Nejlepší ovzduší v krajích České republiky

Znečištěné ovzduší je problém, se kterým se Česká republika vypořádává dlouhodobě. A zatím ne moc úspěšně. Kvalita vzduchu v ČR se pomalu zlepšuje, rozhodně však nemáme důvod k oslavám. Nejvíce znečištěné oblasti stále překračují limity až desetinásobně. V 70. a 80. letech patřila ČR k zemím s nejhoršími výsledky v Evropě. Po roce 2000 ale začaly koncentrace škodlivin v ovzduší zase stoupat a situace se teď lepší jen pomalu. Podle studie Global Air Quality City Ranking 2018 patří mezi stovku nejznečištěnějších měst v Evropě neuvěřitelných 31 měst a obcí v Česku.

Zdroje znečištění ovzduší

Veškeré výrobní a spalovací procesy v průmyslu jsou pro ovzduší velká zátěž. Největší znečištění ale pravděpodobně nevzniká kvůli průmyslu. Produkují přímo domácnosti. Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu nedávno zjistili, že na znečištění ovzduší se vytápění domácností podílí více než průmysl (průzkum probíhal na Ostravsku). Situaci zhoršují kotle na tuhá paliva, hlavně uhlí, ale i biomasu. Znečištění způsobené dopravou trápí velká města, hlavně Prahu. Osobní i nákladní automobily zvyšují koncentraci prachových částic, oxidů dusíku i dalších plynů.

Jak se zkoumá čistota ovzduší

Abychom pochopili, jak nám které látky škodí, musíme se nejdřív podívat na to, jak čistotu ovzduší vlastně zkoumáme. Pomocí měřících stanic se na různých místech Česka sleduje koncentrace škodlivých látek ve vzduchu. Měří se v mikrogramech (miliontinách z gramu) nebo nanogramech (miliardtinách z gramu) na metr krychlový vzduchu.

Příklady znečištění

Ukažme si znečištění na příkladu: imisní limit je 1 nanogram na metr krychlový vzduchu. Tato látka je pro lidi vysoce toxická a karcinogenní. Má negativní účinky na nervový a imunitní systém. V nejhorších oblastech Ostravska, nejvíce znečištěné části naší země, se hodnoty šplhají až na deset nanogramů. Desetkrát tedy překračují povolený limit. Problém ale rozhodně nemá jen Ostravsko. Představují druhé z největších rizik znečištění ovzduší v ČR. Pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice a z vytápění domácností. Ke znečištění prachem také hojně přispívá doprava, která částice nejenom vytváří, ale navíc víří ty již usazené zpátky do ovzduší. Pro představu opět příklad z Ostravska: Limit pro znečištění ovzduší prašnými částicemi je v ČR 50 mikrogramů/m3. Překročit limit by oblast neměla na více než 35 dní. Není přímo nebezpečný pro naše tělo (pokud ho nedýcháme ve vysoké koncentraci), ale pro životní prostředí ano. Vyšší hodnoty ve vzduchu totiž přispívají ke vzniku skleníkového efektu a globálnímu oteplování planety. Oxid uhličitý v atmosféře vstřebává infračervené záření, které by jinak unikalo do vesmíru.

Nejvíce a nejméně znečištěné oblasti

Oblast Karvinná/Ostrava/Frýdek-Místek je krajem s nejznečištěnějším ovzduším v ČR. Největší problémy způsobují pevné prachové částice a rakovinotvorný benzo(a)pyrenu. Důvodem je velké množství domácností, které používají kotle na tuhá paliva, průmysl, ale také znečištění z polské strany. Situaci ještě zhoršují podmínky krajiny, ve které se Ostravsko nachází. Ovzduší v tomto kraji znečišťuje hlavně průmysl, konkrétně těžba hnědého uhlí a jeho následné spalování. Hlavní město nejvíc trápí znečištění způsobené dopravou. Pravidelně se zde měří hodnoty polétavého prachu, které překračují imise. A kde je naopak situace nejlepší? Podle průzkumů a měření dýchají Češi nejzdravější vzduch v Jihočeském kraji, Plzni a na Vysočině.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje.

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální.

