Klub Přátel Přírody Jablonec Nad Nisou: Historie a Vývoj

V březnu 1895 učitel Georg Schmiedl a jeho přítel Franz Katz uveřejnili ve vídeňských Dělnických novinách výzvu k založení turistické skupiny. Na počátku bylo slovo. Rozhodující slovo k založení hnutí Přátel přírody stálo ve Vídeňských dělnických novinách, a sice v pátek 22. března, v sobotu 23. března a v neděli 24. března 1895.

Jen několik dní poté, co vyšel zmíněný inzerát, se ve čtvrtek 28. března 1895 v salonku hostince U Stříbrné kašny, v 9. obvodu na Berggasse č. 5, konala první diskuse, na niž zvali Schmiedl s přítelem Katzem. „Přátelé přírody jsou zváni k založení turistické skupiny. Když chtěl Georg Schmiedl vyzvednout v redakci Dělnických novin příchozí dopisy, přivítal jej redaktor Victor Adler slovy: „Hned jsem si myslel, že budete blázen.“ (O něco později se Victor Adler stal vedoucím rakouské sociální demokracie a taky členem vídeňského Turistického spolku Přátelé přírody.) Přihlásilo se asi 30 zájemců.

Dopis z 23. „S ohledem na inzerát ve Vídeňských dělnických novinách z 22. a 23. března sdělujeme v úmyslu podílet se na založení turistické skupiny naši adresu: Josef Rohrauer, student filosofie / Alois Rohrauer, kovodělník / Karl Renner, student práv; Vídeň VIII, Stolzenthalergasse 14, 2. patro, dveře č. Byl zvolen první tříčlenný výbor ve složení Alois Rohrauer, Anton Kreutzer a Leopold Happisch.

Kdo vlastně byl Georg Schmiedl, zakladatel Přátel přírody? Tento syn slezského učitele se narodil 11. září 1855 v moravském Prostějově. Záhy osiřelý učitelský syn navštěvoval gymnázium v Olomouci. Poté, co přišel do Vídně, si našel místo v učitelském semináři a v roce 1876 začal svou učitelskou dráhu na základní škole v osmém vídeňském obvodě. Už v roce 1884 ho redaktor Předměstských novin Kiehanzl mezi žurnalisty a do myšlenkového okruhu sociální demokracie. V té době neměli ještě učitelé žádné zastoupení. Georg Schmiedl byl opravdovým reformátorem školství a dodnes je považován za průkopníka sociálnědemokratického výchovného, vzdělávacího a reformačního hnutí ve Vídni.

Jeho myšlenky na založení turistické skupiny přinesly chutné ovoce. Byl po něm také nazván jeden z velkých obytných bloků postavený městem Vídní v roce 1932. Zdroj: LAMPASIAK, B. K. - GRUBER, L. - PILS, M. Berg frei - Mensch frei - Welt frei! Wien: Naturfreunde Internationale. 2., upravené vydání, 2009.

Čtěte také: Klub Ochránců Přírody Habrov

Prvního výletu se 14. O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923. Mezi spoluzakladatele patřily známé osobnosti rakouského dělnického hnutí, např. Anton Kreuzer a Leopold Happisch, pozdější významný dlouholetý propagátor spolku, který byl současně autorem jeho názvu.

Znak Přátel přírody tvoří dvě ruce spojené k přátelskému pozdravu na pozadí kytice z alpských květin a je orámován mottem Ruku v ruce po horách i nížinách. Tak jako stanovy spolku jej navrhl další ze zakladatelů, sudetoněmecký rodák, pozdější rakouský spolkový kancléř a prezident Karl Renner. Časopis Der Naturfreund poprvé vyšel roku 1897 v nákladu 400 kusů. Oficiální pozdrav Přátel přírody Berg frei byl zaveden roku 1900. Provoz první útulny Přátel přírody na tyrolském Pasterjochu zahájil Karl Renner slavnostním projevem 12.

Na přelomu století spolek čítal třináct místních skupin celkem o 2 122 členech. Počet sice skromný, ovšem na tehdejší poměry poměrně velký úspěch. O deset let později dosáhlo hnutí Přátel přírody mezinárodního ohlasu. Kromě území rakouské monarchie byly již založeny místní skupiny v Mnichově, Curychu, Bernu a Lucernu (1905), v Berlíně (1908), v Paříži, Londýně a New Yorku (1910).

Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody. Tento boj za volný čas a svobodu nebyl vůbec jednoduchý. Počáteční nepochopení vedlo k výsměchu dokonce i z vlastních řad dělnického hnutí a Přátelé přírody byli považováni za škůdce dělnického hnutí a fanatické alpinisty.

