Pěstování okurek nakládaček: Kompletní průvodce pro bohatou úrodu

Okurky můžeme směle zařadit mezi plodiny u nás nejpěstovanější a tím i nejoblíbenější hned vedle paprik a rajčat. Patří mezi zeleniny plodové a v našich podmínkách mají mnohaletou pěstitelskou tradici i významné odrůdy, které se udržely v sortimentu po celá desetiletí. V tomto článku se dočtete jak vybrat správnou odrůdu okurek nakládaček do vašich klimatických podmínek, vyjasníte si, jestli dát přednost hruboostné nebo jemnoostné okurce. Uklídníte se, protože nakládačky v nálevu nikdy nebudou hořké. Vyberete si z naší nabídky ty nejlepší odrůdy. Po přečtení článku budete vědět, jak si poradit s nedostatkem opylovačů květů. Nebudou chybět ani informace o pěstování a výsevu okurek.

Výběr vhodné odrůdy okurek nakládaček

Sortiment okurek je velmi široký a orientace v něm je mnohdy obtížná. Při výběru vhodné odrůdy by se mělo přihlížet především ke klimatickým podmínkám oblasti, kde chceme nakladačky pěstovat. Okurky nakládačky mohou být buď hruboostné nebo jemnoostné. Hruboostné bývají někdy opovrhovány kvůli tomu, že při sklizni píchají, takže mnoho pěstitelů dává raději přednost jemnoostným okurkám. Nechat se odradit ostny okurek může být někdy na škodu, protože tyto odrůdy bývají většinou odolnější a hodí se tedy do horších klimatických podmínek.

V teplých oblastech jsou vhodnější odrůdy s jemnými ostny (jemnoostné), v chladnějších odrůdy hruboostné, kterým nevadí za chladnějšího počasí ani pěstování na venkovním záhonu. Pro chladnější oblasti volíme odrůdy tzv. hruboostné, pro teplejší oblasti odrůdy jemnoostné! V posledních dvou letech je stále častější poptávka po okurkách “střapečkových“. Vytvářejí totiž za každým listem ne jeden ale hned několik plodů, nejčastěji tři. Výhodou jsou několikanásobně větší sklizně, a tím možnost pěstování menšího počtu rostlin.

Nabízená paleta okurek je velmi rozmanitá, takže si máte opravdu z čeho vybírat. Z hruboostných nakládaček je asi nejčastěji pěstovanou a zcela osvědčenou odrůdou Regina F1, která při dobrém pěstování dává vysoké výnosy kvalitních plodů a je navíc velmi odolná vůči plísni okurkové. Horkou novinkou na trhu je hybrid Viola F1, která je ještě vylepšenou Reginou. Geneticky nehořké hruboostné nakládačky jsou například Jitka F1 a Lada F1. Z jemnoostných okurek se nejčastěji pěstuje odrůda Fatima F1, oblíbená je taktéž Bohdana F1 a Milena F1.

Tabulka vybraných odrůd okurek nakládaček

Příprava stanoviště a půdy

Okurka vyžaduje záhřevné, hlinité, humózní půdy, je plodinou tzv. první tratě. Vzhledem k slabšímu kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim. Vhodnou předplodinou je hrách, cibule, pór, fazol, řepa, košťáloviny a jetelotravní směsky. Nevhodné jsou brambory a jahody.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Stanoviště musí být světlé, ale v závětří (ideální je fóliovník či skleník), půda humózní, výživa maximální a to samé závlaha, ale pozor, až u plodících rostlin, mladé rostlinky jsou přelitím náchylné na mnohé choroby. Ať už budete nakládačky pěstovat na venkovním záhonu, ve skleníku, nebo fóliovníku s možností částečného či plného otevření za veder, případně v pařeništi, ze kterého nakonec sejmete ochranné zasklení, je třeba výborně připravit půdu.

