Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice: Současnost a Budoucnost

01.04.2026

Tuzemská energetika se transformuje, což souvisí s evropskými cíli v oblasti klimatu. Směřují k udržitelnému životnímu prostředí, tedy ke snižování emisí a s tím souvisejícímu útlumu uhlí. Ještě větší roli než dosud tak budou hrát obnovitelné zdroje energie (OZE).

Podpora obnovitelných zdrojů

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů - placenou z rozpočtu - pro příští rok na 17,5 miliardy.

„Je na místě položit si otázku, na kolik toto opatření má ještě opodstatnění i třeba po 1. lednu roku 2024, a to znamená, že jsem teď do meziresortu navrhl vrátit se před ten stav před vypuknutím krize,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Před loňským říjnem vše fungovalo zhruba půl na půl - zčásti platil přímo stát, zčásti domácnosti a podniky. Lidé měli na fakturách za energie poplatek šest set korun za megawatthodinu. Průměrnou domácnost to stálo zhruba dva tisíce korun ročně.

Pokud stát začne od příštího roku dávat zase méně, což v tuto chvíli ministerstvo plánuje, budou muset dotace přijít odjinud. Návrat poplatku pro domácnosti zatím podle oficiálních podkladů nechystá.

Čtěte také: Aktuální vývoj kauzy

„Chci využít částečně výnosy z povolenek na to, aby mohly právě tyto poplatky za podporované zdroje energie být hrazeny z výnosu povolenek,“ doplnil Síkela.

Reakce opozice

Podle části opozice ale stát zaspal a změnu financování měl mít již připravenou. Bývalý ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček totiž zdůraznil, že stát má na úpravu financování necelého půl roku. V opačném případě by se pak obnovitelné zdroje podle něj financovaly stejně jako před krizí.

„V dané chvíli to podle mého názoru opět zaplatí zákazníci, druhá varianta je taková, že by stát přistoupil na náš návrh a odklonil by peníze z emisních povolenek do modernizačního fondu a alespoň částečně by se to platilo z tohoto,“ řekl Havlíček.

Nesouhlasí ani předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Podle nás by na to stát neměl dávat nic, protože ty fotovoltaické elektrárny a vůbec obnovitelné zdroje by měly být samofinancovatelné,“ řekl poslanec.

Legislativa a podpora OZE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto už před časem připravilo novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která je nyní v Poslanecké sněmovně. A právě této legislativy a také energetického zákona se týkala panelová diskuze, která se na MPO uskutečnila.

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

Na akci vystoupil vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček. Mimo jiné uvedl, že jeho stanovisko k zahrnutí nové fotovoltaiky do aukcí je neutrální.

"Napravujeme solární tunel z let 2009 - 10, který nás bude stát víc než 500 miliard korun,“ říká Karel Havlíček a dodává: „Finální doporučení MPO do třetího čtení zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie bude zvýšení solární daně na tehdejší projekty o 10 % a stanovení ziskovosti OZE v pásmu 8,4 - 10,6 %.“

Právní předpis k POZE poslanci po 2. čtení poslali do Hospodářského výboru PSP, který by měl jednat za týden 10. června. Klíčovou novinkou, kterou zákon přináší je povinnost zavést mechanismus kontroly překompenzace ze schválených notifikačních rozhodnutí z roku 2016 na tzv. vnitřní výnosové procento (IRR).

Vládní novela navrhuje nastavit pro všechny uvedené zdroje horní povolenou hodnotu výnosnosti vyjma solárních elektráren, kde navrhuje spodní hodnotu výnosnosti z notifikačního rozhodnutí. V rámci poslaneckých návrhů a následného hledání kompromisního řešení navrhlo ministerstvo společně se zástupci části sektoru zavedení intervalu hodnot vnitřního výnosového procenta od 8,4 % do 10,6 %.

Obecně vidí ministr Karel Havlíček rozvoj fotovoltaiky pozitivně: “Solární energie má budoucnost, musíme ji podpořit. Z Modernizačního fondu na to máme připraveno 50-100 miliard korun, v rámci Národního plánu obnovy 5 miliard korun a další prostředky jsou v rámci koheze. Zároveň musíme už udělat tlustou čáru za roky 2009 a 2010.

Čtěte také: Boj Karla Gotta s nemocí

Komunitní energetika

Na řadě míst měly vzniknout malé komunitní zdroje energie, z vládního prohlášení ale vyplývá, že podporu teď dostanou spíše velké centrální projekty.

Podle Petra Halady, předsedy Sdružení místních samospráv, se obce obávají, že omezování podpory obnovitelných zdrojů negativně dopadne na komunitní energetiku a na energetickou soběstačnost obcí, které mají velký zájem o výstavbu vlastních energetických zdrojů.

Trendem posledních let bylo systém spíše decentralizovat. Nová vláda sice menší projekty úplně odříznout nechce, priority ale spatřuje jinde.