Samo dělnictvo však neúnavně pokračovalo v propagaci lehké i vysokohorské turistiky, tak prospěšné lidskému zdraví, a za činnost Přátel přírody plédovalo množství přednášek a kursů. Během první světové války byla činnost Přátel přírody omezena a v plném rozsahu byla obnovena teprve až po roce 1918. Rozmach byl rychlý a roku 1922 měl spolek již 70 000 členů a 32 útulen.
Na mezinárodní úrovni hnutí Přátel přírody zapustilo kořeny v Americe, Anglii, Austrálii, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Československu, Dánsku, Finsku, Francii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Švýcarsku.

Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách

Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody). Zakladatelé Nikolaus Konhäuser a Hermann Morbach pocházeli z řad dělníků místní porcelánky.

Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR. Nový spolek, jehož oficiální název zněl turistický spolek Přátelé přírody, sídlil v Ústí nad Labem a jeho spolkovým orgánem se stal zpravodaj Berg frei. Hnutí Přátel přírody bylo rozděleno do šesti sudetských žup: Západní Čechy, Severovýchodní Čechy, Morava, Severní Morava, Slezsko, Východní Slovensko a Západní Slovensko. Do nich patřilo přes sto místních skupin a až do Hitlerova zákazu měly na 5400 členů.

Také v německojazyčných oblastech ČSR přikročily místní skupiny ke zřízení domů Přátel přírody. Nestáli při nich žádní bohatí mecenáši. Byli to chudí, ale velkým idealismem prodchnutí lidé, kteří neděli za nedělí a za slunce i deště nosili trámy a cihly, stavěli a sbíjeli, hloubili studny, zařizovali místnosti a přinášeli dříví na otop. Nikdo nerozkazoval, každý přiložil ruku k dílu, jako by stavěl svůj vlastní dům, ženy byly stejně nápomocny jako muži.

Domy vznikly na Předním Cínovci, v Nakléřově, Rennersdorfu, na Komáří hůrce a následně v dlouhé řadě od hřebenu Krušných hor přes Lužické a Jizerské hory až do Jeseníků. Pražská skupina si zbudovala svůj dům v Želízech, moravská v Podyjí, slovenské skupiny v Karpatech. Chaty byly většinou jednoduché, přesto ale opečovávané jako malé klenoty; některé byly výborně vybavené (domy na Královce nebo na Lenzenbergu směrem ke Sněžce).

Než byla sudetská území připojena k Říši, poskytovaly domy Přátel přírody situované v pohraničí neocenitelné služby svobodně smýšlejícímu světu. Své první útočiště zde našlo nepočítaně pronásledovaných nacistickým režimem. Téměř do konce roku 1938 byly tyto domy v Krušných a Jizerských horách takřka poutními místy, ve kterých oběti nacismu mohly načerpat dalších sil.

Čtěte také: Safari v ohrožení (Klub Tygrů)

Obsazení sudetských území Říší znamenalo konec hnutí Přátel přírody, jehož domy byly vyvlastněny. Chata Morbach na Komáří hůrce se stala ubytovnou SS. Ústecký dům Přátel přírody v nakléřovském průsmyku, krásný a s velkou námahou zbudovaný dům Přátel přírody místní skupiny Liberec na Královce a mnohé další spolkové zotavovny a místa odpočinku byly změněny na domovy Hitlerjugend nebo na spolkové mládežnické ubytovny. Také nádherný dům Lenzenberg v Krkonoších byl za Třetí říše vyvlastněn a předán SS jako ozdravovna.

Osud československých Přátel přírody po 2. Po druhé světové válce Češi opět obsadili Sudety a sudetské dělnické hnutí ani jeho kulturní organizace nebyly povoleny. Co nezabavili a nevyvlastnili nacisté, nyní padlo za oběť Čechům; staré bezpráví bylo nahrazeno novým. Členové hnutí byli vyhnáni z Československa a ve svých hostitelských zemích, které se jim staly novým domovem, pokračovali jako členové nebo funkcionáři místních skupin Přátel přírody.

Po pádu totalitních komunistických režimů východního bloku se předsednictvo Mezinárodních Přátel přírody (NFI) začalo zajímat o možnosti obnovy spolku v zemích, v nichž spolek do druhé světové války působil. Předsedkyně Přátel přírody NDR, Annelies Eschke z Drážďan, byla již po dlouhá léta v kontaktu s turistickými organizacemi v Československu. S pomocí její a Bruna Klause Lampasiaka byla ve dnech 12. - 14. dubna 1991 uspořádána přípravná konference, která předznamenala založení skupiny Přátel přírody v Jablonci.

Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde. Už 24. září 1991 byly Ministerstvem vnitra České republiky schváleny stanovy a následně bylo Československé turistické sdružení Přátelé přírody zapsáno do seznamu občanských sdružení. Zakládajících členů bylo 55 a sdružení se dále rozrůstalo, především vznikla pobočná skupina v Liberci.

Původně byla zakladateli zvažována možnost požádat v rámci restitucí o navrácení majetku původní organizace "Naturfreunde ČSR". Šlo především o turistickou chatu na Královce v Jizerských horách, známou veřejnosti jako Presidentská chata. Celostátní dimenzi získalo hnutí Přátel přírody zpátky až ve druhém roce samostatnosti České republiky.

Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech. K další změně struktury došlo až v listopadu 2010, kdy vznikly další místní skupiny. V červnu 2015 vystupuje ze spolku organizace Duha, členy zůstává asi 500 převážně dospělých Přátel přírody z několika krajů Česka. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z.

Jablonecká skupina Přátel přírody zahajuje už 21 let každoročně tradičně turistickou sezonu Jarním pochodem s mezinárodní účastí. V letošním roce bude na tuto akci navazovat Valná hromada přátel přírody ČR, a proto zvlášť upřímně zveme Přátele přírody z celé republiky na prodloužený víkend do Jizerských hor! Přihlašování s požadavkem na ubytování končí 15. Přihlášeným účastníkům přijdou v dostatečném předstihu před akcí bližší časové informace.

• Jarní pochod PP (25.4.-27.4.) 21.
• Celostátní setkání PP ČR na Vysočině (2.-5.10.) Tradiční setkání zástupců skupin i individ.

Poslední letošní společnou akcí bylo setkání na Kuklíku počátkem října, kterého se zúčastnilo 41 členů. Organizace setkání se ujali členové skupiny PP Nové Město na Moravě a program, který nabídli, se jim opravdu povedl. Na dvou turistických trasách jsme měli možnost poznat přírodní i historická místa centrální Vysočiny (zřícenina hradu Štarkov, srub PP Javorek, Buchtův kopec a pracoviště Řízení letového provozu, Samotín, skalní útvar Dráteničky, Blatiny a Sněžné). Zkrátka zážitků bylo mnoho. Ubytování v rodinném penzionu Kuklík nám zcela vyhovovalo, cítili jsme se skoro jako doma. A protože se nad námi neočekávaně slitovalo i počasí - bylo sice chladno, ale nespadla ani kapka a občas se prodralo i slunce mezi mraky - mohli jsme si pobyt na Vysočině opravdu užít!

Rok 2024/2025 přinesl české organizaci Přátel přírody řadu úspěchů, spolupráce i přátelských setkání. Velikonoce 2024 a 2025 patřily přípravným setkáním zástupců českých a švábských Přátel přírody. Pod mottem „Let’s go - Pojďme začít“ se v roce 2024 v Metzingenu a v roce 2025 v Praze sešli mladí členové z obou zemí, kteří se věnují práci s mládeží.

Přátelé přírody slaví každoročně svůj svátek - Den Přátel přírody - vždy v sobotu nejbližší 5. červnu, tedy ke Světovému dni životního prostředí. Jedenáctý ročník celostátního srazu byl opět pestrým, čtyřdenním setkáním lidí s podobným smýšlením. „Jsme rádi, že se podařilo obnovit tradici celostátních setkání po pauze způsobené covidem. Každý rok na jaře trávíme čtyři dny v přírodě středních Čech u Slapské přehrady. Akce, známá jako „Zámecká brigáda“, zahrnuje výsadbu stromků, turistiku v okolí přehrady i posilování přátelských vztahů mezi členy z různých koutů Česka. Přátelé přírody Česko, z. s. je národní nezisková organizace, jejíž místní skupiny a členové působí v několika regionech republiky. Naše organizace je součástí mezinárodního hnutí Friends of Nature (Naturfreunde Internationale) a v celé ČR sdružuje přibližně 600 členů.

tags: #klub #přátel #přírody #jablonec #nad #nisou

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro ekologické čištění parket
• Automobilový průmysl a cíle EU
• Environmentální hrozby v Jižních oceánech
• Vliv oxidů dusíku a síry na zdraví
• Ohrožené druhy blanokřídlých