Kladné a záporné vlivy člověka na přírodu

Člověk tvoří s prostředím dynamický systém vázaný výměnou látek, zprostředkovanou jak příjmem potravy a vody, tak ovzduším. Člověk je se svým okolím pořád v interakci. Na jedné straně je okolím pozitivně nebo negativně ovlivňován a na druhé straně toto prostředí neustále pozměňuje, ať kladně nebo záporně. Člověk velmi aktivně zasahuje do prostředí s cílem adaptovat jej svým potřebám.

Prostředí se projevuje ve svém ovlivnění na člověka mnoha stránkami (funkcemi). Je to např. stránka zdravotní, estetická, psychologická, ekonomická, užitková apod. Uplatňování hygienických požadavků v péči o životní prostředí se opírá o znalost vlivů, které prostředí vykonává na lidské zdraví. Účinky prostředí se prolínají se způsobem života i v působení na zdravotní stav tak těsně, že v běžných podmínkách je často nesmírně obtížné určit jejich reálný podíl na zjištěném stavu.

Negativní dopady lidské činnosti na přírodu

Z dlouhodobého hlediska je řada těchto změn nepříznivá, často s katastrofálními důsledky, jako např. gigantická vodní díla, která zejména v suchých oblastech ztrácí svůj původní zavodňovací význam díky zasolování půdy. Stejný osud postihl i řadu zavodňovacích soustav od starověku až do dnešních dnů. Část středomoří je poznamenána zemědělskou činností a zejména bezohlednou těžbou dřeva v období rozkvětu Římské říše.

Pokroky techniky a zkracující se intervaly inovace v rozvoji průmyslu mění přitom prostředí člověka tak rychle, že se prakticky každá nová generace musí vypořádat s novými podmínkami své existence. Ve vztahu ke konzervativní biologické podstatě člověka se tyto velmi rychlé změny mohou stát jedním z limitujících faktorů dalšího rozvoje společnosti. Objevuje se hrozba opotřebování řady neobnovitelných přírodních zdrojů.

Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás. Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný.

Čtěte také: Kompost Kladno - prodej

Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin:

• Spotřeba vody: Běžným rituálem je dát si ranní sprchu, za kterou proteče 60 až 80 litrů pitné vody.
• Spotřeba energie: Není výjimečné svítit po celém bytě, mít puštěnou televizi i počítač a u toho všeho spát. Tyto naše samozřejmosti jsou však vykoupeny drahou mincí v podobě uhlí, které je v naší republice hlavním zdrojem energie.
• Plýtvání potravinami: Ovoce či zelenina z dalekých koutů světa jsou tak krásné a dokonalé! Pesticidy a hnojiva udělaly dobrou práci.
• Produkce odpadu: Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu a nevyhazuje odpadky do barevných kontejnerů na tříděný odpad.
• Znečištění vody: Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností.
• Smog: Souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek.
• Kouření: Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty - nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky.

Environmentální dopady odpadů v historii

Člověk přešel k produktivnímu způsobu hospodaření zhruba před 11 tisíci lety v rámci tzv. neolitické revoluce. Zemědělství a chov se následně z několika center šířily do většiny světa. Průvodním jevem bylo usazování, růst počtu lidí, jakož i vznik nadproduktu. Přesto ještě dlouhou dobu trvalo, než se odpady vzniklé lidskou činností začaly nějak projevovat na životním prostředí. Stalo se tak až v době bronzové (konec 3. až počátek 1. tis. př. Kr.), během níž se mimo jiné začalo poprvé výrazněji projevovat znečištění půdy těžkými kovy.

Negativní dopady se ale výrazněji projevily až ve středověku, kdy neřešení odpadové problematiky někde dokonce vedlo k epidemiím moru či cholery. Skutečný problém ovšem nastal až s nástupem průmyslové revoluce v 18. století. Ačkoli se tento zlom projevil v mnoha ohledech pozitivně, provázely jej i některé negativní faktory. Narůstala totiž výroba a spotřeba, což šlo ruku v ruce s radikálním zvyšováním počtu lidí na Zemi a jejich rostoucími potřebami. Navíc se začaly ve velkém produkovat syntetické materiály (např. plasty), s nimiž si příroda neumí tak úplně poradit, alespoň ne v krátkodobém časovém horizontu.

Konkrétní kontaminace odpady v moderní době

V současném světě jsou odpady velkým problémem, neboť kontaminují všechny vrstvy biosféry, tedy půdu, vodu i vzduch. Životních prostředí rostlin a živočichů včetně člověka tedy není právě nejčistší, ba právě naopak. Jaké tedy byly některé významné katastrofy, ve kterých sehrály svou roli právě odpady?

