Kdy Přesadit Stromek z Volné Přírody: Podrobný Průvodce

Přesazování a sázení dřevin je vyloženě podzimní nebo jarní záležitostí. V tuto dobu je v půdě větší koncentrace vláhy a dřeviny se lépe ujímají. Také teploty nejsou tak vysoké jako v létě a dřeviny netrpí silným výparem.

Ideální je takové období, kdy stromy nemají přirozeně listy, což tedy znamená na jaře před rašením a na podzim po jejich opadu. V zimním období nepřesazujeme, rostliny mají období vegetačního klidu, půda navíc bývá zčásti nebo zcela zmrzlá a ani technicky není přesazení možné provést.

Příprava na Přesazení

Manipulace se vzrostlými dřevinami je vždy riziková a je nutné pečlivě se na ni dopředu připravit. Minimálně tak dlouho totiž trvá jejich příprava, jež je potřebná k tomu, abyste zvýšili šance přesazovaného stromu na přežití. Přesazovat starší stromy nemůžeme provést bez přípravy.

Ta trvá jeden až dva roky a spočívá v přemodelování kořenového systému dřeviny tak, aby vznikl kompaktní kořenový bal co nejblíže středu rostliny. Strom tedy začneme obrývat rýčem, čímž postupně přesekáme slabší kořeny. Postup spočívá v tom, že strom začneme rýčem obrývat a přerušovat mu jeho kořeny.

Tím že je kořen přeseknut, aktivujeme nárůst jemných kořínků v přímé blízkosti kmene, které jsou při ujímání nezbytné. Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. Vzniklou rýhu po obrytí můžeme vysypat substrátem, a pokud se jedná o vzrostlejší strom, odkopejte rýčem jeden rok jednu polovinu balu, a druhou polovinu balu nechte až na druhý rok. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Nezapomínáme určitě na zálivku a na oporu, kterou strom s porušenou stabilitou ocení při větrném počasí. Po celém obvodu odkopaný strom můžeme, nejlépe na podzim, přesadit. Přerušíme veškeré zbylé kořeny, strom vykopeme s co největším balem.

Samotné Přesazení

Při přesazování počítejte s tím, že velký strom také něco váží. Jedná-li se o větší strom, často je k jeho vyzvednutí třeba technika, nějaký bagřík někdy i jeřáb, takže sami se do větších akcí určitě nepouštějte. Pravděpodobně si nevystačíte sami, určitě se bude hodit několik pomocníků, případně i jeřáb.

Kořenový bal je třeba zajistit, aby se nerozpadl. Kořenový bal je třeba po vyzvednutí obalit a zajistit, aby se nerozpadl, k čemuž použijeme jutu a drát nebo drátěný koš. Obalíme jej jutou a zajistíme drátěným košem. Pokud strom povezeme na jiné místo, musíme věnovat dostatek péče i zajištění bezpečného převozu.

Jestliže strom převážíme na větší vzdálenost, musí být pevně uvázán, koruna stažená a celý kmen obalen jutou. Strom musí být bezpečně uvázán, korunu je lépe stáhnout a celý kmen obalit jutou. Na novém stanovišti bychom měli dopředu mít připravenou jámu, která je o něco větší než kořenový bal.

Na novém stanovišti musí být dopředu připravená jáma, a to o něco větší, než je samotný kořenový bal. Stěny a zejména dno jámy musí být rozrušeny rýčem nebo krumpáčem tak, aby rostoucí kořeny nenarazily na tvrdou plochu. Stěny a dno jámy musí být rozrušeny rýčem, aby kořeny nenarazily na tvrdou plochu a mohly se rozrůstat. Na dno jámy přidáme kvalitní substrát nebo kompost a prolijeme vodou. Strom srovnáme, obsypeme substrátem i ze stran a na povrchu vytvoříme zálivkový okraj.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Strom v jámě postupně obsypeme ze všech stran substrátem, udusáme, na povrchu vytvoříme zálivkový okraj a okolí zamulčujeme. Okolí stromu pokryjeme mulčem, ten chrání před nadměrným výparem. Díky mulči se bude držet vláha, protože se zamezí nadměrnému výparu a neporoste zde plevel. V průběhu výsadby můžeme zapustit i dvě drenážní trubky, které později pomohou s cílenou zálivkou ke kořenům. Během výsadby je vhodné dodat ke kořenům drenážní trubku (tzv. husí krk), která nám v budoucnu usnadní závlahu a voda se vždy dostane přímo ke kořenům. Na jaře je pak možné místo husích krků dát ke kmeni zavlažovací vak, jenž funguje na principu kapkové závlahy a šetří nám čas i peníze.

