Recyklace obalů od sprejů deodorant

Kov - obalový materiál z oceli nebo hliníku, který lze recyklovat stále dokola, aniž by ztratil svou kvalitu. I vy můžete hrát pozitivní a aktivní roli v recyklaci!

V současné době je 75 % kovových obalů recyklováno právě v Evropě, díky čemuž se kovy řadí k nejvíce recyklovatelným obalům. Vysoká míra recyklace navíc snižuje spotřebu energie, která by byla jinak vyšší. Předpovídané modely spotřeby, které jsou založené na datech cirkulární ekonomiky, nám umožňují lépe pracovat se zdroji.

Kovové obaly: Hrdina šrotu

Šetří zdroje, jsou udržitelné a inovativní - kovové obaly jsou mezi všemi obalovými materiály skutečnou hvězdou. Můžeme je recyklovat kolikrát chceme a vytvářet z nich další nové produkty. Z vaší plechovky se tak může stát třeba kolo, lodní vrtule, ale i klidně nová plechovka. Fascinující cyklus, že?

Jak recyklace funguje?

Dojedli jste plechovku a házíte ji do koše? Špatně!

ŽLUTÉHO KONTEJNERU:může vás zachránit, když nemáte poblíž šedý kontejner. Ale pozor, musíte si pořádně prostudovat jeho nálepku.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Logo věčnosti

Udržitelnost je jediným způsobem, jak naši planetu udržet naživu. To znamená, že bychom měli chránit a šetřit naše zdroje, místo spotřeby se zaměřit na opakované využívání, a hlavně co nejvíce recyklovat.

Logo MRF (Metal Recycles Forever), které najdete na kovových obalech, bylo speciálně vytvořeno pro to, aby upozornilo na výjimečnost kovů jako materiálu a podpořilo jejich další recyklaci. Díky tomu se nyní i v budoucnu budeme stále více setkávat s tímto logem na více a více kovových obalech, které bude sloužit jako označení a průvodce udržitelnějším světem kolem nás.

Specifika třídění sprejů v Praze

Pražané se v posledních letech naučili důsledně třídit kovové obaly, přesto končí občas v šedých kontejnerech i odpad, který sem v žádném případě nepatří. Především malé tlakové nádoby, jako jsou různé hořlavé spreje, plynové kartuše nebo turistické vařiče, komplikují dotřiďování a zpracování odpadu v metropoli. Exploze těchto malých tlakových nádob a následné zahoření mohou poškodit svozovou techniku nebo třídicí linku.

Nezodpovědné chování některých občanů ohrožuje nejen zaměstnance firmy a zařízení, ale také veřejnost. Zároveň vznikají značné škody. Pražské služby proto ve spolupráci s hlavním městem Prahou spouští kampaň s heslem: Použité spreje patří do směsného odpadu!

Pražské služby apelují na občany, aby při třídění tlakových nádob postupovali obezřetně, chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

„Nádoby se stlačenými plyny jsou velmi nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Naopak zcela prázdné spreje je možné vyhodit do šedých kontejnerů na kov.

Není sprej jako sprej, pozor hlavně na ty hořlavé!

Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, insekticidních aerosolů, repelentů, obranných plynů a podobně používají lidé denně. Někdy je chybně hází poloprázdné do kontejnerů na kov, stejně jako plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové.

Výše jmenované obaly mají ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.

Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření.

„Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani našich pracovníků naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ doplnil generální ředitel společnosti Patrik Roman.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Použité spreje patří do směsného odpadu!

Krátce na to začaly Pražské služby s komunikací tohoto tématu směrem k veřejnosti, s edukací a zároveň se zpřísňováním opatření v rámci předcházení obdobných situací.

„Aby se do budoucna předešlo podobným nehodám, pracovníci linky nově například vyndávají hořlavé spreje ručně, tím přispívají ke snížení rizik dalšího výbuchu. Podobná událost se nesmí znovu opakovat. Ochrana zdraví zaměstnanců musí být na prvním místě,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková a dodává: „Ve spolupráci s Pražskými službami zároveň spouštíme kampaň s heslem: Použité spreje patří do směsného odpadu! Občanům tak dáváme jasně najevo, kam tento druh odpadu správně vyhazovat.“

Nová kampaň cílí na co nejširší veřejnost. Upozorňuje na skutečnost, že při nesprávném třídění nevyprázdněných hořlavých sprejů vzniká riziko exploze a požáru. Její outdoorová část zaplní plochy městského mobiliáře a prostředky MHD. CLV reklamu doplní také animace na DCLV, letáky, plakáty, články ve zpravodajích městských částí a další. Online kampaň se zaměří na sociální sítě, internetové stránky a portály města nejen formou bannerů. Chybět ale nebude ani spotová kampaň v rádiích, informace v tisku a zmínky v médiích obecně.

