Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda: Význam přírody pro zdraví

Lidské zdraví je komplexní stav, který ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří i vztah k přírodě. Přísloví "Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda" v sobě skrývá hlubokou moudrost, která zdůrazňuje samouzdravovací schopnosti těla a význam harmonie s přírodním prostředím.

Samouzdravovací schopnosti těla

Naše tělo je velice moudré a má řadu důmyslných obranných mechanizmů, kterými nás chrání před námi samými. Snahou komplexní medicíny je pomoci tyto schopnosti pacientovi najít a naučit ho, jak s nimi pracovat.

„Když se mne lidé ptají, kde najdou kvalitního psychosomatika, tak jim říkám: ‚Žádného nehledejte. Nejlepším psychosomatikem jste Vy sami. Když se objeví zdravotní problém, zastavte se a zamyslete, na jakou chybu Vás tělo nemocí upozorňuje. A když se Vám to nepodaří, hledejte lékaře, který bude zvědavý. A bude ho zajímat nejen Vaše nemoc, ale i životní příčiny, které k ní vedly.‘ “ říká MUDr.

Uvedu příklad. Do ordinace se loni přibelhala asi třicetiletá žena. Nikdy vážněji nestonala. Dva roky si neúspěšně léčila bolesti kolen. Začalo to únavou. To byl první varovný signál. Překonala ji silou vůle a prolomila první obrannou linii těla. Pak začala kolena bolet. Na to už vůle nestačila, tak šla za ortopedem. Na kolenou nic nenašel a předepsal jí analgetika. Padla další obranná linie. Žena už bolest tak necítila a mohla pokračovat v chování, které ji vyvolalo. Tělo se nevzdávalo, kolena začala otékat. K práškům na bolest dostala prášky na otok. Posledním zoufalým pokusem těla ženu zastavit byl výpotek. Prodělala dvanáct punkcí, kdy jí byla do kolen vstřikována směs léků proti bolesti a zánětu. Všechno marné. Úlevu jí nepřinesla ani artroskopie. Všechny revmatologické testy byly negativní, přesto jí předepsali sulfasalazin, lék proti revmatu. Ten odmítla a přijela se poradit. Záhadu jsme objasnili během půl hodiny. Pracovala jako ředitelka velké firmy a před dvěma lety se jí narodila dvojčata. To byla obrovská životní změna: věčně na nohou, nevyspalá, vystresovaná, na vše sama, rodiče v nedohlednu, manžel na cestách. Jak říká přísloví: naložila si toho víc, než unesla, a šla z toho do kolen. Tělo jí to dva roky říkalo a ona tomu ne a ne rozumět.

Prevence a psychosomatika

Pokud opomeneme prevenci, může být čekání na „hlas těla“ nesmírně rizikové. Psychosomatika klade hlavní důraz na prevenci - přirozený pohyb, zdravou stravu, psychickou pohodu, dobré vztahy. To ale neznamená úplně odmítat vyšetření.

Čtěte také: Příroda a zdraví: Propojení

Osobně si hlídám pravidelné kontroly u zubaře. Pro ženy jsou důležité kontroly u gynekologa, včasný záchyt rakoviny prsu. K ostatním vyšetřením jsem zdrženlivý. Pokud člověk zdravotní potíže nemá, cítí se dobře, neměl by to s návštěvami lékařů přehánět. Tlak na stanovování diagnóz je obrovský. Jen málokdy u lékaře uslyšíte: „Člověče, máte všechny výsledky v pořádku, nic Vám není, běžte v klidu domů.“ Když už nic jiného, tak Vám najdou alespoň zvýšený cholesterol. A z úplně zdravého člověka je rázem pacient s diagnózou hypercholesterolémie. Nasadí Vám léky, objednají Vás na další kontrolu, léky začnou vyvolávat nevolnosti, nespavost, únavu, musíte k dalším lékařům pro další léky a už se vezete.

