Kleopatřina jehla, správně česky mnohokvět hroznatý (Kniphofia uvaria), je atraktivní trsnatá trvalka s nápadnými klasy zářivé barvy, která rozhodně patří na trvalkové záhony. Pochází z Jihoafrické republiky, konkrétně z Kapské provincie.
Mnohokvět (lat. Kniphofia) je atraktivní trsnatá trvalka s úzkými dlouhými trávovitými listy, která kvete nápadnými klasy zářivé barvy. Hroty pestrobarevných květů se vypínají vysoko nad listy a oslní nás v odstínech červené, oranžové nebo žluté barvy. Často můžeme potkat květy i dvoubarevné, zkombinované ze dvou ze zmíněných barev. Jejich kořeny jsou hlíznaté. V posledních letech se ze zámeckých zahrad a parků rozšířily i do našich zahrádek. V našich podmínkách jsou známá především pod názvem kleopatřina jehla. Můžeme se setkat také s názvy z angličtiny Tritoma, Torch Lily nebo Red Hot Poker. Rod Kniphofia obsahuje kolem 70 druhů a jejich domovem je tropická Afrika či Madagaskar.
Své jméno dostal celý rod Kniphofia podle profesora lékařství z německého Erfurtu Johannese Hieronymuse Kniphofa. Lidově se rostlinám též někdy říká pochodňové lilie, jelikož nápadná květenství připomínají pochodně. S liliemi však nemají kleopatřiny jehly vůbec nic společného.
Kleopatřina jehla preferuje slunná stanoviště, která jsou dobře chráněna před větry. Hodí se na slunná, suchá stanoviště s propustnou půdou. Půda je nejlepší dobře propustná a bohatá na živiny. Krásně se tato kvetoucí soliterní trvalka doplňuje s jemnými travinami a vůbec jinými drobnějšími druhy rostlin, které nechají vyniknout její nádheře. Výborně vypadá třeba i vedle levandulí.
Nároky na slunce: Slunce, polostín, stín. Stín - plocha, na kterou slunce svítí méně než tři hodiny denně (ne přes poledne).
Čtěte také: Moderní přístup: Suchá jehla
Pro optimální růst a bohaté kvetení je vhodné na jaře přihnojit kompostem nebo dlouhodobě působícím hnojivem. V létě potřebuje zalévat, nesnáší přemokřenou zeminu. Mnohokvětům se daří v hlinitopísčité, dobře propustné půdě bohaté na živiny. Při nedostatku živin nám rostliny málo pokvetou, proto je třeba je přihnojit. Určitě doporučujeme přihnojit raději kompostem s rašelinou než umělými hnojivy.
Kleopatřina jehla dorůstá výšky od 0,7 až do 1,5 metru (výjimečně dvou metrů), přičemž tvoří nad zemí listovou růžici podobnou růžici juky (Yucca). Podobně jako u juky též květ vyrůstá ze stvolu pokrytého šupinami, tedy vlastně květenství hrozen s jednotlivými drobnými kvítky. Vejčitý hrozen je totiž tvořen množstvím drobných květů, které jsou nejprve zbarvené červeně a později postupně směrem vzhůru žloutnou.
Kleopatřina jehla kvete od června do září, což je skvělá zpráva, další skvělou zprávou je, že jde o vyhledávanou pastvu včel.
Kleopatřinu jehlu lze i přesazovat, musíme však být velmi opatrní. Její zásobní hlíza se totiž snadno zlomí, je velmi křehká. Doporučuje se nejprve vytvořit v zemi jámu, aby se do ní kromě hlízy pohodlně vešly i kořeny. Vegetační vrchol rostliny musí vždy směřovat vzhůru, najdeme jej ve středovém puku. Na rostlinu v jámě opatrně nahrneme zeminu a zarovnáme s okolní půdou do roviny. Žádná z částí hlízy nesmí ze zeminy vyčnívat. Některé kořeny mohou být silně propletené se spoustou vláknitých oddenků a právě i s nimi je třeba zacházet opatrně. A pozor, časté přesazování této rostliny může mít za následek, že nám nebude kvést. Lepší je ji proto nechat na jednom stanovišti více let.
Po odkvětu je třeba stvol, který právě může být dlouhý až 2 metry, odříznout. Po odkvětu doporučujeme odříznout květní stvoly hned pod listovou růžicí. Pokud však čekáte na semena, přivažte květní stvol ke kolíku, který by měl být zaražen asi 20 cm od středu rostliny.
Čtěte také: Nebezpečný odpad: Jehly a stříkačky
Vzhledem ke svému původu jsou rostliny citlivé na silný mráz, proto je potřeba jim obstarat dobrou zimní přikrývku. Aby rostlina správně přezimovala, je dobré zkrátit přibližně o třetinu její listy. Stonky s hrozny budou též uříznuty a my poté hlavní část rostliny zakryjeme spadaným listím opadavých dřevin. Na podzim listy sestřihněte (ale jen trochu) a svažte ve svazek, čímž ochráníte choulostivé srdíčko této květiny před zimními teplotami. Kolem rostliny navrstvěte suché listí do výšky 20-30 cm a vše přikryjte chvojím.
V teplejších oblastech snáší a přežívá zimu spolehlivě, v chladnějších oblastech doporučujeme na zimu důkladné zateplení listím. Záhon trvalek je vhodné na zimu lehce přikrýt chvojím. Jinak není zimní ochrana potřeba.
Vyjadřují minimální průměrné teploty, při kterých je rostlina ještě schopna přežít bez poškození. Česko podle mezinárodní klasifikace patří do teplotních zón 5 a 6, nejnižší průměrné teploty klesají maximálně k -28 °C.
Kleopatřina jehla přitahuje pozornost díky výšce i syté barvě květů. Uplatní se jako dominantní solitér, v kombinaci s travinami, v moderních výsadbách nebo v blízkosti jezírek a vodních prvků. Je vhodná i do vazeb. Na záhonu mezi letničkami nebo trávami je kouzelná.
Kniphofia 'Mango Popsicle' (kleopatřina jehla) je atraktivní stálezelená trvalka dorůstající výšky 40-60 cm. Vyniká nápadnými zlato-žluto-oranžovými květy, které se objevují od června do října. Tato odrůda je ceněna pro svou vynikající mrazuvzdornost a schopnost prosperovat i v těžších půdách. Preferuje slunné stanoviště a písčitohlinitou půdu, která je dobře propustná a výživná. Rostlina ocení pravidelnou zálivku, zejména v období sucha, ale nesnáší přemokření. Její výrazné květy přitahují motýly a včely, čímž podporují biodiverzitu zahrady.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Stanoviště | Slunné, chráněné před větrem |
| Půda | Hlinitopísčitá, dobře propustná, bohatá na živiny |
| Zálivka | Pravidelná, zejména v suchém období |
| Hnojení | Na jaře kompostem nebo dlouhodobě působícím hnojivem |
| Kvetení | Červen až září |
| Zimní ochrana | Přikrýt listím a chvojím |
tags: #kleopatrina #jehla #stanoviste