Pojem Česká národní banka nebo chcete-li ČNB zaznívá z médií docela často. Tušíte ale, co vše má tato instituce na starosti? Česká národní banka je orgán, který má za úkol dohlížet na finanční trh v naší zemi. Nefunguje jako klasická banka. Jedná se o právnickou osobu veřejného práva. Její sídlo je v Praze. Kompetence, které má, upravuje zákon.
Centrální banka má své hlavní sídlo v Praze, zastoupení pak v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě a Hradci Králové.
Hlavní cíl její práce spočívá v péči o cenovou stabilitu. Tím přispívá k udržitelnému hospodářskému růstu. Další činností banky je finanční stabilita a bezpečné fungování finančního systému v České republice. Vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank.
Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo nutné, aby v Československu začala fungovat nějaká vlastní instituce, která bude mít na starosti bankovní a měnový systém. V únoru 1919 vznikl Bankovní úřad ministerstva financí. O něco později, po několika letech příprav, vznikla v roce 1926 Národní banka Československá (NBČ). V letech 1939-1945 musela NBČ přijmout název Národní banka pro Čechy a Moravu. V období mezi lety 1950-1989 docházelo ke snaze přizpůsobit bankovnictví sovětskému modelu. Byly sloučeny čtyři samostatné finanční ústavy: Národní banka Československá, Slovenská Tatrabanka, Živnostenská banka a Poštovní spořitelna.
Po pádu komunistického režimu došlo ke vzniku tzv. dvoustupňového systému. Od Státní banky se oddělily obchodní činnosti, které začala mít na starosti Komerční banka. Po vzniku České republiky, k 1. lednu 1993, začaly fungovat dvě nové Centrální banky.
Čtěte také: České Právo a Příroda
V čele České národní banky stojí sedmičlenná Bankovní rada. Členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři členové. Všechny členy jmenuje prezident republiky na šest let. A také je může odvolat. Všichni členové musí být bezúhonní, svéprávní, vysokoškolsky vzdělaní a mít dostatečné zkušenosti i uznání v měnových záležitě či v oblastech finančního trhu.
Česká národní banka má hned několik důležitých funkcí:
Devizové rezervy slouží jako finanční rezerva centrální banky v cizí měně, které mají pokrýt momentální peněžní deficit banky. Tím se zajistí stabilita. Poslední devizovou operací na domácích trzích byly devizové intervence, kterými Centrální banka ovlivňovala výši kurzů koruny. K tomuto kroku přistoupila v listopadu 2013, kdy cíleně oslabovala kurz koruny, aby ho udržela poblíž 27 CZK/EUR.
Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, má výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince. Dbá o to, aby byl v ČR plynulý a hospodárný peněžní oběh. Také zajišťuje uměleckou a technickou tvorbu peněz, výrobu i dodávky. Podílí se též na tvorbě ochrany platidel proti padělání.
Práva a povinnosti České národní banky jasně určuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Centrální banka nemůže zasahovat do rozhodnutí banky týkající se jejích obchodů a ani jejího řízení. Bankovní dohled provádí jen prostřednictvím různých doporučení a vydáváním pravidel, která mají banky motivovat k obezřetnému podnikání.
Čtěte také: Články z Ekologie a Právo
V souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance má ČNB výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince, včetně mincí pamětních, a řídit peněžní oběh. ČNB dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh. ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje uměleckou a technickou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na jejich realizaci.
Centrální banky samozřejmě existují i jinde ve světě. Dělí se do třech skupin podle vlastníka. Například ve Švýcarsku je centrální banka v soukromých rukou. Svou centrální banku má také Evropská unie. Je jí Evropská centrální banka. Pokud by Česká republika přistoupila k euru, přestala by se ČNB starat o měnovou politiku a podstoupila by tyto pravomoci pod Evropskou centrální banku.
Opakování je matka moudrosti, takže si zde připomeňme, že většinu v hospodářství platných peněz vytvářejí soukromé obchodní banky, které mají moc vydávat do oběhu zcela nové peníze z ničeho - v bankovním žargonu tzv. účetní peníze. Tím je zároveň řečeno, že neplatí tradovaná funkce bank jakožto pouhých zprostředkovatelů toku volných prostředků od střadatelů k investorům a zpět. Lakonicky formulováno, banka může půjčit (či vydat peněz) víc, než má. Teprve empirický důkaz (!) profesora ekonomie Richarda Wernera v roce 2013 ukončil planý akademický spor ekonomů o (ne)výlučné povaze bankovnictví a s ní spojenými třemi různými teoriemi bankovnictví a vzniku peněz (1. výhradně zprostředkovatelská role bez možnosti emitovat nové peníze, 2. emise peněz prostřednictvím frakčních rezerv a 3. úvěrová emise peněz), který trval po celé minulé století.
Čtěte také: Knižní publikace o právu a ochraně přírody
tags: #kdo #ma #výhradní #právo #emise #peněz