Spreje jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř!

Malé tlakové nádoby vypadají sice neškodně a jsou dobrým sluhou, ale za to zlým pánem. V únoru 2011 otřásla rodinným domem na Přerovsku silná exploze. Dvaačtyřicetiletému muži vybuchla zřejmě v ruce barva ve spreji. „Utrpěl popáleniny prvního až třetího stupně na 63 % povrchu těla a byl transportován do popáleninového centra v Ostravě,“ uvedla mluvčí policie Irena Urbánková. Výbuch způsobil popáleniny na rukou i jeho šestačtyřicetileté přítelkyni.

Zapálená svíčka bez dozoru a shoda nešťastných náhod stála za výbuchem v rodinném domě na Brněnsku na Štědrý den roku 2021. Explodovalo tu několik sprejů, nejspíše laky na vlasy a osvěžovače vzduchu. Událost narušila statiku domu. Čtyři jednotky hasičů zasahovaly na místě přes tři hodiny.

V roce 2023 pak vybouchl vysoce hořlavý sprej na opravu pneumatik. Muž ze Sušicka ho měl v dodávce pod sedačkou vedle zapnutého přídavného topení. „Pacient utrpěl popáleniny na 25 až 30 % těla, což je závažné. Zasažen byl zejména obličej, dále horní a dolní končetiny,“ přibližuje krajská mluvčí zdravotnické záchranné služby Mária Svobodová.

Praha má ve třídění sprejů v rámci Česka unikát

V jiných českých městech přistupují k separaci malých tlakových nádob oproti Praze odlišně. Například v Plzni, Olomouci a Zlíně mohou občané házet laky na vlasy, deodoranty a další spreje do klasických šedých kontejnerů. Jejich obsah pak rovnou předávají externím firmám, které za ně tento odpad zpracují. Narozdíl od hlavního města nedisponují žádnou třídicí linkou na kovové obaly. Odpadá tedy riziko případného výbuchu sprejů na jejich zařízeních.

V jihomoravské metropoli mají lidé možnost házet kov do žlutého kontejneru společně s plasty a nápojovými kartony. Tlakových nádobek se podle zástupců společnosti SAKO Brno ve žlutých popelnicích objevuje mizivé množství, problémy se zahořením tu zatím žádné neměli.

Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravník transportuje do haly, kde pracovníci společnosti kontrolují pás a odstraňují nežádoucí příměsi, odpad v sáčcích, tlakové nádoby jako spreje, kávové kapsle a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům.

První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem. Spolu s pryžovými unašeči pomáhá oddělovat železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly jsou automaticky odhazovány mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělený hliníkový odpad a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají automaticky do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy jako například konzervy.

Alternativy a správné třídění obalů od deodorantů

Většina z nás používá každý den výrobky určené k péči o pleť, vlasy, kůži či zuby. Kosmetika je důležitou součástí našich životů a v tomto odvětví mají obaly na kosmetické a farmaceutické produkty několik důležitých úkolů. Obaly od kosmetiky se ale časem promění v odpady, se kterými se musíme vypořádat.

Obaly na kosmetiku hrají důležitou roli hned z několika důvodů - chrání obsah před kontaminací, působením světla a vlhkosti a jinými vlivy, které mají negativní dopady na kvalitu produktu, a zajišťují tak po určitou dobu jeho trvanlivost - plní tedy ochrannou funkci, navíc umožňují manipulaci s produktem a jsou nositelem důležitých informací. Jak již zaznělo, obaly na kosmetiku neplní jen estetickou funkci, mají také za úkol chránit obsah před znehodnocením a zajistit jeho bezpečnost. Například tuby na krémy chrání výrobky před vzduchem, protože by mohl snížit jejich účinnost.

