Pro společnosti působící v České republice i na mezinárodní úrovni je klíčové znát a dodržovat relevantní environmentální regulace a mezinárodní standardy. V České republice se environmentální legislativa dotýká mnoha oblastí.
Hygienické Požadavky na Potravinářské Prostory
Obecná pravidla a požadavky na hygienu jsou obsaženy v tzv. hygienickém balíčku, tj. souboru právních předpisů, které v samém základu upravují podmínky, které provozovatel potravinářského podniku (dále jen PPP) musí splňovat, aby zajistil výrobu zdravotně nezávadných potravin.
Nař. č. 852/2004 je základním hygienickým předpisem, který stanovuje obecné hygienické požadavky vztahující se na všechny fáze výroby, zpracování a distribuci potravin. Vztahuje se na všechny PPP, s výjimkou např. prvovýroby pro soukromé domácí použití, přípravy, manipulace a skladování v domácnostech, prodeje ze dvora aj. Hygienická pravidla jsou stanovena jak pro prvovýrobu a související postupy, tak pro činnosti následující po prvovýrobě včetně výroby potravin.
PPP musí zajistit řádné provádění všech požadavků, aby byla zajištěna bezpečnost potravin. Potravinářský podnik, ve kterém se zpracovávají potraviny živočišného původu, musí vedle nař. č. 852/2004 rovněž provádět příslušné požadavky nař. č. 853/2004. Výroba potravin ze surovin rostlinného původu a ze zpracovaných produktů živočišného původu, které byly získány v souladu s nař. č. 853/2004, však spadá pod nař. č.
Hygienické požadavky na potravinářské prostory a činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin jsou podrobně upraveny v Příloze II nař. č. Použité stavební materiály, stavebně technický stav a vybavení provozovny nesmí negativně ovlivňovat potraviny. Potravinářské prostory musí být zabezpečeny proti vnikání škůdců a kontaminantů z okolí a musí umožňovat účinné čištění, provádění deratizace, dezinsekce a dezinfekce.
Čtěte také: Ochrana Přírody a Lesní Hospodářství
Zároveň nesmí docházet k hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin, kondenzaci par, nadměrnému usazování prachu nebo tvorbě plísní. V potravinářských prostorách musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním, prostory musí mít náležité přírodní nebo umělé osvětlení.
Podlahy - musí být udržovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. Stěny - musí být udržovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. Okna a jiné otvory - musí být konstruovány tak, aby se zabránilo hromadění nečistot. Dveře - musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. Povrchy (včetně povrchů zařízení) - musí být udržovány v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné.
K dispozici musí být rovněž příslušenství pro čištění, dezinfekci a skladování pracovních nástrojů a pracovního vybavení, zařízení určené k mytí potravin. Pokud jsou spolu s potravinami přepravovaný i jiné výrobky a předměty, musí být zajištěno účinné oddělení potravin tak, aby bylo vyloučeno možné negativní ovlivnění potravin.
Všechny předměty, instalace a zařízení, se kterými přicházejí potraviny do styku, musí být udržovány v čistotě a dobrém stavu a musí být a konstruovány takovým způsobem a z takových materiálů, aby riziko kontaminace potravin bylo sníženo na minimum. Pracovní plochy, nástroje, zařízení, nádobí, manipulační, přepravní obaly, obalové materiály a další prostředky, které přicházejí do přímého styku s potravinami, nesmí být poškozené, musí být funkčně vyhovující a vyrobené z materiálů určených pro styk s potravinami.
Je-li to nezbytné, musí být zařízení vybaveno odpovídajícím kontrolním přístrojem (např. s potravinami a pro jejich skladování. dostatečný počet splachovacích záchodů připojených na účinný kanalizační systém. dostatečný počet vhodně rozmístěných umyvadel na mytí rukou.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Nakládání s Odpady
Úložiště odpadů musí být udržována v čistotě a zabezpečena proti vnikání škůdců/zvířat. Odpady z potravinářských prostor musí být likvidovány ekologickým způsobem tedy v souladu s požadavky zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech. PPP by měl mít zajištěn sběr odpadu osobou, která má oprávnění pro provozování zařízení na sběr nebo výkup nebo využívání nebo odstraňování odpadu.
