Člověk tvoří s prostředím dynamický systém vázaný výměnou látek, zprostředkovanou jak příjmem potravy a vody, tak ovzduším. Člověk je se svým okolím pořád v interakci. Na jedné straně je okolím pozitivně nebo negativně ovlivňován a na druhé straně toto prostředí neustále pozměňuje, ať kladně nebo záporně. Člověk velmi aktivně zasahuje do prostředí s cílem adaptovat jej svým potřebám.
Prostředí se projevuje ve svém ovlivnění na člověka mnoha stránkami (funkcemi). Je to např. stránka zdravotní, estetická, psychologická, ekonomická, užitková apod. Uplatňování hygienických požadavků v péči o životní prostředí se opírá o znalost vlivů, které prostředí vykonává na lidské zdraví. Účinky prostředí se prolínají se způsobem života i v působení na zdravotní stav tak těsně, že v běžných podmínkách je často nesmírně obtížné určit jejich reálný podíl na zjištěném stavu.
Z dlouhodobého hlediska je řada těchto změn nepříznivá, často s katastrofálními důsledky, jako např. gigantická vodní díla, která zejména v suchých oblastech ztrácí svůj původní zavodňovací význam díky zasolování půdy. Stejný osud postihl i řadu zavodňovacích soustav od starověku až do dnešních dnů. Část středomoří je poznamenána zemědělskou činností a zejména bezohlednou těžbou dřeva v období rozkvětu Římské říše.
Pokroky techniky a zkracující se intervaly inovace v rozvoji průmyslu mění přitom prostředí člověka tak rychle, že se prakticky každá nová generace musí vypořádat s novými podmínkami své existence. Ve vztahu ke konzervativní biologické podstatě člověka se tyto velmi rychlé změny mohou stát jedním z limitujících faktorů dalšího rozvoje společnosti. Objevuje se hrozba opotřebování řady neobnovitelných přírodních zdrojů.
Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás. Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný.
Čtěte také: Kompost Kladno - prodej
Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin:
Člověk přešel k produktivnímu způsobu hospodaření zhruba před 11 tisíci lety v rámci tzv. neolitické revoluce. Zemědělství a chov se následně z několika center šířily do většiny světa. Průvodním jevem bylo usazování, růst počtu lidí, jakož i vznik nadproduktu. Přesto ještě dlouhou dobu trvalo, než se odpady vzniklé lidskou činností začaly nějak projevovat na životním prostředí. Stalo se tak až v době bronzové (konec 3. až počátek 1. tis. př. Kr.), během níž se mimo jiné začalo poprvé výrazněji projevovat znečištění půdy těžkými kovy.
Negativní dopady se ale výrazněji projevily až ve středověku, kdy neřešení odpadové problematiky někde dokonce vedlo k epidemiím moru či cholery. Skutečný problém ovšem nastal až s nástupem průmyslové revoluce v 18. století. Ačkoli se tento zlom projevil v mnoha ohledech pozitivně, provázely jej i některé negativní faktory. Narůstala totiž výroba a spotřeba, což šlo ruku v ruce s radikálním zvyšováním počtu lidí na Zemi a jejich rostoucími potřebami. Navíc se začaly ve velkém produkovat syntetické materiály (např. plasty), s nimiž si příroda neumí tak úplně poradit, alespoň ne v krátkodobém časovém horizontu.
V současném světě jsou odpady velkým problémem, neboť kontaminují všechny vrstvy biosféry, tedy půdu, vodu i vzduch. Životních prostředí rostlin a živočichů včetně člověka tedy není právě nejčistší, ba právě naopak. Jaké tedy byly některé významné katastrofy, ve kterých sehrály svou roli právě odpady?
Invazní nepůvodní druhy, tedy organismy lidmi úmyslně vysazené nebo neúmyslně zavlečené mimo areál rozšíření a ohrožující původní druhy, biotopy nebo ekosystémové procesy, bývají někdy považovány za druhé největší nebezpečí pro biologickou rozmanitost hned po rozpadu, poškozování a úbytku přírodního prostředí. S pokračující globalizací se problém netýká již jen izolovaných ekosystémů, jako jsou ostrovy nebo horské hřbety.
