Skládky dřeva v lese: Legislativa a řešení

Tuzemskou dovolenou Češi rádi tráví v přírodě. I proto byl vloni nejnavštěvovanější letní destinací Jihočeský kraj s rozsáhlými rybníky a šumavskými lesy. Kromě krás české krajiny však během dovolené turisté často narazí i na černou skládku, nebezpečný suchý strom nebo poničené turistické značení.

Zahozený obal od brambůrek při vycházce lesem nepotěší, proto by mělo být samozřejmostí ho hodit do nejbližšího koše. Pokud je, především na odlehlejších místech, koš přeplněný, je vhodné o tom informovat příslušnou obec nebo správu parku.

Nelegální skládky a jejich nebezpečí

Závažnějším problémem jsou však především nelegální skládky, které v odlehlejších místech vznikají. Mohou to být pytle s nebezpečným obsahem nebo jakýkoliv jiný odpad, který vyžaduje odbornou likvidaci - staré elektrospotřebiče, nepotřebné vybavení laboratoří, stavební suť apod.

Suché počasí a kůrovec poznamenaly značnou část českých lesů a lesníci nemohou s odstraňováním škod vždy obsáhnout všechny turistické trasy. Vlastník lesa ale stále musí vyhledávat a těžit ty stromy, ve kterých se kůrovec právě nachází. Suché stromy v minulosti napadené kůrovcem již navíc nemusí být podle novely lesního zákona ihned odstraňovány.

Problémy způsobené turismem a vandalismus

Určitou odvrácenou stranou turismu je pak vandalismus. Častým cílem jsou turistická značení, odpočívadla a další zázemí. Nečitelná či zničená turistická značka dokáže zkomplikovat výlet, proto je vhodné její poškození vždy nahlásit.

Čtěte také: Dřevosklady a právo v ČR

Možnosti hlášení problémů

Možností, jak a kam problém nahlásit, je několik, a odvíjí se od typu nálezu a jeho lokality. Problém v CHKO řeší správa konkrétního chráněného území, přičemž kontakty na jednotlivé národní parky a rezervace jsou k dispozici na internetu. Nálezy v katastrálním území obce včetně lesa lze nahlásit na příslušný obecní úřad.

Řešením pak může být mobilní úklidová aplikace, jejichž obliba v Česku roste. Výhodou aplikace je její celorepubliková působnost i to, že u nahlašování probíhá kontrola.

Přínos mobilních aplikací pro nahlašování problémů vnímá i František Brož z Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS). Celou řadu podstatných problémů by občan nenahlásil, protože není zvyklý volat na technické služby, chodit na úřad nebo volat správci parku. Takto bariéra osobního kontaktu u mobilních aplikací jako Zlepšeme Česko odpadá a problémy jsou rychle řešeny.

Potvrzuje to i Ondřej Švrček ze Zlepšeme Česko: „Lidé ve městech a obcích mají zájem problémy kolem sebe aktivně řešit a zapojovat se do dění v obcích. Díky mobilním telefonům s fotoaparátem je velmi jednoduché vyfotit a nahlásit jakýkoliv problém, ať už jde o černou skládku, poničenou lavičku nebo spadlý strom.“

Legislativa a povinnosti

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 25 odst. 5 a § 27 odst. 7 zákona č. (1) Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen "osnovy") a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen "plány") a osnov se lesní pozemky [§ 3 odst. 1 písm. b) bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, dočasné lesní skládky, lesní školky na lesních pozemcích, semeniště, plochy nad produktovody nebo pod elektrovody, okusové plochy pro zvěř a jiná dočasná zařízení sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud zaujímají plochu zpravidla větší než 0,04 ha, dále pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst.

Čtěte také: Český poplatek za dřevo

(6) Při větší výměře, než je uvedeno v odstavci 5, nesmí výše mýtní těžby navržená plánem překročit rozmezí limitované ± 10 % od ukazatele těžební procento. (7) Při výměře větší než 500 ha lesa nesmí výše těžby mýtní navržená plánem překročit rozmezí ± 20 % od ukazatele "normální paseka".

Vlastníkům lesů se zřejmě prodlouží lhůta pro obnovu lesů ze dvou na pět let. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) má norma umožnit přírodní obnovu lesů, omezit náklady vlastníků i administrativní zátěž pro ně. Počítá s tím novela lesního zákona, kterou schválila vláda a kterou nyní dostanou k posouzení poslanci.

Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa.

Podle Výborného prodloužení lhůty pro obnovu lesů vychází z analýz kůrovcové kalamity. "Chceme ponechat maximální možnost, aby si příroda dokázala pomoci a les obnovit," řekl po jednání kabinetu ministr.

Novela redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů, zachovává ale omezení množství těžitelného dřeva.

Čtěte také: Efektivní palivo: dřevní brikety

Hromady dříví u silnic

Častěji než obvykle se u lesů objevují hromady vytěženého dříví. Kulatinu ale nemá kdo odvážet a Správa a údržba silnice Vysočiny hrozí majitelům dřeva vysokými pokutami. Ten za takový přestupek může udělit až půlmilionovou pokutu. Silničáři navíc vymáhají i další škody na poničených krajnicích a poškozeném asfaltu.

Podle Tomáše Mátla je ale nejhorší bezpečnostní riziko. „Za dva měsíce přijde zimní období, bude to mnohem horší, ty auta můžou dostat smyk, a pak je to velmi nebezpečná pevná překážka, o kterou se může někdo zabít.“

Lesníci oponují, že miliony kubíků dřeva z kůrovcové kalamity nemají jak dostat z lesů pryč. Lesník Jiří Svoboda poukazuje i na fakt, že napadené dřevo se u nás nesmí skladovat ani na zemědělských pozemcích a prakticky ho proto není kam dát.

Jiří Svoboda z přibyslavského Lesního družstva obcí poukazuje na to, že efektivnímu odvozu dřeva do jisté míry brání i legislativa: „Je třeba stejně, jako to udělali třeba v Bavorsku nebo Rakousku, udělit výjimky pro kamiony se dřevem. Tady se diskutuje o tom, že se sníží hmotnost převáženého nákladu. Tady je ale obrácený problém. Je třeba dočasně udělit výjimku vlastníkům, abychom to dřevo co nejdříve odvezli na ty pily a dostali ho z lesa.“

Kůrovcová kalamita a její dopady

Na zalesňovací práce je podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR pro příští rok potřeba sedm miliard korun. Za kůrovcovou kalamitou podle Kučery stojí hlavně sucho, ale i malá snaha státu na kalamitu adekvátně reagovat. Letos by mohl kůrovec napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví, řekl včera na tiskové konferenci předseda sdružení František Kučera.

"Trh s dřevem se prakticky zhroutil, některé sortimenty, například vláknina, jsou prakticky neprodejné," řekl Kučera. Jiné typy zpracovaného dříví se podle něj prodávají pod výrobními náklady, protože dříví je na trhu kvůli velkým těžbám přebytek. Někteří hospodáři kvůli nedostatku peněz nebudou schopni se o lesy starat.

Dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Letos v prvním pololetí jen státní podnik Lesy ČR, který se stará zhruba o polovinu lesů v zemi, zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových.

Podle ministerstva zemědělství se i díky dalším dotacím jako evropský rozvojový program, letos dostanou k vlastníkům zhruba čtyři miliardy korun.

tags: #dřevo #skládka #v #lese #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad Hodonín a okolí
• Kovový odpad Svojanov a okolí
• Likvidace autovraků Horní Lideč
• Nebezpečný odpad Boskovice
• Etiopská příroda