V médiích často slyšíme o tom, že biodiverzita je v ohrožení. Víme ale, co to je biodiverzita a co to znamená, když se mluví o jejím ubývání nebo ohrožení?
Pro jednoduchost budeme uvažovat o biodiverzitě jako o počtu druhů rostlin a živočichů na jednotku plochy. Pestrost prostředí má obrovský význam pro jeho stabilitu, přírodní vazby a zachování koloběhu vody a živin včetně skleníkových plynů.
Biodiverzita i její vztah ke schopnosti pohlcovat CO2, je dlouhodobě předmětem vědeckých diskuzí. Zobecnění, která použijeme v našem pracovním listu, neplatí za každé situace. Liší se podle prostředí, zeměpisné šířky, velikosti plochy, nadmořské výšky, množství srážek a dalších.
Přesto zkusíme vyhodnotit, kolik CO2 mohou pohltit rostliny v různorodém prostředí, aniž bychom započítávali počet vzrostlých stromů, které mají největší vliv. Asi všichni tušíme, že tím, kdo necitlivě zasahuje do ekosystému planety, není nikdo jiný než člověk, tedy my.
Tento pracovní list je určen žákům 1. a 2. stupně základní školy. Cílem pracovního listu je ověřit znalosti z našich videí.
Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity
Pracovní list k námětu do výuky Den Země: Planeta, která volá o pomoc. Porovnejte si znalosti z našich videí.
Infografika webu faktaoklimatu.cz vysvětluje, co jsou tzv. body zlomu (tipping points). Podobně jako větev snese určité zatížení, než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách „zlomit“ a přejít do kvalitativně odlišného stavu.
Podívej se zblízka na některé ledovcové a kryogenní ekosystémy. V dnešní hodině podrobněji prozkoumáme Krkonošský národní park, který chrání nejcennější partie našeho nejvyššího pohoří.
Pracovní list pro žáky 2. stupně a střední školy k samostatné práci. Procvičuje pojmy a znalosti: původní lesy a pralesy v ČR, hospodářské a přirozené lesy, monokultury.
Program Patronáty ukazuje skupinám dětí a mládeže, jak se aktivně zapojit do ochrany přírody. Cílem programu je propojit skupinu žáků s odborníkem a také se správcem nějakého cenného území a nasměrovat mladé k účinným aktivitám ochrany přírody.
Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce
Zapojení žáci pečují o “svůj” kousek krajiny a díky tomu se dozvídají jaké jsou v místě přírodní hodnoty, jak funguje daný biotop a mnoho dalších souvislostí. Žáci se mohou podílet na plánování aktivit (viz příloha - myšlenková mapa na úložišti), samotné práce, vyhodnocování a plánování dalších zásahů v rámci péče o cílové druhy a území. V rámci tohoto programu žáci nejsou zapojeni do vyhledávání spolků, oslovování odborníků nebo aktérů v ochraně přírody.
Žáci vyhledají lokality v okolí, zajímavé z hlediska ochrany nebo obnovy přírody. Zvolí je na základě znalosti místa, dopravní dostupnosti a ochotě organizací, které o lokalitu pečují spolupracovat se školní skupinou, vhodnou lokalitu.
Využijí webové stránky nebo sociální sítě obce, kraje, ochranářských organizací (např. Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická apod.), organizací spolupracujících na ochraně přírody se školami (např. projekt Patronáty Skautského institutu, Praha kvete), nebo mapové aplikace jednotlivých projektů (např. z místní organizace ZO ČSOP) s dotazem na možnost návštěvy lokality a zapojení se do péče o přírodu.
Při návštěvě lokality se podílí na sčítání cílových druhů (např. orchidejí, kosatců sibiřských, ocúnů jesenních v případě mokřadní louky), na monitoringu rozmanitosti (např. rostlin nebo hmyzu) a diskutuje dopady použitých zásahů s aktérem z ochranářské organizace.
Podle pokynů dospělého se zapojí do péče o lokalitu (např. vyřezávání náletových dřevin, hrabání a odklízení posečené biomasy, dosívání semen lučních druhů).
Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín
Konkrétně u tohoto ilustrativního příkladu žáci navštívili na kole mokřadní louku, nově vyhlášenou za přírodní památku. Doprovázeli je pedagogové školy, kteří současně působí v ZO ČSOP, která o louku dlouhodobě pečuje.
Úloha se zaměřuje na reflexi praktického zapojení žáků do péče o přírodu či její obnovu. Předpokládá, že již proběhly samotné pracovní aktivity.
