plán adaptace ČR je na deset let práce.
tags: #vyberove #rizeni #ekolog #co #to #obnasi
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]