• Přítomnost odpadů se negativně projevuje ve všech světových oceánech. A takový Velký pacifický odpadkový pás, který je minimálně desetkrát větší než rozloha ČR, je skutečně příznačným pro počínání moderního lidstva. Ani mořské ekosystémy tedy nejsou ušetřeny vlivu odpadů.
• Průmyslová výroba člověku přináší mnoho dobrého. Pokud se ovšem něco pokazí, může to být velmi nebezpečné, jako např. v roce 2010 v maďarském městě Ajka. Zde došlo k protržení hráze odpadní jímky továrny na výrobu hliníku, načež unikl červený kal. Výsledek? Deset mrtvých a obrovské škody na životním prostředí.
• Skládky odpadu jsou obecně rizikové, přičemž některé dosahují skutečně obřích rozměrů. Problémem jsou kupříkladu skládky pneumatik. V roce 2012 vypukl v kuvajtském městě Al Jahra požár pěti milionů použitých pneumatik a do ovzduší se dostaly v obrovském množství toxické látky i malé prašné částice.

Invazní nepůvodní druhy

Invazní nepůvodní druhy, tedy organismy lidmi úmyslně vysazené nebo neúmyslně zavlečené mimo areál rozšíření a ohrožující původní druhy, biotopy nebo ekosystémové procesy, bývají někdy považovány za druhé největší nebezpečí pro biologickou rozmanitost hned po rozpadu, poškozování a úbytku přírodního prostředí. S pokračující globalizací se problém netýká již jen izolovaných ekosystémů, jako jsou ostrovy nebo horské hřbety.

Čtěte také: Přírodní zdroje záporných aniontů

Odhaduje se, že počet invazních nepůvodních druhů modelových taxonů, typů prostředí nebo částí kontinentů, u nichž máme k dispozici věrohodné údaje, se v Evropě za posledních 35 let zvýšil o 76 %. Také v ČR stále přibývají nepůvodní druhy rostlin, bezobratlých i obratlovců - zejména u bezobratlých se jedná o stabilní nárůst nově zavlékaných druhů. Počty zaznamenaných nepůvodních druhů a doba potřebná k vytvoření jejich životaschopných populací naznačují, že i při případném zavedení přísnějších regulačních mechanismů bude nepůvodních druhů v ČR přibývat.

Přestože nás z pohledu ochrany přírody a krajiny zajímá nejvíce míra vlivu invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu, nemůžeme nezmínit jejich značný hospodářský dopad. Roční újma způsobená uvedenými organismy v Evropské unii může podle některých názorů dosahovat až 12 miliard euro. Přitom už nyní činí náklady na zabraňování šíření, regulaci a odstraňování invazních druhů v EU 40-100 milionů euro ročně.

Ačkoliv obdobný výpočet může být v celosvětovém měřítku zatížen nemalou chybou a jeho výsledkem bude astronomické, pro většinu čtenářů těžko představitelné číslo, odborníci hovoří o tom, že celková újma vyvolaná invazními nepůvodními druhy by mohla za dvanáct měsíců dosahovat téměř 5 % globálního hrubého domácího produktu (HDP); Pimentel et al.2001. Pro srovnání, stejnou hodnotou přispívá ke globálnímu HDP SRN a Polsko dohromady.

Politiky a řídící pracovníky zajímají na invazních nepůvodních druzích ještě dvě nikoli bezvýznamné skutečnosti:

• Mnohé z nich jsou pro organismy včetně člověka když ne přímo patogenní, tak alespoň přenašeči (vektory) patogenních organismů nebo pro patogenní organismy vytvářejí vhodné prostředí.
• V některých případech invazní nepůvodní druhy zasáhnou do fungování ekosystémů do té míry, že ovlivní v nich probíhající procesy.

Jmenujme alespoň byliny poškozující lidskou pokožku, jako dobře známý bolševník velkolepý, nebo silné alergie vyvolávající ambrozie pelyňkolistá. V Evropě se šířící komár tygrovaný původem z Asie je přenašečem 22 virů včetně těch, které působí horečku dengue a západonilskou horečku.

Čtěte také: Moderní webové stránky a přírodní prvky

Vliv invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost

Invazní nepůvodní druhy působí na biodiverzitu různými způsoby:

• Vyloučením původních druhů v kompetici (konkurenci) o zdroje - invazní nepůvodní druhy dokážou jako úspěšní konkurenti vytěsnit z prostředí původní druhy.
• Hybridizací - některé invazní nepůvodní druhy se mohou v novém prostředí úspěšně křížit s původními, většinou evolučně příbuznými druhy.
• Změnou mutualismu - Invazní nepůvodní druhy mohou za určitých podmínek negativně ovlivňovat mutualistické vztahy existující v prostředí, do něhož úspěšně pronikly.
• Predací - v novém prostředí ovlivňují biologickou rozmanitost také invazní nepůvodní druhy, fungující v širším smyslu jako predátoři (predátoři-býložravci, predátoři v užším smyslu, paraziti a parazitoidi).
• Jako patogenní organismy či jejich přenášením - šíření patogenních organismů mimo původní areál rozšíření má obvykle výrazný dopad na početnost v příslušném území původních organismů.
• Změnou neživého prostředí - určité invazní nepůvodní druhy dokážou v ekosystémech, kam byli zavlečeni nebo vysazeni člověkem, změnit abiotické prostředí do té míry, že v něm nemohou některé původní druhy nadále existovat.