Zde si můžete volně stáhnout materiály nejen pro zábavu a potěšení svých dětí, ale i pro školní výuku. Patří mezi ně materiály pro mateřské školy, 1. a 2. stupeň ZŠ i pro střední školy.
Inspirace pro všechny, kteří chtějí zavést problematiku ochrany rorýsů a dalších synantropních druhů do výuky. Výukový program přiblíží žákům formou her a vlastního prožitku průběh hnízdění čápů od jejich příletu na hnízdo až po vyvádění mláďat.
Žáci pochopí důležitost dostupnosti potravních zdrojů pro úspěšné hnízdění, uvědomí si, jaké nebezpečí na čápy v naší krajině číhá v podobě lidských odpadků. Žáci se jako hejna vlaštovek a čápů vydávají na svoji cestu do zimovišť. Zjistí, čím se liší jejich trasy a proč čápi nemohou letět přes Středozemní moře. Na cestě čelí mnoha nebezpečím. Kolik z ptáků z hejna doletí?
Příručka pro učitele 1. st. Žáci se seznámí s různými nástrahami, které ptákům člověkem vytvořené prostředí chystá. Žáci pochopí, jak je možné určité situace řešit. Pokusí se lokalizovat nebezpečná místa na jejich škole a školní zahradě a sami se mohou podílet na jejich zabezpečení. Tím se aktivně zapojí do ochrany ptáků.
Žáci se seznámí s vlaštovkami a jiřičkami, jejich způsobem života. Naučí se oba druhy spolehlivě rozlišit a pochopí problémy těchto ptáků.
Skupinky žáků představují obyvatele různých vesnic. Všechny mají jedno společné: hnízdí v nich čápi. Lidé je mají rádi a každé jaro se těší na jejich návrat. Nyní se ale stalo něco, co může čápy ohrozit. Dokonce to může být tak vážné, že by vesnice o své čápy mohla přijít. Obyvatelé jednotlivých vesnic musejí nejdříve zjistit, co se u nich stalo. Následně zjišťují informace k danému problému, na jejichž základě vytvoří plán, jak čápům mohou pomoci.
Žáci představují obyvatele určitých států Středomořské oblasti. Každým rokem těmito státy táhne obrovské množství ptáků a každá země čelí vzhledem k ochraně ptáků vážnému problému. Úkolem žáků je v rámci skupinové práce zjistit, jakou zemi skupinka zastupuje, s jakým problém ochrany přírody se daná země potýká a snaží se navrhnout možná řešení.
Výukový program přiblíží žákům 6. a 7. tříd lesní obyvatele, význam šplhavců, starých stromů a mrtvého dřeva ponechaného v lese. Žáci se seznámí s nebezpečím, které pro ptáky představuje sklo - moderní a stále více používaný materiál současnosti. Při práci s cizojazyčnými materiály využijí své znalosti angličtiny a zjistí, jak velký je problém, jehož existenci mnoho lidí ani netuší.
Žáci se seznámí s rorýsem obecným, představitelem synantropních druhů ptáků. Pochopí proces synantropizace a naučí se více vnímat ptáky ve svém okolí. Žáci se seznámí s významem mokřadů pro ptáky a s hlavními problémy, které v současnosti mokřady (a s nimi i jejich obyvatele) ohrožují.
Pokud hledáte aktuální témata, která jsou současně zpracovaná formou vhodnou pro starší žáky a studenty, doporučujeme naši podcastovou sérii Občané z Ostrovní. Podcastová série vzniká za spolupráce Knihovny Václava Havla a spolku Mladí Občané. Mladí moderátoři si v ní zvou své hosty a mluví s nimi o tématech, která zajímají nastupující generaci - duševní zdraví, ekologie, finance, vzdělávání, nerovnosti ve společnosti, vztah mladých k tradicím a další témata.
"Biodiverzita-to jsme my!" v Zoologické zahradě Brno. Mezinárodní organizace WAZA vyhlásila kampaň „Biodiverzita - to jsme my!“, aby podpořila Dekádu OSN 2011-2020.
Cílem práce je vytvořit pracovní listy pro žáky prvního a druhého ročníku základních škol v rámci Zoologické zahrady v Brně, kde se s danou problematikou seznámí. Vytvořené pracovní listy se budou testovat na vybraných základních školách, aby se zjistila obtížnost jednotlivých učebních úloh. Hlavními metodickými nástroji je pozorování a fotodokumentace vybraných druhů zvířat v Zoologické zahradě v Brně. Nástrojem pro zjišťování dat je dotazník, který je určený pro 4.-5. a 8.-9. stupně základních škol.
tags: #biodiverzita #pracovní #list #pro #školy