Kdo z koho: Soutěž obcí v třídění komunálního odpadu

Oběhové hospodářství je v současnosti světovým, ale především evropským fenoménem, který po přijetí zákona č. 541/2000 Sb. o odpadech stanovuje obcím specifické a ambiciózní dlouhodobé cíle pro odpadové a oběhové hospodářství související s tříděním komunálního odpadu (KO). Tyto cíle se staly právně závaznými a v současné době většina obcí v České republice (ČR) zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot třídění, přičemž již v roce 2025 by měly třídit alespoň 60 % KO.

Společnost EKO-KOM, s. r. o., společně s Moravskoslezským krajem hodnotí od roku 2006 výsledky obcí v odděleném sběru a recyklaci komunálních odpadů a vyhlašuje výsledky v soutěži o keramickou popelnici. Město Opava se od začátku umisťuje v kategorii obcí nad 4000 obyvatel v první desítce oceňovaných. V prvním ročníku jsme zvítězili a od té doby jsme byli nejhůře osmí a naposledy již podruhé třetí. Hodnotí se sběr papíru, skla, plastů a nápojového kartónu na jednoho obyvatele. Všechny obce umístěné dříve do 10. místa a od roku 2014 do 5. místa získávají symbolickou cenu „keramickou popelnici“.

Cíle oběhového hospodářství v ČR

Oběhové hospodářství (Circular Economy, CE) je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje a současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí Akčního plánu Evropské komise v roce 2015 nabývá stále více na důležitosti. Balíčky Evropské unie (EU) v oblasti oběhového hospodářství zasáhly hlavní směrnice v odpadovém a obalovém sektoru, konkrétně směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech. Ty se v ČR promítly do nového zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech [1] a zákona č. 545/2020 Sb. o obalech [2]. Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech (dále jen zákon) ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění. Dle odstavce (4) § 59 zákona „Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou“ [1].

Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu [3]. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot.

Tabulka 1: Cíle zákona č. 541/2020 Sb.

Motivace a vzdělávání obyvatel

Přestože existuje celá řada doporučujících dokumentů, jakým způsobem by měla být veřejnost informována jak o stanovených cílech, tak i strategiích, jak uvedené cíle dosáhnout, lze konstatovat, že v systému jsou značné rezervy. Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství. Metodika je proto z velké části zaměřená na komunikační strategii obcí ve vztahu k obyvatelům.

Čtěte také: Vliv přírody na osobnost

Výchova a vzdělávání v oblasti odpadové problematiky je silně zakořeněná na školách - jedná se snad o nejvíce rozebírané téma v oblasti životního prostředí. Školy jsou zapojeny do recyklohraní, navštěvují je lektoři ze společnosti EKO-KOM s programem Tonda Obal na cestách. Odbor školství v rámci vzdělávání pedagogů zorganizoval za poslední tři roky dva vzdělávací semináře pro učitele na téma odpady s exkurzemi na třídicí linku a skládku. V rámci grantů města získala ZŠ TG Masaryka dotaci na projekt „Ecocomando“ - žáci pořádali sběrové akce ve městě a při nich oslovovali veřejnost a diskutovali s lidmi o třídění. Funguje domluvená spolupráce s odborem ŽP, kdy školy, které chtějí udělat úklidovou akci, dostanou zdarma pytle na odpad a zajistíme jim odvoz sběru - tato možnost je školami široce využívaná.

Faktory ovlivňující třídění odpadu

Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. [5] poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO. Toto chování je významně ovlivněno nejen místní kulturou [6], ale i dalšími významnými faktory.

• externí faktory, mezi které patří demografické a socioekonomické faktory jako věková a vzdělanostní struktura obyvatel obcí, velikost domácnosti nebo výše příjmů domácnosti [8]. Výsledky vlivu těchto faktorů jsou v českých reáliích nejednotné.
• interní faktory, které zahrnují sociálně-psychologické faktory, jako jsou environmentální postoje a morální přesvědčení, stejně jako environmentální znalosti a informace. Výsledky publikovaných studií [13-16] pak v drtivé většině ukazují na pozitivní korelaci mezi ekologickými zájmy (chápanými jako „motivační faktory“) a recyklačním chováním. U těchto interních faktorů jsou možnosti obce již širší.

Komunikační a informační kampaně (P&E)

Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě. Zásadní je u cílové skupiny vyvolat pozornost namísto zahlcení informacemi. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám.

Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti [8]. Oproti tomu jedinci, pro něž je třídění odpadu dosud neznámé či k němu zaujímají negativní postoj, poptávají spíš obecnější informace, proč vůbec participovat na třídění a jak správně na to - zejména výhody pro ně plynoucí či prostý popis fungování celého odpadového systému [8].

Informace, které je žádoucí obyvatelům poskytovat, lze rozdělit na praktické a obecné. Obecné informace prezentují problematiku odpadů v širších souvislostech, poukazují na důležitost správného nakládání s odpady v rámci širší ochrany životního prostředí, informují o konceptu oběhového hospodářství, zpracovávání odpadu a možnostech využívat odpady jako druhotné suroviny. Druhá skupina praktických informací je pak spíš místního charakteru a je zaměřená na to, jak konkrétně zacházet s odpady v dané obci. Typicky zahrnuje informace o tom, které složky KO třídit, do kterých nádob (včetně příkladů nesprávného třídění), lokace nádob na tříděný odpad, harmonogram svozu, případně vysvětlení specifik místního nastavení systému OH (např.