Životní styl a zdraví

Svému zdraví a duševní pohodě bychom více prospěli, kdybychom nemuseli splácet hypotéku, sedět dlouho v práci nebo kdybychom vyměnili bydlení v rušném městě za příjemnější alternativu. U většiny z nás je však změna životního stylu v těchto směrech nemožná. Nechali jsme se chytit do konzumní pasti, nevíme, jak z ní, jsme z toho nemocní, spoléháme na to, že nám pomohou lékaři. Marně. Léky na úzkosti a deprese dočasně uleví, umožní člověku, aby ve stresujících společenských podmínkách ještě nějaký čas přežíval, než se úplně zhroutí. Místo okamžitého předepisování prášků se snažím pacientům vysvětlit, jakou informaci jim tělo nemocí sděluje. Není nic pravdivějšího než nemoc. Je to nastavené zrcadlo, které říká: takový jsi, takovým způsobem a v takových podmínkách žiješ. Nemoc není voláním po užívání léků, ale pokynem k tomu, aby se člověk zastavil a zamyslel.

Analogicky současná společenská krize není voláním po dalších penězích, nýbrž upozorněním, že takto stresujícím, energeticky náročným a dravým způsobem už dál žít nemůžeme. Povinností lékaře je tyto souvislosti zkoumat a upozorňovat na ně. Uzdravit se ale musí každý sám změnou chování. Působením na nejbližší okolí přispívat k uzdravení celé společnosti.

Děti a disharmonie v rodině

Na zdraví dítěte se často odráží disharmonie v rodině. O pomoc celostní medicíny žádají také rodiče dětí, které se počurávají, trpí různými bolestmi atd. Každé dítě čas od času onemocní. Problém je, když je nemocné dlouhodobě nebo opakovaně. V takovém případě je nutné zaměřit pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole, vztahy s kamarády.

Dítě ale může onemocnět i v harmonické rodině. Třeba když je matka přecitlivělá nebo úzkostná, dětem věnuje nadměrnou péči a pozornost, vše si moc bere. Úzkost a napětí matky děti intenzivně vnímají, negativními emocemi se „nakazí“ a snadno onemocní. Nejčastěji nějakou infekcí, do té doby třeba skrytou ve zvětšené mandli. Nemoc dítěte ještě zvýší úzkost matky a ta se zase přenáší na dítě.

Čtěte také: Vliv přírody na osobnost

Pokud je člověk v dobré náladě, uvolněný, má dobrou imunitu. Obranyschopnost - imunita - je úzce spojená s psychikou. Pokud je v napětí, neklidu, úzkosti, nebo dokonce depresi, je imunita oslabená. Důležité je, aby matka, případně oba rodiče pochopili svoji roli ve stonání dítěte. Místo pocitu viny je potřeba pracovat na řešení příčiny. Ta ale nemusí být jen ve vztazích v rodině.

Krása a příroda

Obdivuji výkony, které plastická chirurgie předvádí u pacientů po úrazech, popáleninách, onkologických operacích nebo s vrozenými vývojovými vadami. U zamindrákované ženy toužící po fyzické kráse bych ale v první řadě řešil její mindrák. Operace je krajním řešením. Snaha vylepšovat přírodu se může zle vymstít. Ženy, jimž praskly vadné prsní implantáty, by mohly vyprávět.

Dalším paradoxem současné doby je stárnutí. Lidé touží dožít se co nejvyššího věku, přitom se ale bojí stárnout. Zoufale se snaží projevy stárnutí zakrýt: botoxem, plastickými operacemi, implantáty. Herečka Eva Vejmělková v jednom rozhovoru řekla, že by si vrásky nikdy vyhladit nedala. Každá vráska je vzpomínka, kus života.

Lidová moudrost a medicína

Podle kolegy Šavlíka je vědecká medicína jen složitým, zdlouhavým a nákladným potvrzováním pravdy lidových přísloví. Jedno takové říká, že člověk je zdravý, když ho pokaždé bolí někde jinde. Všechno to jsou těžké, geneticky podmíněné a život ohrožující nemoci. V prvním případě plic, ve druhém mozku, ve třetím svalstvu. Jejich vzniku psychosomatika zabránit nemůže.

Také se hodně doporučuje sportovat - běhat, jezdit na kole apod. Jde o to, aby pohyb člověka bavil, byl pestrý, pokud možno pravidelný, přiměřený a odehrával se v příjemném prostředí. To se o běhání v městském smogu rozhodně říci nedá. Spousta lidí bohužel jinou možnost nemá. A jsme zase u konzumní pasti. Chceme mít stále větší materiální komfort, více vyrábět, více spotřebovávat. Tím otravujeme životní prostředí. Přitom bychom chtěli pít křišťálově průzračnou vodu, dýchat čistý vzduch, být zdraví.

