Skály Kokořínska jsou krásné sami o sobě, v okolí vesnic Liběchov a Želízy u Mělníka ale můžete mít snadno pocit, že vás pozorují. V leckteré skále je totiž vytesaný obličej, jinde zvíře, nebo nějaká mytická postava z českých dějin.
To vše je dílem jediného člověka, kuchaře na liběchovském panství a později jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů 19. století Václava Levého.
Čertovy hlavy jsou asi devět metrů vysoké reliéfy hlav vytesané přímo do skály v borovém lese nad Želízy. Václav Levý je vytvořil v letech 1841-1846 a údajně představují někdejší obyvatele Liběchova. Zajímavé jsou jejich oči, jejichž zorničky mají tvar šesticípé hvězdy.
Jeskyni Klácelka vyzdobil Václav Levý ilustracemi vytesanými podle básně Ferina Lišák významného českého vlastence 19. století Františka Matouše Klácela. Interiér jeskyně tak zdobí třeba reliéfy osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti, nebo husy a slepice znázorňujících lidskou hloupost. Prostoru před jeskyní se říká Blaník a je vyzdobený reliéfy slavných husitských vojevůdců Jana Žižky a Prokopa Holého.
Na místě nazvaném Harfenice vytesal Václav Levý reliéfy čtyř lidských hlav, jeskyni zdobenou reliéfy lidských hlav a ženu s harfou, po níž je celé sousoší pojmenováno. Nenechaví turisté značně poškodili i reliéf devítimetrového hada, který se vyhřívá na skále nedaleko od Harfenice.
Čtěte také: Inspirace z Buddhových soch
Další z děl Václava Levého, které se skrývá v lesích kolem Želíz, je kaple svaté Máří Magdalény. Kaple vytesaná do jediného kusu pískovce se od ostatních soch liší tím, že ve vnitřní výzdobě ještě zůstaly zbytky původních barev.
Všechny tyto pískovcové sochy vytesal v období romantismu jediný člověk - Václav Levý (1820-1870), někdejší kuchař ze zámku v Liběchově, který se sochařině zpočátku věnoval ve volném čase a pro potěšení. Používal běžné domácí náčiní jako sekyra a malý krumpáček. Majitel liběchovského panství Antonín Veith se rozhodl talent geniálního samouka podporovat a poslal ho na studia nejprve do Prahy a do Mnichova, později Levý pracoval v Římě. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých sochařů 19. století, jeho pozdější díla naleznete v kostele svatého Karla Boromejského i v chrámu svatého Víta v Praze.
Všechny plastiky jsou pohodlně dostupné po modré turistické značce. Čertovy Hlavy jsou ze Želíz vzdálené jen pár set metrů, dál značka pokračuje k jeskyni Klácelka. Poté je možné dojít do Liběchova, nebo si cestu trošku zkrátit po Zelené značce a cyklostezce 0057 až ke kapli Máří Magdalény. Celkem je okruh dlouhý asi 12 kilometrů, po zkrácení je asi desetikilometrový.
Turistická trasa vás povede od jednoho díla k druhému. Začíná se u Liběchovického zámku, kam se okruhem zase vrátíte zpět. Na výlet si rezervujte aspoň půlden, trasa měří přibližně dvanáct kilometrů. Cesta vede většinou lesem, kde je nádherný klid.
Vyrazíte-li autem z Prahy, projedete Mělníkem a po silnici I. třídy číslo 9 budete za okamžik v Liběchově (celkem zhruba 50 kilometrů, necelá hodina jízdy). Autobusem můžete jet z Prahy z nádraží Holešovice.
Čtěte také: Výstava soch v Teplicích
Poslední únorovou sobotu roku 2018 jsme vyrazili obdivovat nejrůznější sochařská díla Václava Levého, která se ukrývají v okolí obce Želízy v okrese Mělník. Území patří do CHKO Kokořínsko - Máchův kraj a samotný hrad Kokořín a stejnojmenný Důl je odtud vzdálen asi 10 kilometrů. My se ale při našem putování drželi toku řeky Labe a trasu vedli z vlakového nádraží Hněvice, přes centrum města Štětí, po žluté turistické značce do Želíz a poté po modré do Liběchova. Odtud odjíždí až na pražské Ládví autobus č.
Na rozcestí žluté a modré TZ se konečně dostáváme k prvnímu dílu Václava Levého. Tento sochař vytvořil na panství velkostatkáře a mecenáše umění Antonína Veitha ve 40. letech 19. století několik venkovních sochařských děl. Jedním takovým je reliéf Hada v pískovcové skále. Při bližším průzkumu si lze všimnout, že zvíře je přeseknuto sekerou, která se vznáší nad ním. O půl kilometru dál se nachází umělá jeskyně Harfenice se strašidelnými lidskými hlavami. Jeskyni Harfenici nad vchodem střeží ještěr, a proto se jí také někdy říká U Ještěra.
Dříve než jsme sestoupili do Želíz, udělali jsme si malou zacházku ke kamenné kapli sv. Máří Magdalény, která je rovněž dílem Václava Levého. Napojili jsme se na modrou TZ a kolem nejrůznějších skalních útvarů došli asi k nejznámějšímu a největšímu dílu Václava Levého, Čertovým hlavám.
Od Čertových hlav jsme opět klesali k silnici č. 9, ale ztracené výškové metry opět brzy získali při výstupu k jeskyni Klácelka. Ta je pojmenována podle básníka a filozofa Františka Matouše Klácela, jehož bajka Ferina lišák se stala námětem sochařské výzdoby jeskyně. Od jeskyně Klácelky je centrum Liběchova po modré TZ vzdáleno pouhé dva kilometry.
Kousek dál se u jeskyně v pískovci šklebí několik dalších lidských tváří a u nich sedí Harfenice, ze které je kvůli erozi pískovce rozeznatelná už jen harfa se strunami. Když už jste tady, vyplatí se však udělat si dvoukilometrovou odbočku k jiné jeskyni. Její německé jméno Mordloch nelže. Za třicetileté války se tu skutečně ukrývali loupežníci a připravili tu o život řadu lidí včetně hraběte Jana Vratislava Clary. Jeho smrt si prý objednala o deset let mladší hraběnka, kterou za trest hodili do díry, nad kterou pak vystavěli kapličku. Dnes v jeskyni na dřevěných pryčnách přespávají jen mírumilovní trempové.
Čtěte také: Harmonie umění a přírody
Václav Levý má dnes své rádoby sochařské následovníky, pro jeho díla je to však tragédie. Mnoho lidí neváhá a do měkkého pískovce vyrývá vlastní podpisy a další vandalské počiny. Někteří návštěvníci si do kamene dokonce vysekávají schůdky, aby snáze vylezli na vrchol monumentálních děl. Když připočítáme přirozené zvětrávání téměř dvě staletí starých soch, začíná to pro ně být někdy nerovný boj. Uprostřed kokořínských lesů by tedy mělo platit zlaté muzejní pravidlo - koukat, ale nesahat.
Jestliže vás zajímají pozoruhodná místa na Kokořínsku, nezapomeňte navštívit Pokličky v Kokořínském dole. V krajině můžete spatřit Mšenské a Jestřebické Pokličky. Jedná se o sloupy z pískovce zakryté poklopy o výšce až dvanáct metrů. Tyto skalní útvary vznikly díky pozvolnému zvětrávání pískovce.
tags: #kokorincko #sochy #v #prirode #informace