Za prvé vybereme veškerou ornici ze záhonu (skleníku, fóliovníku, pařeniště), poté uložíme na dno záhonu směs koňského či chlévského hnoje smíseného s posekanou trávou a listím (jiný postup odpovídající zakládání tradičního pařeniště hovoří o překryvu čerstvého koňského hnoje listím či posekanou trávou). Poté přisypeme drobný (prokátrovaný), dobře uleželý kompost, načež vrátíme zeminu na své místo a navrch můžeme opět přisypat kvalitní kompost či jiný humózní substrát. Takto nastlaný záhon pořádně zalijeme vodou a necháme slehnout (2 až tři týdny stačí).

Stanoviště je dobré před výsadbou okurek připravit zapravením hnoje, případně proleželého kompostu do záhonu.

Výsev a výsadba okurek nakládaček

Výsev okurek nakládaček i salátovek provádíme podle oblastí od poloviny dubna až do poloviny května. Pokud vysazujeme předpěstovanou sadbu, počkáme na druhou polovinu května. Semena okurky můžeme vysévat do sadbovačů pro předpěstování sazenic, ale také přímo do záhonů ve skleníku či na zahradě. V těchto případech se termín liší, protože semínka pro vyklíčení potřebují dostatek tepla a absenci přízemních mrazíků.

Poté již můžeme vysazovat připravené sazenice, případně rostliny přímo vysévat, ovšem v tomto případě se nám sklizeň opozdí, jelikož začínat s výsevem dříve než v půlce května, to nemá žádný smysl. Chcete-li pěstovat okurky ve skleníku po celou dobu vegetace, můžete je vysévat přímo do země. Trváte-li i přesto na tom, že budete okurky pěstovat přímo ze semen, připravte si ve skleníku záhony a skleník dobře vyhřejte. Okurky potřebují pro klíčení teplotu kolem 20-25 °C, půda by měla mít minimálně 15 °C. Skleník pravidelně větráme, aby se zabránilo přemnožení plísní a hub. Udržujte půdu stále mírně vlhkou.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Jak jsme si již nastínili v předchozí kapitole, semínka okurek můžeme vysévat přímo do záhonu. Toto pěstování však má svá pravidla. Před výsadbou se tedy ujistěte, že půda je dostatečně zahřátá (nejméně 15 °C) a že již nehrozí mrazy, což obvykle bývá až v květnu nebo červnu. Semínka okurek zasaďte přímo do záhonu asi 1-2 cm hluboko a nechte mezi nimi rozestup cca 30-40 cm pro optimální růst rostlin. Po výsadbě pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou.

Okurky zpravidla předpěstováváme ve vyhřívaném skleníku nebo v interiéru. Pro předpěstování okurek použijte malé květináče, rašelinové kelímky nebo speciální sazeničkové palety. Okurky potřebují dobře propustnou a živinami bohatou půdu. Do každé nádoby zasaďte 1-2 semínka okurky, asi 1-2 cm hluboko. Po výsadbě semínek důkladně zalijte půdu, ale nepřelijte ji - pozor na vyplavení semen, použijte vhodný typ konvičky nebo rozprašovač. Okurky potřebují pro klíčení teplotu kolem 20-25 °C. Umístěte nádoby na teplé a světlé místo, ideálně s přístupem k přímému slunci. Sazenice okurek by měly vyklíčit do 7-14 dnů.

Před přesazením sazenic okurek venku je důležité je aklimatizovat na venkovní podmínky. Po zhruba třech týdnech jsou sazenice připravené k přesazení na finální stanoviště. Okurky potřebují hodně živin, hlavně dusík a hořčík. Když budou mít vyklíčené 1 - 2 sytě zelené pravé listy, můžete je přesadit.

Sazenice do záhonů vysazujeme nejčastěji po “zmrzlých mužích”, tedy v druhé polovině května. Před výsadbou předpěstovaných sazenic si nejprve zvolíme správné stanoviště a připravíme záhon. Okurky potřebují dostatek slunce, ideálně 6-8 hodin denně. Pozemek by měl být také chráněný před větrem a nevlídnými vlivy počasí. Záhon zbavte plevele, půdu prokypřete a zapravte kompost. Jamky v záhonech by měly být v rozestupech 40 až 60 centimetrů. Záleží však na tom, jaký druh okurek pěstujete a jakým způsobem. Plazivé odrůdy mívají častěji ještě větší rozestupy, klidně i 90 centimetrů a více.