Čtěte také: Kompletní průvodce převodem odpadů

Psychosomatika a zdravotnický systém

Náš zdravotnický systém kategorii psychosomatiky prakticky nezná. Pojišťovny ji ani nepodporují ani nehradí. Pan ministr Heger ji teprve loni v květnu zařadil mezi oficiální specializační obory. Pozval mne tehdy na ministerstvo a zajímal se, co vlastně psychosomatika je, jaký je její vztah k léčitelství, kdo by ji mohl vyučovat. Krátce poté byl odvolán. Jeho iniciativa ale úplně nezapadla. Koncem roku jsem z ministerstva dostal jmenovací dekret člena akreditační komise pro psychosomatiku. To je velký posun.

Očkování

Pokud by medicína neobjevila očkování proti tuberkulóze, záškrtu, neštovicím, obrně, černému kašli a dalším smrtícím chorobám, většina z nás by na tomto světě vůbec nebyla. Jako otec tří dětí bych na sebe nikdy nevzal tu zodpovědnost, že bych nenechal děti očkovat základním a ze zákona povinným očkováním. Ohrozil bych tím nejen vlastní děti, ale i všechny ostatní. Takové očkování má totiž smysl jedině tehdy, pokud je plošné. Mediálním kampaním vyzývajícím k očkování proti sezónním chřipkám nebo virózám, jako byla nemoc šílených krav, prasečí nebo ptačí chřipka, ale moc nevěřím. Je z nich příliš cítit tlak farmaceutických firem.

Společenský systém a zdraví

Současný společenský systém, založený na individualizmu, dravosti, drancování životního prostředí a neustálém ekonomickém růstu, je těžce nemocný. Přitahuje arogantní, bezohledné, bezcitné a dravé jedince - psychopaty. Výsledkem je celá řada krizí: ekonomická, finanční, ekologická, sociální, s nimi spojená korupce, kriminalita, agresivita, alkoholizmus, toxikomanie. Všechny tyto krize mají společného jmenovatele: iluzi neomezeného růstu.

Tvrdit, že na omezeném prostoru naší planety s jejími omezenými zdroji lze neustále více vyrábět a více spotřebovávat, může jen politik, ekonom nebo blázen. Krize je šancí na změnu. Je jen na nás, jestli se dál necháme manipulovat alkoholem a mocí opilými politiky, nebo zda vezmeme zodpovědnost do svých rukou a začneme stavět nový systém založený na spolupráci, ohleduplnosti, šetrnosti, ochraně přírodních zdrojů a pochopení života v souvislostech. Systém, v němž nadále neudržitelný růst nahradí pokojný nerůst, vnitřní sociální a kulturní rozvoj. Tak, jak se o to snaží komplexní medicína.

Láska k přírodě

V květnu je oslavována láska jako taková. Proč tedy neoslavovat také naši lásku k lesu a to, co pro nás znamená?

• "Čím je člověk vzdělanější, lepší a ušlechtilejší, tím víc si váží přírody." Jan Amos Komenský - spisovatel, pedagog a filozof
• "Jeden dotek přírody dělá celý svět propojeným." William Shakespeare - spisovatel
• "Čas strávený mezi stromy není nikdy ztraceným časem." Katrina Mayer - spisovatelka
• "Přijměte tempo přírody: její tajemstvím je trpělivost." Ralph Waldo Emerson - filozof, esejista a básník
• "Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda." Hippokratés - starověký řecký lékař
• 14. "Příroda je zdrojem všech skutečných znalostí. "Květiny jsou milostným vyjádřením ducha přírody." Bettina von Arnim - spisovatelka
• "Myslím, že představivost přírody je mnohem větší než ta lidská, nikdy nás nenechá odpočinout!" Richard Phillip Feynman - teoretický fyzik
• "Je třeba žít ve shodě s přírodou." Publius Cornelius Tacitus - antický senátor a historik
• "A je to příroda, která mne vždy povznáší. Jsem šťastná, když slyším, jak trylkují ptáci. "Lesy jsou "plícemi" naší země, které čistí vzduch a dodávají našim lidem novou sílu Franklin Delano Roosevelt - 32. americký prezident
• "Příroda vás učí být v klidu, nepřebijete-li ji tokem myšlenek." Eckhart Tolle - spisovatel
• "Podívej se hluboko do přírody a pak všechno lépe pochopíš." Albert Einstein - fyzik