Aerosoly, často uchovávané ve sprejích, a oleje vyžadují obaly, které zabrání průniku vlhkosti, ale také třeba světla, jež urychluje degradaci obsahu (proto bývají právě oleje baleny v tmavě hnědém či černém skle). Kosmetika s aktivními složkami musí být pečlivě balena, aby nedošlo k její kontaminaci, proto se běžně používají obaly s vakuem (jedná se například o jednorázové balení pleťových masek).

Spreje (např. od laků na vlasy) třídíme do kovových odpadů, protože jsou obvykle vyrobeny z hliníku nebo z oceli. Obsah sprejů musíme před vytříděním dokonale vyprázdnit. Některé značky kosmetiky již nabízejí programy zpětného odběru obalů, čímž podporují jejich opětovné využití nebo správné zpracování.

Kosmetické obaly mohou obsahovat kombinaci plastů, skla a kovů - jedná se právě o obaly od jednorázových masek, které jsou obvykle vyrobeny z kombinace plastů a kovů. Komplikované z hlediska dalšího využití jsou také obaly s pumpičkami, které se často používají k balení tekutých produktů. Pumpičky jsou obvykle vyrobeny z plastu a kovu, navíc v nich zůstávají zbytky produktů, a proto jsou třídění a recyklace takových obalových odpadů komplikované. Existuje ale celá řada dalších produktů, jejichž obaly obsahují mnoho malých komponentů, které od sebe nelze jednoduše oddělit a roztřídit.

Mezi nejčastěji používané obalové materiály v kosmetickém průmyslu patří plasty a sklo, u některých typů zboží, například u tvrdých mýdel, se můžeme setkat s papírem, často pak s již zmíněnými kombinovanými obaly. Plastové obaly (bez zbytků produktů) patří do kontejnerů na plast, ty jsou označeny žlutou samolepkou. Může se jednat o tuby od krémů, nádobky od šamponů či sprchových gelů nebo kelímky od masek na vlasy. Skleněné obaly - například od parfémů či olejíčků - mají své místo v kontejneru na sklo. Pokud si nejsme jisti, do jaké sběrné nádoby konkrétní odpad patří, napovědí recyklační značky.

Pakliže používáte výrobek, který vám maximálně vyhovuje, budete po jeho spotřebování řešit, kam s prázdným obalem. Nezapomínejme na to, že je třeba správně vytřídit i obaly od deodorantů a antiperspirantů.

Spreje (kovové nádoby od aerosolů):

• můžeme třídit zcela vyprázdněné do nádob na kovy
• prázdný obal vytřídíme do kontejneru na sklo (aerosol ve skleničce s pumpičkou)

TIP: můžete ho také snadno upcyklovat a využít ho např. jako postřikovač na květiny apod. další alternativní obaly jako například ty ze dřeva je zapotřebí vyřešit individuálně. Musíme si ale dávat pozor, z jakých materiálů je doopravdy obal složen. Například v dřevě může být i část z plastu, která je do dřeva zasazena. Tu musíme vyjmout a správně vytřídit.

Paradox recyklace kovových tlakových obalů

V oblasti třídění odpadů se často setkáváme s paradoxy, které nejsou na první pohled zcela patrné. Přitom v celkovém kontextu staví oblast recyklace do podivného světla, které za ní nechává přinejmenším stín pochyb. Na vlastně nerecyklovatelný recyklovatelný obal.

Jakkoli předchozí slovní spojení může znít divně, je realitou. Řeč bude o kovových tlakových obalech na kosmetiku. Obalech, ve kterých si kupujeme deodoranty, antiperspiranty, pěny na holení, barvy nebo osvěžovače vzduchu. Často s vírou, že tyto kovové obaly stačí vhodit do kontejneru na drobný kovový odpad. A věříme, že budou zrecyklovány.

Zavádějící značení

Tlakové nádobky jsou sice vyrobeny z kovů, které lze zpracovat. To říká i trojúhelníková značka s číslem. Železné obaly mají v trojúhelníčku číslo 40 FE. Obaly z hliníku číslo 41 ALU. Čísla 42-49 jsou přiřazena dalším kovům. Takže kde je problém?

