Výskyt kober v Asii a nebezpečí hadích toxinů

Svět hadů je plný fascinujících tvorů, ale najdeme mezi nimi i nebezpečné jedovaté druhy, které vyvolávají respekt a obavy. Z více než 3500 druhů hadů je přibližně 375 považováno za nebezpečné pro člověka. Více než 80 % všech druhů hadů má jedovou žlázu. Tato žláza se vyvinula ze slinné žlázy a má zevně i vnitřně sekreční funkci.

Každoročně jedem usmrtí nejméně 60 000 lidí. Nejčastěji je to v jižní a jihovýchodní Asii, nejvíc takových tragédií prožívá Indie.

Složení a účinky hadích toxinů

Hadí toxin v okamžiku uštknutí se jeví jako bílá, žlutá nebo oranžová, silně viskózní tekutina, která obsahuje 70-80 % vody. Jedná se o směsi chemicky velmi složitých látek. Nativní toxiny obsahují 20-25% sušiny. Sušina hadích jedů je tvořena z 90% až 98% bílkovinami. U jednotlivých čeledí jsou zastoupeny v různém poměru a kvantitě a může dokonce odlišovat u zástupců uvnitř čeledě.

Bryan Fry, australský výzkumník, nedávno při analýze DNA zjistil, že většina proteinů a enzymů, které hadí jed obsahuje, v sobě nemají jen hadí sliny, ale jsou rozesety po mnoha jiných částech hadího těla, kde plní různé funkce. Geny, které mají na starost produkci enzymů a proteinů, se aktivují ve slinných žlázách.

Všechny hadí jedy v podstatě působí na jednu ze dvou hlavních tělních soustav kořisti - na nervový systém či krevní oběh.

Čtěte také: Kompostování v České republice

Mezi hlavní složky hadích toxinů patří:

• Neurotoxiny: Působí na periferní či centrální nervstvo (včetně mozku a míchy) a na nervosvalová zakončení. Oběť je paralyzována a vzápětí u ní dojde k zadušení, protože se zastaví dýchací pohyby. Selektivně obsazují nikotinové receptory a blokují podobně jako d-tubokurarin vazbu endogenního acetylcholinu. Kvůli velmi nízké disociační konstantě toxinu trvá paralýza dlouho.
• Kardiotoxiny: Působí přímo na vlákna srdečního svalu, čímž vyvolávají zástavu srdce.
• Hemorrhaginy: Rozrušují stěny cév a vyvolávají podkožní, vnější nebo vnitřní krvácení, které může skončit smrtí.
• Hemolysiny: Uvolňují krevní barvivo z červených krvinek.
• Cirkulační toxiny: Vyvolávají prudký pokles krevního tlaku a působí na obvodové cévy. Cirkulační toxiny mají přímý dilatační účinek na periferní cévy, vzniká prudký pokles krevního tlaku a cirkulační šok.
• Koagulačně aktivní složky: Ovlivňují krevní srážlivost; buď potlačují anebo naopak urychlují srážení krve. Některé se pro své defibrinační účinky používají při terapii trombóz.
• Enzymy: Látky s velmi rozmanitým působením, často vyvolávají nekrózy (umrtvení). Proteolytické enzymy katalyzují rozklad tkáňových proteinů. V jedu jednoho druhu bylo nalezeno několik proteáz (nejméně 5).

Toxicita fosfolipáz

Toxicita fosfolipáz závisí na přístupností fosfoIipidů v jednotlivých orgánech: některé fosfolipázy působí hlavně neurotoxicky, jiné myotoxicky a další např. hemolyticky.

Peptidy

Tato skupina peptidů přítomných rovněž v jedu čeledi Colubridae, má svůj název odvozen od účinku, který byl poprvé pozorován na izolovaném srdci. Dále tyto látky zvyšují permeabilitu membrán pro ionty, např. erytrocytů, příčně pruhované nebo hladké svaloviny. Podporují uvolnění histaminu ze žírných buněk.

Kobra a její výskyt v Asii

Nejproslulejším hadem v lidských dějinách se stala kobra (čeleď korálovcovitých - Elapidae). Pro Indy zůstává posvátnou, ačkoli tam ročně ukončí život desítek tisíc lidí. Má četné reprezentanty - především v Asii, ale také v Africe, kde žije více druhů plivajících kober. Teprve v roce 2003 byla objevena plivající kobra nubijská (Naja nubiae).

Kobra královská (Ophiophagus hannah)

Největším jedovatým hadem světa je kobra královská (Ophiophagus hannah). Vyskytuje se v Indii, Malajsii, Filipínách, Indonésii (mj. v porostech bambusu). Její délka dosahuje až 5,5 m, zbarvení je černé, hnědé, olivové či žlutavé. V jedových žlázách má jed na zabití 10 000 svých obvyklých obětí, což jsou hlodavci, ptáci, ještěrky, žáby… Jednorázově by stačila zahubit i 150 lidí; na ně však útočí jen výjimečně. Přesně mířené plivání jedu a výstražné roztahování kápě (roztažením žeber na krku) používá jen v sebeobraně.