Příroda není náš nepřítel, kterého bychom měli znásilňovat a dobývat. "Ve všech věcech přírody existuje cosi nádherného." Aristoteles - řecký filozof"Záměrně jsem šel do lesa, protože jsem chtěl žít." Henry David Thoreau - americký autor a přírodovědec"Nezůstávejte navždy na veřejné cestě.

Filmy jako inspirace

Některé filmy ovšem nabízejí nenásilnou cestu, jak se zábavnou formou trochu poučit. Když rodič uděluje rady svému dítěti, většinou nepadají na úrodnou půdu, nebo je člověk ocení až časem.

• Hitch: Lék pro moderního muže „Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám berou dech.“ Tuto větu samozřejmě nemůžeme brát doslova, protože bez dýchání člověk nepřežije. I přesto stojí za zamyšlení a odkazuje k tomu, aby lidé život jen nepřežívali, ale skutečně prožívali a nevyhýbali se dobrodružstvím a životním výzvám.
• Posel z Liptákova „Nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá.“ Další citát může na první pohled působit poněkud samožersky, ale má mnohem hlubší vyznění. Je to vlastně taková lekce sebelásky. Chválit se za věci, které se člověku povedly, je totiž nesmírně důležité. Jedině sebevědomý člověk v životě dosáhne, čeho chce.
• Společnost mrtvých básníků „Nezáleží na tom, co lidi říkají. Slova a nápady mohou změnit svět.“ Kdyby lidé neměli nápady, společnost jako taková by se jen těžko mohla někam posunout. Proto je v této větě velké moudro, které říká, že někdy je potřeba jít proti všem a stát si za svým.
• Temný rytíř „Svět je krutý. Jediné, co je v tomhle krutém světě morální, je náhoda. Nestranná a bez předsudků. Spravedlivá.“ Hláška o krutém světě moc optimisticky nezní, ale i ona je až mrazivě pravdivá. Člověka kupříkladu ani peníze a moc neochrání před přejetím autem. Hodně událostí je sice výsledkem řetězce okolností, ale mnohdy je to prostě jen náhoda.
• Harry Potter a relikvie smrti „Nelituj mrtvé, Harry, lituj živé. A především ty, co žijí bez lásky.“ Postava Albuse Brumbála ze série o Harry Potterovi byla velmi moudrá, takže z ní podobné věty padaly docela často. Konkrétně tato je z filmu Harry Potter a relikvie smrti část 2. Truchlení sice ke smrti patří, ale mrtví nevědí, že jsou mrtví. A zbytečně dlouhé trápení člověka nikam neposune.
• Muži v naději „Kdybychom občas neudělali něco, co se nesmí, tak si v životě neužijeme žádnou srandu.“ K odvaze trochu riskovat vybízela česká komedie Muži v naději. Věta seděla nejen k postavě Rudolfa, ale i k jeho filmovému představiteli Bolku Polívkovi. Pravidla by se sice neměla porušovat, ale občas je fajn z nich v maličkostech vybočit, aby měl člověk na co vzpomínat.
• Román pro ženy „Ideální muž je nebezpečný mýtus. Je to virus napadající ženskou realitu.“ Poslední hláška je z českého filmu Román pro ženy, možná trochu překvapivě vyšla z úst muže, konkrétně ji vyslovil Marek Vašut alias Oliver, tak jak mu to napsal autor knižní předlohy Michal Viewegh.

Procházka do přírody

Snadná a zadarmo. Pojďme ven. Docela normálně na procházku do parku, na stráň, do lesa. Je to větší terapie, než si často uvědomujeme. Vyčistit si hlavu, ozdravit tělo a celkově se regenerovat potřebujeme všichni do jednoho.

