Ministerstvo životního prostředí České republiky stanovuje vyhláškou prováděcí ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška se zabývá různými aspekty ochrany přírody, včetně definic biocentrum, plánů systému ekologické stability a registrace významných krajinných prvků.
Legislativní rámec ochrany přírody
Vyhláška definuje biocentrum jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Plán systému ekologické stability je podkladem pro projekty systému ekologické stability, provádění pozemkových úprav, zpracování územně plánovací dokumentace, lesní hospodářské plány a pro vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny.
Opatřením k vytváření systému ekologické stability se rozumí návrh a realizace dílčích či jednoduchých doplnění systému ekologické stability, zejména místního, které vzhledem k nenáročným technickým, ekonomickým, organizačním a majetkoprávním podmínkám nevyžaduje předchozí zpracování plánu či projektu podle § 4 a 5. Registrace se provádí zápisem do seznamu významných krajinných prvků. Zápis obsahuje soupis katastrálních území a výčet dotčených parcel s uvedením jejich vlastníků i nájemců, stručnou charakteristiku, doklad o oznámení, případně o výsledku projednání či o zrušení registrace.
Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů
Základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí. V případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin je možno provést přenesení celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona.
Záchranným chovem se rozumí držení většího počtu jedinců zvláště chráněných živočichů za účelem jejich rozmnožování. Záchranný chov lze povolit jen v souladu se záchranným programem vypracovaným pro příslušný druh. Chov živočichů v zoologických zahradách je chovem zvláštního určení. Hlavním posláním zoologických zahrad je zajišťování chovů ohrožených druhů živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zvláště chráněných druhů živočichů, zejména kriticky ohrožených, a dále plnění významných vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcí.
Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana
Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů lze pouze na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody podle § 56 zákona. Orgán, který výjimku uděluje, v ní stanoví podmínky a dále rozsah nezbytných údajů včetně údajů o způsobu nabytí a dalšího využití zhotoveného preparátu chráněného živočicha apod. Fotografovat zvláště chráněné druhy živočichů, ruší-li se tím v přirozeném vývoji, je zakázáno.
Finanční příspěvky a stráž přírody
Při poskytování příspěvku podle odstavce 1 písm. a) se vychází zpravidla z údajů účetní evidence o snížení výnosů z těchto pozemků nebo pozemků srovnatelných. Materiálové a věcné náklady podle odstavce 1 písm. b), které jsou součástí příspěvku, se prokazují v pořizovací ceně na základě kupních či účetních dokladů (smluv, faktur, pokladních stvrzenek apod.). Osobní výdaje zahrnující odměnu za práci se hradí v dohodnuté částce, která nesmí být vyšší, než je za tyto práce obvyklé.
Stráž přírody zajišťuje strážní, kontrolní, informační, výchovné, případně odborné činnosti v rámci území v působnosti orgánu ochrany přírody, který ji jmenoval (případně části tohoto území). Orgán ochrany přírody jmenuje pro území ve své působnosti, z vlastního podnětu, či na návrh organizační jednotky občanského sdružení, splňující podmínky dle § 70 odst. Orgán ochrany přírody vybaví strážce identifikovatelným úředním razítkem, které je strážce povinen vrátit při zániku své funkce.
Chráněná krajinná oblast Blaník jako příklad
Chráněná krajinná oblast Blaník je územím s typickou zachovalou středočeskou krajinou, v níž se dosud uchovala řada zajímavých a vzácných druhů živočichů. Na území CHKO Blaník bylo zatím registrováno 150 druhů živočichů zařazených alespoň do jednoho z výše uvedených dokumentů. Zákonná ochrana živočichů se děje prostřednictvím vyhlášky č. 395/1992 Sb., kde je uveden soupis zvláště chráněných druhů, a to ve třech kategoriích: ohrožený, silně ohrožený a kriticky ohrožený druh.
Kromě toho existují i další pomocné seznamy, které nemají přímou vazbu na zákonnou ochranu, ale přinášejí aktuální poznatky o ohrožení jednotlivých druhů (například Červené seznamy, Červené knihy a podobně). V následujícím výčtu se zmíníme pouze o druzích, které jsou zařazeny alespoň do některého z uvedených ochranářských dokumentů.
Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?
