Jak přispět k ochraně klimatu: Průvodce pro každého

K zastavení klimatické krize je klíčové dosáhnout celosvětově tzv. klimatické neutrality - tedy stavu, kdy lidstvo už svou činností nebude přidávat do atmosféry žádné skleníkové plyny. Abychom dokázali zpomalit a zmírnit průběh klimatické krize, musel by se do této záchranné akce zapojit každý subjekt - od mezinárodních institucí a národních vlád, přes regiony, města a obce, až po firmy, instituce, místní komunity a jednotlivce. Každý hráč má v procesu přechodu k udržitelné budoucnosti své nezastupitelné místo!

Katastrofálnímu rozvratu klimatického systému mohou zabránit především dalekosáhlé systémové změny. Systémové změny však mohou provádět pouze politici a političky, nebo vlivné soukromé podniky. Od nich musíme žádat potřebné změny - od legislativních úprav a změn v přerozdělování veřejného rozpočtu, až po přesměrování soukromého kapitálu, či finančních a pojišťovacích služeb směrem od fosilního průmyslu k udržitelnějším a k životnímu prostředí přátelským projektům a aktivitám.

Jak mohu pomoci klimatu jako jednotlivec?

To nejjednodušší, čím může přispět každý z nás tady a teď, je začít sami u sebe. Zjistěte si, jaké budou dopady změny klimatu u nás v Česku a jak se jim můžeme přizpůsobit. Je důležité, aby se pro ochranu klimatu nadchlo co nejvíce lidí. Mluvte proto s lidmi o klimatické krizi, a o tom, jak klima chránit. Šiřte povědomí mezi přáteli, kolegy a kolegyněmi v práci, nebo třeba mezi sousedy a sousedkami. Buďte svým životním stylem a aktivitami příkladem ostatním.

Níže naleznete několik tipů, jak můžete snížit svou uhlíkovou stopu a přispět k ochraně klimatu:

1. Spočítat a snížit uhlíkovou stopu

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Výpočet vaší uhlíkové stopy je dobrým vodítkem, pokud nevíte, kde začít. Snižovat emise CO2 je nutné, abychom zastavili oteplování Země.

Čtěte také: Přispíváme k ochraně klimatu

2. Vypínat

Zhasnuté světlo je světlem nejvíce eko (a ostatně také nejlevnějším). Což ostatně platí i u energií a spotřebě obecně - každý ušetřený kus energie pocházející z fosilních paliv se počítá. Například ježdění do práce na kole sice nezabrání rabování a pálení fosilních paliv, důležité ale je, že tomu nepříspěje. Navíc zvedne kondici a třeba uvidíte město nebo krajinu docela jinak.

Proto, že vás u toho někdo uvidí a inspirujete ho, aby sám udělal malý velký krok k udržitelnosti. Proto, že je nezbytné, aby člověk žil ve vnitřním souladu - pokud vnímáte ničení životního prostředí jako vážné ohrožení, tak k němu ani nechcete přispívat. Proto, že i když se může zdát, že jsme každý jako jednotlivec v celém světě bezvýznamní, tak opak je pravdou - dohromady lze dokázat mnohé.

3. Méně někdy znamená více

Planeta, na které žijeme, je ze své podstaty konečná a nekonečný růst na ní není možný. Stejně tak ani naše domovy (a životy) nejsou nafukovací. Kupujme toho méně a kupujme věci, které mají užitečný přesah. Recyklované suroviny podpoří třídění a nakládání s odpady. Fairtrade narovnává obchodní vztahy se zeměmi globálního jihu a dává za dobrou práci dobrou odměnu. Bio (ideálně lokální) garantuje péči o krajinu a slušný přístup ke zvířatům. Oblečení v second handech a různých swapech nabízí ohromný výběr kvalitních kousků. Úsporná žárovka nebo lednička spotřebuje zásadně méně energie než letitý model. A pokud jde o dárky, tak ty rozhodně mohou být nehmotné.

4. Doprava

Doprava obecně představuje velkou hrozbu pro životní prostředí. Létání je oblast s ohromným negativním vlivem na klima, kterou ale lze lehce zlepšit. Dejte přednost veřejné dopravě, jezděte na kole a choďte co nejvíce pěšky. Vyhýbejte se autům s vysokou spotřebou (SUV). Pokud můžete, kupte si elektroauto a nabíjejte ho elektřinou z obnovitelných zdrojů. Sdílejte auto s jinými lidmi. Dbejte na využívání kapacity auta, svezte souseda nebo jeďte s někým jiným.