Ten pocit si pamatuji doteď. Bylo to po několika týdnech první karantény, doby, kdy jsem omývala nákupy a doslova se bála vystrčit nos - z domu i ven z látkové roušky. A pak jsem se z nuselského bytu přesunula na chalupu, vyšla na zahradu jen tak a dostala obří dávku slunce, vzduchu a zeleně! A s ní i neskutečný koktejl pocitů a vjemů. Absolutní euforii, pocit nekonečného množství energie, okouzlení krásou jednoduchosti a téměř jistotu, že člověk přece zvládne úplně cokoli! S lehce připitomělým úsměvem na tváři si vzpomněla na jiné zážitky z dospívání během svobodných let devadesátých, ale to je zas jiná kapitola. Předávkování přírodou jsem za chvíli rozdýchala, ale jako mnozí další i já jsem si v covidové době uvědomila, jak mi taková samozřejmost, jako jít ven na procházku, chyběla.

Síla přírody

Sílu přírody si uvědomovali lidé odpradávna. Historie člověka je v drtivé většině s přírodou spjata. A i když se do měst přesunul až během poslední stovky let (na začátku 20. století žil ve městě jeden člověk z deseti, v roce 2007 se poprvé poměr otočil v neprospěch venkova), sílu přírody si uvědomovali lidé odpradávna. Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda, nechal se slyšet otec medicíny, starověký řecký lékař Hippokrates a podle římského státníka a fi lozofa Cicerona bylo žití v souladu s přírodou největším dobrem. Přihoďme ještě Jana Ámose Komenského, který tvrdil, že čím je člověk vzdělanější, tím více si přírody váží. Meditace v přírodě je součástí mnoha kultur i náboženství a pak tu máme vědecké studie, které nám v posledních desetiletích přinášejí nezvratné důkazy o tom, jak pobyt v zeleni ovlivňuje zdraví na tělesné i psychické úrovni. Pojďme se tedy podívat na ty nejdůležitější.

Méně stresu

Blahodárný vliv procházek na zklidnění psychiky dokáže popsat leckdo, teprve studie zpracované před několika lety se však zaměřily na to, jak dlouho je k takovému efektu zapotřebí v přírodě pobýt. Jedna zpráva publikovaná v roce 2019 v časopise Frontiers in Psychology uvádí, že stresový hormon kortizol začne klesat už po dvaceti minutách v zeleni (pokud tedy v hlavní roli zůstává příroda, nikoli třeba mobilní telefon). Vztah psychické pohody a přírody potvrzují například i vědci z Lékařské fakulty University of Exeter. Lidé, kteří trávili čas venku, byli v životě spokojenější a zdravější, přitom klíčové číslo pro zdravotní efekt bylo 120 minut týdně.

Regenerace

Pokud by pohodička a prima nálada jednomu přišly málo, příroda přichází s dalším benefi tem, a tím je rychlejší regenerace. Zajímavou studii uskutečnil v 80. letech 20. století profesor krajinářské architektury Roger S. Ulrich. Zjistil, že pacienti, kteří jsou po operaci žlučníku a mají v nemocnici výhled do nemocničního parku, se zotavují rychleji a trápí je méně komplikací než ty, kteří se dívají na cihlovou zeď. Jiný výzkum ukazuje, že lidé, kteří se v kanceláři v pracovní době dívají do přírody, trpí méně bolestmi hlavy i stresem a jsou spokojenější než ti, kteří tuto možnost nemají.

Čistá hlava

V neposlední řadě si do přírody chodíme vyčistit hlavu, i to je předmětem zkoumání nejrůznějších studií. Už devadesátiminutová procházka dokáže zklidnit hlavu ve chvíli, kdy se zabývá neodbytnými myšlenkami. Odborníci tento stav nazývají ruminací, a asi si ho živě dokáže představit většina z nás - jde o nekončící přežvykování jednoho tématu, problému nebo strachu, které nejsme schopni opustit. Neustálé přemýšlení nad věcí nás vyčerpává, a jak se ukazuje, zvyšuje také riziko úzkostných stavů nebo jiných duševních onemocnění. Stačí ale hodina a půl v přírodě a účastníci výzkumných studií hlásí podstatně lepší kontrolu svých myšlenek a zklidnění. Kontrolní skupiny ve městech podobného efektu nedocílily, přesný mechanismus účinku je ale předmětem dalšího zkoumání. Jiné studie naznačují, že kromě zklidnění mysli může příroda podpořit soustředění či pozornost k tomu, co je důležité. Výzkumy University of Illinois například ukazují, že děti se při procházce parkem lépe koncentrují, než když plní úkoly v zastavěné části města. A příroda umí zafungovat i ve chvíli, kdy máme přehřátou „ramku“. Dokáže regenerovat unavenou mysl. Potvrzuje to známá teorie obnovy pozornosti profesorů environmentální psychologie na univerzitě v Michiganu, manželů Kaplanových.