Kotvení a Povýsadbová Péče

Naprosto nezbytné je také pamatovat na kotvící systém. Při výsadbě i přesazování nesmíte zapomenout na kotvení stromu. Často se jedná o tři kůly spojené mezi sebou a přichycené vázacím popruhem. Nejčastěji se jedná o ohrádku z kůlů okolo kmene, mezi kterými je kmen pevně fixován lany nebo popruhy.

Na zahradě vám ale stejnou funkci poskytne jeden kůl se špicí, který zatlučete vedle stromu (někdo jej připevňuje šikmo od kmene). Celý kmen od země až k prvnímu rozvětvení koruny je dobré obalit jutou, rákosovou rohoží nebo jiným materiálem. Správně by kůl měl sahat pod korunku. Ke kmeni ho připevníte vázacím popruhem a to tak, aby úvazek byl pevný, ale zároveň mohl strom růst.

Chrání kůru před mechanickým poškozením a před výparem. Kotvení má dva hlavní důvody. Ohrádka je důležitá z několika důvodů, zaprvé strom chrání před vyvrácením a za druhé jej drží ve fixované poloze, která umožní drobným kořínkům bezpečně prorůstat do okolí. Tím prvním je, že strom drží na místě, takže když přijde nějaký hurikán, strom to neodnese a zůstane pěkně na místě.

Druhým důvodem je, že díky kůlu stromu ukážete směr, kterým má růst, takže kolmo nahoru, nebude se vyvracet do strany, neporoste křivě, ale tam, kam ho nasměrujete pomocí kůlu. Strom, který se kýve, má daleko menší šance na ujmutí, protože spolu se kmenem se kýve i podzemní část a nově rostoucí kořeny ztrácí kontakt s okolní zeminou. Opora v podobě kůlů se ponechává do doby, než strom pořádně zakoření a zesílí, pak ji můžete od stromu odstranit.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Pokud vysazujeme dřeviny většího obvodu kmene jak 12 až 14 cm, musíme je kotvit nejlépe třemi kůly. V případě větších stromů od velikosti obvodu kmene 20 až 25 cm se používají zemní kotvy a textilní popruhy. Větší a silnější stromy se dokonce dočasně (dokud dostatečně nezakoření) kotví i lany. Vždy je třeba místo úvazu podložit měkkým materiálem (např. jutou), aby nedošlo k poškození kmene. Úvazy navíc v čase pravidelně kontrolujeme, kmen nesmí být zaškrcován. Kotvení dřevin nesmíme podcenit, jelikož silnější vítr, když se opře do koruny nedostatečně zakořeněné dřeviny, dovede neuvěřitelné věci.

Kmen necháváme v prvních letech po výsadbě obalen jutou či jiným vhodným materiálem. Minimálně jej pak natřeme bílou barvou určenou pro stromy, případně alespoň vápenným mlékem.

Druhy Stromů a Přesazování

Neexistuje žádné pravidlo, určující do jakého věku je přesazení možné. Setkáme se i s názorem, že přesadit se dá každý strom. Možná si myslíte, že přesadit můžete všechny druhy dřevin, ale není tomu tak. Obecně ale můžeme říci, že některé druhy se přesazují lépe, jiné hůře. V současném sortimentu jsou druhy, které přesazování přímo nesnáší, a pokud je i tak přesadíte, velmi často strom uhyne.

