Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje minimální změnou za působení rušivého vlivu nebo spontánním návratem do výchozího stavu, respektive na původní vývojovou trajektorii po případné změně. Protikladem ekologické stability je ekologická labilita (nestabilita).
Aby krajina mohla odolávat větším či menším změnám (stresům, zátěži apod.), musí dosahovat určité úrovně ekologické stability. Ekologickou stabilitu území lze považovat přímo za jeden z klíčových principů (environmentální) udržitelnosti. Ekologická stabilita je významná z hlediska nosné kapacity prostředí.
Nejjednodušší koeficient ekologické stability (KES) je poměr rozlohy ploch relativně ekologicky stabilních (S) k rozloze ploch relativně nestabilním (L).
Tento výpočet umožňuje vypočítat KES přesněji, s rozlišením ekologické významnosti jednotlivých kategorií využití půdy. Plochy je možné klasifikovat podle významu plochy z hlediska ekologické stability - tzv. stupeň ekologické stability. Stupnice nabývá šesti hodnot (0 - bez významu, 1 - velmi malý význam, 2 - malý význam, 3 - střední význam, 4 - velký význam, 5 - výjimečně velký význam). Následně lze určit zastoupení jednotlivých kategorií ES v řešeném území. Souhrnné hodnocení pro celé území získáme váženým průměrem, kde váhy k jednotlivým kategoriím (0-5) představují jejich relativní podíly na ploše území.
V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, pastvin, lesní půdy a vodních ploch. Jedná se o metodiku, kterou KES počítá ČSÚ. Existují modifikace výpočtu.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Čím vyšší je hodnota KES, tím vyšší ekostabilizační potenciál území vykazuje. Ani vysoká hodnota KES však vysokou stabilitu území nezaručuje - indikuje pouze vhodné podmínky pro její vytvoření. KES byl původně navržen pro tzv. bioregiony (v ČR jich je vymezeno 91); pro větší území jeho výpovědní hodnota klesá.
Spolehlivost, resp. přesnost indikátoru je závislá na zdroji dat. V případě KES zpracovaném ČSÚ je přesnost střední - data jsou odvozována z druhu pozemků uvedených v katastru nemovitostí a nemusí být ve všech případech přesná a aktuální. Je obecně známý fakt, že mnoho pozemků je v KN vedeno pod jiným druhem než je tomu ve skutečnosti.
KES je bezrozměrné číslo. Lze prezentovat pro vybrané subjekty v číselné podobě (tabulka) nebo např.
Pro komplexní posouzení udržitelného rozvoje se používají i další indikátory, jako například:
Expertní systém lze definovat jako počítačový systém hledající řešení problému v rozsahu určitého souboru tvrzení anebo jistého seskupení znalostí, které byly formulované experty pro danou specifickou aplikační oblast. V každém expertním systému je možné rozlišit tři základní složky: interferenční mechanismus, báze znalostí, báze údajů (báze faktů).
Čtěte také: Ekologická stabilita
Interferenční mechanismus je tvořený systémem kooperujících programů zabezpečujících procedurální složku expertního systému, provádí vykonavatelé instrukce programu. Báze znalostí a báze faktů jsou pasivní údajové struktury. Báze znalostí obsahuje reprezentaci všeobecně platných poznatků z dané problematiky pomocí symbolů. Báze faktů uchovává reprezentaci symbolů konkrétních faktů (údajů) souvisejících s právě řešeným problémem.
Čtěte také: Vysvětlení Koeficientu Ekologické Stability (Malešov)
tags: #co #je #koeficient #ekologické #stability #definice