Kdo vytváří odpad v České republice: Statistika a trendy

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s vysokou produkcí odpadu, ale také s vyspělým systémem třídění a recyklace. Nicméně, jak ukazuje statistika, existuje stále prostor pro zlepšení v mnoha oblastech, od produkce odpadu v průmyslu až po recyklaci stavebního odpadu.

Produkce odpadu v ČR

V České republice se v roce 2016 vyprodukovalo přibližně 26 milionů tun odpadu, což odpovídá zhruba 2,5 tuny odpadu na občana. Toto množství představuje snížení o 4,5 % oproti roku 2015. Hlavní podíl na snížení produkce odpadu mají společnosti, které dokázaly snížit svou produkci o 6 %. Právě firmy totiž tvoří hlavní podíl na produkci odpadu v ČR, podílejí se na celkovém množství přibližně 85 % (tedy 22 miliony tun odpadu).

Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku. V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun.

Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Produkce odpadu na obyvatele (kg)

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů. Viditelný pokles v časové řadě byl zaznamenán v „covidovém“ roce 2020, kdy na jednoho obyvatele EU vzniklo 4 817 kilogramů odpadu.

Čtěte také: Pozitivní a negativní vlivy na přírodu

Třídění a recyklace komunálního odpadu

Pokud vezmeme recyklaci obalů jako celek, tak za rok 2016 se Česká republika umístila na druhém místě za Belgií. Průměrný Čech v roce 2016 vytřídil 44,8 kilogramu plastů, papíru, skla a nápojových kartonů. Pokud zahrneme i recyklaci kovů, tak se dostáváme na téměř 56 kilogramů vytříděného odpadu na Čecha (včetně dětí). Ve třídění papírového odpadu a jeho recyklaci se pohybujeme na pátém místě v rámci Evropské unie, kdy průměrný Čech vytřídí ročně přibližně cca 20 kilogramů papíru.

Zatímco množství odpadů končících v popelnicích v posledních letech mírně roste, třídění podle Českého statistického úřadu stagnuje. Zdaleka ne vše, co Češi vytřídí, navíc může zamířit k dalšímu zpracování. Lidé se totiž podle ministerstva životního prostředí často dopouštějí chyb, které znehodnotí obsah celého kontejneru.

Nejvíce Češi třídí papír. „Konkrétně bylo na obyvatele vytříděného 15 kilogramů papíru, 11 kilogramů skla, 10 kilogramů plastů, pět kilogramů kovů a pět kilogramů ostatních odděleně sbíraných složek,“ informovala Miroslava Veselá z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu. Veselá zároveň zdůraznila, že za posledních deset let množství vytříděného odpadu na obyvatele značně vzrostlo. Zatímco v roce 2002 Češi vytřídili 16 kilogramů odpadu na obyvatele, loni to bylo 46 kilogramů. Narůst se však v posledních letech citelně zpomalil, od roku 2008 objem vytříděného odpadu téměř stagnuje.

Stavební odpad a jeho recyklace

V oblasti udržitelnějšího stavebnictví je důležitým krokem především recyklace stavebního odpadu a snižování ekologických dopadů stavebních projektů. Odpad ze stavebnictví zahrnuje betonové zbytky, cihly, dřevo, kovy a další materiály. Alespoň zčásti využívá recyklaci stavebního odpadu při realizaci projektu většina dotázaných stavebních společností (78 %).

Z celkového množství stavebního odpadu se většině dotázaných stavebních společností (66 %) daří recyklovat nebo znovupoužít v průběhu stavebního procesu do 20 % odpadu. Betonové trosky a cihly patří mezi nejběžnější materiály, které lze recyklovat a znovu použít. Beton se může rozdrtit a použít jako výplň nebo základní materiál pro nový beton, což šetří přírodní suroviny a energii.

Čtěte také: Jak se tvoří minerály?

Příkladem je oceněný produkt betonu Ecocrete, který využívá recyklovaný materiál z cihel získaných ze stavebních demolic. „Tím snižujeme produkci odpadu a uhlíkovou stopu výroby.

Recyklaci stavebního odpadu při realizaci staveb využívá 78 % dotázaných stavebních společností. Již čtvrtina stavebních firem má stanoveny měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu staveb. Většina stavebních společností (60 %) má na stavbách již zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu.

Udržitelné stavebnictví a certifikace

V oblasti udržitelnějšího stavebnictví je důležitým krokem především recyklace stavebního odpadu a snižování ekologických dopadů stavebních projektů. Existující standardy a normy se zaměřují na různé aspekty udržitelnosti a kvality budov. Slouží k podpoře vytváření lepšího a zdravějšího životního prostředí.

• LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) využívá 13 % dotázaných stavebních firem. LEED je mezinárodní systém hodnocení ekologické udržitelnosti budov.
• BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) využívá 12 % dotázaných stavařů. BREEAM je metoda a systém hodnocení udržitelnosti budov, který se používá hlavně ve Spojeném království, ale i v dalších zemích.
• Passive House Standard využívá 9 % dotázaných firem. Passive House Standard, nebo také „Passivhaus“, je koncept a standard pro extrémně energeticky efektivní budovy.
• WELL Building Standard využívá 5 % dotázaných. WELL Building Standard se zaměřuje na zdraví a pohodu lidí ve vnitřním prostředí budov.

Bioodpad

Podle výsledků dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu realizovaných v českých domácnostech tvoří bioodpad cca 25 % hmotnostního objemu popelnic. V souvislosti s komunálním odpadem se jedná o odpady vyprodukované při údržbě sadů, parků či sídlištní a uliční zeleně, zahradní odpad apod. Dále do této kategorie patří také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (tzv. gastroodpady) a potravinový odpad z domácností. Stejně tak tam patří odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů atd.

Od roku 2015 mají obce povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, každý rok v měsících od 1. dubna do 31. října. Způsob třídění bioodpadu je v kompetenci obcí - někde poskytují bezplatně či za poplatek domácí kompostéry či sběrné nádoby na bioodpad. V některých obcích je na předem určeném místě možnost třídit bioodpad do přistavených velkoobjemových kontejnerů, jinde zase mohou obyvatelé odložit bioodpad do sběrných dvorů či kompostáren.

Čtěte také: Proces vzniku vápence

tags: #kdo #vytváří #odpad #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Dvě umyvadla: standardy a rozteče
• Metan a životní prostředí
• Důvody pro zrušení programů ke zlepšení ovzduší
• Příčiny ohrožení velryb
• Průvodce využitím dešťové vody