Požárník Sám: Les v Ohrožení a Důležitost Prevence

Slova uvedená v nadpisu čteme zejména v letním období stále častěji. Kromě budov, aut a hal hoří často pole, louky, křoviny, lesy, prostě krajina. K všeobecnému vzdělání patří, že s růstem teplot ovzduší a sucha roste riziko požárů jako takových a jejich ničivosti obzvlášť. To platí bez ohledu na skutečnost, zda klimatické změny - oteplování klimatu - probíhají nebo nikoliv.

Pokud lidé nebudou respektovat riziko požárů, byť zvýšené horkem a suchem, těžko požárům polí, luk, lesů, krajiny zabráníme. Podívejme se na základní fakta. K požárům docházelo i v dobách, kdy lidé ještě oheň neovládali. Způsobovaly je nejčastěji blesky, dále samovznícení organických látek v lese, v buši apod., zejména ve spojení s vedrem a suchem. Požáry výjimečně způsobovaly také sopečné výbuchy.

Situace se zásadně změnila poté, co se člověk naučil ovládat oheň. Nevyužíval ho jen k zahřání a k přípravě pokrmů, ale sem tam také k lovu. Za sucha zapálil les a ohněm naháněl zvířata do rokle, kde se stávala jeho snadnou kořistí. Oheň se ale občas vymknul z kontroly a pak byl pořádný mazec. S nástupem zemědělství se oheň začal používat i ke žďáření lesů, tj. les se na určité ploše vypálil a tam se pak několik let silo obilí či jiná plodina, než se půda vyčerpala a člověk šel žďářit o kus dál.

Sem tam požárem pole, louky, křovin či lesa skončilo rozdělávání ohňů v lese a také stařičký zlozvyk - vypalování staré trávy - stařiny, případně i křovinatých porostů. V 19. století k příčinám požárů způsobených člověkem přibyl šířící se velký zlozvyk některých lidí- kouření cigaret a doutníků. Odhozený žhavý oharek se stával a stává často příčinou požárů budov i krajiny.

Máme regiony, které jsou na požáry krajiny tzv. přizpůsobeny, klasicky Středomoří nebo část Austrálie. Máme regiony, které na požáry přizpůsobené nejsou, kde požáry představují i pro přírodu a krajinu vážný problém. Klasicky střední Evropa.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Války jsou ale i přímou příčinou požárů v přírodě, nejen první a druhá světová, korejská, vietnamská či současná válka na Ukrajině. V červenci 1985 jsme viděli kromě jiného krásné lesy u severořeckého městečka Kavala. Jaké bylo naše zděšení, když několik dní po návratu do Prahy jsme četli: „Lesy u Kavaly hoří!“ O dva dny později přišla zpráva, že řecká policie obdržela dopis žháře, že zapálením lesů u Kavaly potrestal voliče za to, jak hlasovali ve volbách.

Pokračovalo vypalování tropických deštných pralesů, nejen v mediálně nejznámější Indonésii a Brazílii, za účelem získání zemědělské půdy a vyhnání či vyvraždění tamních domorodců. Tristní je, že vypalování tropických deštných pralesů v Indonésii a v dalších státech regionu významně stimuluje Evropská unie politikou podpory výroby biopaliv, která je jednak nesmyslná sama o sobě, protože ve světě prohlubuje hlad a stimuluje ničení tropických deštných pralesů, a jednak mezi biopaliva zcela absurdně zařadila i olej z palmy olejné.

Teploty leckde stoupají na plus 40, 45 i 50 plus Celsia ve stínu, viz léto 2018 a další léta. Zvyšují sucho a přispívají k ničivým požárům. V létě 2018 vznikly velké lesní požáry v Řecku, v Portugalsku, v Chorvatsku, v Kalifornii. O rok později lesy v Kalifornii postihly obří ničivé požáry, způsobené nejčastěji zkratem na rozvodech elektřiny. Kromě rozsáhlých lesních porostů zničily celé vesnice a města. Byly příčinou evakuace asi 200 000 lidí. To je hodně.