Pokud v provozu vznikají vedlejší produkty živočišného původu, musí PPP zajistit bezpečné zacházení s těmito produkty dle požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 1069/2009, a to ve všech fázích sběru, přepravy a manipulace, skladování a odstraňování. Mezi vedlejší produkty živočišného původu patří např. odřezky masných a mléčných výrobků, zmetkové či vyřazené potraviny živočišného původu, rozbitá vejce či veškerý odpad vznikající v zařízeních společného stravování.
Na vedlejší produkty živočišného původu platí některá specifická omezení např. PPP musí ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zajistit, aby nedošlo k jakékoliv kontaminaci včetně kontaminace látkami vyvolávajícími alergie nebo nesnášenlivost. Při teplotách, stanovených právními předpisy či výrobcem potraviny. Pracovník v potravinářském podniku je povinen dodržovat základní zásady osobní hygieny.
Zejména základní hygienické požadavky a návyky při manipulaci s potravinami, pečovat o tělesnou čistotu a hygienu, udržovat pracovní oděv čistý. PPP proto zajistí, že v podniku budou pracovat pouze osoby zdravotně způsobilé pro práci v potravinářském podniku. Z provozu musí být vyloučena každá osoba, která trpí chorobou, nebo je přenašečem choroby, která může být přenášena potravinami, nebo je postižena například infikovanými poraněními, kožními infekcemi, vředy nebo průjmy.
Systém HACCP a Mikrobiologické Požadavky
Je nutné podotknout, že pravidla uvedená v Příloze II, jsou obecného charakteru a umožňují do jisté míry flexibilní řešení. PPP podle ustanovení čl. 5 nař. č. 852/2004 musí mít vytvořen a zaveden jeden nebo více stálých postupů vycházející ze zásad systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis and Critical Control Points, HACCP).
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Tento systém je považován za užitečný nástroj k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin. Zavedení systému může pomoci také ke snížení a minimalizaci ztrát, optimalizaci nákladů a ke zlepšení chodu provozu jako takového. Nař. č. 852/2004 umožňuje při implementaci kritických kontrolních bodů určitou flexibilitu, aniž by došlo ke snížení bezpečnosti potraviny. Princip flexibility by se měl aplikovat zejména v malých podnicích. V těchto provozech může stačit implementace příručky správné a hygienické praxe zpracovaná daným potravinářským odvětvím, ať už na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni Společenství nebo vlastní příručka správné praxe aplikovaná na danou provozovnu.
S uplatňováním hygienických požadavků velmi úzce souvisí mikrobiologické požadavky. Potraviny nesmějí obsahovat mikroorganismy (např. Salmonella spp., Listeria monocytogenes) nebo jejich toxiny (např. stafylokokové enterotoxiny) či metabolity (např. histamin) v množství, které by představovalo riziko pro lidské zdraví. Bezpečnost potravin by měla být zajišťována zejména preventivními přístupy jako je implementace postupů založených na zásadách HACCP.
Nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, stanovuje několik konkrétních mikrobiologických kritérií. a potravina není považována za bezpečnou ke konzumaci. PPP by tedy měli v případě potřeby provádět studie s cílem prověřit, zda jsou kritéria splněna po celou dobu skladovatelnosti výrobku.
Dle ustanovení čl. 6 odst. 2 nař. č. 852/2004 a § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích musí PPP každý provoz registroval u příslušného orgánu. Právní předpisy Společenství vyžadují, aby některé provozy, ve kterých je manipulováno s potravinami živočišného původu, byly schváleny. Schvalování je upraveno zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Schválené zařízení obdrží schvalovací číslo, které v podobě oválu uvádí na obalu potraviny.
Provozy produkující klíčky musí být v souladu s požadavky nařízení Komise (EU) č. 210/2013 o schvalování provozů produkujících klíčky a podle nař. č. 852/2004 schváleny rozhodnutím SZPI. Požadavky na schválení se vztahují i výroba klíčků v rámci provozování stravovacích služeb.
Ozařování potravin ionizujícím zářením - vystavení potravin kontrolovanému množství ionizujícího záření po určitou dobu - lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti PPP ozařovny rozhodnuto ze strany SZPI. Postupy pro schvalování ozařoven, kontrolu ozařoven a kontrolu ozářených potravin, upravuje ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů , § 3 a 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a prováděcí vyhláška č.