Jen obtížně lze odpovědět na někdy kladenou otázku, který živočich je zde nejvzácnější. Snad by mohlo jít o velevruba nadmutého, který je dnes ohrožený v celé Evropě a na Blanici vytváří unikátní stabilní populaci, společně s ostatními našimi dvěma zbývajícími druhy velevrubů. Zoogeograficky je zajímavý plž zemoun skalní, který se objevuje na Velkém Blaníku jako té nejsevernější hranici svého výskytu v Evropě (jde o druh zařazený do naší Červené knihy).
Druhy v CHKO Blaník
- Velevrub nadmutý
- Zemoun skalní
- Vodouch stříbřitý
- Křižák pruhovaný
- Vážka jasnoskvrnná
- Páskovec kroužkovaný
- Motýlice lesklá
- Hlubenka skrytá
- Bráněnka měnlivá
- Rak říční a bahenní
- Škeble rybničná
- Otakárek fenyklový a ovocný
- Čmeláci
- Lesní mravenci podrodu Formica
- Svižník polní
- Mihule potoční
- Vranka obecná
- Čolek horský a obecný
- Kuňka ohnivá
- Ropucha obecná
- Rosnička zelená
- Skokani
- Zmije obecná
- Užovka obojková
- Slepýš křehký
- Ještěrka obecná a živorodá
- Bekasína otavní
- Bramborníček hnědý
- Chřástal kropenatý
- Koroptev polní
- Křepelka polní
- Lejsek malý
- Pisík obecný
- Potápka malá
- Potápka roháč
- Sluka lesní
- Ťuhýk obecný
- Ťuhýk šedý
- Výr velký
- Ledňáček říční
- Holub doupňák
- Netopýr černý a velký
- Vydra říční
- Veverka obecná
Chráněné druhy pavouků jsou nejpočetnější skupinou. Ze stejně klasifikovaných druhů se můžeme zmínit o vodouchu stříbřitém, jediném skutečně vodním pavouku světa, který je znám v početných populacích z několika zdejších rybníků. Je známý tím, že si pod vodou mezi rostlinstvem staví pavučinový kokon, který naplní vzduchem a v něm pak přebývá. Nápadný je i žlutočerně zbarvený křižák pruhovaný, kterého můžeme spatřit zejména na vlhčích loukách, kde si staví své nezaměnitelné sítě, vyztužené nápadným bílým stabilimentem.
Mluvíme-li o pavoucích, je dobré zmínit, že tato skupina byla v CHKO Blaník podrobně studována a zjistilo se, že jich zde žije přes 200 druhů, čímž se tato oblast zařadila z hlediska pestrosti pavoučí zvířeny mezi nejbohatší z celé republiky. Vážky, motýlice a ploštice jsou okrasou vodních ploch. Vážky jsou zde studovány již dlouhodobě a nejvýznamnějším nálezem je bezesporu populace celoevropsky ohrožené vážky jasnoskvrnné, která je trvale známa v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic. Takových lokalit je v naší republice velice málo. Dále se zde na Blanici objevují další druhy nápadných vážek, vyhledávajících tekoucí vody a zahrnutých do Červené knihy: černožlutě zbarvený páskovec kroužkovaný, patřící mezi naše největší druhy a kovově zbarvená motýlice lesklá.
Pokud jste v letním parnu vstoupili do Blanice s cílem se osvěžit, možná, že se vám stalo, že vás cosi bodlo do prstů u nohy. Málokdo ví, že se jednalo asi o centimetrovou, nenápadnou vodní ploštici hlubenku skrytou, která je zajímavá tím, že jako jediná naše vodní ploštice se nevynořuje k hladině, ale dýchá rozpuštěný kyslík přímo z vody. Vodní svět představuje nejbohatší naleziště druhů Na území je pravidelně pozorována i žlutočerně zbarvená moucha bráněnka měnlivá, zařazená také do Červené knihy. Můžeme ji spatřit na květech rostlin, kde ráda usedá. Její larvy žijí ve vodě.
V Blanici, některých přítocích a rybnících se objevují zákonem chránění raci říční a bahenní, dále například škeble rybničná. Všechny tyto vodní druhy řadíme mezi tzv. bioindikátory, které svým výskytem ukazují na kvalitní a zachovalé vodní prostředí. Rozmanitost a krása podblanických luk Za slunečných letních dní můžeme pozorovat především na loukách třepotavý let chráněného otakárka fenyklového i ovocného, vícero druhů čmeláků (všichni jsou také zákonem chráněni) a lesních mravenců podrodu Formica, stavějících svá hnízda o výšce až přes metr převážně z jehličí. Běžný je zde zeleně zbarvený brouk svižník polní, kterého můžeme již časně zjara spatřit na osluněných písčitých místech.
