Co je to třídění odpadu a proč je důležité?

V dnešní době je správné nakládání s odpady důležitější než kdy jindy. Ekologické otázky stále nabývají na naléhavosti a správné třídění odpadu vyžaduje nejen odpovědnost, ale také přináší ekonomické výhody.

Správné třídění odpadu se stává stále důležitějším nejen z ekologického, ale i ekonomického hlediska. Obce, které se potýkají s rostoucími náklady na zpracování odpadu, čelí nutnosti zvyšovat poplatky, pokud obyvatelé nebudou důsledně třídit. Recyklace a opětovné využití odpadu pomáhá šetřit přírodní zdroje a energii, což má přímý dopad na snižování množství odpadu na skládkách.

Jak uvádí článek na Seznam Zprávách Češi se musí naučit pořádně vyhazovat odpadky. Třídění odpadu je klíčové pro udržení udržitelného životního prostředí. Správně roztříděný odpad recyklujeme a znovu používáme, čímž snižujeme potřebu těžby nových surovin a energie potřebné pro výrobu nových produktů.

Ekonomické důsledky špatného třídění odpadu jsou značné. Obce, jako například východočeský Kostelec nad Orlicí, snižují náklady na svoz a zpracování odpadu tím, že mění frekvenci svozu smíšeného odpadu. Starosta Tomáš Kytlík zdůrazňuje, že tato opatření jsou nezbytná pro udržení rozpočtu obce.

Správné třídění odpadu chrání životní prostředí a zároveň snižuje finanční zátěž, kterou nesou obce a jejich obyvatelé. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy třídí všechny možné druhy odpadu pouze polovina lidí.

Čtěte také: Kouzelná příroda

Kolektivní systémy a jejich role

Kolektivní systémy přispívají k efektivnímu nakládání s odpady a snižují zátěž pro obce i zpracovatele. Například systém pro zpětný odběr pneumatik od společnosti ELTMA zajišťuje 4000 sběrných míst po celé republice, občanům nabízí bezplatný odběr starých pneumatik a obcím úsporu několik milionů korun ročně.

Stejně důležitý je i sběr dalších surovin, například kuchyňských olejů. Ty často končí v kanalizaci, což vede k jejímu ucpávání a náklady na opravu se projeví v cenách vodného a stočného. Právě kolektivní systémy pomáhají těmto situacím předcházet a šetří tak náklady na řešení škod a současně sbírají odpad, který se může stát zdrojem.

Model kolektivního systému pomáhá zajistit efektivní nakládání s odpady a snižuje zátěž na rozpočty obcí. Kolektivní systémy, jako je ten pro zpětný odběr pneumatik od neziskové organizace ELTMA, přispívají k efektivnímu nakládání s odpady, i když stoprocentní využití všech sesbíraných surovin zatím není vždy dosaženo.

Fungující systémy pro sběr výrobků s ukončenou životností, jako jsou obaly, elektrozařízení, baterie nebo cigaretové výrobky s filtrem nebo právě pneumatiky, hrají zásadní roli při zajištění odpovědného nakládání s odpady a snižování zátěže na rozpočty obcí. Jsou nezbytné pro plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobců a přispívají ke zvýšení efektivity recyklačních procesů. Stát zároveň plánuje rozšíření stávajících schémat i do dalších oblastí.

Na nedávné konferenci Výhody kolektivních systémů zdůraznil význam kolektivních systémů i ministr životního prostředí Petr Hladík: „Téma kolektivních systémů a efektivní správy surovin je pro nás zásadní, protože právě tyto systémy nám umožňují chránit naši přírodu, šetřit zdroje a přinášet benefity pro celou společnost. Efektivní sběr odpadu a navracení materiálů do oběhu v duchu cirkulární ekonomiky je zároveň přirozenou součástí koncepce ESG. „Pokud firmy řeší ESG strategii či reporting, musí efektivnímu sběru a nakládání s odpady věnovat velkou pozornost. Právě k tomu přispívají kolektivní systémy,“ vysvětluje Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu CSRD.cz.

Čtěte také: Tipy pro výběr koše do kuchyňské linky

Roční náklady na zpětný odběr a recyklaci pneumatik, které se v Česku vysbírají se odhadují na 400 milionů korun, jsou plně hrazeny výrobci pneumatik prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti. Tento náklad je zahrnut v ceně pneumatiky, což umožňuje neziskové organizaci ELTMA provozovat více než 4 000 sběrných míst po celé zemi, aniž by tím zatěžovala obce či občany. Díky této husté síti odběrových míst, označených logem ELTMA, mohou občané jednoduše bezplatně odevzdat opotřebované pneumatiky tam, kde se s nimi nejčastěji manipuluje - v autoservisech.

„Kolektivní systémy tvoří základní pilíř pro zajištění povinností, které vyplývají z rozšířené odpovědnosti výrobců za jejich výrobky uvedené na trh. Všem výrobcům a dovozcům pneumatik nabízíme inovativní platformu, která jim umožňuje plnit jejich zákonné povinnosti,“ vysvětluje Radim Filák, jednatel společnosti ELTMA. „Díky naší důvěryhodnosti, hospodárnému fungování a důrazu na udržitelnost podporujeme spolupráci mezi výrobci, obcemi, zpracovateli, prodejci a dalšími subjekty, které jsou zapojené do nakládání s odpadními pneumatikami,“ dodává Filák.