Čtěte také: KOBRA Údlice s.r.o. – přehled

Kobra indická (Naja naja)

Aktivnější je kobra indická (Naja naja). Vyskytuje se v tropické Asii od Středního východu až po Sundské soustroví, nejhojnější je v Indii. Dlouhá je obvykle přes metr. Zbarvení velmi proměnlivé - od světle hnědé až po černou. Pokud se s ní náhodou na dalekých cestách setkáte, poznáte ji podle „brýlí“ na hřbetní straně krku. Při útoku vás stiskne čelistmi a do těla vstříkne jed, někdy i opakovaně. Jednou dávkou (0,2 mg) může teoreticky zabít až 16 lidí. Člověka napadne tehdy, když se jím cítí ohrožena. Nejprve varuje - vztyčí přední část těla a syčí. K útoku hada vyprovokuje pohyb. Kobra indická obývá ve volné přírodě západní Pákistán až po Bangladéš. I když se s kobrou indickou setkáme většinou na zemi, musíme počítat s tím, že také ráda leze po větvích a dokonce plave. Obývá nížinné a středně vysoké horské oblasti; vyskytuje se ale i na rýžových polích a v bezprostřední blízkosti lidských sídlišť, kde bohužel také často dochází k smrtelnému uštknutí. V dospělosti dorůstá tento druh délky těla mezi 150-220 centimetry. Kobra indická je typická svou kresbou v podobě brýlí v zátylí hlavy (odtud „brejlovec“). Kobra indická obývá ve volné přírodě západní Pákistán až po Bangladéš. I když se s kobrou indickou setkáme většinou na zemi, musíme počítat s tím, že také ráda leze po větvích a dokonce plave. Obývá nížinné a středně vysoké horské oblasti; vyskytuje se ale i na rýžových polích a v bezprostřední blízkosti lidských sídlišť, kde bohužel také často dochází k smrtelnému uštknutí. V dospělosti dorůstá tento druh délky těla mezi 150-220 centimetry. Kobra indická je typická svou kresbou v podobě brýlí v zátylí hlavy (odtud „brejlovec“).

Kobra monoklová

Délka těla se u dospělých jedinců tohoto druhu pohybuje mezi jedním metrem až 150 centimetry (výjimečně až 230 cm). Základní zbarvení kobry monoklové je velmi variabilní a sahá od olivové přes hnědavou až po červenou. V zátylí má tato kobra kresbu podobající se monoklu (odtud české jméno druhu). Břicho je u této kobry bělavé. Tento druh kobry je typickým lovcem „tzv. na číhané".

První pomoc při uštknutí

Uštknutí jedovatým hadem vyžaduje rychlý terapeutický zásah, opožděná nebo neadekvátní léčba může mít tragické následky. Ukazuje se, že některá opatření v rámci první pomoci, např. incise, odsání, v některých případech vypálení rány, kryoterapie, význam nemají a někdy dokonce zhorší stav pacienta.

Antisérum obsahuje neutralizující protilátky proti proteinovým komponentám jedu, buď antisérum obsahující protilátky proti jedné antigenní složce (monovalentní) nebo častěji s protilátkami proti více antigenům (polyvalentntí). Lepší terapeutické výsledky souvisí s jeho včasným podáním (během 1 - 4 hodin po uštknutí), i když účinek bývá patrný i za 24 hodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o koňské sérum, je třeba počítat s nejrůznější hypersenzitivní reakcí (anafylaktický šok, sérová nemoc). Další terapie je symptomatická. Např. při selhávání dechu se provádí řízené dýchání, bolest se tlumí analgetiky, atd. Při zasažení oka "plivající kobrou" je třeba co nejdříve a důkladně vymýt spojivkový vak vodou.

Po jedech užovkovitých (s vyjímkou mořských hadů) jsou na základě složení jedu (převažují neurotoxiny a kardiotoxiny) očekávány jen nepatrné lokální reakce. Mnohem častěji se dostavuje paralýza končetin, laryngu, dýchacích svalů (podobná jako po podání d-tubokurarinu), která může bez včasného ošetření končit smrtí.

Čtěte také: Kobra 11: Místo v ohrožení – podrobnosti

tags: #kobra #výskyt #Asie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Nobelovka
• Srovnání přírody Gruzie a Evropy
• Seznam dnů k ochraně přírody
• Sladidlo xylitol: Co potřebujete vědět
• Tipy pro pobyt v Karlově pod Pradědem