Kde v České republice se žije nejlépe z pohledu klimatu a životního prostředí? Nejde jen o subjektivní pocit, ale o měřitelné faktory jako kvalita ovzduší, stabilita podnebí, dostupnost vody či výskyt extrémních jevů. Environmentální klimatolog (odborník na klima v souvislostech životního prostředí) hodnotí například čistotu vzduchu, výši srážek, teplotní extrémy nebo riziko sucha a povodní. Například znečištěné ovzduší zkracuje lidem život a způsobuje nemoci, zatímco příznivé klima a čistá příroda napomáhají zdravějšímu a spokojenějšímu životu. Jedním z hlavních kritérií je kvalita ovzduší. Nejlépe se dýchá v oblastech s minimem emisí typicky v horských a lázeňských lokalitách. V Česku existuje šest tzv. klimatických lázní, tedy míst oficiálně uznaných pro léčivě čistý vzduch. Patří mezi ně například Karlova Studánka v Jeseníkách, kde je pravděpodobně nejčistší ovzduší v republice. Horské prostředí s dostatkem lesů a prouděním vzduchu tam zaručuje minimální koncentrace škodlivin. Naopak velká města a průmyslové oblasti trpí horší kvalitou ovzduší kvůli dopravě a továrnám. Přesto se situace za poslední dekády citelně zlepšila díky odsíření elektráren, filtrům a čistším automobilům. Všechny sledované české aglomerace se dnes vejdou do průměru evropského žebříčku kvality vzduchu. Pro představu nejlepší česká města v hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) byla nedávno Plzeň, Ústí nad Labem a Kladno, každé s průměrnou roční koncentrací jemného prachu kolem 11 g/m. Nejhůře dopadly ostravská sídla (Ostrava, Karviná) s hodnotami okolo 1819 g/m. Rozdíly se tedy zmenšují, i když úplně čistý vzduch ve městech stále nemáme.

Zlepšení ovzduší ilustruje překvapivé srovnání Mostecka a jižních Čech. Genetik Radim Šrám upozorňuje, že dnes už prakticky není rozdíl v naměřeném znečištění mezi průmyslovým Mostem a lázeňskými Českými Budějovicemi. Přesto ale generace obyvatel Mostecka nesou zdravotní následky dřívějšího smogu v 70. letech se tam rodilo dvakrát více dětí s nízkou porodní váhou než jinde, což se dodnes odráží ve vyšší nemocnosti. Kvalita ovzduší je dokonce jedním z důvodů, proč každý rok opouští Moravskoslezský kraj okolo dvou tisíc mladých lidí. Čistý vzduch je tedy pro příjemný život klíčový lidé jej neváhají hledat jinde, pokud se ho doma nedočkají. Naštěstí trend v Česku jde správným směrem a smrady z komínů postupně mizí.

Kromě kvality vzduchu hraje roli i podnebí teploty, srážky a extrémy počasí. Česká republika leží v mírném pásu, ale i tak tu najdeme výrazné rozdíly. Nejtepleji je v nižších polohách zejména na jižní Moravě a v Polabí kde ročně spadne méně srážek a je více slunečných dní. Například jižní Morava mívá v průměru 18001900 hodin slunečního svitu ročně, zatímco na severu Čech je to výrazně méně. Tyto teplé oblasti jsou ideální pro milovníky slunce a například vinařství, ale přinášejí i negativa: suchá a horká léta. Klimatologové varují, že již dnes patří třeba Mostecká pánev k nejsušším místům v ČR jde o oblast v srážkovém stínu Krušných hor. Úplně nejsušší je vesnice Libědice na Žatecku s pouhými ~410 mm srážek za rok. To je klima srovnatelné téměř s polopouští. Sucho má dopad na zemědělství i zdroje pitné vody a s postupující změnou klimatu se může ještě zhoršovat. Už teď vědci pozorují fenomén zeleného sucha, kdy krajina vypadá zeleně, ale v půdě chybí vláha. Libědice na Lounsku nejvyprahlejší obec Česka s pouhými ~410 mm srážek ročně.

Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody

Na opačném pólu stojí chladnější a vlhčí oblasti. Ve vyšších nadmořských výškách klesají průměrné teploty a na horách naprší i několikanásobně více než v nížinách. Nejvíc srážek dostávají návětrné svahy hor například Jizerské a Krkonošské hory na severu. Rekordmanem je obec Bílý Potok pod Smrkem v Jizerských horách, kam ročně spadne až 1705 mm srážek. V horských údolích tak bývá dostatek vody, bujná vegetace a čisté řeky. Zimy jsou ovšem dlouhé a drsné na horách sněží a mrzne, zatímco v nížinách může být o deset stupňů tepleji. Komu nevadí chladnější klima a občasné lijáky, ten ocení svěží horský vzduch bez smogu a letních veder. Obec Bílý Potok v Jizerských horách patří k nejdeštivějším místům ČR (~1705 mm srážek ročně).