Energetický Management a Audity
Energetický management je systém hospodaření s energií, který představuje strategický přístup zaměřený na efektivní využívání energie a trvalé snižování její spotřeby. Cílem je zavést systém, který umožňuje organizacím neustále zlepšovat své energetické hospodaření a snižovat provozní náklady. Jde o cyklický proces zahrnující plánování, monitorování a optimalizaci spotřeby energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií stanovuje povinnost provést energetický audit. Tento zákon rovněž obsahuje výjimku, podle které se povinnost zpracovat energetický audit netýká osob, které mají zavedený certifikovaný systém hospodaření s energií.
Směrnice 2023/1791/EU o energetické účinnosti zavádí v této oblasti nové požadavky, které budou platit po transpozici směrnice do zákona č. 406/2000 Sb. podniky s průměrnou roční spotřebou energie vyšší než 10 TJ za předchozí tři roky, musí být podrobeny energetickému auditu a to do 11. podniky s průměrnou roční spotřebou energie vyšší než 85 TJ za předchozí tři roky musí uplatňovat systém hospodaření s energií a to do 11.
Environmentální Due Diligence (EDD)
Při nákupu areálu nebo brownfieldu se můžete setkat s neviditelnými hrozbami, které dokážou zhatit i tu nejlépe promyšlenou investici. Environmentální due diligence (EDD) je klíčem k odhalení skrytých rizik, ochraně vašeho kapitálu a zajištění klidu. Environmentální due diligence (EDD) je systematické prověření nemovitosti s cílem identifikovat a vyhodnotit potenciální ekologická rizika a závazky.
EDD prověřuje, zda nemovitost splňuje veškeré environmentální normy a regulace a zda neexistuje riziko kontaminace půdy nebo podzemních vod. Správně provedená environmentální due diligence podporuje strategická rozhodnutí tím, že poskytuje data pro rozpočtování potenciálních nákladů na sanaci, vyjednávání podmínek transakce nebo rozhodnutí od vysoce rizikových obchodů. Zanedbání EDD tak může vést nejen k přímým finančním sankcím, ale i k širším negativním dopadům na atraktivitu společnosti pro investory a partnery, což ovlivňuje dlouhodobý růst a reputaci.
Proces environmentální due diligence se obvykle dělí na dvě hlavní fáze, které postupně odhalují potenciální i skutečné ekologické zátěže. Phase I ESA je neinvazivní posouzení, jehož primárním cílem je identifikovat a vyhodnotit potenciální environmentální závazky spojené s nemovitostí. Klíčové prvky Phase I ESA zahrnují: přezkum regulačních a historických záznamů, obhlídku místa, rozhovory a prověření potenciálního pronikání par (vapor encroachment screen).
Pokud Phase I ESA odhalí "červené vlajky" nebo potenciální environmentální problémy (Recognized Environmental Conditions - RECs), následuje hloubková Phase II ESA. Mezi běžné aspekty Phase II ESA patří: geofyzikální průzkumy, průzkumy půdního plynu a vnitřního ovzduší, průzkumné sondy a odběr vzorků z různých médií. Sekvenční povaha fází I a II ESA odráží přístup založený na riziku, kde počáteční neinvazivní kontroly řídí nákladnější, invazivní vyšetřování.
Důležité je také, že dodržování mezinárodních standardů, jako jsou ASTM E1527-21 a E1903-19, je zásadní nejen pro technickou přesnost, ale také pro právní ochranu. To znamená, že pouhé provedení posouzení nestačí; musí být provedeno správně a v souladu s uznávanými standardy, aby poskytlo zamýšlenou právní ochranu před budoucími závazky.
Brownfieldy a Kontaminace
Brownfieldy jsou definovány jako nevyužívané, zanedbané areály, které často ztratily svůj původní účel a mohou být kontaminované. Typicky vznikají jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné lidské činnosti. Mezi nejčastější kontaminanty v českých brownfieldech patří ropné látky, chlorované alifatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenylů (PCB) a těžké kovy.
Tyto látky pocházejí z různých zdrojů, jako jsou opuštěné průmyslové podniky, zemědělské areály, ropné rafinerie, skládky odpadů, nezabezpečené sklady nebezpečných látek nebo bývalé vojenské základny. Rozmanitost původu kontaminace brownfieldů znamená, že univerzální přístup k environmentální due diligence je nedostatečný. Je nezbytné provést cílené šetření, které vychází z detailní znalosti historického využití dané lokality. Například, areál s bývalou chemickou výrobou bude vyžadovat jiné typy analýz než bývalý zemědělský statek.
