Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) představují významnou skupinu odpadů biologického původu v komunálním odpadu. Nakládání s nimi má vliv na životní prostředí. Většina bioodpadů je určena k látkovému využití. Obsahují rostlinné živiny a organické látky, které lze stabilizovat a využít jako organické hnojivo - kompost.
Bioodpady lze zpracovávat i anaerobní digescí, při které vzniká organické hnojivo (digestát) a bioplyn, využitelný k výrobě energie, tepla a motorového paliva. Mezi nejdůležitější složky BRKO patří rostlinné zbytky z parků, zahrad a kuchyňský odpad.
Možnosti nakládání s BRKO zahrnují:
Environmentální a hospodářské přínosy závisí na místních podmínkách, jako jsou hustota obyvatelstva, typ osídlení, zástavby a infrastruktury.
Údaje o produkci BRKO jsou uváděny v tunách za rok, vztaženy na obce a jsou dostupné za poslední roky. Množství komunálních odpadů se uvádí v hmotnostních jednotkách (t/rok, kg/týden). Informace o množství komunálních odpadů jsou běžně dostupné z evidence odpadů, kterou vedou původci odpadů a obce.
Čtěte také: Opatření pro ochranu ovzduší
Složení komunálních odpadů je sledováno jako složení směsného komunálního odpadu, tj. zbytkového odpadu po vytřídění. Sleduje se granulometrické a látkové složení. Skladba komunálního odpadu se uvádí i ve stádiu výskytu u zdroje (domácnosti a živnosti).
Pro získání informací o produkci odpadů lze využít dva datové zdroje:
CENIA i ČSÚ mají zaveden systém verifikace dat.
Problematikou BRKO z pohledu obsahu biologicky rozložitelných složek se zabývá Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Tato metodika obsahuje vymezení BRKO, postupy výpočtu a koeficienty rozložitelných složek jednotlivých odpadů. Jedná se o obecně platnou metodiku, doporučenou MŽP a podloženou výzkumnými projekty VaV.
Koeficienty z této metodiky byly převzaty i pro výpočty energetického potenciálu v projektu ReStEP. Tyto koeficienty byly přiděleny jednotlivým odpadům v datové vrstvě interaktivní mapy a použity k hmotnostnímu vyjádření podílu biologicky rozložitelné složky. Biologicky rozložitelná složka byla následně převedena na energetický potenciál dle tabulkových indexů výhřevnosti jednotlivých druhů odpadů (materiálů) v GJ na tunu.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Aktualizace vstupních dat probíhá každé 2 roky ve spolupráci s institucí CENIA. Všechny tabulky a výstupní data jsou spojena návaznými vzorci, do kterých stačí změnit jednu hodnotu a výstupní data se změní dle požadavků. Aktualizace datových struktur si vyžádá průměrně 14 dní po dodání dat.
Úzká místa datové vrstvy jsou zejména ve validaci dat. Chybovost dat je nejvyšší u primárních zpracovatelů, kde se mohou lišit produkční data i v řádech. Je třeba s touto chybovostí počítat a objasnit ji v komentářích.
Katalog odpadů je uveden v příloze č. 1. Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.
Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20.
Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
tags: #koeficient #přepočtu #odpadu #druhy #odpadu