Energetické využití odpadů v České republice

17.03.2026

V Česku fungují čtyři zařízení na energetické využití odpadů a jejich kapacita je naplněna. Nová se zatím nebudují. Přes silný tlak na zvyšování třídění a recyklace je zřejmé, že vždy zůstane podíl dále nerecyklovatelných odpadů, které v brzy nebude možné uložit na skládku.

Podle ročenky životního prostředí, kterou každoročně vydává Ministerstvo životního prostředí, se u nás energeticky využívá zhruba 12 % komunálních odpadů a tato hodnota se v průběhu let jen velmi málo mění. V roce 2012 bylo energeticky využito 610 367 tun, což odpovídá 11,8 %. V roce 2018 to bylo podle ročenky 676 574 tun, což odpovídá 11,7 %. Mezitím bylo spuštěno ZEVO Chotíkov s kapacitou skoro 100 tisíc tun. Zůstává-li podíl energetického využití v podstatě stejný, je zřejmé, že produkce komunálního odpadu vhodného k energetickému využití stále roste, a to přes rozvoj třídění.

Podle Českého statistického úřadu a jeho statistických sledování zpracovala zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v roce 2017 kolem 700 tisíc tun odpadů. Vyrobila zhruba 200 tisíc MWh elektrické energie a dodala přes 2,5 miliónu GJ tepla.

Současná zařízení na energetické využití odpadů v ČR

V Česku fungují v současnosti čtyři zařízení na energetické využití odpadů. Nejstarší SAKO Brno má dvě spalovací linky a kapacitu 248 tisíc tun ročně. V současnosti se buduje třetí linka, což by mělo zvýšit kapacitu na 330 tisíc tun odpadů. Projekt je doplněn o výstavbu regionálního odpadového centra s moderní dotřiďovací linkou, což umožní příjem odpadů ze širšího okolí.

Liberecké Termizo má projektovanou kapacitu 96 tisíc tun, a spalovna je v trvalém provozu od roku 2000. Ve spalovně je osazeno zařízení na výrobu elektrické energie o instalovaném výkonu 4,5 MW.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

ZEVO v Chotíkově u Plzně bylo vybudováno společností Plzeňská teplárenská, a. s. Do zkušebního provozu šlo v roce 2016. Výstavbu velmi komplikovaly právní obstrukce nezávislých organizací. Celková kapacita ZEVO je 95 tisíc tun. V současnosti Plzeňský kraj buduje síť kapacitních překladišť v regionu, která mají zjednodušit dopravu odpadů do spalovny, s níž se počítá jako se stabilizujícím prvkem regionálního systému.

ZEVO Malešice s kapacitou 330 tisíc tun energeticky využívá odpady z hlavního města a okolí. ZEVO je součástí společnosti Pražské služby, kterou plně ovládá hlavní město Praha.

Budoucí projekty ZEVO

Analýza potenciálu energetického využití odpadů v ČR včetně ekonomického a regionálního vyhodnocení, kterou v roce 2015 zpracovala poradenská společnost Ernst & Young, identiﬁkuje dvacet pět lokalit, kde by teoreticky bylo možné postavit ZEVO. Určujícím faktorem pro ekonomickou efektivnost spalovny je odběr tepla přes CZT. Reálně je těchto záměrů mnohem méně. Investoři narážejí na velmi silný odpor veřejnosti, kombinovaný s neochotou Evropské unie tyto projekty u nás ﬁnančně podpořit.

Na této kombinaci skončil slušně rozběhnutý projekt KIC v Karviné s ideálním zázemím velké aglomerace. Projekt má veškerá potřebná povolení, ale je pozastaven a čeká na legislativu. V pokročilé fázi je projekt EVO Komořany s plánovanou kapacitou 150 tisíc tun. Jeho investorem je společnost United Energy Daniela Křetínského, který je v energetice velmi aktivní, zatím hlavně v zahraničí.

Ve stadiu úvah je zatím oživení projektu výstavby ZEVO v areálu elektrárny Opatovice s napojením na rozsáhlou aglomeraci Pardubice - Hradec Králové. I v tomto projektu vystupuje Daniel Křetínský, jehož Energetický a průmyslový holding elektrárnu vlastní. Dalším velkým investorem by mohl být ČEZ, který chce dosluhující elektrárnu Mělník přebudovat na ZEVO se dvěma spalovacími linkami a kapacitou až 320 tisíc tun odpadu. ZEVO by měla využít stávající napojení teplovodem pro dodávku tepla do severních okrajů Prahy.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Aktivní je rovněž německá společnost MVV Energie AG, která je přes dceřinou MVV Energie CZ a. s. vlastníkem ZEVO Termizo v Liberci a společnosti Zásobování teplem Vsetín a. s. Právě ve Vsetíně vznikl záměr vybudovat malou spalovnu s kapacitou zařízení 12 000 tun ročně, což odpovídá roční produkci komunálního odpadu ve Vsetíně a přilehlém okolí. Projekt dále nepokračuje pro silný odpor veřejnosti, město deklarovalo, že se bude více věnovat třídění. Stejně skončil záměr společnosti TEREA na vybudování ZEVO v Chebu s kapacitou 20 tisíc tun.

Srovnání s Evropou

Porovnáme-li naši situaci s Evropou, jasně vyvstává dělicí čára mezi zeměmi s pokročilým odpadovým hospodářství a zeměmi ostatními. V Německu nebo Francii je kolem 120 spaloven, Itálie jich má čtyřicet, malé Švýcarsko třicet. Rakousko, srovnatelné s námi velikostí, obyvatelstvem i životním stylem, má spaloven jedenáct. Polsko má zatím spaloven šest, intenzivně však buduje další.

