Sociální pedagog ve školách: Role, financování a zkušenosti

Tento INFOSERVIS SPECIÁL se věnuje tématu sociálního pedagoga ve školách, vysvětluje, kdo je sociální pedagog, jaká je jeho role ve škole a proč je užitečný nejen v sociálně znevýhodněných lokalitách, ale v každé škole.

Moderátorka otevírá „Infoservis Speciál“ věnovaný nové pozici ve školách - sociálnímu pedagogovi. Zdůrazňuje, že téma chtějí uchopit z více úhlů: ministerstvo, zřizovatel i praxe, a zasadit je do širšího kontextu fungování škol.

Kdo je sociální pedagog?

Veronika Novotná Šebestová popisuje sociálního pedagoga jako zaměstnance školy vykonávajícího přímou sociálně-pedagogickou činnost v rámci výchovy a vzdělávání podle školského zákona. Jádrem jeho role je pomoc při řešení problémů žáků, které často nesouvisí jen s učením, ale s rodinným zázemím, nedostatečnou podporou zákonných zástupců nebo životními podmínkami dítěte.

Na otázku, čím se liší od jiných pedagogických a poradenských pracovníků, Veronika Novotná Šebestová zdůrazňuje podpůrnou a preventivní povahu role. Zatímco učitelé se soustředí primárně na výuku, sociální pedagog pracuje se sociálním kontextem dítěte: vztah rodiny ke škole, podpora školní docházky, prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a posilování sociálních a socioemočních kompetencí žáků.

Proč je sociální pedagog užitečný?

Zřizovatelský pohled (Praha 7) vychází z několikaleté zkušenosti: potřeba sociálních pedagogů je vnímaná napříč školami, zvlášť akutně ve školách ve vyloučených lokalitách a tam, kde byl vyšší podíl podpory z projektů (po jejich ukončení školy o část podpory přišly). Hana Šišková doplňuje, že i mimo tyto školy existují děti, jejichž výkon a školní úspěšnost ovlivní rozvody rodičů, nemoc v rodině, vztahové a socioekonomické problémy.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Jiří Daněk potvrzuje, že sociální znevýhodnění se objevuje napříč regiony a typy škol, jen se často vidí až extrémy. Zdůrazňuje význam prevence a včasnosti: čím dřív, tím lépe. Na ilustraci role uvádí Jiří Daněk příklady, kde sociální pedagog koordinuje spolupráci uvnitř školy (školní psycholog, metodik prevence) i mimo školu.

U šikany či vážných vztahových problémů může být nutné zapojit kurátora pro děti a mládež z OSPOD, protože jde o situace přesahující běžné možnosti školy. Jindy je třeba navázat sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi, například když rodiče potřebují posílit rodičovské kompetence nebo řeší dávky, bydlení či jiné sociální otázky.

Legislativní a finanční rámec od roku 2025/2026

Debata se přesouvá k legislativě. Veronika Novotná Šebestová shrnuje, že od 3. 9. 2025 se sociální pedagog stal pedagogickým pracovníkem a od 1. 1. 2026 je možné pozici financovat ze státního rozpočtu. Vysvětluje rámec „PHmax / PHP Max“ jako maximální rozsah úvazků, které stát škole zafinancuje, s podmínkou, že jde o běžnou ZŠ s alespoň 180 žáky, přičemž rozhoduje průměrný počet žáků k 30. září za předchozí tři roky.

Jiří Daněk popisuje, že ředitelé úvazky nastavují podle financí a hlavně podle dominantních potřeb školy. Kde je mnoho žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, volí se často speciální pedagog; kde je silné téma sociálního znevýhodnění, propojování školy s komunitou, prevence a wellbeing, volí se psycholog nebo sociální pedagog. Některé školy se snaží pokrýt všechny tři role kombinací úvazků, jinde existuje jen dvojice (např.

Zaznívá však problém kapacit a udržitelnosti: po skončení projektu Podpora rovných příležitostí se počty sociálních pedagogů ve školách snížily; existuje možnost financování z OP JAK, ale současné nastavení financování není podle praxe plně dostačující vzhledem k potřebám škol. Hana Šišková navazuje, že ředitelé někdy volí i podle dostupnosti lidí - například školní psycholog se v některých regionech shání obtížně, zatímco sociální pedagog může být dostupnější a může sehrát významnou roli v prevenci psychických obtíží dětí.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Praxe a model Prahy 7

Praha 7 uvádí konkrétní praxi: dlouhodobě financuje deset pozic sociálních pedagogů napříč školami i mateřskými školami (ač původně začínali projektově). Na otázku, kdo má pozici prosazovat, Hana Šišková tvrdí, že sociální pedagog by měl být v každé škole, protože problém může mít každé dítě. Lídrovství vidí jako spolupráci ředitele a zřizovatele: ředitel zná konkrétní děti a potřebuje bezpečné klima školy, zřizovatel chce kvalitní školu nejen po stránce budovy, ale především po stránce bezpečí, podpory a spokojenosti dětí.

