Ačkoli pandemie, válka a související ekonomické potíže klimatickou změnu z hlediska mediální pozornosti na čas trochu zastínily, nikam nezmizela, ba naopak, vesele bují a nabírá na intenzitě. A stejně čile pokračuje debata o klimatické změně (KZ) zapříčiněné člověkem, a to nejen mezi odborníky, nýbrž i mezi širokou veřejností, jíž se nedotýkají jen samotné projevy KZ, ale i mnohdy nepopulární snahy o její zpomalení. Laickému zájemci o problematiku ovšem tato diskuse musí kvůli někdy zcela protichůdným informacím připadat mimořádně nepřehledná.
V poslední době se na trhu objevila celá řada knih, které se KZ tím či oním způsobem zabývají, od Falešného poplachu (Dokořán, Argo, 2021) „skeptického ekologa“ Bjørna Lomborga a knihy Apokalypsa nebude (Argo, 2022) Michaela Shellenbergera, kteří varují před klimatickým alarmismem a „zeleným šílenstvím“, po Novou klimatickou válku (Host, 2022) klimatologa, tvůrce hokejkového grafu a silného kritika obou výše zmíněných autorů Michaela E. Manna, jenž sice také varuje před příliš černými scénáři, ale z docela jiného důvodu: berou lidstvu naději, uvrhají jej do letargie a brání mu začít okamžitě jednat.
Tyto knihy, stejně jako například Ani na to nemyslete (Host, 2022) George Marshalla, ale často nejsou přímo o samotné klimatické změně, nýbrž spíše o „politice“ kolem ní, a když už ano, vzhledem k tomu, že jde o překladové tituly, zpravidla českému čtenáři neposkytují bližší informace o situaci u něj doma. Alespoň část problematiky (konkrétně dopad KZ na lesy a lesnické hospodaření) pokrývají dvě nedávné kolektivní monografie: Jiné klima - jiný les (Academia, 2021) a Český a moravský les (Dokořán, 2022).
Mnohem komplexněji KZ (či šířeji GZ - globální změnu) pojímá kniha Klimatická změna - příčiny, dopady a adaptace, na níž se pod vedením ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michala V. Publikace je rozdělená do třinácti kapitol, a jelikož má být přístupná víceméně všem zájemcům bez ohledu na jejich (ne)odbornost, dbá na pečlivé uvedení do problematiky a jasnou definici všech klíčových termínů, což je úkol úvodních tří oddílů. Důležité pojmy jsou navíc srozumitelně vysvětleny ještě ve slovníčku na konci knihy.
Následují tři klimatologické kapitoly, které se soustřeďují čistě na území České republiky. První shrnuje vývoj klimatu v holocénu (tedy asi posledních 11 700 let) a nabízí i velmi zajímavý popis metod, jak se podobné rekonstrukce vlastně dělají.
Čtěte také: Cesta do Compostely: Recenze
Další oddíly se již zaměřují na konkrétnější dopady KZ na krajinu, například na destabilizaci ekosystémů či na souvislost mezi globální změnou a chemickým znečištěním prostředí. K vůbec nejpoutavějším patří kapitola, která zkoumá „vliv změny klimatu na živou složku půdy“ a detailně popisuje, jak umělé dodávání dusíku do půdy narušuje vztah mezi rostlinami a okolními (mikro)organismy, což má dlouhodobě neblahý dopad na její kvalitu, a jak se na tomto už nyní pošramoceném vztahu podepíše KZ.
Stejně tak je zajímavý i následující příspěvek, který takřka učebnicovým postupem rozebírá mediálně poněkud opomíjenou problematiku biodiverzity, třebaže vztahu mezi ní a KZ se věnuje spíše okrajově.
Zájemce o problematiku klimatické změny recenzovaná kniha patrně nezklame. Podobně jako u všech publikací, na jejichž přípravě se podílel rozsáhlý autorský kolektiv, trpí tím, že způsob, jakým k tématu přistupuje, není úplně sevřený a provázanost mezi jednotlivými příspěvky je někdy relativně volná. Stejně tak není v možnostech jedné rozumně dlouhé knihy klimatickou změnu prodiskutovat ze všech úhlů, a kapitoly proto vypichují některé konkrétní aspekty, kdežto jiné nechávají stranou. To je případ kupříkladu adaptací na KZ, na něž odkazuje i podtitul knihy, leč příslušná kapitola se této otázce věnuje dosti stručně. Nicméně v tomto ohledu (a platí to pro všechny ostatní pouze naznačená témata) se čtenář může uchýlit k jiným, v češtině dostupným publikacím, třeba několik let starému Věku nerovnováhy (Academia, 2019).
Ačkoli Klimatická změna probírá poměrně komplikovaná témata, autoři se své příspěvky snažili napsat tak, aby byly přístupné širší veřejnosti, a to se jim podařilo. Dopomáhá k tomu i velké množství grafů a ilustrací, které vydají za mnoho slov, či shrnutí doplněné na konec každé kapitoly. Zamrzí jen absence rejstříku, který by si taková publikace zasloužila, jakkoli by jeho příprava byla jistě náročná.
Zde je to pravé čtení pro všechny, kdo se chtějí dozvědět něco víc o změně klimatu a o tom, jaké kroky se dají v této oblasti podniknout na úrovni jednotlivce:
Čtěte také: Werther – kniha o přírodě
Odborná publikace určená poučenější čtenářské veřejnosti pojednává o klimatických změnách na naší planetě i o jejich příčinách a důsledcích. Úvodní kapitoly popisují tyto změny v minulosti a ukazují jejich vliv na společnost a dějiny. Zabývají se také chováním lidí, které s tím souvisí a technologickými alternativami řešení. Další kapitoly jsou věnovány různým aspektům klimatického systému na Zemi (tj. fyzikální a chemické podstatě klimatických změn), skleníkovému efektu a globálnímu oteplováním. Druhá část knihy popisuje vliv lidské společnosti na klimatické změny v 21. století, klimatické scénáře a možnosti řešení tohoto problému. Doslov knihy ukazuje, jak se projevují změny klimatu v České republice.
Klimatická krize nesporně patří mezi nejzávažnější hrozby pro civilizaci 21. století. Školní vzdělání na všech stupních však tomuto tématu věnuje nedostatečnou pozornost. Právě učitelé nám můžou otevřít oči a pomoci zorientovat se v problémech, které nejsou na první pohled vidět - tak jako skleníkové plyny. Dlouho byla i pro ně problematika změny klimatu příliš složitá a těžko uchopitelná. S touto publikací ovšem dostávají do ruky přehledného rádce, jak postupovat a co všechno od dětí očekávat. S její pomocí mohou ve všech školách vymyslet projekty spojující klima téměř se všemi předměty.
Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze
tags: #kniha #o #globalni #zmene #klimatu #doporučení