Péče o okurky během vegetace

Stejně jako většina druhů zeleniny, také okurky potřebují ke zdárnému růstu dostatek živin, které během vegetace doplňujeme hnojivy. Využít můžete klasická minerální hnojiva, která však nejsou pro rostliny určené ke konzumaci nejlepší. Skvělou volbou jsou přírodní organická hnojiva, jako je kompost, hnůj, slepičince nebo nějaká forma zeleného hnojení. Při hnojení (nejen) okurek je důležité dodržovat správné dávkování a intervaly aplikace, aby nedošlo k přehnojení nebo poškození rostlin. Řídíme se vždy informacemi uvedenými na obalu hnojiva. Kompost či hnůj zapravujeme do půdy ještě před vysazením rostlin. Mezi vynikající organická hnojiva patří granulovaná Hoštické hnojivo na okurky. Můžete sáhnout i po hnojivech ve tvaru ekologických hnojivých tyčinek. Další alternativou jsou kapalná hnojiva na okurky.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Od začátku okurky pravidelně zaléváme, ovšem dosud neplodící rostliny není třeba vyloženě přelévat, dokonce je to nevhodné, pokud však okurky již plodí, neřku-li jsou v plné plodnosti, zaléváme denně a hojně, stejně jako například plodící papriky. Jejich kořeny se totiž drží především pod povrchem substrátu, do hloubky nejdou (na rozdíl např. od rajčat). Je též vhodné okurkám pravidelně přihrnout zeminu ke krčkům rostlin. Jelikož však víme, jak mělce jsou zakořeněné, je ideální pouhé přisypání nového substrátu, nikoli přihrabování (přikopčení). Na jiné nářadí než lopatu či lopatku zapomeňte!

Vertikální pěstování okurek (Vertiko systém)

Pro dosažení dobrého zdravotního stavu, rané sklizně a současně maximální úrody je vhodné pěstovat okurky současně s využitím textilie na tzv. vertiko systému. Rostliny jednoduše tak ,jak dorůstají, vedeme vzhůru po opěrné síti. Výhoda spočívá ve vzdušnosti porostu, přístupnosti plodů a především po dešti dochází k rychlému osušení vody, která je jedním z předpokladů vzniku plísně okurkové.

Zajímavostí je u nakládaček (ale i u ostatních druhů a odrůd okurek) možnost pěstování vertikálního (vedení po opoře) i horizontálního (plazí se po zemi). Jako opora pro vertikální pěstování se ukázala být ideální například natažená nylonová síť s oky dostatečně velkými, abychom jimi prostrčili ruku. Potřebovat budeme rám a nebo 2 kůly (tyče) zaražené pevně do země, mezi které síť pevně napneme. Použít však lze i jakékoli například kovové pletivo, jutovou či kaučukovou síť apod. Pro horizontální pěstování se pro změnu vyplatí uložit na zem netkanou textilii. Propouští vodu, ale ne v opačném směru plevele a zamezuje hnilobě plodů, které se tak neválí v mokré hlíně. Obzvláště vertikální pěstování pak předchází tvorbě plísní.

Pěstování okurek na síti je stále populárnější a má to hned několik důvodů. Tím prvním je minimalizace plísní. Okurky na síti lépe “dýchají”, prosychají a zelené části neustále neleží na vlhké půdě, která se k množení patogenů přímo nabízí. Ke květům a plodům se také dostane více slunce. Pěstování na síti je snadné, protože rostlina se svými úponky přirozeně plazí sama. Stačí do záhonu upevnit síť kolmo k zemině. Když jsou sazenice dostatečně vysoké, začneme je na síť navádět. Poté již regulujeme jejich směr a vyvádíme konce stonků až k horní části sítě, odkud pak necháme rostlinu přerůstat zpět dolů.