Na obalu těchto kovových obalů najdeme i jinou značku. A sice červený kosočtverec a v něm symbol plamene. Co tento výstražný symbol znamená? Že jde o hořlavý plyn. Značka se nám snaží sdělit, že obsah obalu je hořlavý - rozuměj za určitých podmínek může explodovat. To je zapříčiněno hnacím plynem, který z obalu vytlačuje produkt. Deodorant, pěnu, barvu, vůni.

Která ze značek je důležitější? Ta s plamínkem. Správně by se tyto obaly měly vyhazovat do nádob na nebezpečný odpad, protože v lahvičce vždy trocha obsahu zůstane. A zde je problém, protože kontejnery na „nebezpečný odpad“ jsou jen složitě dostupné. V této oblasti tedy vládne improvizace a zmatek.

Problém s tlakovými nádobkami deodorantů, laků na vlasy nebo osvěžovačů vzduchu je v tom, že zbytkový hnací plyn může při lisování explodovat. S těmito obaly to není jednoduché. Pokud si budete jisti, že tlaková nádoba je úplně prázdná (neobsahuje médium - nesyčí) je možné ji vhodit do kontejneru na kov. Pokud si jisti nejste, pak do směsného odpadu.

Jednodušší to je s tlakovými nádobkami s potravinářským obsahem, jako třeba šlehačky nebo různá dochucovadla ve spreji. Ty neobsahují hořlavé plyny a proto je možné je vhazovat do kontejnerů na drobný kovový odpad.

Aerosolový rozprašovač je kovová, skleněná nebo plastová nádobka určená pro jednorázové použití, která obsahuje stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, samotný nebo ve směsi s kapalinou, pastou nebo práškem. Je opatřena uzávěrem, který umožňuje vypouštění obsahu jako směs pevných nebo kapalných částic v plynu, ve formě pěny, pasty, prášku nebo v kapalném stavu.

Obaly, i když jsou z recyklovatelného materiálu, mají ovšem na sobě značku plamínku. Svým způsobem se tedy jedná o nebezpečný odpad (zjednodušeně řečeno). Je to podobné jako s municí. Obal je z materiálu, který lze zpracovat, ale problém je s obsahem.

Některé organizace říkají, že je do kontejneru na drobný kovový odpad možné vhazovat „zcela vyprázdněné“ tlakové nádobky. Lze toho docílit? Možné to je. V kontejnerech se objevují i ne zcela prázdné obaly. Při následném drcení pak může dojít k tomu, před čím varuje značka s plamínkem. Proto je vhodné poslechnout si i druhou stranu, která říká, že tyto obaly do kontejnerů na drobný kovový odpad nepatří, protože budou stejně vyřazeny. A patří do odpadu směsného.

Řešení problému na začátku

Problém je vhodné řešit na jeho začátku... a ne na jeho konci, jak to často děláme. Přestaňme si proto lámat hlavu s tím, kam vyhodit prázdný nebo poloprázdný obal od holicí pěny, laku na vlasy nebo osvěžovače vzduchu. Pojďme se na problém podívat na jeho samotném začátku.

Vezmeme-li v potaz, že o tom, kolik odpadu vyprodukujeme a jaká bude naše takzvaná ekologická stopa, rozhodujeme v okamžiku, kdy si kupujeme zboží nebo službu, pak je řešení zjevné. Mnoho produktů, které běžně (ze zvyku) nakupujeme v problematických aerosolových obalech, má alternativy.

Tlakové nádobky jsou jedním z archetypálních produktů, které se nedočkaly žádné zásadní inovace, která by zohledňovala, co se s nimi stane na konci jejich životnosti. Výrobci je používají proto, že mají k jejich produkci technické vybavení. A jsou praktické. Co se stane s miliony tun použitých obalů, je příliš netrápí.

Ne všechny spreje jsou ale hořlavé. Ty, které se využívají v potravinářství, jako šlehačka ve spreji, obsahují nehořlavé plyny. Ty je možné do kontejnerů na kovový odpad vhazovat.

tags: #recyklace #obalů #od #sprejů #deodorant

Oblíbené příspěvky:

• Poplatky za odpad a stočné v nájmu
• Rozměry dřevěného boxu na odpad
• Ochrana kvality ovzduší: Kompendium
• Fungování Slunce a Fotovoltaika
• Legislativa BOZP v ČR