Klima Brna: Víceúrovňová analýza městského klimatu a odkaz Gregora Mendela

Monografie Klima Brna. Víceúrovňová analýza městského klimatu. od autorů Dobrovolný, P. (Autor) - Řezníčková, L. (Autor) - Brázdil, R. (Autor) - Krahula, L. (Autor) - Zahradníček, P. (Autor) - Hradil, M. (Autor) - Doleželová, M. (Autor) - Šálek, M. (Autor) - Štěpánek, P. (Autor) - Rožnovský, J. (Autor) - Valášek, H. (Autor) - Kirchner, Karel (Autor) - Kolejka, Jaromír (Autor), vydaná Masarykovou univerzitou v Brně v roce 2012, se zabývá analýzou městského klimatu Brna.

Publikace shrnuje výsledky řešení grantu GAČR (GA205/09/1297), jehož hlavní cíle byly:

• studium časové a prostorové variability vybraných meteorologických prvků v prostředí města a jeho okolí,
• kvantifikování rozdílů mezi městským klimatem a podmínkami v okolí,
• kvantifikování možných příčin uvedených rozdílů.

Analýze byla využita standardní měření, měření v účelové síti stanic i data dálkového průzkumu (termální snímky). Největší pozornost byla věnována teplotním poměrům Brna. Byla analyzována intenzita, denní a roční chod tepelného ostrova města a jeho prostorové aspekty.

Meteorologické aktivity Gregora Mendela

I když Johan Gregor Mendel dosáhl posmrtně největšího věhlasu v genetice, nelze pominout ani jeho zásluhy na poli meteorologie.

Jeho zájem o meteorologii byl velký, neměřil jen teplotu vzduchu, ale i množství srážek, tlak vzduchu, množství ozónu, prováděl i fenologická pozorování, pozoroval počet slunečních skvrn a měřil výšku hladiny podzemní vody v areálu kláštera na Mendelově náměstí, což bylo v jeho době ojedinělé.

Čtěte také: Aktuality z Knihovny ekologie PřF UK

Mendel měřil a pozoroval nejméně od roku 1857 současně s ním v nedalekém klášteře, případně ho v nepřítomnosti zastupoval a po jeho smrti v měřeních oficiálně pokračoval.

Vše si velmi pečlivě zapisoval, doplňoval detailními poznámkami. Výsledky svých i Olexíkových měření publikoval v tehdejším tisku (obrázek1), záznamy měření a pozorování posílal do Ústředního metodologického ústavu ve Vídni.

Kromě pravidelných pozorování si Medel všímal i extrémních jevů. Velký význam má jeho studie o tornádu, které přešlo 13. října 1870 nad starobrněnským klášterem a kterého byl očitým svědkem. Nejen že popsal průběh celé události, ale podal i fyzikální výklad celého jevu. Navíc se jednalo o vzácně se vyskytující otáčení větrného víru po směru pohybu hodinových ručiček.

O jeho velkém zájmu o meteorologii svědčí i to, že měřeními zjistil fakt, že v centru města je teplota vzduchu vyšší než na jeho kraji - tomuto jevu, tzv.

Význam Mendelových pozorování pro současnost

Posuzujeme-li Mendelovy aktivity z pohledu výzkumné činnosti na současném Geografickém ústavu, pak je třeba ocenit především jeho pozorovatelský přínos pro sestavení brněnské teplotní řady (1799 až současnost, druhá nejdelší teplotní řada v ČR po pražském Klementinu) a řady srážkové (1803 až současnost - nejdelší řada v ČR).

Čtěte také: Inspirace pro CAD

Ty nám umožňují analyzovat dlouhodobou proměnlivost teplot vzduchu a srážek, vyjadřující jak vliv přirozených klimatotvorných faktorů, tak vliv zesilujícího skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti. Významně také přispěl svojí činností k popularizaci meteorologických měření a jejich rozšíření na Moravě a ve Slezsku.

Současné klimatologické výzkumy

Současné klimatologické výzkumy na Geografickém ústavu pokrývají široké spektrum problémů. Ty se týkají dlouhodobé proměnlivosti klimatu v českých zemích a ve střední Evropě.

Kromě novodobých meteorologických měření a pozorování se stávající výzkumy opírají o dokumentární prameny (písemné záznamy o počasí a příbuzných jevech v různých typech dokumentů) a analýzy letokruhů (jejich šířka, hustota pozdního dřeva, analýza obsahu stabilních izotopů).

Na základě dokumentárních pramenů byly sestaveny také dlouhé chronologie povodní, vichřic, tornád či krupobití, které umožnily studovat jejich frekvenci, intenzitu, sezonalitu a příčiny. Dále byly studovány dopady těchto extrémů na lidskou společnost v podobě analýzy způsobených škod či obětí na životech.

Poznání dlouhodobé proměnlivosti klimatu a hydrometeorologických extrémů v měřítku několika posledních století tak pokrývá široké období s převládajícím vlivem přirozených klimatotvorných faktorů a s postupně narůstajícím vlivem působení lidské společnosti, které dobře vystihuje výjimečný charakter současné klimatické změny v kontextu minimálně posledních 500 roků.

Čtěte také: Ekologická učebnice

Zjištění z analýzy městského klimatu Brna

Průměrné denní teploty na městských stanicích jsou ve všech ročních obdobích vyšší než na stanicích příměstských, rozdíl je největší v létě, kdy dosahuje 1,2 st. Celsia. Minimální teploty se v jednotlivých sezónách lišily v průměru o 3,6-3,8 st. Celsia, nejvíce v zimě (4,0 st. Celsia).

Nejvyšší teploty vzduchu byly za radiačního režimu počasí zaznamenány na stanicích nacházejících se v centrech studovaných měst, která jsou charakterizována vysokou hustotou zástavby a malým podílem ploch s vegetací. Z ostatních meteorologických prvků byly studovány: relativní vlhkost vzduchu, srážky, směr a rychlost větru, oblačnost a sluneční svit.

Teplotní řada Brna vykazuje za posledních padesát roků výrazný nárůst průměrných ročních (0,35 st. Celsia/10 roků) a letních teplot vzduchu (0,49 st. Celsia/10 roků).

tags: #knihovna #klima #brna #víceúrovňová #analýza #městského

Oblíbené příspěvky:

• Ubytování pro školy v přírodě
• Výběr odpadkového koše pro venkovní použití
• Nový harmonogram svozu odpadu
• Ohrožení duševního zdraví mladých
• Využití lodních kontejnerů