Stejně jako u pneumatik je role systémů pro sběr a možnou recyklaci klíčová i u dalších výrobků a materiálů, například kuchyňských olejů. Přestože v obcích již existují kontejnery na sběr odpadních olejů, lidé je stále často vylévají do odpadů, kde mohou způsobit velké škody.

„Pokud oleje končí v kanalizaci, vytvářejí se pevné bloky, které mohou vést až k ucpání průtoků a výraznému poškození infrastruktury. Příkladem může být Londýnský „tukovec“ o váze sto třiceti tun, který v roce 2017 ucpal kanalizaci. Odstranění obří masy ztuhlého tuku a dalšího odpadu trvalo několik týdnů. „Pokud se situaci nebudeme věnovat, hrozí podobné problémy i u nás. To následně povede ke zdražení vodného a stočného, protože tyto náklady platíme všichni. Pokud jsou naopak odpadní materiály správně sesbírány, otevírá se cesta k jejich recyklaci. Podle odbornice na biotechnologie Lenky Mynářové lze fritovací oleje využívat při výrobě biologicky rozložitelných polymerů. Ty mají široké využití v kosmetice nebo biomedicíně, kde mohou dokonce nahradit plasty. „Biotechnologie je nástrojem dekarbonizace. Z jednoho litru oleje se vyrobí 0,7 kg přírodního polymeru, který je plně biologicky rozložitelný,“ popisuje Mynářová.

Efektivní fungování kolektivních systémů se neobejde bez legislativy, jak upozorňuje Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ČR: „Bez správně nastavené legislativy nelze očekávat, že výrobci převezmou odpovědnost za své výrobky po ukončení jejich spotřeby. Rozšířená odpovědnost výrobců je klíčovým prvkem nového plánu odpadového hospodářství ČR, který počítá s rozvojem rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) na další výrobky. Díky těmto systémům můžeme zajistit, že výrobky budou recyklovány a zpracovány odpovídajícím způsobem.”

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

V rámci nových strategických směrů, které ministerstvo připravuje, bude zásadní změnou rozvoj systému EPR na další komodity. Od roku 2025 budou mít obce nově povinnost sbírat kromě klasických komodit z barevných kontejnerů také textil.

Třídění bioodpadu v sídlištní zástavbě

Cílem projektu je umožnit občanům ze sídlištní zástavby odkládat bioodpad vzniklý v domácnostech odděleně od komunálního odpadu a tím zamezit ukládání tohoto odpadu na skládky. Umožnit tak chovat se ekologicky a přátelsky k životnímu prostředí. Do kontejneru lze odkládat např. odřezky zeleniny, pokojové rostliny (viz přehled níže).

Vytříděný bioodpad bude následně odvážen na kompostárnu v Dražkovicích, kde bude zpracován na kvalitní kompost. Vhazováním jakýchkoliv jiných, než kompostovatelných odpadů by došlo ke znehodnocení obsahu celého kontejneru a oddělený sběr by postrádal smysl. Zároveň by vznikly další náklady spojené s odvozem znehodnoceného obsahu na skládku.

Proto žádáme, abyste bioodpad nevhazovali do kontejneru v plastových pytlích, taškách apod. Doporučujeme jej v domácnosti třídit např. do plastového kbelíčku, který lze po vysypání a vymytí opakovaně použít.

Aby nedocházelo ke znehodnocení bioodpadu některými nezodpovědnými občany a bylo dosaženo co nejvyšší čistoty bioodpadu jsou kontejnery uzamčeny.

Myšlenku tříděného bioodpadu podporujeme a věříme, že Vy s námi chcete odpad zodpovědně třídit, a proto jsme se rozhodli dát Vám klíč od těchto kontejnerů. Klíč pro Vaši domácnost si můžete bezplatně vyzvednout na příslušném Úřadě městského obvodu Pardubice, případně na odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubice nebo u svozové firmy Služby města Pardubic - Odpady a.s.

Klíč je univerzální pro všechny kontejnery na bioodpad v rámci celého území města, takže v případě změny bydliště není třeba žádat o nový.

Pro ukládání bioodpadu v rámci sídlištní zástavby jsou k dispozici hnědé kontejnery o objemu 1100 l.

Co patří do hnědého kontejneru na bioodpad?

• Odřezky a slupky z ovoce a zeleniny
• Shnilé ovoce a zelenina
• Skořápky ořechů, vajec
• Sedliny kávy a čaje (i s filtrem)
• Pokojové květiny, řezané květiny (bez spojovacích drátů, stuh apod.)
• Hlína z květináčů
• Listí, plevel, tráva

Co nepatří do hnědého kontejneru na bioodpad?

