Kde Přespat v Přírodě Šumava: Povolená Místa

Svoboda, radost až na kost. Možná to vše, a ještě mnohem více nám přináší toulání, vandrování, trekování a bivakování ve volné přírodě. Dopřejme si kempování na divoko, spaní pod širákem a stanování v ČR mimo kempy. Pryč od hluku. Do přírody. Na samotu. Do ticha. Přitom žádné obavy z pokuty. Poradíme vám, jak na to. Užívat si spaní na divoko, stanování v horách, táboření v lese. Vydat se do volné přírody, usínat a probouzet se na místech, kde se čas tak trochu zastavil. Získat nadhled. Další rozměr je poznat sám sebe a pomyslně dobít baterky. Organizované stanování, tedy kempování, má jistě své výhody, ale zřejmě neuspokojí cestovatele-dobrodruhy.

Volné Nocování vs. Táboření

České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku, či přespání v hamace. Druhým termínem, který zákony zmiňují, je táboření. Tím je například vícedenní pobyt na jednom místě, kde si postavím stan, vykopu latrínu, založím ohniště a natáhnu šnůry na prádlo. Hranice mezi těmito termíny není v zákoně úplně jasná, nicméně už fakt, že o nich víte, vám pomůže v případě jakýchkoliv problémů.

Kempování v Přírodě: Jak Minimalizovat Rizika

Bloumat lesem, slyšet zpěv ptáků, občas zahlédnout nějakou tu srnku, užít si výhled, sbírat houby či maliny, přinést si podzimní listí nebo se ponořit do tmy s hvězdným nebem nad hlavou - to vše jsou činnosti, které jsou považovány za pozitivní vedlejší účinky přírody, potažmo lesa. Nejprve zdůrazněme, že vstup do lesa nelze bezdůvodně zakázat, a to ani v případě soukromého lesa. Jde o ochranu práv veřejnosti čerpat pozitivní vedlejší produkty přírody, což je rozdíl třeba proti USA, kde majitel může vstup nepovolaným osobám libovolně zakazovat. Stanování v ČR je obecně velmi přístupné jak v přírodě, tak i v kempech. Kempů je po celém našem území nespočet. Mnoho turistických tras má vyhrazená místa pro táboření. Přečtěte si pravidla pro stanování v konkrétním regionu. V lese můžete zůstat i přes noc a nikdo vás nemůže žádným způsobem omezovat.

Nocujete v bivaku v houští, pořídili jste maskáčovou plachtu a snažíte se o maximální neviditelnost? Je to určitě dobrý způsob, jak se vyhnout nechtěné pozornosti. Já jsem naopak od tohoto stylu přešel raději k řízené pozornosti. Moje motivace je prostá. Vím, že nedělám nic zakázaného a moje zkušenost s “kontrolami” je jen dobrá - narazil jsem na rozumné muže. Ať klidně přijdou a popovídáme si, třeba mi dají nějaký dobrý tip na místo v okolí. Pamatuji si tu hrůzu, když jsem spal v Brdech a celou noc se ozývaly výstřely, občas někdo kolem projel na čtyřkolce. Distancuji se od novinových článků, které myslivce prezentují jako “opilce a vrahy”, nicméně se při lovu zvěře používají střelné zbraně a raději budu velice dobře vidět, než abych se náhodou ocitnul v něčím hledáčku. Pokud takové riziko považujete za nereálné, čtěte tento případ, kde šlo jen o jednu ránu na tmavý bod uprostřed louky před rozbřeskem.

Zásady chování v přírodě

• Nerozdělávejte oheň.
• Nedělejte hluk.
• Nevyhazujte v lese odpadky.
• Nekácejte stromy.
• Neničte ani jiné rostliny.

Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50m od hranice lesa. V lese si tedy ani nezakouříte, uvařit si musíte vždy na povoleném místě (ohniště), s povolením majitele či na louce. A pozor na sucha! Je povoleno z lesa odnášet klestí do 7 cm v průměru (suché, bez kůry, na zemi ležící). Biologický odpad se po sobě snažte zahrabat, vše ostatní si po sobě odneste. V CHKO či v soukromých lesích je povoleno sbírat lesní plody a houby.

Čtěte také: Tip na levné ubytování v přírodě v Německu

Omezení v Chráněných Oblastech

Podle toho, na jakém pozemku se nacházím, se odvíjí množství zákazů, které se mě týkají.

• Národní park - v první zóně NP mi je nakázáno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nocování bývá až na výjimky zakázáno úplně. Čistě teoreticky by sice šlo nocovat přímo na stezce.
• Chráněná krajinná oblast - zde je situace přívětivější, přenocovat mohu prakticky kdekoliv. Dokazuje to i spor z roku 2008, kdy pan Hyťha žádal správu CHKO o povolení 10 let bivakovat na jejich územích.
• Přírodní rezervace a památky - jakožto další typy chráněných oblastí ze svých plánů raději vypusťte.
• Území obce - obec může zvláštní vyhláškou zakázat táboření i nocování na celém svém území, ale obvykle se tak neděje.
• Soukromý pozemek - pokud jde o soukromý pozemek (les, louka) máte povinnost si před tábořením(!) získat souhlas vlastníka. Vlastník vám nemůže zakázat vstup a zákony i postupy soudů naznačují, že k nocování žádný souhlas nepotřebujete. Ale vysvětlujte to uprostřed noci majiteli, který vás se svým dobrmanem Rexem přišel důrazně požádat o opuštění jeho pozemku.