Pro běžný život jsou nejpříjemnější zřejmě mírné podmínky ve středních polohách oblasti, kde se nesbíhají extrémy sucha, horka ani zimy. Příkladem může být Českomoravská vrchovina nebo podhůří velkých hor, kde léta nejsou tak spalující a zimy ještě únosné. Univerzitní města jako Olomouc, Hradec Králové nebo Plzeň těží z polohy mimo nejdrsnější periferie a nabízejí i dobrou infrastrukturu. Výhodou je i menší znečištění ovzduší dopravou oproti Praze. Hlavní město Praha totiž sice vévodí žebříčkům kvality života v mnoha ohledech (dostupnost služeb, práce, kultura), ale trpí přetíženou dopravou a smogem. Podnebí má Praha teplé (vlivem tepelného ostrova), ovšem za cenu horšího vzduchu a letních přeháněk z bouřek.

Zajímavým případem je město Litvínov v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor v těsném sousedství průmyslové Mostecké pánve. Z pohledu klimatologa a environmentalisty má Litvínov jedinečné plusy i minusy. Na jedné straně blízkost hor, na druhé straně dědictví těžkého průmyslu to vše formuje prostředí pro místní obyvatele.

Plusy Litvínova:

• Čistší ovzduší než dříve: Litvínov leží v oblasti, která byla dříve proslulá smogem (součást tzv. černého trojúhelníku severních Čech). Od 90. let však došlo ke zlepšení vysoké komíny získaly filtry a nejšpinavější provozy zanikly. Dnes dosahuje kvalita vzduchu srovnatelných hodnot jako mnohé jiné regiony. Dokonce platí, že rozdíly mezi severočeským Mosteckem a čistším jihem Čech se téměř setřely.
• Blízkost přírody a hor: Na dosah města se zvedají Krušné hory, které nabízejí možnost úniku do čisté přírody. Za pár minut jízdy se Litvínované ocitnou v lesích, na horských loukách či u přehrady Fláje. Krušnohorské klima je chladnější, ale vzduch na hřebenech bývá svěží a čistý. V zimě se dá vyrazit na lyže (střediska Klíny či Bouřňák), v létě na pěší túry či cyklovýlety.
• Obnova krajiny a ekologické iniciativy: Okolní příroda se zotavuje z ekologických škod minulosti. Lesy v Krušných horách, dříve zdecimované kyselými dešti, jsou z velké části obnovené novou výsadbou. Město samotné se zapojuje do ekologických projektů sídlí tu například střední škola zaměřená na životní prostředí (Schola Humanitas). Litvínovští občané také ukázali silný environmentální postoj: v referendu roku 2006 95 % hlasujících podpořilo zachování limitů těžby uhlí a odmítlo rozšíření uhelného dolu až k městu. Díky tomu nedošlo k zbourání sousedních obcí kvůli uhlí a Litvínov není na hraně dolu.
• Mírné klima a méně extrémů: Samotný Litvínov leží v ~300 m n. m., takže klima není tak drsné jako vysoko v horách, ale ani tak horké jako v nížinách Mostecké pánve. Polohu přímo pod horami ocení v létě ti, kdo nesnesou vedra teploty tu bývají o pár stupňů nižší než například v Polabí. Zároveň město není ohroženo velkými povodněmi (nestojí na velké řece). Rozptylové podmínky jsou při větrném počasí slušné vítr od hor často vyžene smog z údolí. Oproti velkým městům tu také není tak intenzivní dopravní provoz.

Mínusy Litvínova:

• Historická zátěž a horší pověst ovzduší: Ústecký kraj, kam Litvínov patří, stále patří k oblastem se zhoršenou kvalitou prostředí. Ačkoli se ovzduší zlepšilo, v žebříčcích indexu kvality života obsazuje Litvínov spíše spodní příčky právě kvůli dřívější ekologické zátěži. Naděje dožití obyvatel je tu nižší než jinde v ČR částečně i v důsledku dlouhodobého působení znečištění. V zimních měsících se při inverzi občas objevují smogové situace, kdy škodliviny v ovzduší překročí limity (typicky polétavý prach z lokálních topenišť).
• Blízkost průmyslu a rizika s tím spojená: Hned vedle Litvínova se nachází areál petrochemické chemičky (závod Orlen Unipetrol v části Záluží) jeden z největších chemických podniků v ČR. To s sebou nese trvalé riziko průmyslových havárií. Tragickou připomínkou je výbuch etylenové jednotky v srpnu 2015, kdy mohutná exploze a požár vyslaly nad Litvínov sloup černého kouře. Tehdy bylo nutné monitorovat ovzduší i vodu, zda nejsou kontaminovány toxickými látkami. Podobné (naštěstí vzácné) události představují pro obyvatele minus žít ve stínu chemičky může znamenat obavy o bezpečnost a zápach při provozních únicích.
• Suché klima a úbytek vody: Přestože blízké hory dodávají Litvínovu zeleň, samotná Mostecká pánev je jednou z nejsušších oblastí Česka. Nízké srážky znamenají v létě sucha okolní krajina (mimo lesy v horách) trpí nedostatkem vláhy. Vodní toky v okolí (říčka Bílina) mají kvůli průmyslu zhoršenou kvalitu i nízký průtok. Do budoucna může být dostupnost vodních zdrojů problém, zvláště pokud bude pokračovat trend klimatické změny. Šumavské lesy už dnes zažívají suché epizody, a severní Čechy nejsou výjimkou. Obyvatelé Litvínova tak mohou vnímat horká suchá léta výrazněji například trávníky a zahrady schnou, nutnost zalévání stoupá a zvyšuje se riziko požárů v přírodě.
• Pozůstatky těžby a estetika krajiny: Okolí Litvínova nese jizvy po dlouholeté těžbě hnědého uhlí. I když samotné město těžbou přímo zasaženo nebylo, jen pár kilometrů od jeho hranic zeje obří lom ČSA. Krajina směrem na jih má charakter měsíční krajiny odtěžené plochy, výsypky a haldy. Tyto vizuální a ekologické dopady těžby mohou snižovat atraktivitu prostředí. Kdo hledá malebnou krajinu, bude asi zklamán pohledem na industriální panorama Mostecka. Navíc půda v okolí může být kontaminovaná spadem z minulosti.

Z širší perspektivy se zdá, že ideální místo pro život v ČR z environmentálního hlediska by mělo spojovat čistý vzduch, dostatek vody a mírné klima bez extrémů. Takové podmínky dnes nabízejí například podhorské oblasti třeba podhůří Šumavy, Krkonoš nebo Jeseníků kde je relativně čisté ovzduší, průměrné teploty a zároveň dostupnost infrastruktury v nedalekých městech. Každý region má však své plusy a minusy. Jižní Morava okouzlí sluncem a teplem, ale potrápí suchem. Horské oblasti dají klid a čistotu, avšak se zimou a odlehlostí. Klimatologové varují, že změna klimatu přinese do Česka více extrémů tropických dnů, přívalových dešťů i období sucha. Při volbě bydliště do budoucna tak možná porostou preference míst s dostatkem vody (blízko hor či velkých vodních nádrží) a s polohou mimo největší vedra (mírné nadmořské výšky). Naopak velká města budou muset bojovat s tepelnými ostrovy a adaptovat se výsadbou zeleně a zlepšováním ovzduší, aby zůstala obyvatelná.

Kde se v Česku žije nejzdravěji?

Zdravé životní prostředí patří k nejdůležitějším aspektům lidského života. Žít ve smogu přece není ideální - a přesto u nás existují města, ba i celé oblasti, kde je znečištění běžné.

Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně

Nejzelenější město

Lázeňské město Karlovy Vary, jemuž začátkem léta dominuje Karlovarský filmový festival, je naprostou špičkou mezi zelenými městy. Obklopeno nekonečnými lesy jako by splývalo s přírodou. Vzduch je tam čistší a zeleň není jen vzácným hostem. Karlovy Vary by vás určitě mohly zaujmout. Právě toto město totiž patří k nejzelenějším v celé České republice - pětinu jeho území pokrývá zeleň, parky a lesy. Procházky po okolních vyhlídkách a rozhlednách vám nabídnou město jako na dlani. Nejznámější je vyhlídka Diana.

Skutečně čistá příroda

Pokud se mluví o nejzdravějších místech Česka, nesmí v této debatě chybět Zlínský kraj. Kdo to tam zná, ten ví, že Valašsko a Slovácko nejsou jen o folkloru a slivovici, ale hlavně o krásné, čisté a často nedotčené přírodě. Valašská krajina je doslova protkána bujnými lesy, které lákají k procházkám i túrám. Města i vesničky se navíc pyšní množstvím parků, odpočinkových zón a zelených koutů, kam můžete utéct od ruchu všedního dne.

A když se řekne čistota a klid, Bílé Karpaty jsou v tomhle ohledu skoro nepřekonatelné. Právě v oblasti Bílých Karpat, téměř na hranicích se Slovenskem, leží vesnice Žítková. Žítková je známá nejen svou polohou v téměř panensky čisté krajině, ale i příběhy o žítkovských bohyních. Šlo o bylinkářky, věštkyně a léčitelky, které uměly využívat sílu přírody jako málokdo. Lidé k nim chodili i kvůli ochraně před uřknutím. Jejich příběh oživil v roce 2012 knižní bestseller Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně.