Čtěte také: Kompletní průvodce převodem odpadů

Součástí načasování je v případě informačních nástrojů i jejich opakované využívání (např. rozesílání letáků nebo uveřejňování příspěvků na internetu), čímž se zvyšuje podíl dosažených obyvatel v cílové skupině a zároveň se posiluje předpoklad zapamatování komunikované informace. Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování.

Nástroje pro komunikaci

• Brožury, letáky a jiné tiskoviny
• Obecní noviny
• Webové stránky obcí
• Sociální média

Příklady dobré praxe

Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá. Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.

Město Znojmo vytvořilo portál Rodina Okurkova [30], který je zaměřen na vzdělávání v oblasti nakládání s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně. Portál se věnuje informacím o správném třídění odpadu, kde lze najít sběrné dvory, jak sběrné dvory fungují a který odpad je zde možné odložit, informace o nádobě na bioodpad, komunálním odpadu a o poplatku.

Město Jablonec nad Nisou informuje na svých webových stránkách občany o jednotlivých druzích odpadů, na která konkrétní místa a kdy lze odpad odevzdat (kontejnery, výkupny, sběrné dvory, překladiště), informace o tom, jak je s danými odpady dále nakládáno, jak probíhá recyklace a případně další doplňující informace. Město vytvořilo také mapu odpadového hospodářství, kde jsou přesně lokalizovány odpady na tříděný odpad včetně informací o objemu, datu svozu a další informace.

Město Dobříš rovněž poskytuje na svých webových stránkách podrobné informace o systému nakládání s odpadem, konkrétní informace o třídění a jak správně třídit [32]. Navíc zde zveřejňuje odpadové statistiky s komentářem starosty. Občané tak mají přímou zpětnou vazbu, jak se jejich snaha reálně projevuje. Město Jihlava vytvořilo samostatnou webovou stránku, na které informuje uceleně o celém systému nakládání s komunálním odpadem [33]. Poskytuje množství informací o možnostech třídění a snížení objemu odpadu, ale také o důležitosti a smyslu těchto činností. Obec Rašovice na svých webových stránkách nabízí přehledně podrobné informace k systému nakládání s odpady v obci [34]. S přechodem na nový systém třídění odpadů v obci zveřejnila manuál k systému a veškeré informace včetně kalendáře svozových dní. Město Třešť připravilo obsáhlé a graficky zpracované webové stránky o třídění odpadů (nejen v Třešti) [35]. Jsou zde uvedeny aktuální informace k nakládání s odpadem včetně statistik, podrobné informace o tom, proč třídit a informace k jednotlivým typům odpadů.

Čtěte také: Koho příroda obdařila?

Poplatky za svoz komunálního odpadu

Statutární město Opava má podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, právo vybírat několik typů poplatků. Místní poplatek ze psa se platí u psů starších 3 měsíců. Poplatek za svoz a likvidaci odpadu je povinen uhradit každý občan statutárního města Opavy, přihlášený zde k trvalému pobytu, dále cizinec, kterému byl povolen trvalý pobyt nebo který na území ČR pobývá přechodně na dobu delší než 90 dnů, osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců. Dále poplatek za komunální odpad platí majitelé nemovitostí na území statutárního města Opavy zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, v nichž není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Nadále jsou osvobozeni poplatníci do věku tří let. Úleva ve výši 360 Kč ze sazby poplatku se poskytuje poplatníkům: starším 3 let do dosažení věku 18 let, osobě starší 70 let a příjemci invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně.

V nakládání s odpady tvoří největší část příjmů poplatky za svoz odpadů. Na druhou stranu stranu největší položkou ve výdajích je samotný svoz a odstranění komunálního odpadu. Největší nárůst na výdajové straně způsobil nově zavedený svoz bioodpadu.

Brňané platí za komunální odpad částku ve výši 670 korun. Tato částka se přitom nezměnila od roku 2013. Od letošního roku nemusí z rozhodnutí zastupitelstva platit senioři nad 70 let (včetně těch, kteří v roce 2020 sedmdesátého roku věku teprve dosáhnou). Osvobozeni jsou nově také děti do čtyřech let věku (tedy spíše jejich rodiče). Pokud dítě v roce 2020 dosáhne čtvrtých narozenin, poplatek za něj být odveden musí. Výjimka začíná u třetího a dalšího následujícího dítěte v rámci jedné domácnosti. Ti jsou osvobozeni od poplatků až do věku 15 let.

V Poděbradech je nyní celoroční poplatek za svoz komunálního odpadu stanoven na 650 korun pro majitele nemovitostí. Plátcem je:vlastník nemovitosti, která se nachází na území města Poděbrady ( včetně vlastníků staveb určených k individuální rekreaci).

tags: #kdo #z #koho #komunalni #odpad #soutez

Oblíbené příspěvky:

• Stylový odpadkový koš
• Dopad výroby na ekosystém
• Ohrožení svobody
• Recenze kotlů Dakon
• Odpad v Českém Krumlově: Praktické informace