5. Exotiku si odpustit

K vaření si vybírejte suroviny s malou uhlíkovou stopou, při jejichž výrobě a přepravě vzniklo co nejméně emisí. Zkuste z jídelníčku vyřadit exotické ovoce a zeleninu, a vařit ze sezónních potravin. Nákup lokálních potravin je volbou jak ekologickou, tak ekonomickou. Co můžete, kupujte zblízka, od regionálních dodavatelů - nepodporujte globální trh, jehož rozvoj ohrožuje jak místní menší chovatele a zemědělce, tak i přírodu. Cenovka na produktu je jasným údajem, podle kterého se většinou řídíme.

Čtěte také: Jak být ekologický

6. Zkuste vegetariánství a veganství

Pokud chcete snížit uhlíkovou stopu toho, co jíte, je veganství maximální volbou. Uhlík je v živočišných produktech schovaný v krmivu zvířat, v ohromných nárocích na využití světové půdy, v případě krav také v jejich trávicím traktu (říhají totiž methan, velmi účinný skleníkový plyn), ve složitém zpracování a nutnosti chlazení/mražení atd. Pro začátek třeba jako výzvu jednou týdně - není se čeho bát! Zkoušejte nové recepty. Objevujte nové potraviny. Odměnou vám bude, vedle dobrého pocitu, že děláte něco pro zvířata a pro planetu, i vaše zdravější tělo.

7. Investovat zodpovědně

Peníze jsou mazadlo civilizace, ale pohání také těžbu fosilních paliv, zbrojení, plundrování světa. Sledujte, do čeho se investuje, ptejte se, dávejte podněty. Investovat po svém. A dobře si vybírat. Co takhle pasivní dům nebo slušné zateplení? Nejvíce eko je energie, kterou nespotřebujete. Fotovoltaika (vlastní nebo komunitní), systém na promyšlené nakládání s dešťovou nebo dokonce šedou vodou v domácnosti, vysázení sadu nebo aleje. To vše nestojí málo peněz, ale ty se vrátí.

Pokud máte v obci participativní rozpočet, tak se zapojte. Většina jde na první pohled neviditelné nebo povinné výdaje, ale i státní finance mohou být zelené a společensky zodpovědné. A hlídáme to my - a nezávislá média.

8. Vytápění

Vytápění má mnoho environmentálních souvislostí - spotřebu paliv, hlavně těch fosilních, emise skleníkových plynů nebo znečištění ovzduší. Víme, že v našich podmínkách se bez vytápění spíše neobejdeme. Tedy - v obytných místnostech stačí 18 °C, na spaní o několik stupňů méně, v koupelně o něco více. Nižší teploty - zejména na spaní - jsou výhodné také pro zdraví. Je vám při dvaceti stupních doma zima? Zkuste si udělat teplo tam, kde ho opravdu potřebujete, tedy sami u sebe. Důležitý je příjemný pocit a teplo od nohou - zateplené papuče, teplé vlněné ponožky, zatěsnit průvanové škvíry pod prahem. Použijte termofor s horkou vodou do postele před spaním.

9. Najít spojence

Najděte si stejně smýšlející lidi a vybudujte svoji lokální skupinu, abyste na změny nebyli sami. Bavte se sousedy, rodinou, kýmkoliv. Vysvětlujte, diskutujte, argumentujte. Získávejte průběžně nové spojence pro ochranu klimatu. Aktivizace co možná největšího počtu lidi je klíčová. Co nemůže jednotlivec, to může spolek. S dobře napsanými stanovami a smysluplnou agendou se i parta nadšenců může stát respektovaným partnerem pro úřady. Dělejte to dobře a nemůžou vás ignorovat.

Čtěte také: Tipy pro ochranu přírody

Necítíte se na vlastní spolek nebo “vaše” téma už někdo jiný dobře řeší? Přidejte se k němu. Je lépe síly soustředit, ne tříštit. Finanční příspěvky nebo dobrovolnická pomoc všeho druhu je většinou vítaná. Zavedené organizace mají dobré páky, jak tlačit i na velké systémové změny.

10. Zelená energie

Na trhu už je několik dodavatelů se zelenými tarify. Pokud máte aspoň trochu šikovnou střechu (na vlastním nebo i bytovém domě), tak uvažujte (a ještě lépe instalujte!) o fotovoltaice. Asi nevyrobíte víc, než spotřebujete, ale každá zelená trocha se počítá. Pokud je to ve vašich možnostech, koukněte na pasivní domy. Čemu velmi fandíme a vidíme v tom velkou budoucnost je komunitní energetika.