Pokud se nevyhnete nepříjemnému probuzení a budete si jistí, že děláte maximum proto, abyste dodrželi platné zákony, zkuste svoje jednání slušně vysvětlit. Lesní stráž, strážce NP či majitel pozemku jistě rádi uslyší, že jste informovaní, přírodu nepoškozujete a ráno po sobě uklidíte a půjdete. Výhrůžky soudem, stížností na zneužití veřejné pravomoci či přetahovačky o pokutě nebo správním řízení bych vždy nechal až na úplný konec a raději se domluvil.

Tipy a Doporučení

• Na mapy.cz najdete krásné značky označené jako Přístřešek či Nocoviště.
• Nemůžete-li se z jakéhokoliv důvodu vzdát spaní ve stanu, dělejte tak maximálně opatrně, využívejte primárně kempy a oficiální místa určená k táboření.

Na této planetě je nás stále více a já vás všechny, kdo jste tento článek dočetli až sem, prosím, važme si přírody a volnosti, kterou v přístupu k ní máme.

Kde se dá legálně přespat na Šumavě

Dá se například přespat na nouzovém nocovišti - vymezeném prostoru pro „legální“ nouzové přespání na území Národního parku Šumava. Maximální kapacita 5-10 stanů / 10-20 osob (dle lokality).

Nouzová nocoviště v Krkonoších

Bouda v sedle Předěl se nachází přímo na křižovatce turistických cest - zelené, červené a modré mezi vrchy zvanými Plochý vrch (939 m) a Klínový vrch (972 m) se skalisky Pytlácká skála. V sedle Předěl (888 m) na dohled nejvyšší hory Jizerských hor stojí pěkná dřevěná bouda, která slouží jako úkryt v případě nepohody. I zde naleznete nouzová nocoviště.

Čtěte také: Vysoké Tatry: pravidla pro nocování v přírodě

Legislativa a Výjimky

V některých maloplošných zvláště chráněných územích může být omezení táboření či pro něj nutných vstupů stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném vyhlašovacím právním předpise. Tuto informaci naleznete prostřednictvím vyhledávání vyhlašovací dokumentace daného území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody nebo jí na dotaz sdělí příslušný orgán ochrany přírody. Podmínky v národních parcích jsou dále upravené v § 16a-16d Zákona č.

Pokud chcete tábořit ve zvláště chráněném území, kde platí zákonné zákazy, potřebujete výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK. Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Žádost musí obsahovat:

• Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování.
• Z žádosti musí být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst.).
• Musí v ní být dostatečně specifikován záměr (lokalita, termín, délka a četnost; v případě žádosti o vyhrazení musí být mj.

Definice Táboření

Jde zejména o samotné setrvání osob na jednom místě, nejčastěji s pomocí přístřešků (především stanů), přičemž existence přístřešku není zásadní podmínkou pro naplnění činnosti táboření. Táboření zahrnuje rovněž další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava stravy, umývání nádobí, tvorba odpadu atd. Za táboření se běžně považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. Definici zakázaného táboření může naplnit i přebývání osoby/osob v obytném vozidle či přívěsu. Samotné přenocování (tj. přespání na jednu noc) ve vozidle na místě, kde to zároveň neodporuje zákazu vjezdu a setrvání s motorovými vozidly, většinou tuto definici nenaplní. Pokud však osoba/osoby budou vykonávat další doprovodné činnosti (např.

Táboření na území ZCHÚ mimo zastavěná území obcí je možné pouze na vyhrazených místech (tj. Za táboření není považováno pouhé bivakování tj. přenocování (přespání na jednu noc „pod širákem“) v zásadě bez přístřešku a za podmínky absence pobytových znaků (zejména zanechání odpadu). V případě, kdy nocující osobu zastihne nepřízeň počasí (déšť, bouřka či vichřice), lze akceptovat i použití jednoduchého zakrývacího prostředku (např. celta, tarp). V některých případech je však zakázané jakékoliv nocování (např. dle bližších ochranných podmínek v Národním parku České Švýcarsko).

Čtěte také: Krkonošský národní park a bivak

Rozdělávání Ohně

Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu. Za oheň je považován otevřený neregulovatelný oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů (nebo létajících uhlíků či jisker) s okolním prostředím (tj. se zemí a okolní vegetací) nebo není dostatečně tepelně izolován od okolního prostředí tak, aby nezpůsobil poškození vegetace (zejména oheň v přímém kontaktu se zemí nebo i gril či přenosné ohniště na podstavci, pokud nevhodné konstrukční řešení způsobí poškození vegetace žárem topného zařízení nebo pokud při absenci krytu jsou plameny či odlétající jiskry způsobilé poškodit okolní vegetaci či založit požár). Za porušení zákazu rozdělávání ohně není považováno použití různých typů přenosných topných zařízení, která umožňují regulaci plamene s možností jeho okamžitého uhašení (zejména malé vařiče s plynovou kartuší).

tags: #kde #prespat #v #přírodě #Šumava #povolená

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry tříkomorového kompostu
• Česká republika: Ohrožená fauna a flóra
• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Instalace výlevky
• Škodliviny v ovzduší při spalování