• Komunální odpad
• Pleny, obvazy
• Zbytky potravin a nápojů
• Rostlinné oleje
• Pytlíky z vysavače, odpad z popelníků, odpad vzniklý při zametání
• Plastové kelímky, sáčky a obaly
• Plechovky, hliníkové fólie
• Vícevrstvé nápojové kartony (tzv. krabice tetrapak)
• Textilie, kůže, vlna, dřevo, korek
• Prospekty, noviny
• Uhynulá zvířata
• Odpady živočišného původu, maso, kosti
• Exkrementy (psí, kočičí)
• Objemné zelené odpady - větve, pařezy apod.

Třídění kovů

Ano, kovový odpad je možné třídit a není to nic složitého. Ten, kdo si najde pár minut na přečtení tohoto článku, už nebude váhat, který kov kam vyhodit. A také si ukážeme, jak moc je třídění kovů přínosné pro životní prostředí.

Češi patří k nejpoctivějším třídičům, proto také v mnoha domácnostech najdeme koše na papír, plast, sklo a dost možná i na nápojové kartony.

Mimo tyto materiály ale existují i další, které lze třídit a recyklovat. A to jsou kovy!

Ačkoliv šedé kontejnery na kovy nejsou zatím všude běžně dostupné jako kontejnery modré, žluté, zelené a bílé či oranžové, neměla by to být překážka v jejich třídění. Existují i jiné možnosti, kam s nimi. A šedých kontejnerů v ulicích navíc rapidně přibývá!

Kovové obaly vhodné a nevhodné pro třídění a následnou recyklaci

Než se vydáme vytříděný kovový odpad odevzdat na jeho další cestu, podívejme se, které kovy vlastně můžeme třídit a věnovat je tak k následné recyklaci. A ukážeme si také, které naopak recyklovat nelze.

Recyklační symboly kovů si snadno zapamatujeme. Poznáme je podle znaku trojúhelníku s šipkami, číselného označení v rozmezí 40-49 a příslušné písmenné zkratky.

Kam můžeme odložit vytříděný kovový odpad? Tříditelných kovových obalů a předmětů je skutečně hodně. Pokud už si někdo nadšeně chystá speciální koš, kam je bude doma třídit, tleskáme! Ale je potřeba si také říci, kam s tím vším kovovým odpadem pak. Možností je hned několik.

První, pro někoho nejjednodušší, je odnést kovový odpad do šedého kontejneru na kovy. Ten ale bohužel zatím není dostupný u všech třídicích hnízd, proto je možné, že jej ve svém nejbližším okolí nenajdete. A také, objemnější odpad se do něj zkrátka nevejde.

V tomto případě jsou hlavními místy pro sběr kovů sběrné dvory. Do nich můžeme dokonce odnést i kovy, které nám nevezmou ve výkupnách druhotných surovin. To mohou být zejména obaly od nebezpečných výrobků jako sprejů, barev nebo laků.

Šedý kontejner a samolepka na něm nám napoví, co do něj můžeme vyhodit, jedná se o drobnější kovový odpad.

Šedý kontejner, sběrné dvory a výkupny nejsou jediná místa, kam lze staré kovy odložit. V některých obcích se stále pořádají tzv. „železné neděle“, kdy je kovový a další odpad sbírán do velkoobjemových kontejnerů. Hliník někdy sbírají základní školy, případně i ekocentra a podobné instituce.

Jak rozeznat železo a hliník?

Už víme, kam které obaly a předměty třídit. Pokud se ale rozhodneme odnést náš kovový odpad do výkupny druhotných surovin, pozor, je třeba jej nejprve rozdělit na železo a hliník. Rozeznáme je bez problému, buď podle recyklačních symbolů, nebo za pomoci magnetu. Železo se na něj samozřejmě přichytí, hliník nikoliv.

Ze železa jsou nejčastěji konzervy, hřebíky, zátky či klíče. Hliníkové bývají plechovky, víčka od jogurtů, fólie od tavených sýrů a čokolád, potravinové misky a alobal. Menší zádrhel může spočívat v nutnosti rozlišovat hliník na tlustostěnný a tenkostěnný. Zejména tenkostěnný (např. víčka od jogurtů) nemusí všechny výkupny přijmout.

Stojí to za to? Rozhodně ano!

Řeč v tomto případě není o penězích, ale spíše o dobrém pocitu. Výkupní cena železa se pohybuje kolem 3 Kč za kilogram, za hliník dostaneme zhruba 10 Kč. Ale! Příroda je ta, která nám opravdu poděkuje.

Staré kovy jsou ceněnou druhotnou surovinou. Jejich tříděním a recyklací výrazně šetříme životní prostředí. Můžeme tak snížit znečištění vzduchu o 86 % a vody o 76 %. Recyklací železného šrotu šetříme 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40 % vody.

Třídění je zkrátka stav mysli a životní styl. Přidejme na seznam našich položek k třídění i kovy! Odměnou nám bude něco, co se nedá koupit. Dobrý pocit a zdravější příroda.

Kam s různými druhy odpadů?

Pro lepší orientaci uvádíme přehled, kam odkládat různé druhy odpadů:

tags: #klic #pro #odpady #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Příprava na krizové situace
• Čistota Rakovník
• Více o ekologické výrobě papíru
• Studie znečištění půdy Litoměřice
• Dovolená v přírodě