Zákrok je riskantnější u jehličnatých a stálezelených druhů a u druhů s málo rozvětveným kořenovým systémem, jako je např. jilm, bříza, habr, ořešák, magnólie, platan, buk, nahovětvec, hrušeň, dub, akát. Velmi riskantní je přesazování jehličnanů a stálezelených dřevin a druhů, které mají málo rozvětvený kořenový systém, sem patří třeba jilm, bříza, ořešák, magnolie, platan, buk, hrušeň nebo třeba habry. Jednodušší je to pak u javoru, olše, hlohu, hlošiny, jabloně, moruše, jeřábu, vrby a topolu. Naopak některým druhům přesazování nevadí a sem patří javory, olše, hlohy, jabloně, moruše, vrba nebo topol.

Kdy Přesazujeme a Proč

Přesazování vzrostlých stromů se snažíme promyšleným zahradničením co nejvíce eliminovat. Zakládáte-li novou zahradu nebo chcete doplnit na tu stávající vzrostlý strom, vždy dobře zvažte, jak bude vaše zahrada vypadat třeba za deset let. Pokud si sami budujete novou zahradu, vždy nejprve výsadbu pečlivě promyslete.

Vyšší dřeviny na zahradu neodmyslitelně patří, ale není nic horšího, než na malou zahrádku v husté zástavbě vysadit skupinu stromů jen proto, že se nám malé rostliny zalíbily ve školce. Buky, duby a lípy dorůstají okolo 20 m výšky s tím, že jejich šířka může být také taková. Proto plánujte, seznamujte se s rostlinnými druhy a k výsadbě přistupte tehdy, až budete mít 100% jistotu. Nejhorší, co můžete při nákupu vzrostlých stromů udělat, je to, že si v zahradnictví vyberete nějaký kultivar, který ve chvíli nákupu má sotva pár metrů, ale za deset let doroste do dvaceti metrů a vy pak zjistíte, že se vám na zahradu nevejde.

Na malou zahrádku nevysadíme buk, ale okrasnou třešeň, jabloň, nějaký asijský javor apod. Tam, kde to ale dispozice dovolují, určitě mohutnější druh použijeme. Pokud se vám již stalo, že na vaší zahradě nenápadně raší les, přikročte k přesazení co nejrychleji.

Mladé stromy se snažíme přesadit dříve, než se konkurenční prostředí s ostatními jedinci začne podepisovat na jejich vzhledu. Příliš hustá výsadba má za následek jednostranný růst, vytahování a vyholování kmene od spodních větví. Přesazení bude nezbytné i tehdy, pokud je strom vysazen příliš blízko domu a jeho koruna by za chvíli začala nadzvedávat okap.

Yamadori: Inspirace z Japonska

Mistři v přesazování věkovitých dřevin jsou japonští bonsajisté. Yamadori je označení pro bonsaj, přenesenou z přírody, kde po mnoho let rostla v nehostinných podmínkách, například ve skalních puklinách, suťových polích apod. Tyto stromky si vlivem drsných podmínek přirozeně zachovaly nízký, mnohdy velmi malebný tvar růstu.

Aby jej bonsajisté přenesli do sbírky, museli strom na přesazení připravit. Postupným dohledáním a přeseknutím hlavních kořenů donutili strom k vytvoření nových jemných kořenů. Teprve po několika letech bylo možné cennou yamadori bezpečně vyjmout. Ani japonští zahradníci nejsou pozadu. Pro přesazení dovedou připravit i staleté borovice a jinany.

Závěrem

Přesazování starších dřevin: dub letní. Přesazování starších dřevin: jasan ztepilý. Přesazování keřů a stromů může být náročná, ale velmi užitečná činnost, pokud se rozhodnete změnit uspořádání vaší zahrady nebo pokud jste zjistili, že některé rostliny nevyrostly na místě, které pro ně bylo původně vybráno.

tags: #kdy #přesadit #stromek #z #volné #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní divy světa
• Alternativní paliva pro vozidla
• Odpad Horní Benešov - Rozpis
• Ochrana přírody a myslivost
• Bioodpad: Co do hnědé popelnice patří?