Liberecký kraj je plný zajímavostí

Pokud přemýšlíte, kam v Česku vyrazit za přírodou, zdravým pohybem a čistým vzduchem, Liberecký kraj si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Najdete tam nejen ikonické Jizerské hory s více než třiceti chráněnými územími, ale i nespočet tras pro procházky, výlety a náročnější výšlapy. Skvělým výchozím bodem je Jablonec nad Nisou, město obklopené zelení. Kdysi se zrodilo jako uhlířská osada, ale brzy si získalo věhlas díky sklářství a šperkařství. Dnes je Jablonec právem označován jako brána Jizerských hor.

A pokud vám Jizerské hory nestačí, přesuňte se o kousek dál a jste v Lužických horách. Kromě krásné přírody tam narazíte i na typickou lužickou lidovou architekturu s roubenými domy se sedlovými střechami. Milovníky pohybu potěší třeba lesní stezka v Prysku u České Kamenice, kde si můžete dát do těla a zároveň si užít klid a vůni lesa. Liberecký kraj zkrátka spojuje to nejlepší - čistou přírodu, historii i prostor k odpočinku.

Jak je na tom váš kraj?

• Jihočeský kraj: Velmi čisté ovzduší a krásná příroda. Život tady plyne pomaleji - a zdravěji.
• Kraj Vysočina: Jedna z nejčistších oblastí v Česku. Málo průmyslu, hodně klidu.
• Praha: Překvapivě zdravé místo k životu - Pražané se dožívají nejvyššího věku v republice.
• Zlínský kraj: Bílé Karpaty, Luhačovice a čisté lesy. Ekologicky velmi hodnotná oblast.
• Liberecký kraj: Hory, lesy, málo smogu. Vzduch v Jizerských horách patří k nejlepším.
• Jihomoravský kraj: Dlouhověkost je zde nadprůměrná, ovzduší ale bývá proměnlivé.
• Pardubický kraj: Kraj bez výrazných problémů, s lehce nadprůměrnými podmínkami pro zdravý život.
• Karlovarský kraj: Lázeňský region s krásnou přírodou, ale lidé tu žijí překvapivě kratší dobu.
• Středočeský kraj: Velmi různorodý - někde čisto, jinde průmyslové zóny. Průměr ČR.
• Plzeňský kraj: Žádný extrém, ale ani výhoda - ovzduší i zdraví zhruba na středu.
• Olomoucký kraj: Část kraje má čistý horský vzduch, jinde je horší. Celkově spíše podprůměr.
• Moravskoslezský kraj: Průmysl stále zanechává stopu, i když se situace zlepšuje.
• Ústecký kraj: Nejkratší délka života, vyšší znečištění.

Co můžeme dělat pro zlepšení ovzduší?

Celek tvoří jednotlivci. Používej hromadnou dopravu nebo jezdi na kole. Vytápěj ekologicky. Nespaluj plasty a odpadky. Vzniká tím hustý toxický kouř, který může mít karcinogenní účinky. Vezmi změnu v České republice do svých rukou. Pojď s námi měnit nejen čistotu ovzduší, ale celé krajiny.

Rok 2021 patřil k rokům s nejlepší kvalitou vzduchu za posledních deset let. Svůj podíl na tom má i pandemie a s ní spojené restrikce, které vedly ke snížení koncentrace znečištění ve vzduchu. Za rok se nadechnete asi 8,5 milionkrát. Nemělo by nám tak být jedno, jaký vzduch dýcháme. V roce 2021 jsme mohli dýchat pořádně zhluboka a bez obav. Naměřeny byly totiž druhé nejnižší hodnoty v koncentraci znečišťujících látek v ovzduší za posledních deset let. Prim drží covidový rok 2020. Míra čistoty vzduchu se liší napříč republikou. Ve venkovských oblastech byla velmi dobrá kvalita vzduchu naměřena nejčastěji v Jihomoravském kraji. Také některé městské části republiky se mohou chlubit kvalitním ovzduším. Dobrou až velmi dobrou kvalitu vzduchu v minulém roce lze podle meteorologů přisoudit „kombinaci faktorů, tzn. Na kvalitě vzduchu v posledních dvou letech měla vliv také pandemie, a to v obou směrech. Lockdown a zákaz pohybu mezi okresy sice snížily výpary z dopravy.

tags: #nejlepší #ovzduší #kraj #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Grand Maximo 60 l odpadkové sáčky
• Kůň Převalský a Zoo Praha
• Firmy Veselí nad Moravou - recenze
• Jak snížit ekologickou stopu
• Zimní krajina