V létě 2019 začala v Austrálii série požárů buše, která vyvrcholila v prosinci 2019 a v lednu 2020. Spojením několika velkých požárů vzniklo obrovské souvislé vypálené území. Celkem vyhořela podstatná část jihovýchodu Austrálie - k 14. lednu 2020 asi 268 200 km2. Krajina hořela i v těsné blízkosti velkoměst Melbourne a Sydney a metropole Canberry.

V létě roku 2021 postihla série požárů krajiny mimo jiné Řecko. Plameny pronikly až na severní předměstí metropole Athén. Z hlediska požárů lesů a krajiny bylo mimořádně aktivní i léto 2023. Mezi 19. - 28. červencem 2023 došlo k sérii velkých požárů v Řecku (ostrovy Rhodos, Euvoia, Korfu, Kréta, poloostrov Peloponéz a Athika včetně severního předměstí Athén, denně propukalo na 50 požárů krajiny), dále v Alžírsku (34 uhořelých včetně deseti na hašení vyslaných vojáků), na Sicílii, zejména kolem Palerma, v Chorvatsku u Dubrovníku a na ostrově Ciu u Spllitu, v Portugalsku západně od Lisabonu, v Turecku v Anthalii.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

I když není pochyb, že rostoucí vedra a sucha citelně přispívají ani ne tak ke vzniku jako k šíření a tím i k enormní ničivosti letních požárů krajiny, není možné zdaleka vše hodit na horko a sucho, resp. oteplování klimatu. Totiž, asi 80 % požárů má na svědomí člověk jen zakládáním ohňů. Celkem člověk zaviní 95-99 % požárů v přírodě. To je opravdu hodně.

Časté je i přímé žhářství. Krátce po vzniku obřího požáru na ostrově Rhodos řecká policie vyšetřovala dva občany pro založení požáru. Jiní dva žháři byli zatčeni chorvatskou policií za založení požáru na ostrově Cio. Jednoho žháře při činu nafilmovala v italské Kalábrii bezpečnostní kamera. Samozřejmě, jde jen o pověstnou špičku žhářského ledovce.

K obřím požárům na západě Spojených států amerických v posledních letech sice přispěla rekordní vedra a sucha a vydatně je pomáhal šířit vítr, ale byly způsobeny především špatným managementem tamní ochrany přírody. Dokud tam hospodařili indiáni, požáry tam byly sice na denním pořádku, ale byly malé co do rozsahu i vzniklých škod. Poté, co tam počátkem 20. století ochranu přírody převzal stát a účinnou protipožární ochranou častým požárům zamezil, začalo se tam hromadit množství suchého dřeva, takže tam časem opravdu mělo co hořet.

Podobného druhu byl obří požár loni v létě v Národním parku České Švýcarsko. Primárně jej způsobili neukáznění návštěvníci, ale zásadně k němu přispěla nekompetentní správa NPČŠ. Nechala tamní smrkové lesy sežrat kůrovcům, suché dřevo tam v rozsahu asi 2,5 miliónu metrů krychlových nechala stát či ležet a pak hrubě neukázněnými návštěvníky zapříčiněný požár ještě asi 36 hodin odmítala hasit s tím, že se pokusí zvýšit druhovou biodiverzitu řízený vypalováním. Že ho největší ekologičtí dogmatici, nejednou i s tituly, oslavovali jako ozdravný, nemění nic na skutečnosti, že šlo o velkou ekologickou katastrofu (zničeny byly četné vzácné ekosystémy a také byly žárem vážně poškozeny četné tamní geologické útvary) a samozřejmě také o velkou katastrofu v českém cestovním ruchu.