Kontaminace navíc není statickým problémem; může migrovat různými médii, což vytváří komplexní a vyvíjející se rizika. Znečištění přítomné v půdě může pronikat do podzemních vod, které mohou sloužit jako zdroj pitné vody, nebo se těkavé látky mohou uvolňovat do ovzduší, což představuje zdravotní rizika pro obyvatele.
Finanční a Právní Důsledky Kontaminace
Environmentální kontaminace nemovitosti může mít dalekosáhlé finanční a právní důsledky, které výrazně přesahují prvotní náklady na nákup. Jedním z nejzásadnějších právních principů je odpovědnost in rem, což znamená, že závazek likvidace ekologické zátěže sleduje právní osud nemovitosti a přechází na její právní nástupce.
Náklady na sanaci kontaminované půdy a podzemních vod se mohou vyšplhat do milionů korun a v případě rozsáhlé zátěže mohou být pro firmu likvidační. Kromě přímých nákladů na remediaci dochází i ke snížení tržní hodnoty nemovitosti. Právní důsledky zahrnují vysoké peněžní sankce a pokuty.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravidelně ukládá firmám pokuty v řádu statisíců až milionů korun za porušení environmentálních předpisů, například za nepovolené nakládání s vodami, provoz betonáren bez povolení, nesplnění opatření k nápravě nebo porušení Zákona č. 185/2001 o odpadech. Kromě přímých nákladů na sanaci a pokut může environmentální kontaminace a nedodržování předpisů vážně ovlivnit tržní atraktivitu nemovitosti, přístup k financování a celkovou návratnost investice, zejména s přitvrzujícími se ESG regulacemi a iniciativami „Green Deal“.
Environmentální Legislativa a Standardy
V České republice se environmentální legislativa dotýká mnoha oblastí. Patří sem například Vyhláška MŽP č. Dále jsou klíčové zákony upravující ochranu ovzduší, nakládání s odpady a obaly, a nakládání s vodami a odpadními vodami. Vodní Zákon č. 201/2012 Sb. například stanovuje povinnosti týkající se ekologických zátěží a přestupků souvisejících s vodním hospodářstvím.
Na mezinárodní úrovni hrají důležitou roli standardy jako ASTM E1527-21 a ASTM E1903-19, které poskytují metodické pokyny pro provádění fází I a II environmentálních posouzení lokalit. Tyto standardy jsou uznávány globálně a jejich dodržování je často nezbytné pro právní ochranu investic.
Směrnice CS3D má za cíl podporovat udržitelné a odpovědné chování podniků napříč jejich globálními hodnotovými řetězci a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Zvyšující se propojení environmentálního práva s širšími koncepty korporátní udržitelnosti (ESG) a náležité péče v oblasti lidských práv znamená, že environmentální compliance již není izolovanou záležitostí, ale základní součástí celkového řízení společnosti a správy rizik. To má přímý dopad na přístup k financování a vnímání společnosti na trhu.
ARROWS a Environmentální Due Diligence
V oblasti environmentální due diligence a akvizic nemovitostí je klíčové mít po boku partnera, který rozumí nejen právním předpisům, ale i komplexním obchodním a environmentálním souvislostem. ARROWS nabízí komplexní právní služby, které pokrývají všechny aspekty environmentální due diligence a souvisejících rizik.
Advokátní kanceláři ARROWS věří více než 2 000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Naše portfolio zahrnuje zkušenosti z poskytování dlouhodobých služeb více než 150 akciovým společnostem, 250 s.r.o. Zakládáme si na rychlosti a vysoké kvalitě. Naše deset let budovaná síť ARROWS International nám umožňuje prakticky denně řešit problematiku s mezinárodním prvkem ve více než 70 zemích světa.
Kromě tradičních právních služeb se ARROWS aktivně angažuje v propojování klientů. Umíme klienty propojit mezi sebou v případě, že mají zajímavé investiční nebo obchodní příležitosti. Rádi si také poslechneme zajímavé podnikatelské či byznysové nápady. Environmentální due diligence není jen doporučením, ale strategickou nezbytností pro každého, kdo uvažuje o nákupu areálu nebo brownfieldu. Chrání vaši investici před skrytými riziky, potenciálně milionovými pokutami a dlouhodobými právními závazky.
Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení.
tags: #kdo #stanovuje #ekologické #normy #pro #podnik
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]