Čtěte také: Chráněný roháč obecný
Z obratlovců patří mezi kriticky ohrožené druhy pozoruhodná mihule potoční, kterou můžeme nalézt v některých přítocích Blanice. Nepatří mezi ryby, ale je zástupcem starobylé skupiny mihulovců. Její larvy jsou slepé a žijí několik let zahrabány v jemných potočních náplavech. Zákonem chráněná je i vranka obecná, považovaná za citlivý druh, který svým výskytem také dokazuje dlouhodobou dobrou kvalitu vody. Zatím ve zdejších vodách bylo potvrzeno na dvacet druhů ryb.
Z ocasatých obojživelníků zde žije čolek horský a obecný, z žab kuňka ohnivá, ropucha obecná, rosnička zelená, "zelení" i "hnědí" skokani, z plazů náš jediný jedovatý had zmije obecná, u vod je běžná užovka obojková, hojný je i slepýš křehký a ještěrky obecná i živorodá. Ochrana ptactva a ochranářské projekty Ve zdejší krajině jsou početně zastoupeni ptáci, kterých zde bylo dosud nalezeno sto osmdesát tři druhů, z nichž zde sto jedenáct hnízdí. Z nich patří mezi nejzajímavější např. bekasína otavní, bramborníček hnědý, chřástal kropenatý, koroptev polní, křepelka polní, lejsek malý, pisík obecný, potápka malá, potápka roháč, sluka lesní, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý či výr velký.
Dlouhodobě a podrobně je zde sledován výskyt a biologie ledňáčka říčního, který zde na několika místech pravidelně hnízdí. Úspěšně se zde vyzkoušely i umělé nory, které zvyšují hnízdní možnosti tohoto druhu. Probíhá zde i ochranářský projekt podporující ve zdejších lesích hnízdní možnosti chráněného holuba doupňáka. Ochrana ohrožených druhů různých savců Na území CHKO bylo zatím potvrzeno čtyřicet druhů savců. Z netopýrů se zde pravidelně vyskytují netopýři černý, velký a některé další druhy. Přes teplé období roku lze netopýry nalézt na půdách budov či v dutých stromech, zimu však přežívají v jeskyních a někdy i ve sklepeních budov.
Podél Blanice lze pravidelně pozorovat pobytové stopy (trus, zbytky potravy, "klouzačky", stopy na břehovém bahně) vydry říční, která zde i vyvádí svá mláďata. Jen vzácně přímo spatříme tuto plachou šelmu, která může za jedinou noc přeběhnout mnoho kilometrů. V lesích se zde objevují obě barevné formy veverky obecné (rezavá i hnědá). Pro úplnost je nutno zmínit, že se zde chráněné a ohrožené druhy nejen zkoumají a evidují.
Ve spolupráci s ČSOP Vlašim se zde realizují každoročně četné záchranné transfery (např. při vypouštění rybníků jde o raky, škeble a velevruby), do Stanice pro handicapovaná zvířata ve Vlašimi se občas odvážejí zvířata poraněná, která se zde doléčí a pokud je to možné potom opět vypouštějí do přírody. Rozmanitost krajiny a druhů je typická Celkově lze zoologicky hodnotit území CHKO Blaník jako velmi pestré a zajímavé, včetně výskytu řady zajímavých i vzácných druhů.
Zejména mezi bezobratlými nacházíme mnoho unikátních nálezů druhů, které jsou třeba známy na území našeho státu jen z několika lokalit (např. blanokřídlí, brouci), ale nejsou zařazeny do vyhlášky o zvláště chráněných druzích ani do Červených seznamů. Dosavadní průzkumy dosud potvrdily v podblanické krajině přes patnáct set druhů živočichů, což je ale ve skutečnosti jen zlomek skutečného stavu. Je nepochybné, že další podrobné průzkumy zejména bezobratlých živočichů přinesou mnoho zajímavých zjištění.
tags: #tuhyk #obecny #stav #ohrozeni
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]