Situaci v Řecku komplikuje zvykové právo, podle kterého ten, kdo první začne spáleniště orat, má právo na desetiletý pronájem příslušné půdy. I to může motivovat ke žhářství. Zatím se vedou spory o příčiny enormní ničivosti nedávných obřích požárů v jihovýchodní Austrálii.

Čtěte také: Pracovní rizika

Sbor Dobrovolných Hasičů Konětopy

Co přimělo obyvatele obce Konětop k založení Sboru dobrovolných hasičů? Stálé nebezpečí požárů, které vznikají v důsledku neopatrnosti, náhod a živelných příčin - bouře, blesky. A tak je v roce 1876 založen sbor dobrovolných hasičů v obci jako první organizace a také poslední, která přežila až do dnešních dnů.

První zapsaná informace je z roku 1921, kdy SHD Konětopy měl 17 členů a jeho předsedou je František Somol a velitelem František Pokorný. V říjnu 1936 vypukl požár v dílně truhláře Jaroslava Zlatohlávka čp. 36. Nejtragičtější pro obec Konětopy byl 8. květen 1945. Německá armáda v pomstě za akci partyzánů zapálila 48 obytných a 42 zemědělských objektů. Sbor dobrovolných hasičů v té době vlastnil ruční stříkačku, kterou němečtí vojáci silně poškodili. Stejně ale jakýkoliv zásah Němci nepřipustili. Svědčí o tom fakt, že na přijíždějící hasiče ze sousedních Dřís několikrát vystřelili a tím je donutili se vrátit.

Po dobu německé okupace musejí hasiči do zbrojnice stavět hlídky po dvou mužích na noc. Dále již můžeme listovat v dochované kronice, kterou vedl od 16. února 1947 jednatel Karel Holeček čp. 28. SDH Konětopy má k tomuto datu 36 mužů. V tomto roce sbor zakoupil novou motorovou stříkačku a do zásahové čety se přihlásili: František Holeček, čp.119, František Koš, čp. 88, Václav Kopecký, čp. 12, Václav Koš, čp. 37, František Černý, čp. 50, Václav Holeček, čp. 93, Ladislav Holeček, čp. 76, Josef Mikšovský, čp. 96, Vladislav Zalabák, čp. 27 a Václav Franc, čp.

Tato četa mohla osvědčit svoji připravenost v srpnu 1948, kdy došlo k rozsáhlému požáru u pana Josefa Mikšovského čp. 96, kde hořela stodola plná slámy a oheň se přesunul na obytnou část budovy. Tento požár velmi těžce zdolávají kromě nás sbory ze Lhoty, Dřís, Sudova Hlavna a Kostelního Hlavna, Všetat, Přívor, Čečelic a sbor továrny GRAF Byšice.

Na Valné hromadě Sboru dobrovolných hasičů dne 30. března 1951, kterou řídí starosta Jan Studený, čp. 7, je mimo jiné oznámeno členům že se rozhodnutím státních orgánů ruší název SDH a dále nesou tyto organizace název Místní jednota ČSPO. Výbory se do této doby volí pouze na jeden rok. Předsedou je zvolen Alois Janda, čp.

V roce 1955, kdy se výroční schůze koná v Kulturním domě čp. 42 je předsedou MJ ČSPO zvolen Jan Studený, čp. 8, který zůstává na veškerou práci sám a činnost organizace je velice slabá. Jan Studený v roce 1958 zemřel. Více si slibujeme od nového výboru, který je zvolen v roce 1958. Předsedou je František Jindra, velitelem Jaroslav Kříž, pokladníkem Václav Svoboda.

1. ledna 1960 zaniká okres Brandýs nad Labem a naše obec spadá do okresu Mělník. 9. ledna 1960 vzniká požár u pana Václava Laciny, čp. 18. Oheň je včasným zásahem rychle uhašen. Připomínám, že v letech kolem roku 1960 byly stavěny tzv. žňové hlídky, které měly zabránit případným sabotážím. V době žní obcházeli dva občané po polích, aby včas odhalili případné požáry.