Je to jednoduché: Obec či skupina občanů vybudují (nebo alespoň zainvestují) vlastní zdroj energie (např. fotovoltaickou nebo větrnou elektrárnu, bioplynovou stanici, výtopnu na biomasu nejlépe s kogenerací - souběžnou výrobou tepla a elektřiny). Vyrobenou elektřinu pak odebírají za výhodnějších podmínek. Případné přebytky jsou dodávány do veřejné sítě a zisk je využíván dle rozhodnutí podílníků.

11. Začít u sebe

Abych mohl řešit problém, musím mu nejdříve porozumět. Motivujte vedení firmy, organizace, bytové družstvo či vlastníky bytových jednotek v domě k odběru zelené energie, nainstalování fotovoltaiky či pořízení popelnice na bioodpad. Proberte se svým zaměstnavatelem dopady činnosti podniku na životní prostředí. Promluvte si s učiteli svých dětí. Připravují vaše děti pro život v měnícím se klimatu? Mluví s nimi o tom?

12. Darovat

Porozhlédněte se po environmentálních organizacích a spojte se s nimi. Najděte si tu, která nejlépe dokáže zastupovat vaše zájmy a cíle v ochraně klimatu. Oraganizovaná síla lidí dokáže mnohé. Environmentální organizace můžete podporovat jako dobrovolník.

13. I v kanceláři

Nenechte si zelenou jen na doma. Patří i do kanceláře! S trochou snahy a štěstí může být náplň práce, filozofie a směřování organizace i běžný provoz v souladu s našimi životními principy a v lecčem i mnohem dál. S ekologických provozem, tzv. ozeleňováním lze začít kdykoliv. Druhým krokem by mělo být zapojení a proškolení ostatních zaměstnanců. Společně se můžete domluvit na zavedení takových opatření, která budou pro vaše pracoviště vhodná a možná. Může to být úklid ekologickými prostředky, používání recyklovaného papíru, pití faitrade kávy, veganské obědy v kantýně, elektřina z obnovitelných zdrojů, sdílení materiálu s jinými organizacemi, nepřetápění, vermikompostér na bioodpad nebo třeba free shop na chodbě, kde si budete s kolegy vyměňovat věci.

14. Bydlení

Bydlení ovlivní až 40 % vaší uhlíkové stopy. V první řadě váš dům kvalitně zateplete s použitím nejlepších dostupných technologií (pro začátek především střechu nebo strop) a vyměňte či zrenovujte v něm okna. A potom zrušte topení uhlím či plynem a přejděte na obnovitelné zdroje - biomasu (peletky, dřevo, štěpku…). nebo tepelné čerpadlo poháněné zelenou elektřinou.

Politika ochrany klimatu v ČR

V současnosti ČR produkuje o 22 % emisí skleníkových plynů méně než v roce 1990. Politika ochrany klimatu v České republice definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Tato strategie v oblasti ochrany klimatu se zaměřuje na období 2017 až 2030, s výhledem do roku 2050, a měla by tak přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.

Vyhodnocení Politiky ochrany klimatu v ČR bylo zpracováno a předloženo vládě v roce 2021 a aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je v návaznosti na přezkum závazků v rámci Pařížské dohody naplánována do konce roku 2023.

Vyhodnocení ukazuje, že cíl pro rok 2020, odpovídající snížení emisí o 20 % oproti roku 2005, se s největší pravděpodobností podařilo naplnit. Cíle Politiky ochrany klimatu pro rok 2030 (snížení o 30 % oproti roku 2005) je možné dle aktuálních scénářů dosáhnout jen při naplnění scénáře s dodatečnými opatřeními. Ve scénáři se současnými politikami a opatřeními chybí k jeho naplnění zhruba o 2,5 %. Rovněž dosažení indikativního cíle k roku 2040 předpokládá pouze scénář s dodatečnými opatřeními. Trajektorie snižování emisí však není v souladu s dosažením indikativního cíle snížení emisí do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990 a ČR dosud nemá k dispozici scénáře, které by počítaly s dosažením klimatické neutrality.

Politika ochrany klimatu obsahuje celkem 41 opatření, od průřezových témat a politik, přes opatření v jednotlivých sektorech až po výzkum a vývoj, monitorování a opatření v oblasti mezinárodní ochrany klimatu a rozvojové spolupráce.

Tabulka 1: Možnosti snížení emisí skleníkových plynů jednotlivými sektory v ČR do roku 2020 (v milionech tun CO2 ekv., MŽP 2009)

Tabulka 2: Nejvýznamnější realizovaná a plánovaná adaptační opatření v ČR (MŽP 2009)

tags: #prispet #na #ochranu #klimatu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Typy košů pro nemocniční odpad
• Principy Jaderné Energie Bez Odpadu
• Alkalické zeminy v přírodě
• Více o Katedře Neželezných Kovů
• Odpovědnost za odpad v kanceláři