Atlas ostravského ovzduší: Recenze knihy

Sklo jako stavební materiál je díky pokročilým technologiím stále oblíbenější. Jeho optické, mechanické i tepelně izolační vlastnosti jej předurčují ke stále širším aplikacím. Požadavky zákazníků tlačí výrobce k maximální transparentnosti skel, která se již blíží k fyzikálním limitům. Zcela běžné jsou dnes celoskleněné fasády i prosklené stěny s velkými tabulemi.

Ve snaze snížit energetickou náročnost staveb jsou běžné povrchové úpravy skel, které účinně odrážejí sluneční záření včetně jeho tepelné složky a tak snižují spotřebu energií, nutných pro klimatizaci interiérů v letním období. Zároveň na povrchu vytvářejí zrcadlový efekt. V obou případech se však jedná o řešení představující pro ptáky vysoké riziko.

Pokud jsou takto konstruované stavby umístěny v místech zvýšené koncentrace ptáků (rozsáhlejší porosty zeleně, vodní toky a vodní plochy), stávají se vysoce rizikovými pro volně žijící druhy ptáků, kteří do prosklených partií narážejí. Ze statistik vyplývá, že ca. 45 % těchto kolizí má fatální důsledky. Avšak prakticky každý náraz do prosklené plochy končí poraněním, převážně vnitřním krvácením, které snižuje smyslové vnímání ptáků a vede k následným úhynům nebo predaci.

Kolize s transparentními nebo reflexními výplněmi na stavbách jsou spolu s dopravou nejčastější příčinou úhynu ptáků vyvolanou člověkem. Globálně takto uhyne 1 - 2 miliardy ptáků ročně (KLEM, 2010). Ptáci nerozumí zrcadlení, nechápou, že některý strom není skutečný. Stejně tak neumí rozlišit, kde je volný průlet a co je pouhým odrazem oblohy. Ke kolizím dochází všude, kde se rizikové plochy nacházejí - ve volné krajině i uprostřed nejhustší městské zástavby.

K úhynům dochází po celý rok, především však v období migrací, hlavně na podzim, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci, často pocházející z řídce obydlených severských oblastí.

Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze

Nejúčinější opatření, která mohou riziko kolizí postupně snížit, jsou ta systémová, koncepční. Za velký krok, ke kterému došlo v roce 2018, považujeme rohodnutí zařadit do podmínek výběrového řízení na nový pražský mobiliář i bezpečnost pro ptáky. Od té doby se po Praze objevují další a další nové zastávky s decentním vzorem, který je pro ptáky bezpečný. A nejen to.

Hlavní město Praha v letošním roce podpořilo naši grantovou žádost o projekt Co s tím sklem, v rámci kterého se budeme snažit identifikovat maximum rizikových staveb na území hl. m. Prahy a vymezit oblasti zvýšeného rizika kolizí ptáků s prosklenými plochami. Hlavním výstupem projektu pak bude návrh zonace území hl. m. Prahy z hlediska rizikovosti kolizí ptáků - vytvoření mapové vrstvy na základě získaných dat o pozicích rizikových staveb a o místech zvýšené koncentrace ptáků. Vznikne tak nástroj, který se bude moct stát podkladem pro další sytémová řešení.

Pokud máte zájem se do registrace rizikových budov zapojit, budeme moc rádi. Nejde nám pouze o nálezy mrtvých ptáků jako takových, ale i dohledávání stop po kolizích. Důležité je i zaznamenání staveb s nebezpečnými prvky (silně reflexní stěny v místě zvýšeného pohybu ptáků, transparentní skleněné plochy v zeleni apod.), u kterých se dá předpokládat vysoká pravděpodobnost existence kolizí.

Nenapadlo mě, že někdy budu psát recenzi na Pražské ptactvo Veleslava Wahla a že budu důrazně nedoporučovat koupi této knihy. Veleslav Wahl by nám měl být vzorem v mnoha ohledech a jeho Pražské ptactvo je fenomenální dílo. Pražské ptactvo napsal Wahl za druhé světové války, první vydání vyšlo v roce 1944. Ve čtivé knize shromáždil dostupné poznatky o výskytu ptáků na území Velké Prahy i v jejím blízkém okolí, a to jak své vlastní, tak publikované a převzaté od přátel a kolegů.

S téměř stoletým odstupem oceňujeme knihu o to víc, že dává slušný základ pro srovnání pražské ptačí situace tehdy a dnes. O ono „tehdy“ se přitom vztahuje k době dávno před začátkem systematického sledování početnosti a rozšíření ptáků a získat ucelený obraz o tehdejším ptactvu je docela komplikované. S knihou je nerozlučně spojen i pohnutý Wahlův osud. Veleslav Wahl byl aktivním a platným členem domácího protinacistického odboje a po roce 1948 i odboje protikomunistického. V roce 1950 ho komunisté popravili (více viz články na webu ČSO a v Bubínku Revolver Revue).

Čtěte také: Werther – kniha o přírodě

Přestože se ještě za svého života dočkal i druhého vydání, sám nepovažoval podobu knihy za definitivní. Dokazuje to mimo jiné jeho závěť, kde si přeje nové vydání knihy doplněné a vylepšené, pokud možno s ilustracemi Karla Svolinského. Z podoby recenzovaného vydání je až příliš patrné, že vydavatel nemá k Wahlovi, k ptactvu a možná ani ke knihám skutečný vztah. Snaží se jen využít Wahlova jména a knižní předlohy, která je volně k dispozici. Jinak si nejde vysvětlit celkové neuvěřitelně lajdácké provedení publikace.

Redakce nejen že nové vydání neopatřila žádnou předmluvou ani vysvětlujícím komentářem (kromě textu na předsádce, o kterém se ještě zmíním), ale neobtěžovala se ani pořídit novou sazbu. Kniha přetiskuje původní podobu stránek, dodané je jen vlastní číslování stránek a nicneříkající fotografická příloha. Na ní je odfláknutá redakce, lacinost a nízká kvalita tisku vidět opravdu na první pohled (viz například dudek, jemuž se zobák nevešel na stránku, tak ho prostě kus chybí). Fotografie v původní knize byly naopak na danou dobu špičkové, jak samy o sobě, tak tiskovým provedením.

Vydavatel dokázal zkazit i skenování původních černobílých obrázků ptáků volně doprovázejících Wahlovy texty. Zabránit tomu, aby měli ptáci šachovnicově strakaté břicho, lze kvalifikovaným použitím skeneru. I to bylo zřejmě pro vydavatele zbytečnou investicí. Neznalý čtenář navíc nezíská jasnou informaci, že jde o reedici historického díla. Na předsádce naopak vydavatel píše, že pro každý druh „je uvedeno, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí“. Úplně chybí upozornění, že o stavu pražského ptactva v 21.

Texty na obálce a předsádce ovšem za zmínku stojí i z jiného důvodu. Přestože zadní strana obálky slibuje pojednání o dvou tématech, o pražské avifauně a „o hrdinném, tragickém osudu mimořádně statečného a mravně zralého, schopného a obětavého mladého muže“, kniha žádné takové pojednání neobsahuje. Na zadní předsádce přináší jen tři stručné odstavce s nejzákladnějšími Wahlovými životopisnými údaji, ob...

Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze

tags: #kniha #atlas #ostravskeho #ovzdusi #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o svozu odpadu Solnice
• Stočné v Kunčině
• Kovový odpad Nymburk
• Tomáš Akvinský: Bůh, cíl a příroda
• Povinné údaje na popisce nebezpečného odpadu