V roce 1963, kdy byl předsedou MJ ČSPO Josef Čurda, čp. 64, došlo k dalším změnám ve výboru. V září 1963 vznikl požár stohu slámy, který byl postaven přes cestu k hájence u kravína. Stoh hoří po zásahu blesku a požárníci z Konětop, Dřís, obou Hlaven jen chrání nedaleký, krátce před tím dostavěný kravín, ve kterém již jsou dojnice.

Místní ohlašovna požáru je zřízena v Pohostinství Jednota a v hasičské zbrojnici. Celý další rok se nový výbor připravoval na blížící se oslavy 100. výročí založení sboru. Oslava 100. výročí založení SDH Konětopy se uskutečnila 25. září 1976. Účastníci oslav se shromáždili u bývalé školy a průvod za doprovodu hudby Františka Průši se ubírá do středu obce. Pochoduje tu 10 požárních sboru z okolí.

Vzhledem k tomu, že 1. dubna 1976 došlo ke sloučení obcí Dřísy- Konětopy, hovoří k přítomným i zástupce MNV Dřísy s. Putík. V průběhu odpoledne předvedli svá cvičení žáci ze Sudova Hlavna. Zasahuje cisterna požárníků z Kostelce nad Labem. Velkému zájmu přítomných se těšilo vystoupení požárníků ze Křenku. Jejich zásah s historickou stříkačkou v dobových stejnokrojích měl velký úspěch.

V těchto letech se také daří práce s mládeží, kterou vede Vladislav Nejedlý, ml. V rámci jejich příprava je pro ně připravena ukázková akce ze Staré Boleslavi. Do družstva dorostu se dále přihlásili: Karel Kašpar, Josef Kalivoda, ml., Pavel Procházka, Jaroslav Holeček, ml., Josef Kinda, Michal Sládek, Martin Franc a Michal Koš.

Členové MJ ČSPO se zúčastnili nejrůznějších brigád, při směnách NF, při pomoci v zemědělství. Byl odpracován úctyhodný počet hodin. Největší akci připravil MNV Dřísy v roce 1981. Po dokončení nové prodejny potravin je nutné odstranit část čp. 14, ve kterém sídlil MNV Konětopy, knihovna a obchod potravin. V srpnu 1981 po provedení demolice se začíná s adaptací, při které členové MJ ČSPO odpracovali neuvěřitelných 1459 hodin. Adaptací vznikla úřadovna Občanského výboru Konětopy, klubovna požárníků a zmodernizovaná zbrojnice.

Hasiči patřili vždy k předním organizátorům kulturního dění v obci. Vzpomeňme na překrásné hasičské bály, které se pořádají až do dnešní doby. Pravidelně jsme se zúčastňovali vzpomínkových oslav v předvečer výročí vypálení naší obce v roce 1945. Samozřejmě v uniformách. Pořádali jsem beznadějně vyprodané okrskové plesy, na které svážel účastníky autobus JZD Dřísy.

27. ledna 1982 bylo proto členskou schůzí schváleno zakoupení vozidla Škoda 1203 od OÚNZ Brandýs nad Labem, které bylo brigádně upraveno pro výjezdy. Když už toto vozidlo dosluhovalo, zakoupilo Obecní zastupitelstvo v roce 1998 vozidlo AVIA, které slouží dodnes. Soutěžní družstva jsou vybavena pracovními stejnokroji s nápisem HASIČI KONĚTOPY.

V roce 1988 nastupuje do funkce předsedy Jaroslav Bartůněk. Soutěže: 7. června 1982 se uskutečnila první okrsková soutěž na louce v obci Křenek. Ze šesti účastníků skončili muži z Konětop na 3. místě. Vzniká tradice okrskových soutěží, v jejichž pořádání se organizace našeho okrsku střídají. Všech těchto akcí se zúčastňujeme.