Ochrana okurek před chorobami a škůdci

Stinnou stránkou okurek (jakýchkoli) je náchylnost na napadení různými škůdci a chorobami, především houbovými. Proto nesmíme rostliny zásadně zalévat na list (opět je zde vidět preference vertikálního pěstování), vodu lijeme přímo ke kořenům. Proto je též dobré při nakopčení vytvořit okolo ze země vyrůstajících lodyh jakési misky ze substrátu a ty udržovat. Do misky nalijeme vodu a ta se postupně vsákne. Pravidelně kontrolujeme stav celé vegetace, odstraňujeme listy schnoucí, žloutnoucí a plesnivějící, okousané a žloutnoucí (padající) plody. Jakékoli zárodky plísně či podmínky, kterých by mohly plísně využít, jsou jejich zaručeným zdrojem. V žádném případě nedáváme napadené listy, výhony a plody do kompostu. V popelnici nezaberou mnoho místa. Ovšem poradí si s nimi i oheň. Nesmíme zapomenout, že plísňové choroby se rychle šíří i větrem.

Nejčastějším problémem, se kterým pěstitelé okurek bojují je plíseň okurková. Tato plíseň napadá listy rostlin a rostliny pak pomalu odumírají. S plísní okurkovou je možné bojovat několika způsoby. Jedna cesta je pomocí chemických preparátů určených na plíseň okurkovou, druhou možností jsou jednoduchá preventivní opatření, díky nimž sklidíte dostatek okurek nakládaček ještě před nástupem plísně.

Prvním z preventivních opatření je včasný výsev okurek, takže plody dozrají ještě před hlavní sezónou plísní. Není od věci sáhnout po odrůdách, které jsou více odolné vůči plísni okurkové, na trhu je jich dnes k dostání mnoho. Třetím preventivním opatřením je pěstovat okurky tzv. Vertiko systém je metoda pěstování okurek nakládaček, který se osvědčil zejména u malých pěstitelů. Rostlina okurky se při tomto způsobu pěstování nenechá ležet na zemi, ale navádí se do ok v síti. Tento systém je sice o trošku pracnější, než klasické polní pěstování, ale práce navíc se brzy vrátí. Listy rostlin pěstovaných na síti po dešti rychleji usychají, takže hrozí menší riziko napadení plísní. Navíc jsou plody z rostlin pěstovaných na síti čistější a pohodlněji se sklízí.

Nejvhodnější je vysadit již namořená semínka okurek, která jsou ošetřená proti plísním. Můžete sáhnout i po biologických postřicích proti plísním jako například Softguard přípravek na posílení odolnosti rostlin proti houbovým chorobám. Jeho výhodou je, že po večerním postřiku můžete ihned na další den bezpečně konzumovat plody. Pokud hledáte postřik proti této houbě, mezi nejprodávanější u nás patří Champion 50 WG - univerzální fungicid a baktericid proti širokému spektru houbových chorob. Při prvním výskytu padlí třeba zasáhnout chemicky. Tomu lze však předejít pravidelným větráním skleníků a zaléváním kultur - snížíte infekční tlak nemoci. Pokud hledáte nejjednodušší alternativu, objednejte si balíček přípravků na celoroční ochranu proti plísni okurkové.

Mezi nejznámější škůdce patří třásněnky, molice, mšice. Můžete se jich zbavit hned několika způsoby - lepovými destičkami, insekticidy jako např. biologický Biool s obsahem řepkového oleje.

Sklizeň okurek nakládaček

Nakládačky začínáme sklízet na konci června, v červenci by již sklizeň měla běžet v plném proudu. Plody sbíráme každé 2 až 3 dny, není však od věci nahlédnout do „houštiny“ každý den, vždy se tam nějaká ta větší okurka ukrývá a za další den až dva už by nabyla příliš velkých rozměrů. Snáze se sklízí nakládačky pěstované vertikálně, prostě na plody lépe vidíme a máme k nim lepší přístup. Pravidelnou sklizní podporujeme násadu nových plodů, čím více větších okurek necháváme, tím méně nakládačky plodí.

Nakládačky sklízíme začátkem června, v červenci by měla být sklizeň v plném proudu. Plody sbíráme každé 2-3 dny, ale doporučuje se kontrolovat rostliny denně - větší okurky by se mohly přerůst.

tags: #stanoviste #okurek #nakladacek #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana rybníků v ČR
• Kapr a jeho potrava
• Evropská statistika plastového odpadu
• Pesticidy a české limity
• Zážitky ze školy v přírodě ZŠ Milíčov