„Podpora bude, ale bude přiměřená. Česko si musí začít zvykat na to, že není možné donekonečna vše dotovat,“ uvedl pro Publico ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle Havlíčka Česko sice potřebuje obnovitelné zdroje energie, ale také jádro a plyn a v přechodné době i uhlí.

Dotace pak mají být vypláceny s ohledem na rozvoj veřejné energetické infrastruktury. „Komunitní energetika musí být založena na výhodnosti plynoucí z budoucích úspor, komfortu sdílení apod., nikoliv na dotaci,“ doplnil Havlíček.

Princip rozvoje komunitní energetiky spočívá v tom, že menší celky, tedy klidně jednotlivci nebo obce a podniky mohou společně investovat do zařízení a výroby energie, ať už jde o fotovoltaické, větrné nebo třeba bioplynové elektrárny. O elektřinu se pak podělí. Odběratelé díky tomu nejsou závislí na jednom velkém centrálním zdroji.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ještě v polovině prosince spustilo nový dotační titul z programu KOMUNERG, jehož cílem je usnadnit vznik a rozvoj energetických společenství a podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie. Výzva, která běží od 15. prosince 2025 do 31.

Závazky a plány Prahy

Praha se přidala k městům a obcím, které chtějí více spoléhat na obnovitelné zdroje energie a vsadit na rozvoj komunitní energetiky. Praha proto hodlá podpořit větší využití střešní a fasádní fotovoltaiky doplněné o tepelná čerpadla nebo elektromobility výstavbou dobíjecích stanic a využíváním elektromobilů v rámci městských společností.

V letošním roce bude zároveň vláda schvalovat důležité zákony a strategické plány, které mají v souladu s plněním evropských klimaticko-energetických cílů 2030, obnovit rozvoj OZE. Dosavadní návrhy Ministerstva průmyslu, které je přípravou energetické legislativy pověřené, však paradoxně rozvoj OZE výrazně omezují a úsilí obcí a měst zásadně podkopávají.

O tom, že by OZE a komunitní energetika měly hrát v České republice výraznější roli, není přesvědčena jenom Praha. Na začátku ledna vyzvalo Sdružení místních samospráv v otevřeném dopise tehdejší ministryni průmyslu Martu Novákovou, aby v návrhu Národního klimaticko-energetického plánu dbala na možnosti rozvoje OZE a neomezovala výrobu čisté elektřiny ve vlastnictví obcí a měst [5].

Plánujeme se také zaměřit na nákup zelené energie z obnovitelných zdrojů pro objekty v majetku hlavního města Prahy.

Portugalsko jako inspirace

Česká republika má dostatek slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů k tomu, aby mohla během příštích deseti let pokrýt kompletní spotřebu elektřiny v domácnostech a zcela nahradila plýtvavé a málo účinné uhelné elektrárny. Portugalsko dokázalo jako první na světě zajišťovat po čtyři dny veškerou energetickou potřebu země z obnovitelných zdrojů.

Tři čtvrtiny energetické produkce Portugalska dnes pochází z obnovitelných zdrojů. Konkrétně 44 procent z vodních elektráren, 26 procent z větrných mlýnů, 4 procenta zastupuje biomasa a jedno solární energie.

Větrné elektrárny a akcelerační zóny

Minulá vláda roztrousila akcelerační zóny na mapě Česka, aniž by o tom jednala s kraji, prohlásil v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v otázce obnovitelných zdrojů. Podle něj by tak vyrostlo „několik set větrníků v řadě obcí, aniž by o tom mohli rozhodnout místní“.

Havlíček v diskusi o energetice připustil, že obnovitelné zdroje (OZE) nejsou principálně špatně. „Je to jeden ze zdrojů budoucnosti. S tím, jak minulá vláda podporovala tento druh energetiky, musí se o to více investovat do distribučních sítí a přenosových soustav, což zvyšuje regulovanou složku elektřiny. To jsou ty stinné stránky,“ zmínil v Partii Terezie Tománkové.

Akcelerační zóny neznamenají, že jaksi vypneme rozhodování obcí. Vedení si na svém územním plánu budou moci definovat, kde bude taková zóna případně vyčleněna. Jediné, co akcelerační zóna zajišťuje, je zrychlení procesu povolování, aby se rozhodlo do jednoho roku, zda k výstavbě dojde.

Energetická náročnost budov

Vývoj ve stavebnictví jednoznačně směřuje ke snižování energetické náročnosti nových budov. Nové budovy musí splnit současně tři ukazatele energetické náročnosti: ukazatele QnPE, Qfuel a Uem.

Ztráty nových rodinných domů již běžně oscilují kolem hodnoty několika kilowatt. Spotřebu QnPE a bez využití OZE není možné splnit požadavek.

Požadavek na změnu certifikace budov si vynutilo změnové znění zákona č. předpisů, které vyšlo ve sbírce zákonů na podzim roku 2012 jako č. č. 78/2013 Sb. [2].

Tab. 1: Vliv podílu systému využívající OZE na QnPE