Naši členové zajiždějí na soutěže do okolí. V neposlední řadě jsou to Byšice, kde naše družstva dosáhla v roce 1989 velkého úspěchu v soutěži o Pohár Vitany. Konětopy II. Muži - 1. místo, Konětopy I. Muži - 3. místo. Ženy z Konětop obsadily 4.

Zúčastňujeme se i okresních soutěží požárních družstev.

Ještě jsem neuvedl práci při preventivních prohlídkách, které už řadu let v obci provádíme. Těšit nás může fakt, že snad díky tomu už dlouho v naší obci nehořelo. Snad to nezakřiknu.

13.3.2005 - brzy ráno hoří v obecní prodejně potravin. Příčinou je elektrický zkrat. Zasahují sbory z Konětop, Staré Boleslavi, Všetat, Mělníka.

Dne 1. listopadu 1999 byla vykradena hasičská zbrojnice. Škoda nebyla veliká, protože zloděje někdo vyrušil. Za celou 130-ti letou historii se nic podobného nestalo. 14. ledna 2005 částečně poničil neznámý vandal hasičskou cvičnou bariéru na cvičišti u jezera.

4. dubna 2006 je založeno zásahové družstvo. Družstvo přípravu nepodceňuje, účastní se odborné přípravy praktické i teoretické.

Na Valné hromadě 15. Na tomto výboru záleží jaký bude rozjezd do dalších let. Každý, kdo ve funkcích dobrovolných organizací pracoval, ví co to stojí volného času, o kterých připravuje své blízké a žádný velký vděk za to čekat nemůže. Tak to udělám alespoň já. Díky Jardo Bartůňku, díky Petře Holečku, díky členové výboru.

130 let je hodně, ale je-li náš sbor jako víno, které s léty dozrává, nemusíme do dalších let hledět s obavami.

První sbory dobrovolných hasičů v Čechách se začínaly zakládat v polovině 19. století. První takový sbor byl založen již v roce 1853 v Praze. Sbor dobrovolných hasičů v Konětopech byl založen v roce 1876 a stal se nejen nejstarší organizací v obci, ale i jedinou, která udržela svou činnost až dodnes.

Kronika - „Kniha protokolů“ byla založena až po 2. světové válce a první zápis je z 16. února Další zápisy jsou již pravidelné - např. Zápis valné hromady r. Zápis ze 17. Zápis z 11. Zápis 30.3.1951 - změna názvu z rozhodnutí politických orgánů, volba nového výboru. Nový název sboru byl Československý svaz požární ochrany - místní jednota - Konětopy (MJ ČSPO v Konětopech).

Během žní byly ustanovovány tzv. Pro celý sbor byl velice významný rok 1976, který byl ve znamení aktivní a cílevědomé činnosti pro důstojnou oslavu 100. výročí založení. Oslava se uskutečnila 25. září 1976. V průvodu středem obce pochodovalo 10 požárních sborů z celého okolí za doprovodu hudby Františka Průši.

V dalších letech se práce sboru soustředila na preventivní činnosti, přípravy soutěží požárních družstev, pořádání zábav, lampiónových průvodů, plesů a kulturních zájezdů. Například na soutěži požárních družstev 18. okrsku 7. června 1982 se naše družstvo umístilo na 3.

Závěrečný zápis do kroniky Hasičského sboru v Konětopech, která byla založena 16. února 1947, byl proveden 16. Z 80. let lze vyzdvihnou velmi dobrou práci s mládeží v oblasti požární ochrany, výchovné a praktické činnosti a pravidelná účast na soutěžích PO.

Velkým úspěchem protipožární prevence sboru je to, že již dlouhou dobu v obci nehořelo.

tags: #požárník #sám #les #v #ohrožení #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Lampový olej a životní prostředí
• Destrukce a konstrukce pomocí výbušnin
• Cyklus dusíku v ekosystému
• Kontakty pro ekologii v Bystřici
• Správný sklon odpadního potrubí