Čtěte také: Přírodní zdroje záporných aniontů
Odhaduje se, že počet invazních nepůvodních druhů modelových taxonů, typů prostředí nebo částí kontinentů, u nichž máme k dispozici věrohodné údaje, se v Evropě za posledních 35 let zvýšil o 76 %. Také v ČR stále přibývají nepůvodní druhy rostlin, bezobratlých i obratlovců - zejména u bezobratlých se jedná o stabilní nárůst nově zavlékaných druhů. Počty zaznamenaných nepůvodních druhů a doba potřebná k vytvoření jejich životaschopných populací naznačují, že i při případném zavedení přísnějších regulačních mechanismů bude nepůvodních druhů v ČR přibývat.
Přestože nás z pohledu ochrany přírody a krajiny zajímá nejvíce míra vlivu invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu, nemůžeme nezmínit jejich značný hospodářský dopad. Roční újma způsobená uvedenými organismy v Evropské unii může podle některých názorů dosahovat až 12 miliard euro. Přitom už nyní činí náklady na zabraňování šíření, regulaci a odstraňování invazních druhů v EU 40-100 milionů euro ročně.
Ačkoliv obdobný výpočet může být v celosvětovém měřítku zatížen nemalou chybou a jeho výsledkem bude astronomické, pro většinu čtenářů těžko představitelné číslo, odborníci hovoří o tom, že celková újma vyvolaná invazními nepůvodními druhy by mohla za dvanáct měsíců dosahovat téměř 5 % globálního hrubého domácího produktu (HDP); Pimentel et al.2001. Pro srovnání, stejnou hodnotou přispívá ke globálnímu HDP SRN a Polsko dohromady.
Politiky a řídící pracovníky zajímají na invazních nepůvodních druzích ještě dvě nikoli bezvýznamné skutečnosti:
Jmenujme alespoň byliny poškozující lidskou pokožku, jako dobře známý bolševník velkolepý, nebo silné alergie vyvolávající ambrozie pelyňkolistá. V Evropě se šířící komár tygrovaný původem z Asie je přenašečem 22 virů včetně těch, které působí horečku dengue a západonilskou horečku.
Čtěte také: Moderní webové stránky a přírodní prvky
Invazní nepůvodní druhy působí na biodiverzitu různými způsoby:
V dnešní době se zdá, že zprávy o společnosti a životním prostředí jsou téměř výlučně negativní. Od znečištění ovzduší a vody po ztrátu biologické rozmanitosti a klimatické změny, zdá se, že svět se neustále zhoršuje. Je však důležité si uvědomit, že ne všechno týkající se přírody a společnosti je jen negativní.
Existuje však mnoho pozitivních změn, které možná přehlížíme. Právě ty nás mohou inspirovat a ukázat cestu k udržitelné budoucnosti.
Organizace mohou přijmout stovky opatření, aby jejich provoz a aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Mezi klíčové priority patří:
Tyto pozitivní ekologické změny nám ukazují, že existuje naděje na lepší budoucnost.
Je nutné zdůraznit, že argument jako „dříve jsi takovou funkci nepotřeboval a nyní ano, takže je zbytná či zbytečná“ není validní. Technologické změny přirozeně nabízejí nové možnosti a společnost nemá statický charakter. Na druhou stranu mnoho výrobců morální zastarávání v určitém ohledu podporuje - například nenabízí aktualizace operačního systému na starší telefony, čímž nutí zákazníka k novým a novým nákupům, ač by starší telefon nové funkce mohl podporovat. Jiným příkladem jsou součástky či komponenty, které po uplynutí záruční doby zařízení poškodí (většinou nejde o „rozbušky“, ale o součástky s uměle nižší životností než je zbytek výrobku) a nutí zákazníka k novému nákupu.
tags: #kladne #a #zaporne #vlivy #cloveka #na