Příklady hospodářských škod

• Hospodářská újma působená jihoamerickou nutrií říční (Myocastor coypus) hlavně podhrabáváním břehů vodních toků dosahuje v Evropě 2,8 mil. euro ročně.
• Podle švýcarských ekologů má z invazních nepůvodních ptačích druhů vyskytujících se v Evropě největší negativní dopad na prostředí a ekonomiku severoamerická berneška velká (Branta canadensis), nápadný vrubozobý pták, který spásá vegetaci i na polích.

Pozitivní změny v přístupu k životnímu prostředí

V dnešní době se zdá, že zprávy o společnosti a životním prostředí jsou téměř výlučně negativní. Od znečištění ovzduší a vody po ztrátu biologické rozmanitosti a klimatické změny, zdá se, že svět se neustále zhoršuje. Je však důležité si uvědomit, že ne všechno týkající se přírody a společnosti je jen negativní.

Existuje však mnoho pozitivních změn, které možná přehlížíme. Právě ty nás mohou inspirovat a ukázat cestu k udržitelné budoucnosti.

• Elektrická vozidla v dopravě: Elektrické tříkolky v dopravě jsou dnes stále častějším zjevem, a to nejen ve velkých městech, ale také městečkách a obcích. Spousta seniorů je díky nim více mobilních a aktivních. Elektrokola či elektrické koloběžky jsou u nás již naplno zdomácnělé. Elektrická vozidla jsou nejen šetrná k životnímu prostředí, ale také přispívají ke snížení hluku a řešení dopravních zácp.
• Ekologické oblečení: Další pozitivní změnou je rostoucí trend ekologického oblečení. Lidé si uvědomují negativní dopady masové výroby oblečení na životní prostředí a začali hledat alternativy. Další alternativou je second hand oblečení, což znamená nákup použitého oblečení namísto nového. Tímto způsobem se předchází vytváření odpadu a prodlužuje se životnost oblečení.
• Obnovitelná energie: Jeden z nejdůležitějších pozitivních trendů v současnosti je rostoucí používání obnovitelné energie. Solární a větrné elektrárny se stávají běžnou součástí energetického mixu ve světě. Kromě toho, obnovitelná energie je nevyčerpatelným zdrojem, což znamená, že nám může poskytovat udržitelný zdroj energie i do budoucna.
• Zvýšená informovanost o životním prostředí: Lidé si stále více uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a udržitelného životního stylu.
• Inovativní technologie pro udržitelnost: Ve snaze dosáhnout udržitelného rozvoje se stále více investuje do inovativních technologií, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. Solární panely jsou nyní efektivnější a cenově dostupnější než kdykoli předtím. Dalším příkladem je rozvoj technologií pro recyklaci a zpracování odpadu, což pomáhá minimalizovat množství odpadu a znovu použít cenné zdroje.

Snaha o minimalizaci ekologické stopy

Organizace mohou přijmout stovky opatření, aby jejich provoz a aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Mezi klíčové priority patří:

• posuzování projektových činností z hlediska environmentálních rizik a zavádění opatření na jejich zmírnění
• přijímání opatření pro udržitelnější cestování
• upřednostňování nákupu ekologicky šetrnějšího zboží a služeb
• hospodárnější využívání energie
• přechod na obnovitelné zdroje energie
• úspora vody
• menší produkce a lepší nakládání s odpady

Tyto pozitivní ekologické změny nám ukazují, že existuje naděje na lepší budoucnost.

Je nutné zdůraznit, že argument jako „dříve jsi takovou funkci nepotřeboval a nyní ano, takže je zbytná či zbytečná“ není validní. Technologické změny přirozeně nabízejí nové možnosti a společnost nemá statický charakter. Na druhou stranu mnoho výrobců morální zastarávání v určitém ohledu podporuje - například nenabízí aktualizace operačního systému na starší telefony, čímž nutí zákazníka k novým a novým nákupům, ač by starší telefon nové funkce mohl podporovat. Jiným příkladem jsou součástky či komponenty, které po uplynutí záruční doby zařízení poškodí (většinou nejde o „rozbušky“, ale o součástky s uměle nižší životností než je zbytek výrobku) a nutí zákazníka k novému nákupu.

tags: #kladne #a #zaporne #vlivy #cloveka #na

Oblíbené příspěvky:

• Projekt úklidu na Sumatře
• Brigády na festivalech a nový začátek
• Environmentální časové měřítko
• Kontejnery na hlínu Česká Třebová
• Aktivity pro ZŠ: Orientace v přírodě