Zdraví

Studie nizozemských vědců ukázala, že lidé, kteří žijí obklopeni větším množstvím zeleně, jsou méně nemocní, což se projevuje zejména v četnosti migrén, infekcí horních cest dýchacích nebo bolestí zad. Pobyt v přírodě také aktivuje imunitu. Se zdravím se to má takto. Abychom ale města nedehonestovali úplně, jejich obyvatelé mají většinou lepší přístup k lékařské péči, takže co se zdravotních benefi tů týče, v tomto ohledu bychom to mohli uhrát na remízu.

Tabulka: Benefity pobytu v přírodě

Terapie v přírodě

Sílu přírody využívá řada terapeutických přístupů. V areálech léčeben či nemocnic se budují terapeutické zahrady, sezení v přírodě a vnímání přítomného okamžiku využívá i dnes tolik populární mindfulness. Řada psychoterapeutů také praktikuje takzvanou terapii za chůze, kdy příroda nahrazuje pracoviště odborníka. Někomu pomůže příroda navázat bližší kontakt se sebou a svými myšlenkami a pocity, jinému vyhovuje, že za chůze se mu lépe hovoří či přemýšlí, aby se otevřel, potřebuje hledět jinam než terapeutovi do očí. Terapie se může odehrávat i ve skupinách, vhodná je i jako aktivita pro děti či pro rodiče s dětmi. Pokud jste se rozhodli najít terapeutického průvodce přírodou, nejprve si zjistěte, zda má odpovídající vzdělání. Měli byste od něj také uslyšet, že pobyt v přírodě není všespásný a existují diagnózy, se kterými by se do přírody s vámi nevydal. Také k vám bude přistupovat individuálně. Každému totiž bude vyhovovat něco jiného - délka procházky, její dynamika. Vše záleží na domluvě.

Pojďme prostě ven

Možná si říkáte, že celý článek je o tom, co dávno víte, co věděli i vaši rodiče a prarodiče a nepotřebovali k tomu žádné výzkumné studie. Možná patříte k těm šťastným, kteří trávili víkendy na procházkách v přírodě a pamatují si, jak jim kapky deště zatékaly za rukávy nepadnoucí pláštěnky a máčely teplákovou bundu. Nebo se v létě táhli s rodiči celý den na nějaký příšerný kopec, kde je místo bufetu čekala jen půlhodina mlčení, během které se dospělí kochali výhledem. Jenže ne každý měl to štěstí, ne každý si to uvědomuje a ne každý má čas i energii nutit k něčemu podobnému své děti. Obzvlášť v době, kdy výlet bez koloběžek, lanových center, zážitkových parků nebo vyhlášených gastronomických požitků jako by neměl cenu. Ale možná je nadcházející léto a čas zvolnění ideální příležitostí k tomu, abychom se vrátili k obyčejnému chození ven. Nikoli za zážitky, ale za prožitky.

Japonské umění šinrin-joku

Lesní terapie nebo také japonské umění šinrin-joku v překladu znamená koupání v lese nebo ponoření do atmosféry lesa všemi smysly. Nejde ale o žádné prastaré umění, název vymyslel v 80. letech 20. století ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu Tomohide Akiyama s cílem upozornit na ozdravnou sílu přírody a kvůli potřebě chránit ubývající lesy v zemi.

tags: #koho #neuzdravi #leky #toho #uzdravi #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Návod na vánoční stromeček z přírodnin
• Jak vybrat lapač vlasů?
• Skládka zeminy Nový Bydžov - podrobná recenze
• Odpad na osobu ročně
• Historické nebezpečí ze strany Maďarů