V roce 2018 dosáhl evropský průměr energetického využití 28 % a skládkovalo se 23 %. Podíl skládkování by se měl v průběhu dalších let snížit až na 10 % a posílit by měla složka recyklace. Zhruba třetinový podíl energetického využití však nejspíš zůstane zachován. Podle údajů sdružení CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) jsme v energetickém využití odpadů v Evropě někde uprostřed. Rozhodně lépe než v Rumunsku nebo Řecku, protože tam skládkují kolem 80 % všech odpadů, a energetické využití je zanedbatelné. Z pohledu skandinávských zemí, nebo i Německa nebo Rakouska, je však u nás nastavení odpadového hospodářství tragické. Tyto země skládkují pouhá procenta komunálního odpadu. Největší podíl má recyklace a kompostování, a energeticky využívají až padesát procent odpadů.

V Německu nebo Francii je kolem 120 spaloven, Itálie jich má čtyřicet, malé Švýcarsko třicet. Rakousko, srovnatelné s námi velikostí, obyvatelstvem i životním stylem, má spaloven jedenáct. Polsko má zatím spaloven šest, intenzivně však buduje další.

V České republice se v současnosti skládkováním odstraňuje cca 55 % všech komunálních odpadů. Energetické využívání zbytkového směsného komunálního odpadu považuje Ministerstvo životního prostředí za ekologicky i ekonomicky nejvhodnější způsob nakládání s tímto odpadem. Ministerstvo také vnímá potřebu řešit náhradu zdroje primárních surovin, zejména hnědého uhlí, pro centrální vytápění teplem. Materiálově nevyužitelný odpad by tak mohl být možnou alternativou.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Z odborných analýz vyplývá, že dále materiálově nevyužitelný komunální odpad by v České republice mohl nahradit až cca 2 mil. Ministerstvo životního prostředí podporuje nakládání s odpady dle vyšších stupňů hierarchie, tedy moderní technologie pro recyklaci a využití odpadů, včetně energetického.

Jednou z podpor je posílení ekonomických nástrojů postupným navyšováním poplatků za ukládání odpadů na skládky. V současné době však Česká republika stále nedisponuje dostatečnými kapacitami konečných zařízení pro nakládání s odpady, a proto kromě rozvoje technologií na materiálové využívání odpadů podporuje i rozvoj nových technologií pro jejich energetické využívání.

K dosažení uvedených cílů se Ministerstvo životního prostředí snaží co nejvíce využít peněz ze strukturálních fondů EU. V aktuálním programovém období byly v rámci oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 (OPŽP) podány 3 žádosti o podporu výstavby nových zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů. Jedná se o EVO Komořany (u Mostu, kapacita 150 tis.t/rok), ZEVO Chotíkov (u Plzně, kapacita 95 tis. t/rok) a KIC, a.s. (u Karviné, 192 tis. t/rok).

Odpady by měly částečně nahradit klasická paliva v teplárenství, pomohlo by to zpomalit zdražování tepla, energií i zvyšování cen za svoz odpadu, shodli se účastníci na konferenci Odpady 21- Odpadové hospodářství středoevropských zemí, kterou v Clarion Congress Hotel Ostrava pořádá 15.-16. května letošního roku Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE Ostrava ve spolupráci s dalšími partnery.

Podle odborníků na konferenci Odpady 21 by se v Česku mělo razantně zvýšit množství energeticky využívaného komunálního odpadu. Podle plánu ministerstva průmyslu a obchodu by se ušetřily miliony tun hnědého i černého uhlí. „Výstavba ekologických zařízení na energetické využití odpadu je důležitá jak pro teplárenství, tak také pro odpadové hospodářství. Realizací těchto zdrojů budou současně řešeny alespoň částečně problémy s nedostatkem hnědého uhlí pro teplárny a zároveň umožní postupné ukončení skládkování nevyužitých odpadů na území ČR," uvedl Milan Kyselák z ministerstva průmyslu a obchodu na konferenci Odpady 21.

V roce 2010 se v České republice vyprodukovalo tři a půl milionů tun komunálních odpadů, které bylo možné energeticky využít, což znamená, že zhruba stejné množství hnědého uhlí se nemuselo vytěžit a spálit. V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 k dispozici 412 tisíc tun komunálního odpadu, který se dal energeticky využít. V kraji se plánuje výstavba energetické jednotky tzv. Krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů (KIC), které chce postavit kraj s dalšími pěti statutárními městy v regionu a obcí Horní Suchá za pět miliard korun v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné a kde by se mělo zpracovat necelých 200 tisíc tun odpadů.

Ovšem hlavním problémem projektu je v tuto chvíli financování. Kraj chtěl získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši čtyřicet procent nákladů na výstavbu KIC s tím, že dalších padesát procent se pokryje úvěrem z evropské investiční banky a zbytek poskytnou akcionáři projektu. „To je ale podstatný rozdíl proti původnímu plánu, na jehož základě máme zpracovány veškeré dokumenty. Dvacet procent podpory představuje v projektu zhruba miliardu korun. „To jsou subjekty s veřejnými rozpočty, které stěží mohou dotovat tak obrovské peníze. Se situací jsme zatím seznámili akcionáře. Společnost hledá varianty řešení vzniklého problému.

Jaromír Manhart z ministerstva životního prostředí uvedl, že vyjednávání s Evropskou komisí vázne. KIC se má stát součástí integrovaného systému nakládání s odpady v kraji a mělo by být zařízením pro celou průmyslovou aglomeraci, potažmo pro celý Moravskoslezský kraj. Také v dalších krajích v zemi se připravují projekty na energetické využívání odpadů.

Konference Odpady 21 probíhá letos již podvanácté.