Moderátorka otevírá i pozitivní rozměr: roli sociálního pedagoga při rozvoji talentu a motivace. Hana Šišková říká, že sociální pedagog může být motivátorem tam, kde rodina dítě dost nepodporuje. Může podpořit rozvoj talentu nebo i „jen“ povzbudit dítě, aby usilovalo o střední školu. Veronika Novotná Šebestová uvádí, že od 1. 1. 2026 je jednotně nastavená přímá pedagogická činnost sociálního pedagoga v rozsahu 24 hodin týdně na plný úvazek.

Hana Šišková popisuje, že Praha 7 nyní financuje všech deset pozic z rozpočtu městské části; část sociálních pedagogů je zaměstnána i na úřadě. Motivace k zavedení vznikla při hledání příčin školní neúspěšnosti - rodina a situace dítěte se ukázaly jako zásadní. Konkrétní zázemí: Praha 7 má šest základních škol (dvě s detašovanými pracovišti, jedna škola dle § 16) a sedm mateřských škol. Deset sociálních pedagogů působí na osmi budovách ZŠ.

Důležitá je kontinuita mezi MŠ a ZŠ: sociální pedagogové spolupracují a „předávají“ rodinu - práce začíná v MŠ, na ZŠ ji sociální pedagog přebírá, a škola je připravená. Se souhlasem rodičů se mohou sejít sociální pedagogové, rodina i škola, takže dítě dostává podporu hned na začátku. Součástí modelu je i týmové ukotvení: sociální pedagogové jsou zaměstnáni nejen ve školách, ale i na úřadě (oddělení podpory sociální pedagogiky). Jeden den v týdnu věnují společné spolupráci, supervizi, intervizi, dalšímu vzdělávání a případovým setkáním.

Hana Šišková formuluje, co má zřizovatel udělat pro funkčnost pozice. Začíná uvědoměním, že sociální pedagog je potřebný, a porozuměním přínosům pro školu i zřizovatele. Důležitá je komunikace se školami a možnost inspirovat se dobrou praxí - například společná návštěva školy, kde to funguje (Praha 7 tuto možnost nabízí). Následuje důraz na financování a udržitelnost a na propojení se sítí aktérů v území: OSPOD, neziskové organizace a další služby pro děti a rodiny.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Sociální pedagog v mateřských a středních školách

Moderátorka konstatuje, že systémově sociální pedagog v mateřských školách zatím nepůsobí a je to dobrovolné rozhodnutí zřizovatele. Hana Šišková vysvětluje logiku: čím dřív se začne pracovat s dítětem a rodinou, tím méně financí bude potřeba později a tím vyšší je šance na úspěch dítěte. Jiří Daněk potvrzuje potřebu identifikace problémů už v MŠ a uvádí, že se diskutuje o nutnosti začít dokonce ještě před zápisem do mateřské školy - komunikovat a pracovat s rodinou dřív, než dítě vůbec do MŠ nastoupí.

Opírá to o data, že řada dětí „vypadává“ z předškolního vzdělávání a nastupuje až v okamžiku povinnosti, někdy ani tehdy; pak už je dohánění na ZŠ velmi těžké. Hana Šišková přidává, že někdy je pozdě už v MŠ a že klíčové je „zkompetentňování“ rodičů; ideálně zachytit rodinu už v době narození dítěte. Zmiňuje směr, kterým jdou v rámci projektu Primokiz: hledání možností včasné identifikace a podpory rodin ještě před vstupem do instituce.

Zároveň zaznívá, že to vyžaduje rozšíření sítě a spolupráci minimálně tří oblastí: školství, sociální sféry a zdravotnictví. Pokud spolupracovat nebudou, děti budou dál „propadávat“ systémem; je možné, že bude potřeba vtáhnout i další odbornosti.

Moderátorka otevírá střední školy. Hana Šišková (Praha 7 není zřizovatel SŠ, ale má je na území) vysvětluje, že problémy si žáci často nesou ze ZŠ: rozvody, vztahové a rodinné problémy, psychické obtíže - napříč společností, nejen ve vyloučených lokalitách. Střední školy si někdy mylně myslí, že sociálního pedagoga nepotřebují, protože si ho spojují jen se sociálním či ekonomickým znevýhodněním. Podle Hany Šiškové je však důležité dávat prostor sociálním pedagogům i na SŠ, protože využití bude srovnatelně velké jako na ZŠ. Jiří Daněk uvádí typické téma ze SŠ: rozběh a nastavení třídnických hodin, které nejsou na SŠ vždy standardem. Sociální pedagog pomáhá třídním učitelům s vedením třídnických hodin a podporu...

tags: #kód #ses #stanovisko

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad: Azbest a břidlice
• Fakta a možnosti jak na odpadky
• Podrobnosti o programu pro Severozápad
• Ekologická krize očima astrologie
• Filtry odsávání: Jak fungují při zpracování dřeva